Situace mateřských škol - počty dětí a možnosti jejich umístění

Vydáno:

V souvislosti se zvýšenou porodností se zhruba od poloviny současného desetiletí potýkají rodiče dětí předškolního věku s problémem umístění svých potomků do mateřské školy. Jde o problém celorepublikový, který je v některých regionech vyhrocenější a místo v mateřské škole je mnohdy nedostupné.

Situace mateřských škol – počty dětí a možnosti jejich umístění
Mgr.
Pavlína
Štastnová
Ústav pro informace ve vzdělávání
V České republice se v současné době v oblasti předškolního vzdělávání projevuje výrazný
nedostatek volných míst v mateřských školách
(dále jen „MŠ“). S nástupem silných ročníků 70. let minulého století do věku, kdy zakládají rodiny, se silně zvýšila poptávka po předškolních zařízeních. Kapacity MŠ však nejsou dostačující, značný počet dětí není přijat a rodiče musí hledat jinou cestu, jak svému dítěti dopřát pobyt v dětském kolektivu a jak jej zapojit do vzdělávacího procesu.
Nedostatek volných míst
v předškolních zařízení není problémem nijak novým, avšak
v posledních 5 letech výrazně zesílil.
Vliv má jednak již zmíněná
zvýšená porodnost, ale také rušení MŠ
zejména v devadesátých letech minulého století. Ve srovnání s rokem 1993/94 je v roce 2010/11 mateřských škol méně o 25 %. Počet tříd již tak výrazně neklesl – tříd je méně o 6 %. To je velmi často důsledkem organizačních změn, kdy se školy sloučily do jedné organizační jednotky; místo a dostupnost MŠ však zůstaly zachovány. Dětí v MŠ je v roce 2010/11 pouze o 1 % méně než v roce 1993/94.
V současné době je kapacita MŠ v průměru vytížena z 91,4 %, což je na hranici únosnosti. Proč je naplněnost škol vysoká, ačkoliv nejsou zaplněny na 100 %? Za vysokou míru naplněnosti se považuje již 85 %, a to z toho důvodu, že v dané MŠ mohou být teoreticky volná místa, avšak již není např. dostatečný počet učitelek. Počet dětí na učitele v MŠ nesmí podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, při aktivitách mimo budovu mateřské školy překročit 20 dětí. Pokud jsou ve třídě děti se zdravotním nebo mentálním postižením, nesmí počet dětí na učitele při těchto aktivitách překročit 12 dětí na učitele.1)To znamená, že pokud například jdou děti na vycházku nebo si hrát na zahradu či na hřiště, musí na ně v případě, že jich je ve třídě více než 20, dohlížet dvě učitelky.
Počet dětí ve třídě je stanoven na 18 dětí
(v případě dvou a více tříd ve škole), ředitel školy může jejich počet navýšit až na 24 dětí ve třídě.
Nejvyšší naplněnost MŠ, a to 96,7 %, je ve Středočeském kraji. Současně je i v tomto kraji nejvíce zamítnutých žádostí o umístění dítěte do předškolního zařízení, kdy v roce 2010/11 bylo zamítnuto přes 8,6 tisíce žádostí.2)Je tak zřejmé, že ve Středočeském kraji kapacita MŠ jednoznačně nepostačuje současnému stavu zájmu. Druhým regionem s nejvyšší naplněností MŠ je Praha, kde jsou školky naplněny z 93,9 %. V počtu žádostí, které byly zamítnuty, je Praha na třetím místě (za již uvedeným Středočeským krajem a Jihomoravským krajem, ve kterém bylo zamítnuto přes 7 000 žádostí) s necelými 5,8 tisíce zamítnutými žádostmi. Značný převis poptávky nad možnostmi nabídky v těchto dvou krajích je jednoznačně spojen s kumulací pracovních příležitostí, které Praha, jakožto hlavní město, nabízí. I regiony s nejnižší naplněností MŠ překračují 85% hranici (Olomoucký kraj 86,6 % či kraj Vysočina 87,7 %).
Většina MŠ tedy musí značný počet dětí odmítat a ve snaze zprůhlednit proces přijímání stanovuje kritéria, podle kterých jsou děti do školky přijímány. Přednost při přijetí mají ve všech MŠ děti ve věku 5 let, tedy rok před zahájením povinné školní docházky. Těmto dětem totiž zajištění docházky do MŠ zaručuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Častým problémem spojeným se zaručením docházky těchto dětí do MŠ je, že při odkladu nástupu povinné školní docházky tyto děti zůstávají dále v daném zařízení, čímž se snižuje počet volných míst pro nově příchozí děti mladšího věku.
K frekventovaným kritériím využívaných při přijímacím řízení také patří místo trvalého bydliště dítětetam, kde se k přijetí hlásí. Dále mnoho MŠ přednostně přijímá
děti pracujících rodičů
a také
děti, jejichž starší sourozenec dané zařízení již navštěvuje. Nejčastěji jsou tak odmítány děti, jejichž matky jsou na mateřské či rodičovské dovolené s dalším dítětem a děti, které nemají trvalé bydliště v místě dané školy.
Počet dětí navštěvujících MŠ se jen za posledních pět zvýšil o 15 %, kdy v roce 2010/11 navštěvuje MŠ 328,6 tisíce dětí (v roce 2006/07 šlo o 285,4 tisíce dětí). Může za to již výše zmíněný nárůst počtu narozených dětí, avšak i rostoucí tendence návštěvnosti MŠ. Jestliže v roce 1993/94 navštěvovalo ve věku 3–5 let MŠ 74,5 % dětí z odpovídající populace, v roce 2006/07 to bylo již 88,4 % těchto dětí z odpovídající populace. V roce 2010/11 navštěvuje MŠ ve věku 3–5 let 88,9 % dětí z odpovídající populace.
 
Jak tedy můžeme vidět, zájem rodičů o umístění dětí do MŠ se ve srovnání s první polovinou devadesátých let významně zvýšil a podíl dětí navštěvujících MŠ tak výrazně vzrostl. Současně se dá říci, že věková struktura dětí se v čase příliš nemění a zůstává obdobná – nejčastěji do MŠ docházejí děti pětileté (v roce 2010/11 šlo o 28,8 %) a čtyřleté (28,2 %). Následují děti ve věku tří let (26,6 %) a děti mladších než tři roky (10,1 %). Nejméně je dětí šestiletých a starších (6,3 %). Případné změny se pohybují v řádu 1 až 2 %.
Situace v oblasti naplněnosti MŠ je velmi složitá. Na jedné straně je
nedostatečná kapacita škol
a značné množství odmítnutých žádostí o umístění dítěte. Na druhé straně stojí
zájem veřejnosti i odborníků na vzdělávání o co největší návštěvnost MŠ, které nejsou pouze nějakými kluby na hlídání dětí, ale poskytují dětem vzdělání, které zúročí v následujících letech školní docházky.
Naprostá většina odborníků na vzdělávání se shoduje v tom, že
docházka dítěte do MŠ je pro něj jednoznačným pozitivem
a má významný vliv na jeho další vzdělávací proces. (Např. odborníci z pracovní skupiny NERV doporučují ve svých závěrech ještě intenzivnější vzdělávání v MŠ a zejména důraz na výuku angličtiny již v těchto zařízeních).
Také rodiče upřednostňují MŠ před jinými typy péče o děti, a to jak z důvodů finančních (platba za docházku do veřejné MŠ není nijak přemrštěná), tak také z důvodu pedagogického působení učitelů. Ve škole mají rodiče záruku pedagogického vedení svých dětí a také toho, že se jim vhodným způsobem dostane odpovídajícího vzdělání. Bohužel i přes snahu o navyšování počtu MŠ či tříd není jejich počet dostatečný. Na vině je zejména finanční náročnost a také to, že z demografických projekcí vyplývá, že nárůst počtu dětí odpovídajícího věku je pouze dočasná záležitost.
Po určité době dojde opět ke snížení počtu dětí
a tím ke snížení návštěvnosti těchto zařízení. Pro zřizovatele se tedy nejedná o investici s dlouhodobou perspektivou.
1 Tento počet může ředitel navýšit u dětí bez postižení max. o 8 dětí.
2 Počet odmítnutých žádostí je však nutné brát se značnou rezervou, neboť mnoho rodičů podá přihlášku do více MŠ, takže do počtu odmítnutých žádostí může být zahrnuto jedno dítě vícekrát či může figurovat mezi odmítnutými žádostmi a současně být přijato do jiné školky.

Související dokumenty