Důkladná příprava se vyplatila

První kolo státních maturit je za námi, proběhlo úspěšně bez zásadních chyb. Potvrdila to komplexní

Při složitosti celého systému to určitě lze pokládat za velký úspěch. Můžeme , stačí jen pozorně číst noviny. V uplynulých letech došlo na Slovensku opakovaně k úniku maturitních testů, v Rusku se s nimi týdny před maturitou hromadně obchodovalo na internetu. V Polsku mají jednotné maturity už šest let, a přesto mají letos 25 procent neúspěšných. Nedávno se v médiích objevila zpráva o polské škole, kde nebylo k maturitě vůbec připuštěno nebo nesložilo maturitu sto procent žáků. Nám se podařilo zajistit

Klíčovým krokem v přípravě reformy maturitní zkoušky byla generální zkouška, která proběhla v první polovině října 2010. Účast škol byla dobrovolná, přesto se generálky účastnilo 96 % škol a 95 % budoucích maturantů. Jejím cílem bylo prověřit organizační, logistické a bezpečnostní postupy v rozsahu písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky, tj. zkoušek a dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu a formou písemné práce v rozsahu celého životního cyklu dotčených typů zkoušek.

V návaznosti na výsledky generální zkoušky a na závěry vyhodnocení připomínek a podnětů jsme přijali řadu opatření, dílčích změn a úprav zejména v oblasti technologického zajištění a informační infrastruktury k zajištění logistiky a organizace maturitní zkoušky a v přípravě pracovníků škol, kteří zajišťují konání zkoušek a hodnocení výsledků písemných prací ve školách. Současně jsme se snažili o a poskytli jsme školám k maturitní zkoušce.

Ta spočívala zejména ve zveřejnění několika sad ilustračních testů, které svou úrovní plně odpovídaly náročnosti testů u ostré maturity. Chtěli jsme, aby si studenti sami mohli znovu po maturitní generálce testy „osahat“ a co nejvíce jim přiblížit, co je u ostré maturity čeká. Současně jsme pro ně připravili a zdarma jim poskytli – jakousi maturitní kuchařku plnou praktických rad. Studenti v ní například byli upozorněni na to, čemu se mají při maturitě vyhnout a jakou strategii volit při skládání písemných a ústních zkoušek společné části maturit.

Ke konání maturitní zkoušky v roce 2011 se v listopadu 2010 přihlásilo celkem 98 762 žáků středních škol. Čtvrtinu tvořili žáci gymnázií, zhruba polovinu žáci čtyřletých oborů středních odborných škol a 9 % žáci oborů středních odborných učilišť. Plných 15 % přihlášených žáků pak představovali žáci dvouletého a tříletého nástavbového studia. Mimochodem, na získání maturitního vysvědčení tak aspirovalo plných 77 % příslušného populačního ročníku. Přitom v roce 2010 činil podíl obyvatelstva starších 25 let s odpovídajícím nebo vyšším dosaženým stupněm vzdělání pouhých 45 %.

Dalším zásadním krokem, který bezesporu významně napomohl hladkému průběhu maturit, bylo Pracovníci škol si mohli vyzkoušet práci s digitalizačním terminálem v týdnu od 6. do 13. dubna, tedy bezprostředně před startem maturit. Z celkového počtu 1 262 škol, kde letos maturita proběhla, se jich nezúčastnilo této mikrogenerálky pouze 15. Tyto školy ale přípravou projít nepotřebovaly a jak se ukázalo, byly na maturitu dobře připraveny.

Ověřování technologií předcházely

proběhly s organizační a gesční podporou krajských úřadů přímo v regionech. Počet seminářů se vyšplhal až k číslu 70, každý z nich trval zhruba čtyři hodiny při účasti zhruba tří desítek zástupců škol. Jejich obsahem byl detailní výklad komplexního dokumentačně procesního systému maturitní zkoušky, prezentace projektu cvičné simulace, stav a připravenost personální infrastruktury a související smluvní a finanční zajištění a způsob zajištění funkčnosti datových digitalizačních terminálů ve školách.

Právě všech 1 262 škol, kteří se vyrovnali s administrativní náročností realizovaného modelu maturitní zkoušky i skokovým nárůstem práce potřebné k zajištění zkoušek, se vedle kvalitní přípravy projektu na centrální úrovni podepsal nejvíce. Kladně lze hodnotit bezpečnostní a technologické zajištění společné části maturitní zkoušky. Ministerstvo však bude vstřícně reagovat na řadu připomínek škol a školských asociací stejně jako na výsledky diskuse s vysokými školami ve smyslu zvýšení uživatelského komfortu škol a snížení jejich administrativní a pracovní zátěže, spojené s přípravou a realizací zkoušek.

Jedná se především o prodloužení náběhového modelu maturitní zkoušky (tj. dva povinné předměty společné části) do roku 2013 včetně. Díky tomu nebude zavedena od roku 2012 druhá povinná zkouška z cizího jazyka a třetí volitelná zkouška (volba mezi matematikou, občanským a společenskovědním základem či informatikou), ale po následující dva školní roky zůstane model z letošního roku.

Dojde také ke změně pořadí zkoušek, kdy budou písemné zkoušky společné části předcházet ústním zkouškám společné části a profilovým zkouškám. stávající kalendář maturitní zkoušky komplikuje vysokým školám možnost využít výsledků didaktických testů jako jednoho z kritéria pro výběr uchazečů (výsledky jsou k dispozici až v polovině června). Navíc stávající model, kdy se nejprve konají ústní a posléze písemné zkoušky, vede k tomu, že žáci, kteří ukončí zkoušky počátkem června, čekají na jejich výsledek dva týdny.

Díky zmíněné změně pořadí zkoušek bude tak, aby výsledky didaktických testů a písemných prací byly žákům i školám k dispozici již v polovině května, tj. o plných pět týdnů dříve.

zároveň se tímto krokem výrazně sníží administrativní zátěž škol spojená se zajišťováním hodnotitelů a vyplácením jejich odměn.

Několika dílčími organizačně technologickými opatřeními bude zvýšen uživatelský komfort škol a snížena jejich pracovní a administrativní zátěž, a to zejména zjednodušením procesů registrace přihlášek žáků k maturitní zkoušce, zjednodušením přípravy pracovních listů z cizích jazyků, zefektivněním tisku listinné podoby zadání ústních zkoušek, zavedením možnosti vést maturitní dokumentaci v elektronické podobě a v neposlední řadě zajištěním bezproblémové datové komunikace mezi centrálním informačním systémem maturitní zkoušky a školními informačními systémy.