Je nutné posilovat pocit, že na názorech a činech studentů záleží

Právě díky žákovské radě mají studenti možnost dostat se na místa, kam by se obyčejně nedostali, a mohou mluvit s lidmi, se kterými by jen těžko mluvili. Rozšiřování vlastních obzorů je průvodním jevem toho, že je rozšiřují ostatním. Dostávají se do pozic edukátorů, team leaderů a projektových manažerů. Tyto zkušenosti jim v rámci dynamiky dnešní doby mohou přinést tolik žádoucí výbavu, jako jsou kompetence komunikační, k řešení problémů nebo sociální a personální gramotnost.

I když v tomto článku budu často pracovat zaměnitelně s pojmy žákovská rada a žákovský parlament, na naší škole se jedná o dvě různá tělesa, která jsou vzájemně propojena. Žákovská rada funguje na úrovni zájmového kroužku, který si drží demokratickou strukturu a má na starost různé projekty, a bude středem zájmu tohoto textu. Členové do žákovské rady jsou voleni z žákovského parlamentu. Žákovský parlament je složen ze dvou zástupců z každé třídy a schází se dvakrát během školního roku. Studenti společně debatují o situaci ve škole přímo s ředitelem školy a snaží se vedení školy podat reflexi a úhel pohledu žactva. Naše škola patří mezi ty větší, a proto máme demokratická tělesa dvě. Žákovská rada o 80 členech by stěží byla funkční.

Zajímavé je i poznání, jak odlišnou roli mohou mít někteří žáci v hodině ve srovnání s rolí v žákovské radě či parlamentu. Role v žákovské radě jsou mnohem osobnější a učitel může být mnohdy překvapený tím, jak odlišně mohou studenti svou zastupitelskou roli pojmout a jak dokážou překonat nepropustnou zeď mezi žákem a učitelem. Naší škole velmi pomohlo zapojení do projektu Centra pro demokratickou kulturu Škola pro demokracii, kde koordinátoři získali podporu k rozpohybování žákovské rady. Zároveň je existence žákovské rady skoro nemožná bez pochopení ze strany ostatních kolegů a podpory vedení školy.

Žákovská rada není nástroj, jak šikanovat učitele nebo ovlivňovat řízení školy. Je především nenahraditelným nástrojem pro získávání zkušeností, které běžná výuka mnohdy nabídnout nemůže. Žákovská samospráva rozvíjí samostatnost, kreativitu, asertivitu a mnohé další nezbytné dovednosti. Naše škola má svým zaměřením určitá specifika a kolegové odjinud bývají překvapeni, že instalatéři nebo truhláři mají vůbec zájem o práci v žákovské radě.

Veliké prozření pro nás znamenalo uvědomění si důležitosti komunikace, sebeprezentace a transparentnosti. Vysvětlování funkčnosti zastupitelských orgánů ve škole musí běžet v rámci interní i externí komunikace školy. Poté, co jsme zavedli pravidelné veřejné zápisy, si mnozí kolegové uvědomili, že parlament opravdu neslouží k tomu, aby škodil zaměstnancům. Silnou odezvu mělo i propagační video s patrony prvního ročníku – vyhráli jsme díky němu celostátní soutěž Co dělají školy pro demokracii? a pravděpodobně i přispělo k nárůstu počtu zájemců o studium na naší škole. Osvědčil se i formát Snídaně s ředitelem, který má potenciál přetavit formální vztahy v neformální.

Působení v žákovské radě s sebou také nese také své specifické problémy – například nevhodné rozložení projektů, výzev a ostatních aktivit pro žákovské parlamenty ve školním roce. Většina akcí je směřována do začátku školního roku, což omezuje učitelům čas na přípravu. Není žádný důvod pořádat tematické akce v druhém pololetí. Mnozí kolegové vnímají u zástupců z žákovských rad ztrátu pokory, růst sebevědomí a posilování ega. Jenže i to je součástí jejich vzdělávání a nelze se tomu divit, když najednou teenageři získávají prostor mluvit v rozhlase či televizi. Dalším nepřekonatelným problémem je přirozený školní rytmus vzdělávání v rozsahu tří let: když se konečně zdá, že členové žákovské rady vyspěli a osvojili si důležité dovednosti, tak ze školy odcházejí. Koloběh tedy začíná nanovo a musíte znovu startovat další kolektiv mladých lidí. V těchto chvílích je zapotřebí si uvědomit, že cílem není vytvořit trvale fungující těleso, ale stroj na zážitky a zkušenosti, který pomůže žákům rozšířit své vlastní limity a posunout je někam, kam sami ani netušili, že mohou dojít.

Žijeme v době, kdy šestnáctiletá dívka Greta Thunberg přednesla své poselství o nutnosti změny k udržitelnému rozvoji lidstva před světovými vůdci OSN. „Efekt Greta“ působí nejen v oblasti ekologické uvědomělosti, ale také široké veřejnosti ukázal, co může i nezletilý člověk způsobit ve společnosti za změny. Není možné žít v zaslepenosti vůči skutečnosti, že mladí lidé se nezajímají o své okolí. Je zapotřebí nejen naše žáky podporovat v jejich projektech a aktivitách také proto, aby si byli vědomi, že na jejich činech záleží a že jejich hlasy mohou přesáhnout nejen komunity, ale celé státy. Žákovské rady jsou pro tento úkol ideálním nástrojem, kterým naše školy mohou přispět.