Technologie mění vnímání mnoha věcí a vzdělávání v cizích jazycích je jednou z nich. Zásadně se mění přístupy k výuce a k učení se cizího jazyka. Nicméně se zdá, že ti, kteří jsou ve školách za vzdělávání zodpovědní, nejsou připraveni na změny, které s sebou technologie přinášejí. Při šetřeních České školní inspekce bylo zjištěno, že velké procento jazykové výuky se stále koná tradičním frontálním způsobem a že učitelé nereflektují osobnosti svých žáků a neimplementují moderní technologie a metody do výuky1). Ve velkém procentu stále převažuje ve výuce výklad, přestože podle toho, co víme o mozku a jeho funkčnosti, je jasné, že výkladem si žák zapamatuje maximálně pět procent informací. Tento poznatek pochází již z 60. let!2) Čísla se mohou lišit v návaznosti na podmínky a další proměnné, ale výklad je považován za nejpasivnější způsob přijímání informací.
Informační technologie
Nástroj učitele pro management výuky cizích jazyků
Mgr.
Kateřina
Slaninová
autorka a lektorka OPEN AGENCY, s. r. o.
V příspěvku se budu snažit přinést stručný přehled technologií a inovací, které již v některých zemích velmi úspěšně implementovali do běžné jazykové výuky, a přispívají tak k aktivizaci a motivaci žáků k učení.
Změna jako nutnost
Úspěšné
využívání online informačních technologií
je možné jen na místech, která splňují základní požadavky na technické vybavení a dobré připojení k síti. Ač se to může zdát jako jednoduchý a banální požadavek, ze zkušenosti víme, že na mnoha školách není stále možné tento požadavek splnit. Dalším důležitým faktorem je učitel. Aby mohl využívat možnosti, které mu technologie dávají, musí být digitálně gramotný na vyšší úrovni. Zároveň musí vědět, jak techniku a aplikace používat, jak je implementovat do výuky, aby zefektivnil celý proces vzdělávání.Mnozí učitelé jsou nejistí z toho, že se do tříd dostávají pro ně „cizí“ elementy v podobě mobilních zařízení. Stále je běžné zakazovat užívání mobilních telefonů ve výuce. Žáci si nesmějí nosit svoje notebooky nebo tablety, protože učitel má pocit, že jsou zbytečné a žáky rozptylují. Ti pak nedělají to, co chce učitel, ale „surfují“ po sociálních sítích.3)
Než učitelé pochopí, jaké jsou benefity používání technologií ve výuce, nemá smysl cokoliv řešit. Pokud není sám učitel přesvědčen o tom, že chce vytvářet učební prostředí, ve kterém je inovace normální, a nebojí se používat technologie, dělat chyby a učit se z nich, k žádné změně nikdy nedojde. Jaké jsou vlastně klady a zápory nových technologií? Nakolik je nutné, aby se změnil přístup a myšlení učitelů?
Otevřenost
Základními kameny pro dosažení změny je její přijetí jako normální součásti života a otevřenost vůči inovacím. V dnešní době je to nezbytnost. Díky technologiím se naše prostředí mění v podstatě ze dne na den. Lance Knowles, zakladatel společnosti DynEd, nazývá tyto technologie „disruptive technologies“.4) Slovo „disruptive“ znamená rušivý, přičemž Knowles tyto technologie vnímá jako pozitivně rušivé. Zcela souhlasím, protože technologie se dotýkají nejen vzdělávání, ale také ekonomiky, obchodu, vědy a techniky, kde nám všem velmi pomáhají.
Mnoho oblastí se rychle mění a přizpůsobuje. Je však zvláštní, že školy stále setrvávají v systému, který fungoval před dvaceti a více lety. Právě ve školách se naráží na největší neochotu přizpůsobit se. Přitom kde jinde než ve školách, kde se vychovávají a připravují nové generace mladých lidí, by měly být inovace a flexibilita normální? Je třeba si uvědomit, že to, co fungovalo kdysi, už fungovat nikdy nebude!
V našem prostředí se již objevují učitelé, kteří si toto uvědomují a snaží se nějakým způsobem
implementovat technologie do jazykové výuky.
Bohužel často vidíme používání počítačů spíše jako náhražku za učebnice nebo jako novodobý „babysitting“.
Počítače se stále často používají pro memorování slovíček, procvičování gramatiky, čtení apod.
Přičemž to, co zaměstnavatelé chtějí po absolventech škol, je mluvit v cizím jazyce, být schopen reagovat, dál se učit a aktivně zvládat odbornou slovní zásobu.České školské prostředí
Jaké IT nástroje jsou v českém prostředí rozšířené? Na středních a vysokých školách je již několik let využíván LMS Moodle. Je jistě dobrým nástrojem pro vzbuzení pocitu jakési inovace, nicméně jeho interaktivita je sporná. Spíše funguje jako
úložiště výukových materiálů
v omezené podobě, neboť je limitován velikostí souborů. Uživatel má možnost vytvářet si testy, které se automaticky vyhodnocují.
Účastníci kurzu mohou psát do fóra
nebo se zde vyvěšují úkoly pro žáky či studenty.5) Velmi pozitivní je sdílení obsahů kurzů s mnoha uživateli. Na druhou stranu, pokud si učitel poprvé zakládá kurz, není Moodle zcela intuitivní, takže stráví hodně času, než se v něm naučí pracovat.6)V některých případech se ve školách používají televize, DVD přehrávače, dataprojektory, interaktivní tabule. Ze šetření7)vyplývá, že
interaktivní tabule
je využívána jen velmi málo a pouze některými učiteli, kteří mají to „štěstí“, že v dané učebně vybavené interaktivní tabulí učí. Taková je bohužel běžná praxe. Na druhou stranu, někteří učitelé se snaží implementovat do výuky i jiné nástroje, jako jsou různé aplikace, weby, iPady, tablety i mobilní telefony, nebo se snaží využívat „blended learning“ či tzv. „flipped classroom“.Blended learning
je kombinací online učení a prezenční (face-to-face) výuky. Toto učení se zaměřuje na optimální dosažení učebních cílů za pomoci vhodných technologií, které odpovídají učebním stylům učícího se jedince, aby tak došlo k získání adekvátních dovedností správné osoby ve správný čas.
Flipped classroom
je forma principů blended learning, kdy se žáci distančně učí obsah doma online, ve třídě rozvíjejí jazykové dovednosti, fyzicky pracují s obsahem, který běžná škola dává za domácí úkol, nebo se ho učí aplikovat v praxi. Další procvičování potom probíhá mimo třídu a opět online.Mnoho škol tvoří různé „digitální“ materiály, přičemž je důležité upozornit na rozdíl mezi skutečným interaktivním digitálním učebním materiálem a pracovním listem, který je pouze napsán ve Wordu a přenesen např. do PDF souboru. Za
inovativní digitální materiál
lze považovat tzv. e-booky, které spojují video a audiosoubory s interaktivními cvičeními k procvičování všech dovedností. Jedním z takových e-booků, který se začal úspěšně implementovat do výuky desítek středních škol, je soubor materiálů
OPEN LEARNING
8), který vychází z principů blended learning neboli zjednodušeně z principu kombinace prezenční výuky a online učení.Takový způsob výuky motivuje žáky k vlastnímu autonomnímu učení, k převzetí zodpovědnosti za výsledky své práce a podporuje učitele k většímu soustředění se na jednotlivce. Rozvíjí se tzv. „competency-based learning“, kdy se žák i učitel soustředí na
zvládnutí dovedností důležitých pro digitální věk,
ve kterém žijeme.Základem je postoupení k další problematice až po dokonalém zvládnutí předchozí látky a po prokázání dovedností zpracovávat informace a aplikovat je do praxe. Díky převedení teorie do praxe jsou materiály, jako je např. OPEN LEARNING, velmi motivující a smysluplné.
Běžná třída a běžná výuka, nebo flipped classroom?
Co je klasické uspořádání tříd ve většině škol, víme. Kam ale spadá „flipped classroom“ (převrácená třída)? Co je na ní vlastně obráceně? Princip je velmi jednoduchý. To, co považujeme za výklad nové látky, necháváme žáka
zpracovávat doma formou interaktivního online učení pomocí videolekce
nebo zpracováním interaktivních internetových odkazů. Ve třídě se potom může učitel soustředit na aplikaci toho, co žák doma zpracovával. Nově nabyté informace jsou rozšiřovány a procvičovány tak, aby byl důraz kladen na komunikaci a praktičnost.9)Absolutně zásadní je zde dokonalé plánování a organizace výuky, plánování aktivit žáka před výukou a po ní. To se týká jakékoliv aplikace IT do výuky, neboť nahodilé, nekoncepční používání technologií vede jen ke zmatku, protože nejsou jasně stanoveny cíle výuky a online učení.10)
Výhodou principu flipped classroom je opět smysluplnost a praktičnost, žáci se naučí samostatně zpracovávat informace, naučí se o nich kriticky přemýšlet, ale také jako u předchozího principu blended learning se naučí samostatnosti.
Učitel je nenahraditelný
Kritickým bodem, aby byl tzv. blended model úspěšný, je schopnost učitele tento model aplikovat. Najde se jistě mnoho učitelů, kteří jsou změnám otevřeni a rádi by vyzkoušeli nové možnosti, které nám technologie nabízejí, ale chybí systematičnost a koncepčnost v jejich vzdělávání. Proto je nezbytné, aby byla
dalšímu vzdělávání učitelů
věnována dostatečná pozornost, neboť učitel má obrovskou zodpovědnost za mladou generaci, která již neumí slepě přijímat tradiční industriální model vyučování.Závěr
Ekonomická sféra pociťuje obrovský nedostatek jazykově vybavených lidí.
Neschopnost dobře komunikovat v cizím jazyce
má jasné důsledky v ekonomice, kdy od nás odcházejí investoři, nebo k nám ani nepřicházejí z důvodu nemožnosti nalezení odborníků s dobrým komunikativním jazykem. V dnešní době existuje mnohem větší tlak na komunikativnost než na tupé memorování gramatických pravidel či slovní zásoby, kterou žáci nepoužívají v reálných situacích, kdy se musí rozhodovat rychle a bez delšího přemýšlení. Nákup počítačů a techniky je jednoduchý, jejich efektivní používání a podpora učitelů je bohužel mnohem složitější. Používání technologií ve výuce má velký potenciál, nicméně v záplavě různých aplikací a modelů bychom měli vybírat uvážlivě a důsledně se vyhýbat textovému přístupu, který stále dominuje i v některých aplikacích pro jazykové vzdělávání.Na závěr bych ráda poskytla několik zajímavých odkazů, kde najde otevřený učitel mnoho inspirace. Doufám, že jednoho dne bude běžnou praxí, že se tzv.
rušivá technologie a rozvoj dovedností
stanou dobrým nástrojem a pomocníkem žáků i učitelů. V českém prostředí je velmi dobrým zdrojem www.mimoskolu.cz. Dále doporučuji www.khanovaskola.cz, která je českou mutací www.khanacademy.com. Výbornou
pomůckou pro výuku jazyků
jsou aplikace www.duolingo.com a www.memrise.com. Pro
sebevzdělávání
v mnoha oborech doporučuji
Massive Open Courses
(www.coursera.org), kde se lze vzdělávat zdarma a společně s obrovskou komunitou lidí ve velice kvalitních kurzech nabízených prestižními univerzitami světa.Tématu odborného cizího jazyka se na stránkách Speciálu pro střední školy věnujeme pravidelně. Starší příspěvky můžete najít v online archivu. Pokud máte o tento přístup zájem, stačí napsat na redakcers@rizeniskoly.cz. Pro rychlejší vyřízení volejte na 246 040 447.
1) Poznatky z navštívených hodin cizích jazyků ve středním vzdělávání ukázaly, že nejčastější formou výuky byla hromadná výuka (94 % hodin). Učitelé se zaměřovali především na obsahovou správnost (98 % hodin). Průměrně bylo ve skupině cizího jazyka přítomno 11 žáků. Nejpoužívanější metodou byl výklad učitele (92 %) a práce s textem (93 %). Na velmi nízké úrovni bylo procento výskytu komplexních metod (33 %), aktivizujících metod (71 %) a dovednostně-praktických postupů (48 %) (viz
Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2011/2012
).2) WOOD, E., J. Problem-Based Learning: Exploiting Knowledge of How People Learn to Promote Effective Learning. In: Bioscience Education E-Journal. Vol. 3) Dostupné z: http://www.bioscience.heacademy.ac.uk/journal/vol3/beej-3-5.htm.
4) NIELSEN, L. Teaching Generation Text: Using Cell Phones to Enhance Learning. Jossey Bass. 2011.
5) KNOWLES, L. Redefining Roles: Language Learners, Teachers and Technology. In: Cizí jazyky pro život. Sborník příspěvků mezinárodních konferencí k podpoře vícejazyčnosti. Praha: NIDV, 2014. s. 7.
6) Recenzi na Moodle si můžete přečíst na http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet.
7) Více o výhodách a nevýhodách Moodle platformy na http://bestelearningplatforms.com/review/moodle/.
8) Viz http://clanky.rvp.cz/clanek/c/o/14305/VYUZITI-INFORMACNICH-TECHNOLOGII-UCITELI-NA-STREDNICHSKOLACH.html/.
9) Více o OPEN LEARNINGU a možnostech na www.openagency.cz.
10) Více o flipped classroom na http://www.knewton.com/flipped-classroom/.
11) Interaktivní video k flipped classroom na https://www.youtube.com/watch?vZZRvmjjeZ9CA.