Mohl byste nám stručně přiblížit projekt „Bubny do škol“?
Cílem projektu v žádném případě není vyučovat děti hudební výchově, ale primárně jde o posilování sociálních vztahů. DrumCircle je interaktivní zábavná show, která především vede k uvolnění napětí. Skupinové bubnování je jednou z nejstarších forem rozvoje týmové spolupráce a na těchto principech byl vystavěn projekt „Bubny do škol“. Jezdíme do základních škol se speciálním workshopem, který posiluje vzájemnou komunikaci mezi dětmi. Ta bohužel vlivem sociálních sítí velmi pokulhává. Projektem navazujeme na spolupráci s Policií ČR, která se rozběhla letos na jaře v rámci Pomněnkového dne (Mezinárodní den pohřešovaných dětí – pozn. red.). Jezdili jsme tour po školách po celé ČR a snažili jsme se dětem vysvětlit, že si nikdo nesmí nechat ubližovat, že útěk z domova není cesta, ale i to, že si každý zaslouží být šťastný.
V čem je obecně DrumCircle prospěšný, na jakých principech vlastně funguje?
Je vědecky dokázáno, že bubnování propojuje pravou a levou hemisféru a vypíná analyzující část mozku. Po společném bubnování se pak informace lépe vstřebávají a dostávají se i do podvědomí. To je důvod, proč se bubnování využívá na školách po celém světě. Program je vhodný pro první i druhý stupeň základních škol, pouze se přizpůsobuje moderace věku dětí.
Jak velké máte zkušenosti s tímto programem?
Jen u nás máme za sebou několik set úspěšných vystoupení na základních školách a tisíce spokojených dětí, které programem prošly. Zájem ze strany škol je opravdu velký a s každým rokem roste. Často se vydáváme také na Slovensko. Projekt „Bubny do škol“ není nahodilý program několika nadšenců, je postaven na základech těch nejlepších certifikovaných lektorů, kteří ho i realizují.
Co pro vás znamenají certifikace, které jste získal?
Vnímám je tak, že mám požehnání od těch nejpovolanějších, od těch, kteří metodu vymysleli a věnují se jejímu vývoji po generace. Například Arthur Hull mě učil facilitovat. Sám začínal velmi mladý a dnes předává na kurzech jen to nejlepší, zkušenosti, které za desítky let nasbíral.
Získat certifikaci znamená uspět v závěrečných testech vzdělávacích programů – a nejedná se jen o formalitu. Takto získané certifikace mají smysl, svoji hodnotu a jsou mezinárodně uznávané.
Váš záběr je opravdu široký, kde čerpáte sílu a sbíráte nové podněty?
Zajímá mě psychologie, čtu hodně knížek, baví mě koučovací metody, rád pracuji s lidským potenciálem. Mám spoustu kamarádů, kteří používají například metodu sound healing, se kterými se různě potkávám na konferencích. Vždycky když přijdu s lidmi na bubnování a je před námi v programu nějaký zajímavý speaker, poslouchám. Díky tomu mi automaticky dává řada věcí smysl. Dialogy po takových akcích se odehrávají často v lobby u kávy a vždy jsou velmi zajímavé. Nepěstuji to cíleně, to téma mě prostě přitahuje, jsem mu naprosto otevřený. Spoustu věcí si pamatuji, spousta věcí ve mně zůstane, baví mě je rozebírat s odborníky a řešit lidské možnosti.
Máte ještě několik dalších velice zajímavých projektů. Prosím, přibližte nám je.
Souběžně a zcela samostatně jich běží více. Největší, respektive základní, je Groove Army, což je kapela. Royal Squad je náročný audiovizuální projekt, který nemá v Čechách obdoby, společně s námi totiž vystupuje DJ a i lidé, kteří na našich projektech běžně nespolupracují. Začátek show se odehrává v maskách, máme i speciální kostýmy, choreografii, projekci. Royal Squad řadíme pro nás spíše mezi společensky významné události na rozdíl od Groove Army, která účinkuje třeba i pětkrát týdně.
Vedeme také firemní teambuildingy. Od letošního září probíhají kurzy Groove Army Academy, které vzala pod svá křídla BDS Academy, kde učíme bubnovat i naprosté začátečníky. Kurzy jsou buď pravidelné, nebo realizované jako open class a skutečně nás těší velký zájem. Pravidelně ještě dělám sound healing. Pracuji také jako muzikant, doprovázím hudebníky i kapely. Když mě chce někdo na šňůru a mám čas a hudebně si sedneme, tak jedu rád.
Který z projektů je pro vás opravdovou srdcovkou?
Všechny, baví mě jejich rozmanitost. Jakmile však přijde něco, co mě nebaví, co mě přímo obtěžuje, tak do toho raději nevstupuji nebo takový projekt zastavím. Nechci se pohybovat v něčem, co mi nedělá radost. Pokud to necítím, tak to nechci – vlastně nemůžu – dělat. Nechci, aby lidé odnášeli, že mi něco nesedí, to je přece nesmyslné.
S kým byste si chtěl zahrát, s kým byste si splnil svůj hudební sen?
Rád bych si zahrál třeba se Stingem, Philem Collinsem či Peterem Gabrielem, to jsou skuteční muzikanti. Mám hrozně rád všechny ty, které jsem poslouchal, když jsem vyrůstal.
Rozhovor pro Speciál pro střední školy připravila Lenka Žáčková, novinářka a poradce v neziskovém sektoru, která se navzdory všemu stala i cestovatelkou.