Návrh Asociace středoškolských češtinářů na podobu maturitní zkoušky 2018+

Po r. 1989 se možnost středoškolského studia otevřela pro většinu populace. Rozšíření vzdělávací nabídky však s nárůstem kvantity přineslo značný pokles kvality. Přebujelá soustava škol poskytujících středoškolské vzdělání a (normativ na žáka) vedly mnohde k devalvaci úrovně výuky, přizpůsobující se úrovni žáků.

Následně logicky upadla i prestiž maturitní zkoušky v očích odborné i laické veřejnosti. Část žáků totiž sice získávala maturitní vysvědčení, avšak nikoli odpovídající vzdělání.

Tento stav je v dosavadním systému neřešitelný. I kdyby se podařilo využít nejrůznějších rezerv, které současná výuka na středních školách má, není možné změnit míru studijních předpokladů celé populace.

Je tedy zřejmé, že na třetím stupni je třeba změnit celou maturitní strategii. Základem fungování pedagogického systému by neměl být počet žáků ani úroveň nejslabších z nich. Optimem by tu měla být co nejvyšší vzdělanostní laťka, minimem pak garantování nejnižší možné úrovně znalostí a dovedností, kterou je ještě možno označit za maturitní.

Je nutno konsensuálně a s dlouhodobou perspektivou stanovit, které předměty maturitní zkoušky budou povinné pro všechny středoškoláky. To jest takové předměty, jimž bude stát předepisovat podobu a jež bude centrálně vyhodnocovat, a tudíž u nich i garantovat onu nejnižší akceptovatelnou úroveň dosažitelného vzdělání a srovnatelnost výstupů různých škol.

Stanovení povinných předmětů u státní maturity je věcí dalších diskusí. Nejpřirozenějším minimem se jeví český jazyk a literatura a cizí jazyk; ASČ považuje za vhodné, aby třetím z nich byla matematika, jako reprezentant oborů exaktních.

Nepovažujeme za možné vrátit se k maturitní zkoušce v podobě před r. 2011. Zkušenosti ze zemí euroatlantického prostoru (zejména s vysoce prestižní a široce akceptovanou mezinárodní maturitou International Baccalaureate) ukazují, že je naopak nutné v co největší míře posilovat objektivnost zkoušky, a to mj. vrácením centralizovaného hodnocení slohových prací z češtiny a nahráváním ústní části zkoušky na audiomédium. Veškeré dosavadní poznatky z maturity z českého jazyka a literatury a též cizích jazyků totiž ukazují prudký nárůst subjektivnosti, nejednotnosti, ba voluntarismu při hodnocení na školách.

Centrální hodnocení slohových prací v češtině navíc ukázalo bez přehánění nejméně jedné poloviny maturitního ročníku; nanejvýš pouze jedna třetina maturantů je pak s to dát dohromady text o 200 slovech (!), jenž má hlavu a patu a je pravopisně neškodný.

Odebráním hodnocení maturitních slohů Centru stát zbaběle podřezal větev pod patrně jediným účinným nástrojem, který mohl svým tlakem na učitele (aby řádně vyučovali i jazyk a sloh, nejen literaturu) a středoškoláky (aby se jazyk a sloh řádně učili a sloh cvičili) situaci zlepšit. Že ani v nejmenším nepřeháníme, si lze ověřit na webu ASČ www.ascestinaru.cz, kde jsou anonymní ukázky z některých reálných slohových prací vyvěšeny http://ascestinaru.cz/ vystoupeni-predsedy-asc-na-verejnem-slyseni-v-senatu/ v rubrice Maturita-Obecné; http://ascestinaru.cz/asc-ukazky-ze-slohovych-pracistredoskolaku/ v rubrice Humor ze škamen).

V současné době se rozhodnutím bývalého ministra školství nacházíme v přechodném období. Návrh ASČ se tak týká až období od roku 2018.

Maturitní zkouška se skládá z části (státní) a

Ve jsou pouze tři povinné zkušební předměty – český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika; nenabízí se žádný předmět volitelný. Vnější i vnitřní podobu zkoušky nařizuje stát školským zákonem a implementuje ji Centrum.

Ve stanoví zkušební předměty a vnější i vnitřní podobu zkoušky ředitel školy v součinnosti s předmětovými komisemi a – optimálně – s vysokými školami; stát zde jen vymezí základní mantinely (např. maximální počet zkušebních předmětů apod.).

Zkouška je a má

V kandidát prokáže osvojení interpretačních dovedností v širším komunikačním smyslu (tedy ve všech stylových oblastech, nejen na textech uměleckých); v menší míře pak znalost literární vědy a jazykovědy a dovednosti od této znalosti odvozené.

V kandidát prokáže osvojení dovedností spojených s produkcí psaného textu v širokém spektru funkčněstylových oblastí, z nichž si vybírá jedno konkrétní téma.

V jsou ověřovány dovednosti směřující k analýze uměleckého i neuměleckého textu, a to s využitím znalostí literární vědy a jazykovědy (včetně stylistiky); dále se ověřují kompetence související s požadavky na produkci mluveného projevu (mj. plynné užívání spisovného jazyka, kompoziční rozvržení projevu, dodržení časových dispozic projevu a schopnost obhájit názor v reakci na námitku oponenta).

Kandidát si v každé části zkoušky může zvolit buď základ, nebo nadstavbovou nabídku. Nadstavbovou nabídku ASČ navrhuje ve snaze uchovat některé aspekty dřívější vyšší úrovně a nezavírat cestu k eventuálnímu budoucímu zohledňování maturitní zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy. Nadstavbová nabídka je koncipována jako organizačně jednodušší a levnější varianta vyšší úrovně.

Velmi důležitou změnou oproti modelu 2011 je, že nadstavbová nabídka může být maturantem využita jak ve maturitní zkoušky, tak v maturitní zkoušky samostatně. Lze tedy v jednotlivých předmětech obě úrovně kombinovat.

Zkouška vychází z jednotné metodiky. Maturitní test, písemná slohová práce i ústní zkouška jsou připravovány i vyhodnocovány podle centrálně stanovených zásad.

Hodnocení jednotlivých částí zkoušky se uvádí v procentech.

Zde se jedná o specifickou bohemistickou problematiku, proto zájemce opět odkážu na webové stránky ASČ www.ascestinaru.cz, konkrétně http://ascestinaru.cz/navrh-asc-na-podobu-maturitni-zkousky-z-cjl-2018/. Najde zde i přesnou specifikaci rozdílů mezi základem a nadstavbou ve smyslu předchozího bodu.

Celkový výsledek maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury se stanoví pouze v kategoriích (při prostupnosti volby variant „základ/nadstavba“ totiž nelze stanovovat celkový součet procent). O kvalitě maturantova výkonu tedy vypovídá kromě dosažených procent úspěšnosti i zvolená obtížnostní varianta.

Na maturitním vysvědčení bude vždy explicitně uvedeno, kterou z variant „základ/nadstavba“ maturant v dané části maturitní zkoušky zvolil a jakého procentuálního výsledku v ní dosáhl.

Maturant v případě neúspěchu opakuje jen tu část (ty části) zkoušky, již (jež) nesložil. Pokud nebyl u slohové práce a ústní zkoušky úspěšný v nadstavbě, může si pro opravnou zkoušku zvolit základ. Maturitní test je třeba v každém případě složit v základu (při nesložení základu tedy nepomůže být úspěšný v nadstavbě); nedostatečná z nadstavby se tu neopravuje a konstatuje se v procentuálním vyjádření na maturitním vysvědčení.