Novou závěrečnou zkoušku skládá stále víc žáků
Zoja
Franklová
Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání v průběhu června skládalo téměř 28 tisíc žáků, což je o 3 tisíce víc než v minulém školním roce. Letos se pro nové pojetí zkoušek rozhodlo 402 škol s učebními obory kategorie H a 139 škol s obory kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Oproti minulému školnímu roku se zvýšil podíl škol používajících jednotné zadání v obou kategoriích – v oborech kategorie H z 80,6 % na 85,7 % a v kategorii E se zvýšil ze 61 % na 77,2 %.
Reforma závěrečných zkoušek probíhá v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška 2, který má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a přispívá na něj Evropský sociální fond.
Snazší příprava zkoušek
Školy si jednotné zadání chválí, protože jim usnadňuje přípravu závěrečných zkoušek. Zadání nejsou školám doručována ve vytištěné formě, ale stáhnou si je z informačního systému a rozmnoží pro všechny žáky. Přitom ale jednotné zadání ponechává určitý prostor pro výběr témat a otázek tak, aby zkouška odpovídala zaměření školy. Navíc může zařadit i tzv. školní část zkoušky, kde je možné zohlednit další specifika.
Na jednotném zadání mnohé školy oceňují také to, že představuje svého druhu standard. Škola, která se rozhodne použít jednotné zadání, vlastně poměřuje úroveň svých absolventů s úrovní nastavenou zvenku a ověřuje si tím svou vlastní kvalitu.
Zároveň je to také důvodem, proč některé školy jednotné zadání zatím nepřijaly. Když se školy rozhodují, zda se přidají k jednotným zkouškám, musí zvážit například to, jestli mají dostatečné technické vybavení a zda celková úroveň výuky odpovídá požadavkům nastaveným v jednotném zadání. Pokud tomu tak není, pak škola pravděpodobně setrvá u své dosavadní praxe a připraví si zkoušky sama. Nebo přijme jednotné zadání jako výzvu a podle jeho úrovně upraví výuku či vylepší technické vybavení.
Podíl škol využívajících jednotná zadání
2007/08: 50 % (pilotní školy)
2009/10: 80 % ( jednotná zadání zpřístupněna všem školám)
2010/11: 76 % škol s učebními obory kategorie H, 28 % škol s obory kat. E
2011/12: 80,6 % škol s učebními obory kategorie H, 61 % škol s obory kategorie E, ve kterých je cca 70 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
2012/13: 85,7 % škol s učebními obory kategorie H a 77,2 % škol s obory kategorie E, ve kterých je cca 70 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami