Administrativa ve školách

Vydáno:

Nárůst administrativy v posledních letech trápí všechna odvětví, školství nevyjímaje. Výkaznictví a administrativa, stále rostoucí byrokracie jsou velkou bolestí současného školství. Zvětšující se objem administrativy představuje zátěž nejen pro vedení školy, pro učitele, ale i pro všechny nepedagogické pracovníky. Tento nárůst však nebyl zohledněn po stránce personální, finanční ani metodické.

 

Administrativa ve školách
Ing.
Věra
Nejedlá,
zástupkyně ŘŠ SPŠ dopravní, a.s., Praha 5
Trend narůstání administrativy pozoruji od zavedení RVP. Školy, vytvořte si vlastní vzdělávací programy, sepište charakteristiky předmětů, vytvořte tabulky, rozeberte každé téma na výstupy, popište přínos jednotlivých předmětů k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat, vše evaluujte, používejte k tomu předepsané výrazy, pravidelně programy inovujte. Přiznejme si: kolik by bylo lépe připravených hodin, kdyby nevznikaly rozsáhlé stostránkové ŠVP? Myšlenka, aby si škola vytvořila školní vzdělávací programy na míru, není špatná, ale nesmíte být odbornou školou a vytvářet takových vzdělávacích programů patnáct. Po čase se zavedou jednotné závěrečné zkoušky, státní maturity a to, čím se škola odlišovala, se pomalu začíná tenčit. Nemohl být proces tvorby ŠVP jednodušší? Proč MŠMT poskytuje programy na tvorbu ŠVP až nyní, když už jsou zavedeny do praxe?
Již naši dědové absolvovali maturitní zkoušku, ale neznamenalo to archivovat stohy papírů o každém žákovi. Po zavedení státní maturity místo jedné strany, na které byly evidovány všechny zkoušky žáka, které vykonal, evidujeme papírů víc než dost, například protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně, záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace, protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě, protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka, protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky, protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka atd.
Již naši dědové absolvovali maturitní zkoušku, ale neznamenalo to archivovat stohy papírů o každém žákovi.
Maturitní zkouška, která dříve proběhla během května (pravda, v březnu se psaly písemné práce), dnes zaměstnává vedení školy po celý školní rok. Od října probíhají různá školení zadavatelů a hodnotitelů maturity. V polovině listopadu, kdy žáci podávají přihlášku k maturitní zkoušce, papírování začíná a trvá až do Vánoc. V březnu se vybírá seznam četby, odevzdávají se praktické maturitní práce, od 1. 4. začínají praktické zkoušky a písemné zkoušky z profilových předmětů, od letošního školního roku se nově 11. 4. píše písemná práce z českého jazyka, od 2. 5. didaktické testy, od 16. 5. probíhají ústní zkoušky. Pokud jste velká škola a máte víc maturitních tříd, může se stát, že poslední třídě maturitní vysvědčení odevzdáte až v prvním červnovém týdnu.
Na konci tohoto běhu každý učitel řeší, zda zdárnému průběhu maturitních zkoušek v některých případech nevěnoval víc času než sám žák. Ale to už se blíží podzimní termín maturit a celý kolotoč začíná znovu. Na tomto místě je třeba přiznat, že organizace maturitních zkoušek Cermatem je velmi dobrá a že Centrum jedná vstřícně. Pokud jste odborná škola, 1. 6. začínají jednotné závěrečné zkoušky, které nejsou tak administrativně náročné na archivaci a přihlašování žáků jako maturity, ale i zde došlo v poslední době k nárůstu organizačních pokynů a s tím související administrativy.
Od letošního školního roku přibude středním školám další rozsáhlá agenda . Ministerstvo školství rozhodlo, že v každém oboru, který končí maturitní zkouškou, se bude konat centrálně řízená povinná jednotná přijímací zkouška z českého jazyka a matematiky. V 1. kole uchazeč koná zkoušku dokonce ve dvou termínech, čímž se první kolo zbytečně prodlužuje. Organizaci opět zajišťuje Cermat.
Agenda přípravy přijímacích zkoušek je velmi podobná přípravě na maturity, a tak se přípravy maturitní zkoušky budou prolínat s přípravami přijímacího řízení a bude se archivovat opět víc a víc papírů. Vzhledem ke skutečnosti, že zatím nebude zavedena striktní minimální hranice nezbytná pro přijetí a že žáků, kteří jdou na odborné školy je stále málo, se nabízí otázka, zda jednotné přijímací zkoušky neměly být prozatím zavedeny pouze pro gymnázia, kde poptávka převyšuje nabídku. Škola, která po prvním kole přijímacího řízení nenaplní kapacitu oborů, může totiž vypsat druhé kolo, ve kterém se jednotné přijímací zkoušky už nekonají. Nebylo by lepší nekomplikovat přijímání žáků na střední školy a nechat kontrolu kvality základního vzdělávání, což mají zřejmě jednotné přijímací zkoušky na mysli, na základních školách? Vždyť maturitní zkouška a závěrečné zkoušky se také konají na závěr studia na střední škole a jsou také zhodnocením výsledných znalostí nabytých na střední škole.
Dalo by se o povinnostech kladených na školy psát ještě dál a dál, určitě by za zmínku stálo zavádění inkluze, vytváření nových individuálních vzdělávacích plánů, jejichž počet určitě naroste, psaní projektů a jejich realizace, složité vyplňování šablon, nový kariérní řád pro učitele... Nestává se tak narůstající administrativa, vedle nadměrných nároků kladených na učitele a jejich nedostatečného finančního ohodnocení, další hrozbou pro školy? Vždyť kvůli bující administrativě mají pedagogové stále méně času na svou hlavní a jistě významnější náplň práce - děti něco naučit a vychovávat je.