Zařízení školního stravování a podmínky jejich činnosti

Cílem článku je uvést charakteristiku zařízení školního stravování, popsat typy zařízení školního stravování, vyčlenit základní podmínky jejich činnosti a orgány kontrolující jejich dodržování. Podrobnější analýza jednotlivých podmínek činnosti bude obsahem následujících článků.

Zařízení školního stravování a podmínky jejich činnosti
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Zařízení školního stravování
V § 119 školského zákona jsou zařízení školního stravování vymezena službou, kterou poskytují. Zařízení školního stravování
a)
uskutečňují za určitých podmínek školní stravování,
b)
mohou zajišťovat jiné než školní stravování, a to stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby.
V zařízeních školního stravování se školní stravování zajišťuje přednostně (§ 122 odst. 4 školského zákona).
Typy zařízení školního stravování stanoví vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění (dále jen „vyhláška o školním stravování“). Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o školním stravování jsou typy zařízení školního stravování
a)
školní jídelna,
b)
školní jídelna – vývařovna,
c)
školní jídelna – výdejna.
Školní jídelna v rámci školního stravování vydává jídla, která sama připravuje, a může připravovat jídla, která vydává výdejna. V rámci dietního stravování může školní jídelna vydávat i jídla připravená jiným provozovatelem stravovacích služeb, pokud tento provozovatel stravovacích služeb zajistí dodržení podmínek podle § 2 odst. 5 vyhlášky o školním stravování.
Vývařovna v rámci školního stravování připravuje jídla, která vydává výdejna.
Výdejna v rámci školního stravování vydává jídla, která připravuje jiný provozovatel stravovacích služeb. Pro jednu provozovnu daného typu zařízení školního stravování připravuje jídla vždy jeden provozovatel stravovacích služeb. Na základě dohody s provozovatelem stravovacích služeb, který jídla připravuje, může výdejna v rámci školního stravování připravovat doplňková jídla podle § 4 odst. 1 vyhlášky o školním stravování; jídla v rámci dietního stravování může připravovat i další provozovatel stravovacích služeb, pokud zajistí dodržení podmínek podle § 2 odst. 5 vyhlášky o školním stravování.
Podmínky činnosti zařízení školního stravování
Na úvod připomeňme elementární fakta:
-
školní stravování, stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby jsou zakotveny jako poskytované služby ve zřizovací listině (případně zakladatelské listině nebo smlouvě) dané právnické osoby,
-
zařízení školního stravování je zapsáno do rejstříku škol a školských zařízení.
Podmínky vlastního poskytování školního stravování jsou spojeny zejména s tím,
-
komu je školní stravování poskytováno,
-
v jaké době,
-
v jakém rozsahu,
-
jaké výživové normy (spotřební koš) musí být dodržovány,
-
jaká je organizace konzumace jídel,
-
jaká je úplata za poskytnuté školní stravování.
Stravování zaměstnanců škol a školských zařízení většinou zajišťují zařízení školního stravování, která jsou příspěvkovými organizacemi. Podmínky poskytování tzv. závodního stravování upravuje § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění a vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, v platném znění.
Děti, žáci a studenti, kterým je poskytováno školní stravování
Podle § 119 školského zákona je školní stravování poskytováno dětem, žákům a studentům
-
v době jejich pobytu ve škole,
-
v době jejich pobytu v domově mládeže, internátě a škole v přírodě [tj. ve školských zařízeních dle § 117 odst. 1 písm. b) a c) školského zákona],
-
v době jejich pobytu ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
Skupina osob, které je školní stravování poskytováno, je podrobněji rozvedena a dále diferencována ustanovením § 122 odst. 2 školského zákona.1) Na základě tohoto ustanovení se děti, žáci a studenti dělí na ty, kteří
-
mají nárok na poskytování školního stravování,
-
mají právo (nikoli nárok) na poskytování školního stravování.
Nárok na poskytování školního stravování mají:
-
děti v mateřských školách,
-
děti v přípravných třídách základní školy,
-
děti v přípravném stupni základní školy speciální,
-
žáci základních škol,
-
nezletilí žáci středních škol (i konzervatoře).
Uvedeným dětem a žákům musí právnická osoba zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí školní stravování poskytnout.
Právo na poskytování školního stravování mají:
-
zletilí žáci střední školy (i konzervatoře),
-
studenti vyšší odborné školy.
Ostatním osobám (např. žákům jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky) se školní stravování neposkytuje. To neznamená, že by se např. žáci jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky nemohli v zařízení školního stravování stravovat. Jestliže se v zařízení školního stravování stravují, nejedná se o školní stravování jako součást hmotného zabezpečení dle § 122 školského zákona.
Lze konstatovat, že většina cizinců, kteří nejsou občany Evropské unie, mají přístup ke školnímu stravování za stejných podmínek jako občané Evropské unie (tj. i občané České republiky). Školský zákon v této souvislosti rozlišuje
a)
žáky základní školy, žáky odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,
b)
jiné osoby (např. děti v mateřské škole; žáky těch ročníků střední školy, které neodpovídají ročníku základní školy).
Žáci základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře, kteří nejsou občany Evropské unie, mají přístup ke školnímu stravování za stejných podmínek jako občané Evropské unie. Další podmínky školský zákon nestanoví [§ 20 odst. 2 písm. b) školského zákona].
V případě jiných osob (např. dětí mateřské školy) platí, že dle § 20 odst. 2 písm. d) školského zákona mají přístup ke školským službám (tj. i ke školnímu stravování) za stejných podmínek jako občané Evropské unie, pokud
-
mají právo pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů, popřípadě jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu,
-
jsou azylanty,
-
jsou osobami požívajícími doplňkové ochrany,
-
jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo
-
jsou osobami požívajícími dočasné ochrany.
Právo na školní stravování je tzv. veřejným subjektivním právem a rozhoduje o něm škola (resp. školské zařízení) jako správní orgán ve správním řízení. Co se týká vlastního vydání rozhodnutí, Nejvyšší správní soud uvádí: Není ale pravda, ..., že by pak bylo třeba vydávat rozhodnutí o každém konkrétním žákovi, kterému je strava poskytována či dokonce o každém konkrétním vydaném obědě. Zařazení do stravování je faktickým úkonem, na nějž navazuje vydávání stravy, a tedy není třeba v takovém případě rozhodnutí vydávat. Rozhodnutí je třeba vydat až v situaci, kdy je třeba autoritativně určit, zda tu právo je či není, jako tomu bylo v daném případě (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.5.2011 čj. 2 Aps 3/2010-112).
Doba pobytu ve škole nebo školském zařízení jako podmínka poskytování školního stravování
Jak bylo několikrát uvedeno, školní stravování je poskytováno dětem, žákům a studentům v době jejich pobytu ve škole nebo školském zařízení. Ve Výkladu MŠMT ke školnímu stravování a ubytování žáků v době, kdy konají maturitní zkoušku nebo se připravují na její konání, ze dne 29. dubna 2011 je ministerstvem vysvětleno, co se chápe pobytem ve škole: Pobytem ve škole se rozumí faktická přítomnost žáka ve škole v souladu s organizací vzdělávání. Za důvod přítomnosti žáka ve škole lze považovat nejen vyučování, ale také jiné aktivity školy, jako například předmaturitní seminář nebo konzultace, jichž se žák účastní. Pravidlo faktického pobytu ve škole dotvrzuje nepřímo i § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, který stanoví pro účely této vyhlášky fikci pobytu ve škole pouze pro první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole.
Z uvedeného je zřejmé, že pobyt ve škole je nutné chápat jako faktickou účast žáka na vzdělávání v souladu s organizací vzdělávání (např. i účast na exkurzi, která probíhá mimo budovu a areál školy) nebo jako faktickou přítomnost žáka ve školském zařízení, ve kterém je mu poskytována určitá školská služba.
Jako upřesnění MŠMT uvádí situaci žáka střední školy, který není ubytován v domově mládeže a připravuje se na maturitní zkoušku:
-
Pokud by škola organizovala vzdělávací aktivity i v průběhu „svatého týdne“, může být v těchto dnech žákovi poskytnuto školní stravování.
-
Naopak u žáka připravujícího se během „svatého týdne“ doma na maturitní zkoušku není podmínka pobytu ve škole splněna. (Příspěvková organizace vykonávající činnost zařízení školního stravování bude oprávněna poskytovat takovému žákovi stravování pouze v rámci doplňkové činnosti.)
Poskytování školního stravování v době školních prázdnin
Ustanovení § 119 školského zákona zakotvuje pravidlo, podle kterého zařízení školního stravování mohou zajišťovat školní stravování také v době školních prázdnin.
V době školních prázdnin žáci obvykle nepobývají ve škole, v domově mládeže, internátě nebo škole v přírodě. Proto nelze vyvodit jejich nárok nebo právo na poskytnutí školního stravování ze skutečnosti pobytu ve škole nebo školském zařízení.
Zda je stravování poskytované žákům v době školních prázdnin školním stravováním, rozhodne ředitel školy (resp. ředitel školského zařízení). Jestliže v době školních prázdnin zařízení školního stravování nebude na základě rozhodnutí ředitele poskytovat školní stravování, pak žákům nelze poskytnout „dotovaný“ oběd (pouze ve výši finančního normativu dle § 5 odst. 1 vyhlášky o školním stravování) a do úplaty za stravování budou zahrnuty také věcné, osobní a případné další režijní náklady. V případě rozhodnutí ředitele, na základě kterého v době školních prázdnin bude zařízení školního stravování poskytovat školní stravování, bude žákům poskytován „dotovaný oběd“.
Pro úplnost dodejme, že dny ředitelského volna nejsou školními prázdninami a ve dnech ředitelského volna zařízení školního stravování nemůže poskytovat školní stravování.
Další podmínky poskytování školního stravování
Rozsah poskytovaného školního stravování (kolik a jakých jídel může strávník denně odebrat) upravuje § 4 vyhlášky o školním stravování.
Stanovení výživových norem je věnována velká část vyhlášky o školním stravování (zejména příloha č. 1). Jednou z posledních změn uskutečněných novelou vyhlášky o školním stravování (účinnou od 1.2.2015) je pravidlo, podle kterého v případě poskytování dietního stravování nemusí být zachováno plnění výživových norem (§ 2 odst. 8 vyhlášky o školním stravování).
Základním pravidlem organizace konzumace jídel je konzumace jídla v provozovně zařízení školního stravování (§ 2 odst. 7 vyhlášky o školním stravování).
Určení úplaty za školní stravování v zařízeních školního stravování zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je obsaženo v § 5 vyhlášky o školním stravování.
Kontrola a státní zdravotní dozor
Kontrolu nad poskytováním školských služeb, tj. i služeb školního stravování, vykonává Česká školní inspekce [§ 174 odst. 2 písm. d) školského zákona]. Státní zdravotní dozor v oblasti školního stravování vykonávají krajské hygienické stanice (§ 82 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění).
Závěr
-
Zařízení školního stravování (školní jídelna, vývařovna, výdejna) poskytují školní stravování i stravování odlišné od školního stravování.
-
Podmínky poskytování školního stravování jsou stanoveny školským zákonem (vymezení okruhu osob, kterým je školní stravování poskytováno; vymezení doby, ve které je školní stravování poskytováno) a vyhláškou o školním stravování (konkrétní podmínky rozsahu, výživových norem školního stravování, úplaty za školní stravování).
-
Kontrolu nad poskytováním služeb školního stravování vykonává Česká školní inspekce, státní zdravotní dozor v oblasti školního stravování vykonávají krajské hygienické stanice.
1) Ustanovení § 122 odst. 2 školského zákona vymezuje podmínky poskytování hmotného zabezpečení. Součástí hmotného zabezpečení je školní stravování.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Říjen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost