Bankéři navštívili školy

Na obchodní akademii v Dušní ulici v Praze debatoval se studenty Jakub Dusílek, člen představenstva a ředitel Global Banking Services UniCredit Bank. Studenty si získal neformálním vystupováním.

Na úvod pohovořil krátce o sobě a posluchače zaujal fotkou z období svých 18 let, která sloužila jako vizuální podklad pro vyprávění o studiu a začátcích jeho profesního života. Dále pokračoval Ti ochotně odpovídali a nebáli se ani odhadovat správné odpovědi. Setkání s bankéřem uběhlo studentům rychle. Když se měli podělit o své dojmy, tak za hlavní přínos projektu považovali možnost potkat se s člověkem z praxe a moci s ním debatovat.

Pohled studentů shrnula Linda ze 4. D:

Pojem se na českých základních a středních školách objevuje již řadu let. Většinou zůstává v pozadí za „hlavními“ a „důležitými“ předměty. Pozornosti ve veřejném prostoru se mu dostává jen občas. Třeba při popisu nárůstu zadluženosti českých domácností, při predikci katastrofické budoucnosti nastupující generace, případně naopak při informování o dobrých schopnostech českých žáků v uvedené oblasti (na konci loňského školního roku zveřejnila ČŠI zprávu, že čeští žáci dopadli v testu v oblasti finanční gramotnosti nadprůměrně). Vedle výše popsaného projektu bankéřů se na problematiku finanční gramotnosti můžeme podívat i širší optikou.

Společnost Scio nabízela po tři roky žákům základních škol a víceletých gymnázií test finanční gramotnosti, který byl doplněn dotazníkovým šetřením. Mezi roky 2010 a 2012 se testování zúčastnilo přes 5 000 žáků.

Z výsledků testování vyplynulo, že se znalosti a dovednosti žáků v uvedených letech nijak zvlášť nezlepšily. Výsledky žáků jsme dali do souvislosti s jejich odpověďmi v dotazníku.

Ve všech třech testováních se ukázalo, že nejhorších výsledků dosahovali žáci, kteří uvedli, že mají kapesné minimální (do sta korun měsíčně), nebo naopak kapesné nad tisíc korun měsíčně. Stejně tak v testu dopadli hůře žáci, kteří uvedli, že místo dárků dostávají k narozeninám a svátkům vždy peníze.

Ukázalo se, že a myslí si, že je mzda nižší, než tomu v uvedených letech bylo ve skutečnosti.

Průměrná mzda byla v roce 2009/2010 přibližně 23 800 Kč, o rok později 24 500 Kč a v roce 2011/2012 pak 25 000 Kč. Na grafu 3 můžete vidět, že obecná představa o hodnotě věcí u žáků přeci jen koresponduje s realitou. Po tři roky žáci měli rozhodovat, kolik ze svého „platu“ 15 000 Kč měsíčně dají na jaké výdaje. Mohli si vybrat položku nájem, plyn, voda, elektřina, jídlo, mobilní telefon, cestování a ostatní. Jestliže žákům v roce 2010 vyšlo, že z patnácti tisíc jim bude každý měsíc zbývat na ostatní výdaje přes 3 700 Kč, pak v roce 2012 měla položka ostatní výdaje hodnotu pouze 2 000 Kč. Ostatní položky za nutné životní náklady úměrně narostly.

Na závěr můžeme pozitivně kvitovat zvyšující se zájem žáků a studentů o finanční otázky. Mezi lety 2010 a 2012 se pravidelně zvětšovala skupina studentů, kteří se zajímali o hospodaření s penězi. V letošním roce studenti, kteří odpovídali na stejnou otázku při akci bankéřů ve školách, již výrazně převážili nad studenty, kteří se o své hospodaření nezajímají. Je samozřejmě otázkou, nakolik zmíněný výsledek ovlivnil výběr škol.

Je důležité podotknout, že růst zájmu škol o otázky financí a hospodaření dokládá i rychlé naplnění volných míst v projektu „Bankéři jdou do škol“. Bude zajímavé sledovat, v jakém duchu se odehraje druhý ročník.