Jak na lepek

Kolik je v ČR celiaků?

Diagnostikovaných celiaků je v ČR cca 5 000, dle odborných odhadů je však diagnostikováno pouze 10–15 %. V ČR tedy trpí celiakií více jak 50 000 lidí, kterým nebylo onemocnění stanoveno. Zůstává tak přibližně 85–90 % pacientů s celiakií v běžném životě nerozpoznaných. O něco větší riziko rozvoje nemoci je celkově u dívek než u chlapců.

Jaké je procentuální zastoupení z pohledu Evropské unie či případné srovnání s jinými státy?

Celiakie se vyskytuje častěji u národů, které konzumují potraviny s lepkem dlouhodobě jako součást běžného jídelníčku. Aby onemocnění vzniklo, je nutné ve stravě přijímat lepek. Proto je například u Indů či Arabů výskyt mnohem vyšší než u afrických černochů, Číňanů a Japonců. Nesnášenlivost lepku se u bělochů v Evropě, Severní a Jižní Americe vyskytuje odhadem asi u jednoho člověka na 100–200 lidí, ale ví o ní jen asi každý 20. až 40. člověk. Se zlepšováním lékařských metod se stále zvyšuje i počet zjištěných pacientů s celiakií.

Komu vadí lepek a pro koho není vhodný?

S nesnášenlivostí se dítě již rodí, ale příznaky se mohou projevit v kterémkoli věku, často již v útlém dětství (po skončení výlučného kojení a zavedení nemléčných přídavků stravy obsahujících lepek, například piškotů a obilných kaší).

Nemoc se vyskytuje u dětí i dospělých a projevuje se hubnutím nebo špatným přibýváním na váze v dětství a dospívání, nechutenstvím, podvýživou, nedostatkem vitaminů a jiných důležitých látek, průjmy, nadýmáním a bolestmi břicha. Nejtěžší formou nemoci je celiakální krize. Projevuje se náhlým a vážným zhoršením zdravotního stavu, těžkými průjmy, ztrátou tělesných tekutin.

GLUTEN /LEPEK/ – tvoří ho bílkoviny – gliadin a glutenin, ve vodě nerozpustné. Lepek najdeme v obilovinách pšenice, žito, ječmen, oves a všech výrobcích z nich připravených ve skryté formě.

Celiakie, nebo alergie na lepek?

Celiakie, nesnášenlivost lepku, je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva. Osoby trpící celiakií, celiatici, by se měli vyhýbat potravinám obsahujícím lepek. Při konzumaci potraviny s lepkem totiž dochází k zánětu a poškození sliznice tenkého střeva. Toto onemocnění je nevyléčitelné, avšak při dodržování bezlepkové diety zmizí všechny jeho příznaky.

Alergie na lepek není totéž co celiakie. Nedochází k poškození sliznice tenkého střeva, lepek vyvolává imunologickou reakci, je léčitelná. Mezi příznaky alergie na lepek patří křeče v břiše, nadýmání, nevolnost a průjem po požití potravin, které obsahovaly lepek. I dieta je rozdílná, některým alergikům na lepek nevadí malé množství lepku a tolerují například i obilninu kamut či oves.

Jak poznám, že já nebo moje rodina trpí celiakií?

Dispozice k celiakii jsou dědičné, takže pokud ji zjistili někomu ve vaší rodině, je větší pravděpodobnost výskytu i u vás. U příbuzných prvního stupně (rodiče, sourozenci) bylo onemocnění zjištěno v 10–15 % případech. U jednovaječných dvojčat dokonce v 70 %. Příbuzné prvního stupně často postihuje tichá forma onemocnění. Pokud trpí jeden člověk v rodině celiakií, je zapotřebí nechat vyšetřit celou rodinu, kde se obvykle najde i dědičný nositel tohoto onemocnění.

Co s tím?

Základem je vyšetření krve na specifické autoprotilátky. Dalším krokem je histopatologické vyšetření biopsie sliznice tenkého střeva.

Na jaké potraviny je třeba dát si pozor a které ze stravy zcela vyloučit?

Obiloviny – pšenice, žito, ječmen a všechny výrobky z nich a jídla, do kterých jsou tyto obiloviny přidávány (moučná jídla, mléčné výrobky, masné výrobky, cukrovinky aj.). Patří sem také alkohol. Najdou se i potraviny, u kterých by vás vůbec nenapadlo, že mohou lepek obsahovat. Jsou to např. jogurty, pomazánková másla, kysané smetany, špenát, filé lisované do kostek, instantní bramborové kaše, kukuřičné lupínky, krokety, kypřicí prášek do pečiva, pudinky, zmrzliny, hotová zeleninová jídla, zeleninové přesnídávky, polévky a další. Vždy je třeba číst složení potravin. Nebrat výrobky pokud obsahují pšeničný škrob, škrob, modifikovaný škrob nebo jen označení E 1422, E 1442. Kukuřičný, bramborový nebo rýžový škrob jsou v pořádku.

Jaký je správný výběr potravin při bezlepkové stravě a jaké jsou doporučené potraviny?

Existují potraviny, které jsou tzv. přirozeně bezlepkové. Tato potravina nesmí obsahovat více než 20 mg lepku/1 kg ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli.

Mezi základní patří brambory, kukuřice, rýže, proso, pohanka, sója, jáhly, čočka, hrách, fazole, cizrna, amarant, ořechy, semena. Z těchto surovin se vyrábějí potravinářské výrobky, hlavně bezlepkové směsi na přípravu chleba, pečiva, knedlíků a moučníků.

Mezi další přirozeně bezlepkové potraviny patří maso, ryby, zelenina, ovoce, mléko, tuky, vejce, med, cukr. I když jsou tyto potraviny bezlepkové, další výrobky z nich už mohou lepek obsahovat – např. mléčné výrobky bývají zahuštěné pšeničným škrobem.

Důležitá je i příprava jídla. Pokud na pánvičce s olejem usmažíte řízek a poté v něm smažíte hranolky, mohou i na nich ulpět zbytky strouhanky (z rohlíků = obsahuje lepek).

Jak poznám, že daná potravina je bez lepku?

Bezlepkové potraviny jsou označené znakem – přeškrtnutý klas, nebo jsou popsány slovně – neobsahuje lepek, vhodné pro bezlepkovou dietu, vyrobeno z přirozeně bezlepkových surovin. Od roku 2015 jsou výrobci podle nařízení EU č. 1169/2011 povinni značit alergeny ve složení produktu: „... jasně odlišit od ostatních složek uvedených v seznamu, například typem či stylem písma nebo barvou pozadí...“, tudíž i lepek.

Výjimkou je, pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, potom již není další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže). Nepřítomnost lepku ve výrobku garantuje výrobce. AG bezlepkové výrobky: cizrnová mouka, AG bezlepkové kaše, AG ovocné pyré, AG puding

Potravinovou alergií netrpím, jsem zdravý/ á, mám přesto vyhledávat bezlepkovou stravu?

Není to nutné. Jen je dobré si uvědomit, že při pravidelné konzumaci potravin a pokrmů obsahujících velké množství lepku (např. pšeničné bílé pečivo) dochází v lidském organismu ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje a s tím se zmenšuje, až mizí jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Lepek je od slova „lepit“, tudíž nám zalepí všechny klky, mikroklky ve střevě. Takže všeho s mírou.

Dobrá rada také pro rodiče

V ČR mohou pojištěnci vybraných zdravotních pojišťoven (podmínkou je věk do 18 let či statut studenta do 26 let) získat roční příspěvek ve výši od 1 500 Kč do 6 000 Kč.

Hana Bačíková

Nutriční specialistka, vystudovala technologii potravin na univerzitě Mendelově v Brně, a inovace v potravinářském průmyslu na VŠCHT v Praze. Absolvovala řadu odborných seminářů.

Zabývá se životosprávou, zdravou výživou, kvalitou potravin, potravními doplňky, vitamíny, minerály.

Pořádá nejrůznější akce po celé ČR (např. o zdravé výživě s českými produkty) pro odborníky i pro veřejnost.

Přednáší o stravování pro diabetiky, bezlepkové dietě, výživě ve sportu. Publikuje na téma zdravé výživy.

Zdroj: zákaznický časopis Hrníček společnosti AG FOODS