K dokumentu "Strategie 2020"

Vydáno:

Dokument „Strategie 2020“ zmiňuje podle mého názoru všechna aktuální témata vzdělávací politiky i problémy vyžadující řešení. Z dokumentu, jehož úroveň obecnosti je vysoká, samozřejmě nevyplývá, jak konkrétně budou problémy řešeny ani v jakém pořadí, tedy jaké problémy budou považovány za prioritní.

K dokumentu „Strategie 2020“
RNDr.
Jana
Straková
Ph. D.
Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF UK
Za prioritní považuji problematiku středního vzdělávání.
V poslední době se stále častěji setkáváme s tendencemi omezovat počty gymnazistů a přimět mladé lidi ke studiu odborných, zejména učňovských oborů.
Volání po podpoře učňovského vzdělání zaznívá i z ministerstva školství. Problém je však složitý a vyžaduje uvážlivý přístup.
Znepokojivé je, že bojovníci za obrodu učňovského školství zcela ignorují dostupné statistické údaje. Ty například ukazují, že ČR je zemí, která má v rámci OECD nejvyšší zastoupení středoškoláků v odborném studiu a jedno z nejvyšších zastoupení středoškoláků v oborech, které nemají návaznost na terciární studium. Statistiky zároveň ukazují, že absolventi učňovských oborů mají ze všech středoškolských oborů stabilně nejvyšší dlouhodobou i krátkodobou nezaměstnanost. To znamená, že učňovské školství neplní svoji základní úlohu, pro kterou je ceněno v jiných vzdělávacích systémech, a tou je usnadnění přechodu na pracovní trh.
Výzkumy dospělých ukazují, že absolventi s nematuritním vzděláním nejsou dostatečně vybaveni kompetencemi, které jim umožní dostát nejen nárokům moderního trhu práce, ale také nárokům běžného života. Čtenářské, matematické i počítačové dovednosti absolventů učňovských oborů jsou krajně neuspokojivé nejen v národním, ale i mezinárodním srovnání. Řešení špatného stavu učňovského vzdělávání je aktuálně spatřováno v realizaci praktického vzdělávání ve firmách. Učňové tam údajně získají správné pracovní návyky, naučí se pracovat s moderními stroji používanými v příslušné firmě a po skončení studia v ní rovnou zůstanou.
I když firemní praxe jsou jistě žádoucí, problémy učňovského vzdělávání samy o sobě nevyřeší. Mladí lidé musejí být daleko více než dnes vybavováni obecnými dovednostmi, které jim umožní vyrovnávat se s radikálními změnami pracovní náplně danými restrukturalizací pracovišť, s nečekanými změnami pracovního trhu provázenými nutností často měnit zaměstnání a s potřebou držet krok s novými technologiemi a materiály, tedy s potřebou stále se učit novým (a stále složitějším) dovednostem. K tomu musejí být připravováni ve škole na úkor výuky specializovaných dovedností, které ve většině případů na pracovním trhu vůbec nevyužijí, neboť vůbec nepracují v oboru, kterému se vyučili. To znamená výraznou redukci současných 275 oborů.
Rekonstrukce středního vzdělání je obtížný úkol. MŠMT by nemělo ustupovat rozmanitým lobbistickým skupinám, ale přijít s
řešením, které bude hájit zájem mladých lidí a vzdělávat je tak, aby mohli uspět na pracovním trhu i v osobním a společenském životě.
Doufejme, že dokument
Strategie 2020
bude stimulem ke koncepčnímu řešení tohoto závažného problému a nebude sloužit jako obhajoba omezování přístupu mladých lidí k maturitnímu vzdělávání.

Související dokumenty