V případě školních družin a školních klubů se školní rok oficiálně nečlení na pololetí, přesto je praktické činnost školní družiny a školního klubu plánovat v časovém horizontu jednoho pololetí. Článek navazuje na článek „Plán školní družiny a školního klubu na 2. pololetí školního roku a období hlavních prázdnin“ ve Speciálu pro školní družiny č. 2/2015.
Činnost školní družiny a školního klubu v 1. pololetí školního roku
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
ZÁŘÍ
Dny činnosti školní družiny a školního klubu
Dříve, než přejdeme k obsahovým náležitostem přihlášky k zájmovému vzdělávání ve školní družině nebo ve školním klubu (viz níže), připomeňme, ve kterých dnech vykonává činnost školní družina a ve kterých dnech vykonává činnost školní klub dle vyhlášky o zájmovém vzdělávání:
§ 8 odst. 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách.
§ 6 odst. 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Klub vykonává činnost ve dnech školního vyučování. Klub může vykonávat činnost i ve dnech, kdy neprobíhá vyučování, a to včetně školních prázdnin.
Z textu vyhlášky plyne, že družina vykonává činnost v průběhu celého školního roku, neboť školní rok (který začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku) se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin (§ 24 odst. 1 školského zákona).
Školní družina nebude vykonávat svou činnost v době prázdnin (hlavních nebo vedlejších), jestliže ředitel školy činnost školní družiny na dobu prázdnin přeruší (po projednání se zřizovatelem). Negativně vyjádřeno, jestliže ředitel provoz družiny na dobu školních prázdnin nepřeruší, družina vykonává svou činnost i v době prázdnin tak, jak to vyplývá z vyhlášky o zájmovém vzdělávání.
Naopak, v případě školního klubu vyhláška o zájmovém vzdělávání o přerušení jeho činnosti vůbec nehovoří. Školní klub vykonává činnost ve dnech školního vyučování. Klub může vykonávat činnost i ve dnech, kdy neprobíhá vyučování, a to včetně školních prázdnin, avšak realizace uvedené možnosti je podmíněna tím, že o uvedené činnosti školního klubu rozhodne ředitel školy.
Přihláška k zájmovému vzdělávání
Jak výše uvedené informace souvisejí s přihláškou k zájmovému vzdělávání?
Vyhláška o zájmovém vzdělávání vyžaduje písemnou přihlášku jako podmínku přijetí účastníka k činnosti školní družiny nebo školního klubu
1)
ve formě pravidelné výchovné, vzdělávací a zájmové činnosti [§ 2 písm. b) vyhlášky o zájmovém vzdělávání],
2)
ve formě táborové činnosti a další činnosti spojené s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání [§ 2 písm. c) vyhlášky o zájmovém vzdělávání].
Některé obsahové náležitosti přihlášky stanoví vyhláška o zájmovém vzdělávání pouze v případě přihlášky k činnosti školní družiny ve formě pravidelné výchovné, vzdělávací a zájmové činnosti. V tomto případě vyhláška stanoví jako součást přihlášky písemné sdělení zákonných zástupců účastníka
a)
o rozsahu docházky a
b)
způsobu odchodu účastníka z družiny (§ 9 odst. 4 vyhlášky o zájmovém vzdělávání).
Ostatní náležitosti přihlášky vyhláška o zájmovém vzdělávání neupravuje. Lze logicky dovodit, že uvedené další náležitosti přihlášky jsou obecné náležitosti podání – musí být patrno, kdo přihlášku podává a čeho se přihláška týká. To znamená, že v přihlášce se mimo jiné uvádí, na jakou dobu se žák přihlašuje k činnosti školní družiny nebo školního klubu. Typicky se žáci přihlašují k činnosti školní družiny nebo školního klubu na určitou dobu.
Jestliže z textu přihlášky plyne, že se žák přihlašuje k činnosti školní družiny na dobu jednoho školního roku, znamená to, že se přihlašuje i na dobu prázdnin (vedlejších i hlavních) a nemusí se následně přihlašovat i k činnosti školní družiny např. v době hlavních (pokud činnost školní družiny nebyla na dobu prázdnin přerušena). Současně je možné, aby se účastník přihlásil k činnosti školní družiny např. na dobu od 1.9.2015 do 30.6.2016 (což je pouze část školního roku 2015/2016).
Úplata za zájmové vzdělávání
Podmínky úplaty za zájmové vzdělávání upravuje vyhláška o zájmovém vzdělávání pouze v případě zájmového vzdělávání ve školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (část třetí vyhlášky o zájmovém vzdělávání).
Dle vnitřního řádu školní družiny nebo školního klubu je v září obvykle splatná úplata za určité období (např. za období září až leden) poskytování zájmového vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu. V tomto směru je postup školní družiny nebo školního klubu v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání, podle kterého splatnost úplaty stanoví ředitel tak, aby byla úplata splatná nejpozději před ukončením účasti v dané činnosti, a úplatu může ředitel rozdělit do více splátek.
Výše úplaty v družině je limitována ustanovení § 14, ve školním klubu – ustanovením § 13 vyhlášky o zájmovém vzdělávání. Úplata ze zájmové vzdělávání poskytované školní družinou nebo školním klubem většinou není vysoká. Přesto je vhodné zkontrolovat, zda je v případě školní družiny a školního klubu dodržen finanční limit úplaty.
Ve školní družině a školním klubu se obvykle výše úplaty stanovuje ve vztahu k průměrným skutečným neinvestičním výdajům na účastníka v uplynutém kalendářním roce:
Školní družina
§ 14 vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 20%. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 120% průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje podle § 12 poskytované ze státního rozpočtu.
Školní klub
§ 13 vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Je-li výše úplaty stanovena rozpočtem, nesmí rozpočtované příjmy na účastníka překročit rozpočtované výdaje na účastníka o více než 50%. V ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 150% průměrných skutečných neinvestičních výdajů na účastníka v uplynulém kalendářním roce ve stejné nebo obdobné činnosti. Do rozpočtovaných výdajů, popřípadě do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují výdaje podle § 12 poskytované ze státního rozpočtu.
V této souvislosti je vhodné zdůraznit několik skutečností:
-
Je nutné odlišovat „výdaje“, o kterých hovoří vyhláška o zájmovém vzdělávání, od „nákladů“. „Výdaje“ se chápou jako faktické vydání prostředků (tj. nikoli jako prostředky, které dosud nebyly zaplaceny, ale již se v daném účetním období účtují).
-
Do skutečných neinvestičních výdajů se nezahrnují
a)
výdaje podle § 12 vyhlášky o zájmovém vzdělávání poskytované ze státního rozpočtu, tj. výdaje na platy, náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou za základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, na učební pomůcky a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, poskytované ze státního rozpočtu,
b)
výdaje jiných subjektů, typicky neinvestiční výdaje zřizovatele na údržbu budovy,
c)
výdaje jiných součástí právnické osoby, která vykonává činnost školní družiny nebo školního klubu; nelze do skutečných neinvestičních výdajů zahrnout např. skutečné neinvestiční výdaje základní školy nebo skutečné neinvestiční výdaje školní jídelny.
Do skutečných neinvestičních výdajů se zahrnují jak výdaje hrazené z příspěvku na provoz od zřizovatele, tak i jiné výdaje (s výjimkou výdajů hrazených ze státního rozpočtu), tj. výdaje hrazené např. z příjmů z úplaty za zájmové vzdělávání nebo finančních darů poskytnutých školní družině nebo školnímu klubu.
V případě zájmového vzdělávání ve školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vyhláška o zájmovém vzdělávání upravuje možnost (nikoli povinnost1) snížení nebo osvobození od úplaty.
§ 11 odst. 3 vyhlášky o zájmovém vzdělávání
Výši úplaty může ředitel snížit nebo od úplaty osvobodit, jestliže
a)
účastník nebo jeho zákonný zástupce je příjemcem opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,
b)
účastníkovi nebo jeho zákonnému zástupci náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, nebo
c)
účastník svěřený do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře
a tuto skutečnost prokáže řediteli.
Pro úplnost uveďme bližší informace o podmínkách možného snížení nebo osvobození od úplaty uvedených v § 11 odst. 3 vyhlášky o zájmovém vzdělávání:
a)
opakujícími se dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (§ 4 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi), poskytuje je krajská pobočka Úřadu práce na základě písemného oznámení o dávce a její výši,
b)
o zvýšení příspěvku na péči podle § 12 odst. 1 zákona o sociálních službách, rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce,
c)
o příspěvku na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče (§ 47f zákona o sociálně-právní ochraně dětí2) rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
Dále je nutné připomenout, že možnost (nikoli povinnost) snížení nebo prominutí úplaty dále upravuje ustanovení § 123 odst. 4 školského zákona: Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.
Školní matrika školní družiny a školního klubu, souhlas se zpracováním osobních údajů
Do školní matriky školní družiny nebo školního klubu se povinně zaznamenávají údaje uvedené v § 28 odst. 3 školského zákona. Ke zpracování osobních údajů obsažených ve školní matrice zákonní zástupci nezletilých žáků (resp. zletilí žáci) neudělují souhlas právě proto, že zpracování daných osobních údajů je povinností školní družiny nebo školního klubu [§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů].
Zpracování jiných osobních údajů (např. fotografií žáků) školní družinou nebo školním klubem předpokládá udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů).
Aktualizace vnitřního řádu
S účinností k 1. 5. 2015 bylo novelizováno ustanovení § 30 odst. 1 písm. a) školského zákona. Pro názornost porovnejme znění účinné do 30. 4. 2015 a znění účinné od 1.5.2015:
§ 30 odst. 1 písm. a)
znění účinné do 30. 4. 2015
Školní řád a vnitřní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky.
§ 30 odst. 1 písm. a)
znění účinné od 1. 5. 2015
Školní řád a vnitřní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení.
Od 1. 5. 2015 má vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu upravovat podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení (tj. nejen s pedagogickými pracovníky). Proto je nutné upravit text vnitřního řádu tak, aby byl v souladu se školským zákonem. Pro úplnost dodejme, že vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu neschvaluje školská rada.
Jako inspiraci při aktualizaci této části vnitřního řádu lze využít text Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu (č. j. MSMT-10862/2015 ze dne 22. května 2015)3). V této části školního řádu (analogicky – ve vnitřním řádu školní družiny nebo školního klubu) MŠMT doporučuje upravit
-
pravidla vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole (tedy nejen s pedagogickými pracovníky),
-
konzultace s pedagogickými pracovníky,
-
postup pro vyřizování podnětů žáků.
I když se nezměnilo ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) školského zákona (provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení), je vhodné prověřit, zda v této části vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu upravuje momenty vyčleněné v textu Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu, např.:
-
vstup zákonných zástupců a dalších osob do budovy školy (v průběhu vyučování i mimo ně),
-
podmínky pohybu po budovách školy,
-
organizace vzdělávání mimo budovu školy,
-
možnost přítomnosti žáků nebo studentů ve škole před či po vyučování,
-
předávání dětí nebo žáků zákonným zástupcům,
-výkon
dohledu (zabezpečení a rozsah).
Dále je účelné při aktualizaci vnitřního řádu školní družiny nebo školního klubu brát v potaz další doporučení MŠMT vyplývající ze dvou dokumentů
a)
z Metodického doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti (č. j. MSMT-1981/2015-1)4) a
b)
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (č. j. 21291/2010-28), přílohy č. 14 – Krizové situace spojené s ohrožením násilím ve školním prostředí, které přichází z vnějšího i vnitřního prostředí (č. j. MSMT-1398/2015-1)5).
Základní povinné obsahové náležitosti školního a vnitřního řádu jsou podle § 30 školského zákona totožné. Uvedená jednotná zákonná úprava by mohla vést k tomu, že „zapomeneme“ na specifický povinný obsah vnitřního řádu školní družiny nebo školního klubu stanovený § 15 vyhlášky o zájmovém vzdělávání: Ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání podle § 2 způsob evidence účastníků. Proto je důležité prověřit, zda vnitřní řád školní družiny nebo školního klubu uvedenou náležitost obsahuje.
Doplňme, že v případě změny vnitřního řádu školní družiny nebo školního klubu je nutné dále postupovat podle § 30 odst. 3 školského zákona:
-
ředitel zveřejní vnitřní řád na přístupném místě ve školském zařízení,
-
ředitel s vnitřním řádem prokazatelným způsobem seznámí zaměstnance, žáky školského zařízení a
-
ředitel informuje o vydání vnitřního řádu a jeho obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků.
ŘÍJEN–LISTOPAD
Na čtvrtek 29. 10. a pátek 30. 10. 2015 připadají ve školním roce 2015/2016 podzimní prázdniny.
Jak již bylo podrobněji popsáno v článku Plán školní družiny a školního klubu na 2. pololetí školního roku a období hlavních prázdnin ve Speciálu pro školní družiny č. 2/2015, jestliže školní družina nemá v době vedlejších prázdnin vykonávat svou činnost, ředitel školy po projednání se zřizovatelem činnost družiny přeruší (§ 8 odst. 2 vyhlášky o zájmovém vzdělávání). Činnost školního klubu se na dobu prázdnin nepřerušuje.
Jestliže se budou žáci účastnit zájmového vzdělávání ve školní družině nebo školním klubu i v době podzimních prázdnin, budou se pravděpodobně stravovat ve školní jídelně. Závisí na řediteli, zda rozhodne, že bude školní jídelna poskytovat v době prázdnin školní stravování, či nikoli (podrobněji viz článek Provoz školní družiny o školních prázdninách ve Speciálu pro školní družiny č. 2/2015).
Statistické zjišťování
Do 11. 11. 2015 proběhne sběr výkazu Z 2-01 Výkaz o školní družině – školním klubu podle stavu k 31. 10. 2015 (viz Informace o resortních statistických zjišťováních v roce 2015 ve Věstníku MŠMT č. 4/2015).
Respektování autorského zákona
Po návalu administrativní práce v září je vhodné vyhodnotit, nakolik činnost ve školní družině nebo školním klubu odpovídá (či neodpovídá) pravidlům autorského zákona. Podrobněji o této problematice pojednává A. Hlaváč v článku Autorské právo ve školní družině (Speciál pro školní družiny č. 2/2015).
PROSINEC–LEDEN
Na prosinec a leden připadají vánoční prázdniny (od středy 23. prosince 2015 do neděle 3. ledna 2016) a pololetní prázdniny (pátek 29. ledna 2016).
Také v tomto případě je nutné upravit případné přerušení činnosti školní družiny a vyřešit otázku poskytování (či neposkytování) školního stravování v době školních prázdnin.
Shrnutí
-
Největší podíl administrativních činností ve školní družině nebo školním klubu připadá na září (přijímání k zájmovému vzdělávání, úplata za zájmové vzdělávání, aktualizace obsahu školní matriky, aktualizace textu vnitřního řádu školní družiny nebo školního klubu).
-
V říjnu, prosinci a lednu je třeba věnovat pozornost případnému přerušení činnosti školní družiny.
-
Vhodným námětem na soustavnou činnost v průběhu pololetí je kontrola dodržování pravidel autorského zákona.
1) Tím se liší podmínky snížení a osvobození od úplaty za zájmové vzdělávání od nikoli možného, ale povinného osvobození od úplaty za předškolní vzdělávání ve veřejné mateřské škole podle § 6 odst. 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění.
2) Ve vyhlášce o zájmovém vzdělávání ustanovení § 11 odst. 3 písm. c) uvádí „zákon o státní sociální podpoře“. Podmínky a nárok na dávky pěstounské péče se od 1. ledna 2013 nově řídí zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a nikoliv už zákonem o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.).
3) Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu. [cit. 4.7.2015]. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/pomucka-pro-red itele-skol-pri-tvorbe-skolniho-radu
4) Metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních - Minimální standard bezpečnosti. [cit. 4.7.2015]. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/minimalni-standard-bezpecnostia-vyhlaseni-neinvesticniho?highlightWords=standard
5) Rizikové chování ve školním prostředí Příloha č. 14 Krizové situace spojené s ohrožením násilím ve školním prostředí, které přichází z vnějšího i vnitřního prostředí. [cit. 4.7.2015]. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumen ty-doporuceni-a-pokyny