Onemocnění štítné žlázy v dětském věku

Štítná žláza (glandula thyroidea) je žláza s vnitřní sekrecí, skládá se z chrupavky štítné žlázy a ze dvou laloků, váží 15 až 30 gramů. Tvarem připomíná motýla a je uložena na přední straně krku (Fialová, 2012). Patří k nejdůležitějším orgánům v těle a podílí se na mnoha jeho funkcích. Tato žláza tvoří hormony (tyroxin-T4 a trijodtyronin-T3), které vylučuje přímo do krve. Odtud se dostávají do celého organismu a regulují jeho činnost. Štítná žláza působí na nervový systém, svalstvo, ovlivňuje činnost srdce, termoregulaci, pohlavní orgány, krvetvorbu aj. Nedostatek hormonů štítné žlázy ovlivňuje růstový hormon a může tak způsobit i růstové problémy (Límanová, 2012).

Onemocnění štítné žlázy jsou v dětském a dorostovém věku nejčastějšími endokrinopatiemi. Jedná se o vrozenou poruchu štítné žlázy - hypotyreózu (snížená činnost) a hypertyreózu (zvýšená činnost). Ke vzniku hypotyreózy může vést jodový matky v prenatálním vývojovém období. Příznaky u neléčeného onemocnění nastupují postupně už v prvních 2 až 3 měsících života. Například dochází k neprospívání, nezájmu při krmení, hypotonii, poruchám termoregulace, anémii aj. Později se může manifestovat porucha růstu, psychomotorická retardace a porucha sluchu. V této době může být již poškozena CNS. Tzv. únik některých dětí ze screeningu mohou představovat např. porody doma, děti migrantů, děti s vícečetnými vadami aj. Děti s vrozenou hypotyreózou mají 2-5krát vyšší riziko sdružených vrozených vývojových vad. Proto se provádí ultrazvukové vyšetření srdce, ledvin a CNS. U všech těchto dětí je povinné provést do 3 měsíců věku vyšetření otoakustických emisí (OAE). Po zjištění diagnózy musí být léčba zahájena do 14 dnů věku dítěte s cílem dosáhnout co nejrychlejší normalizace hladiny hormonů. Ukazatelem správné léčby jsou normální hladiny hormonů, celkově příznivý růst a vývoj dítěte (Hníková, 2005). Ve více než 90 % časně a správně léčených dětí dochází k normálnímu vývoji. Léčba a dispenzarizace (odborné sledování pacienta) je celoživotním procesem. Prognóza u včas léčených je výborná s normálními životními vyhlídkami.

Nejčastější příčinou vrozené hypertyreózy (zvýšená činnost) u dítěte je především onemocnění štítné žlázy matky, kdy je aktivována štítná žláza plodu ke zvýšené tvorbě hormonů. Ke klinickým projevům onemocnění u novorozence se řadí struma, zvýšená dráždivost, tachykardie, arytmie, neprospívání i přes normální chuť k jídlu, nespavost, hypertenze, urychlené kostní zrání aj. U postižených se může objevit tzv. exoftalmus, kdy jsou oči vystouplé z očních jamek (Klener et al., 2006). Cílem časného stanovení diagnózy je zahájení léčby ještě před rozvinutím závažných příznaků. I v tomto případě je nutná dlouhodobá komplexní dispenzarizace dítěte. `

Získanou poruchou štítné žlázy u dětí je autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Vyskytuje se u 2-3 % dětské populace, 8-10krát častěji u dívek, přičemž výskyt stoupá v dospívání. Na rozvoji se podílí také genetická , exogenní vlivy (např. infekce) a endogenní faktory (např. puberta). Další rizikovou skupinou jsou zejména děti s jiným autoimunitním onemocněním, jako je diabetes mellitus a celiakie. Dále děti s chromozomálními aberacemi, jako je Downův syndrom, Turnerův a Klinefelterův syndrom, děti s pozitivní rodinnou anamnézou a děti po radioterapii hlavy, krku a hrudníku. Typickým příznakem hypotyreózy je únava, suchá kůže, svalová slabost, zhoršení fyzické i mentální výkonnosti i školního prospěchu. Ke stanovení diagnózy často vede ultrazvukový nález strumy. Pokud by zůstala hypotyreóza nerozpoznána, nastala by růstová retardace s opožděním kostního zrání, nadváha a opožděná nebo naopak předčasná puberta aj. (Al Taji, 2014).

Uzly štítné žlázy jsou u dětí méně časté než u dospělých, ale jsou až pětkrát častěji (zhoubné). Uzel je zjištěn pohmatem a potvrzen ultrazvukovým vyšetřením. V těchto případech je indikována biopsie a následné cytologické vyšetření.

Struma znamená zvětšení štítné žlázy nad horní hranici normy. Pokud má žláza málo jódu, který potřebuje pro tvorbu hormonů, víc se namáhá a zvětší se. Nejčastější příčinou jsou uváděny autoimunitní záněty štítné žlázy (Al Taji, 2014). Jedinec může strumu pociťovat jako překážku v krku při polykání, může vyvolávat pocity dušení a škrábání v krku.