Moderní středoškolské obory - postupná profesní volba - oborová revize a inovace soustavy oborů vzdělání

Střední odborné vzdělávání má připravit absolventa na kvalifikovaný výkon povolání a pracovních činností, resp. na jeho další vzdělávání na vysoké nebo vyšší odborné škole. Samozřejmě nelze vynechat také další aspekty vzdělávání – vytvářet (kromě jiného) předpoklady pro osobní a občanský život, následné celoživotní učení, včetně např. získávání a využívání informací.

Středoškolský článek vzdělávací soustavy obsahuje , v nichž každoročně dokončí studium více než 100 tisíc absolventů. Jsme zemí, kde cca 96 % žáků základního vzdělávání pokračuje v nějakém druhu středoškolské přípravy a značné procento ji dokončí, což je skvělý údaj v rámci EU.

Jak ale z údajů Národního pedagogického institutu (Centra pro kariérové poradenství) vyplývá, existuje také v zaměstnání. Pokud vezmeme v úvahu tzv. hrubou neshodu, kdy uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace (např. absolvent strojař pracuje jako barman nebo kuchař apod.), udávají se následující hodnoty hrubé neshody u všech pracovníků:

I když byla tato data publikována v roce 2017, neděláme si iluze, že by v současnosti byla nějak příznivější. Co je snad na této situaci potěšující, je fakt, že se absolventi českých škol dokážou poměrně úspěšně se svým získaným vzděláním adaptovat na poměry na trhu práce a příznivějším pracovním (a také platovým) podmínkám v jiných profesích, než pro které se připravovali.

O budoucí prosperitě státu budou rozhodovat odvětví, která v předchozích letech nebyla v oborové soustavě středoškolského vzdělávání přiměřeně zastoupena a souvisí s aspekty tzv. 4. průmyslové revoluce (resp. iniciativy Průmysl 4.0), tedy obory opírající se , v nichž dochází k výrazným proměnám na trhu práce v požadavcích mj. na absolventy středního odborného vzdělávání²⁾.

Oborová soustava v oblasti odborného vzdělávání by se v budoucnu měla těmito trendy inspirovat. V oborech vzdělání, kde je pro uplatnění těchto trendů příležitost, je třeba jich využít, ale také podporovat . Přitom nejde jen o výše uvedené technické a přírodovědné disciplíny zmíněné v předchozím odstavci, jako je znalost matematiky a informatiky, počítačových simulací a dalších technologií, jež budou ovlivňovat náš budoucí pracovní i osobní život. Nejen v maturitních oborech, ale i v oborech vzdělání s výučním listem by měl být kladen důraz také na rozvoj dovedností, které by žáky inspirovaly k řešení nerutinních problémů, , reflektování postupů k dosahování stanovených cílů, cílevědomosti, jazykové vybavenosti, schopnosti spolupracovat apod.

Stojíme před etapou promítnout tyto (ale nejen tyto) prvky do inovované oborové soustavy středoškolského odborného vzdělávání. Cílem této inovace je dosáhnout stavu, kdy bude žák/student po absolvování daného oboru vybaven , ale také lépe připraven na profesní uplatnění ve spektru pracovních činností pro povolání, na něž je obor vzdělání zaměřen.

Prvním úkolem bude tedy porovnat současných oborů vzdělání se strukturou současných (a budoucích) povolání (Národní soustavou povolání apod.), dále zhodnotit náročnost v praxi vykonávaných činností a tomu přizpůsobit rozvržení oborů vzdělání do úrovní odpovídajících kvalifikačním úrovním vyššího odborného vzdělání, středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem (popř. jen na úrovni zácviku). Od roku 2006 byly vytvářeny (podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání) ve spolupráci se zástupci všech hospodářských odvětví prakticky ve všech oblastech průmyslu, zemědělství, služeb atd. Jsou tak k dispozici jejich schválené popisy – kvalifikační (a hodnoticí) standardy – pro značnou část odborného vzdělávání. Je zřejmé, že tuto databázi je vhodné a potřebné v přiměřené míře propojit s profily absolventů oborové soustavy.

Vzhledem k požadované flexibilitě oborové soustavy je třeba se také zamyslet nad jako základní jednotky oborové soustavy. Nejedná se o vytvoření sady oborů vzdělání, které se jen navzájem odlišují svou profilovou složkou (což je jinak samozřejmě důležitý znak zabraňující v minulosti časté duplicitě oborů). Bude třeba vzít v úvahu požadované znalosti a dovednosti, jež jsou přenositelné ve skupinách oborů (případně v celé oborové soustavě dané úrovně vzdělávání) jak v oblasti tzv. měkkých dovedností, tak dovedností potřebných pro (minimálně) orientaci v celé skupině oborů daného zaměření v kombinaci s profilujícím učivem, a přizpůsobit tomu vzdělávací obsahy inovovaných oborů vzdělání.

(RVP) příbuzných oborů ve skupinách oborů bude obsahovat v nižších patrech kromě měkkých kompetencí také znalosti a dovednosti důležité pro absolventa určitého stupně vzdělání. Ve vyšších patrech skupiny oborů budou uvedeny dovednosti a znalosti důležité pro skupinu oborů, jimiž mají být vybaveni absolventi pro pracovní činnosti v dané oblasti a sektoru. Nejvyšší patra kompetenční pyramidy uvádějí odborné kompetence pro jednotlivá povolání a případné specializace – v RVP uváděná jako zaměření oborů vzdělání.

Uvedené pyramidové uspořádání učiva inovovaných oborů vzdělání by mělo ve větší míře umožnit mj. vzdělávání žáků v prvních (několika) ročnících v příbuzných oborech (skupinách oborů) a pozdější rozhodování o případné specializaci v nově utvářených zaměřeních oborů vzdělání.

Požadavek na v oborech středního odborného vzdělávání není nový. Je ho však třeba podpořit praktickými kroky, z nichž některé byly již v minulosti zkoušeny, a ne vždy reálně využity. Je proto žádoucí, aby nové rámcové vzdělávací programy v tomto ohledu umožnily školám rozčlenění vzdělávacího obsahu do (obsahově ucelených vyučovacích a učebních jednotek se stanovenou délkou trvání).

Inovovaná RVP oborů vzdělání budou strukturována tak, aby modularizaci na úrovni školního vzdělávacího programu (ŠVP) umožňovala (tam, kde to je možné a perspektivní), včetně metodických doporučení k jejich uplatnění. Ve všeobecném základu učiva RVP mohou moduly sehrát významnou roli pro soudržnost všeobecného základu napříč skupinami oborů vzdělání. Navrhované členění by mělo mít také pozitivní vliv na procesy přijímacího řízení a ukončování vzdělávání závěrečnou nebo maturitní zkouškou. Předpokládáme, že to bude vzhledem ke snižujícímu se počtu vzdělávaných v odborném školství a větší roztříštěnosti oborové struktury v jednotlivých školách prospěšné i pro organizování výuky v menších skupinách žáků, kteří si zvolí různé výstupní kvalifikace.

Dnes již existujícím příkladem prostupnosti na různých vzdělávacích úrovních (proti výše uvedené horizontální prostupnosti) je vládním nařízením podpořené větvení studia v oborech vzdělání kategorie L0 a kategorie H. V příbuzných (a navazujících) dvou oborech vzdělání, jejichž rámcové vzdělávající programy zahrnuje upravený školní vzdělávací program, je žákům postupně umožněno získat v rámci standardní délky čtyřletého vzdělávání ukončeného maturitní zkouškou po třetím ročníku výuční list. Byť se nedá tento model využít univerzálně, může být pro některá odvětví a motivované žáky přínosem.

A na závěr ještě jeden potenciální efekt možného využití výše nastíněného uspořádání učiva.

Je proto důležité propojit dosavadní systém profesních kvalifikací v rámci NSK s profilovou částí RVP, aby bylo umožněno získat částečnou kvalifikaci pro výkon určitých pracovních činností již v rámci školní přípravy. Je však třeba zvážit dopad na příliš brzké získání profesních kvalifikací, které by mohlo vést k předčasnému odchodu žáka ze vzdělávání ve škole. V případě potřeby lze vzdělávací moduly všeobecného a odborného základu flexibilně zařazovat do různých vzdělávacích programů, přičemž jejich zvládnutí žáky může být i samostatně hodnoceno. Uznání absolvovaného vzdělávacího modulu by se mohlo využít v případě opakování ročníku nebo při hodnocení žáka při konání opravných zkoušek.

Inovace oborové soustavy je jednou z implementačních karet Strategie 2030+, jejíž opatření a klíčové aktivity budou realizovány v období 2021–2023. Budeme moc rádi, když se s dokumentem seznámíte (https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030) a zapojíte se do spolupráce e-mailem (edu2030@msmt.cz) nebo na profilu https://www.facebook.com/Edu2030plus