Pokud chceme hovořit o maturitní zkoušce, je rozumné vždy začít informacemi o jejím postavení v rámci vzdělávacího systému, struktuře maturantů a právním rámci. Maturitní zkouška je tradičním významným mezníkem. Její náročnost se však zákonitě měnila tak, jak se měnily kvalifikační zákony a s tím i struktura maturantů. Jejich podíl na populačním ročníku v roce 2015 dosáhl hodnoty 75 % a v roce 2016 se ještě o zhruba jeden procentní bod zvýšil. V populaci dívek je to dokonce téměř 86 %.
Podobu maturitních zkoušek, především jejich obtížnost, výrazně ovlivňuje masifikace a ekonomizace vzdělávání. Vzdělávací proces už dávno nesleduje původní cíl, totiž nabýt vědění, ale mnohdy spíše poskytuje sumu nespojitých informací. Certifikace, která je primárním hmatatelným výstupem maturity, je řízena nikoli školským zákonem, ale zákonem živnostenským. V takové situaci od maturity, zejména od její společné části, nelze očekávat více než funkci jistého regulátora. Je proto pochopitelné, že pro část populace jsou i nízko nastavené nároky zkoušek společné části maturitní zkoušky nesplnitelné. Mediální zkratkovité interpretace vysoké neúspěšnosti hledají viníka v maturitě. Ta však, ať společná, státní, nebo jiná, není příčinou tristní úrovně vědomostí žáků. Maturita má za úkol ověřit osvojení určité sumy vědomostí a dovedností nabytých v rámci středního vzdělávání. Díky konstrukci testů dnešní společné části maturity, založené na velkém zastoupení otevřených úloh, je významně omezen negativní jev tzv. učení na testy, nicméně této skutečnosti, která deformuje smysl výuky, nelze zcela zabránit.
Jistě nikdo nepochybuje, že školský systém, více než jakýkoli jiný, potřebuje stabilitu. Vývoj právního rámce maturity svědčí o naprostém opaku. Školský zákon prošel za dobu své existence většími či menšími úpravami více než 30krát. Prováděcí vyhláška ke školskému zákonu doznala změn 7krát a v letošním roce ji čekají další změny. Během pěti let se minimálně třikrát měnil model maturity. Vzdělávací systém sice disponuje několika dlouhodobými koncepcemi, žádná z nich však není potřebnou dobu žitá.
O výsledcích zkoušek nerozhodují jen shora uvedené skutečnosti. Rozhodující vliv má i oborová struktura a preference volitelných zkoušek. Jak ukazuje graf, došlo od roku 2011 ke znatelnému nárůstu podílu žáků gymnázií na maturitním ročníku na úkor podílu žáků středních odborných učilišť a nástaveb. Podíl středních odborných škol je skoro neměnný, udržuje se po celou sledovanou dobu na úrovni cca 52 %.
Výsledky v jednotlivých volitelných předmětech druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou ovlivňovány tím, jací žáci je konají a kolik si jich v daném roce vybere daný předmět. Od roku 2013, kdy došlo ke změně modelu maturitní zkoušky a zůstala tak jen jedna úroveň náročnosti, poklesla preference matematiky i německého jazyka. U matematiky z 39,2 % na 27,2 % v roce 2016, u německého jazyka ze 7,1 % na 3,8 % v roce 2016. Odliv zájemců o matematiku a německý jazyk se významně promítl do navýšení podílu volby anglického jazyka, a to až na 67 % v roce 2016.
V didaktickém testu z českého jazyka a literatury došlo od roku 2014 ke dvěma změnám Katalogu požadavků. Katalogem vydaným v roce 2013, platném od roku 2015, byly mimo jiné do testu zařazeny úlohy bez výběru odpovědi (tzv. otevřené úlohy). Katalog pro rok 2016, vydaný v roce 2014, zahrnul kvůli upřesnění do požadavků vědomosti a dovednosti explicitně vyjmenované odborné termíny s tím, že v rámci zadání testů se nadále nepočítá s jejich vysvětlením. Obě úpravy se projevily na výsledcích didaktického testu. V první řadě vřazení otevřených otázek snížilo průměrný procentní skór a zvýšilo neúspěšnost o zhruba čtyři procentní body. Rozdíly výsledků mezi rokem 2015 a 2016 jsou již méně významné. Jak ukazují křivky četností úspěšnosti v grafu (CJ2015 a CJ2016), ovlivnila změna požadavků především výsledky slabších žáků (neúspěšnost se zvýšila o necelé dva procentní body). Křivky četnosti úspěšností v matematice (ve stejném grafu MA2015 a MA2016) ukazují očekávaný dopad změny struktury skupiny maturantů.Výsledky didaktických testů v jarním zkušebním období 2016 v porovnání se stejným obdobím v roce 2015 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka obsahuje údaje o účasti a průměrném procentním skóru a údaj o jeho meziroční změně. S výjimkou českého jazyka a literatury a ruského jazyka došlo k mírnému zvýšení úspěšnosti. Jednoznačné odpovědi na meziroční pohyby výsledků se hledají jen velmi obtížně, hlavně u předmětů druhé povinné zkoušky.
Meziročně totiž došlo k nárůstu podílu gymnazistů na celkovém počtu žáků, kteří zkoušku z matematiky konali, o více než čtyři procentní body. Dopad této skutečnosti je patrný zejména v četnosti úspěšností nad 88 %. Číslice 1 až 4 v grafu označují oblasti hodnot procentního skóru odpovídající jednotlivým klasifikačním stupňům.
Tato krátká ukázka možných vlivů a jejich dopadů na výsledky maturitní zkoušky by měla varovat každého před nezasvěcenou a unáhlenou interpretací. Bez znalosti detailních psychometrických parametrů testů, bez informací o struktuře zkoušených a vědomostí o jejich změnách v čase, stejně jako o změnách požadavků zkoušek, hrozí minimálně blamáž, v horším případě pak poplašná zpráva.