Lidské tělo je nejúžasnější a nejdokonalejší produkt přírody. Je milionkrát dokonalejší a komplikovanější než počítač. Přesto je jeho fungování vcelku jednoduché. Nechutenství v předškolním věku není většinou problém dítěte, ale problém se stravovacími návyky rodičů, které získaly z vlastní rodiny. Naučme naše dítě zdravému fungování jejich organismu prostřednictvím zdravých stravovacích návyků a nedopusťme, aby si neslo špatné stravovací návyky do dalšího života.
Nechutenství u dětí předškolního věku
Mgr.
Marie
Marxtová
ředitelka mateřské školy, soukromá mateřská škola U Vodníčka
Nechutenství lze charakterizovat jako dlouhodobý stav, kdy dítě téměř nepřijímá potravu, přestože netrpí žádným somatickým onemocněním. Tento typ nechutenství se vyskytuje u dětí předškolního věku zřídka. Spíše se u nich objevuje krátkodobé nechutenství, pro které je charakteristické, že dítě nemá chuť k jídlu. To většinou upozorňuje na změnu jeho zdravotního stavu. Často se jedná o začínající zánět dýchacích cest nebo trávicího ústrojí v důsledku zánětu močových cest či přítomnosti střevních cizopasníků. Tato reakce organismu na nemoc je charakteristická, protože tělo mobilizuje své síly na obranu proti skutečné nemoci.
Nechutenství může být způsobeno také psychosomatickými problémy, které jsou někdy provázeny bolestmi břicha a střevními potížemi. O nechutenství jako o psychosomatickém problému hovoříme tehdy, kdy dítě netrpí žádnou nemocí, přesto se vyhýbá jídlu a pomalu hubne. Velice často hraje důležitou roli i jeho psychický stav – dítě s malou chutí k jídlu má i malou chuť do života. Zabránit vzniku nezdravého nechutenství u dětí předškolního věku, které nemá základ v psychosomatických nebo ve zdravotních problémech, je možné
vypěstováním zdravého přístupu k jídlu.
VÝŽIVA DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
Základy zdravé výživy
dětí jsou položeny již v prvních letech života každého jedince. Je nesprávné si myslet, že s přibývajícím věkem dítěte jej budeme učit správným stravovacím návykům, které přijme. Děti mají vzor ve vlastních rodičích či blízkých a jejich stravovací návyky většinou přejímají.Na druhé straně jsou stravovací návyky dětí ovlivněny jejich charakterovými vlastnostmi. Důležité však je, aby dítě považovalo jídlo za samozřejmost a stalo se jeho přirozenou potřebou. Cesta k tomuto cíli však není vždy jednoduchá.
ZDRAVÁ VÝŽIVA DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
Pestrost a výživná hodnota naší stravy
je hlavním pilířem pro zdravý vývoj dítěte a pro udržení jeho zdraví. Výživa každého dítěte by měla obsahovat šest základních živin, které by neměly chybět v jeho stravě. Jsou to lipidy, bílkoviny, vitamíny, sacharidy, minerály a voda.V dnešní uspěchané době nemají rodiče většinou čas přemýšlet o nutričních hodnotách a dodržování obsahu šesti základních živin. Dobrým vodítkem jim může být
potravinová pyramida
nebo mohou přemýšlet v obecných kategoriích potravin, které děti potřebují každodenně jíst – zelenina, ovoce, bílkoviny, celozrnná mouka a potraviny bohaté na vápník, včetně mléka.Navštěvují-li děti mateřskou školu (dále také „MŠ“), je jejich
zdravá výživa
zajišťována odbornými a kvalifikovanými zaměstnanci MŠ (hospodářkou školy a vedoucí kuchařkou), kteří sestavují jídelní lístek na týden. Mateřské školy musí dodržovat vyhlášku č. 463/2011 Sb., o školním stravování, kde je stanovena
hodnota komodity spotřebního koše
pro jednotlivé druhy potravin (cukr, tuk, ovoce a zeleninu, luštěniny atd.).
Skladba jídelního lístku
musí být v souladu s přílohami vyhlášky a je podrobována kontrole. Od 1. ledna 2012 platí nová příloha vyhlášky, která umožňuje
snížit tuky a cukry
i pod toleranční hranici a zvýšit spotřebu zeleniny, ovoce a luštěnin nad toleranční hranici. Tato příloha dává větší možnost sestavovat jídelní lístek dle nových poznatků a výzkumů.Většina rodičů denně
sleduje jídelníček v mateřské škole
a snaží se mu přizpůsobit večeři tak, aby se stala doplňkem zdravé a vyvážené stravy dítěte, byla pestrá a výživná. Pokud jídlo na jídelníčku nezná dítě z domova, často se rodič ptá, zda ho jedlo. Pokud ne, snaží se jídlo dítěti připravit doma nebo mu třeba při čtení jídelníčku řekne, že mu dané jídlo také chutná. Dítě je již
částečně motivováno
a jídlo ochutná jen z důvodu, že sám rodič řekl, že mu dané jídlo taky chutná.Problém bývá v tom, že pokud
dítě nezná daná jídla z domova
a rodič si výslovně nepřeje, aby bylo jakkoliv do jezení nuceno, často za tiché podpory rodiče jídlo ani neochutná a nemůže se ho tak naučit jíst.DODRŽOVÁNÍ ZDRAVÉ VÝŽIVY V RODINĚ
Výchova dítěte se za posledních 20 let velice změnila. Vstoupila v platnost Úmluva o právech dítěte a ve výchově se uplatňuje kult dítěte. Rodiče se snaží svému potomkovi zajistit ze všech sil vše, co si přeje, vychovat z něho osobnost, která je schopna rozhodovat o svém jednání i chování, a zajistit mu snadnější vstup do života, než měli sami. Tento přístup je velice důležitý pro naši novou generaci, která je vychovávána pro život v evropském společenství. Má však také svá úskalí.
V dnešní době má dítě právo vyjadřovat se k věcem, které se ho týkají.
Výchova je náročná na čas věnovaný dítěti
a je důležitý zdravý přístupu rodiče k dítěti, ale také zdravý přístupu odborníků, kteří případné nevhodné chování dítěte a rodiče posuzují, a to například u soudu.Příklad
Nedávno byl zveřejněn v Lidových novinách článek od Daniely Kovářové (advokátky a šéfredaktorky Rodinných listů), ve kterém se zmiňuje o právu dítěte, které je vzato ad absurdum. Tříletá dívenka odmítá v mrazech čepici a punčocháče. Její matka ohleduplně respektuje ústavou zaručené právo dítěte na ranní volbu oblečení.
Dodržování práv dítěte
může být v mnohých případech velice problematické a mohlo by být považováno i za zanedbání péče o dítě.SPOLUPRÁCE RODINY A MATEŘSKÉ ŠKOLY
Při vytváření zdravého vztahu dítěte k jídlu je velice důležitá spolupráce rodiny a mateřské školy. V průběhu docházky do MŠ je nezbytná spolupráce rodiče s pedagogem. Rodič nemusí být každodenně informován učitelkou, zda dítě jedlo, ale je důležité podávat mu zásadní informace ohledně stravování. Jestliže je informován, že dítě v mateřské škole dobře jí a přidává si, může jej v případě, kdy nechce doma večeřet, uklidnit fakt, že dostává vyváženou stravu alespoň v předškolním zařízení.
V případě, že dítě nejí a rodič není informován, může časem trpět závažným zdravotním problémem. Nechutenství se u něj může
projevit z různých důvodů
(rekonvalescence po nemoci, začínající nemoc, přítomnost parazitů ve stolici, adaptační období, rozdílné zvyklosti stravování dětí v rodině, ale i šikana ze strany spolužáků a někdy i netaktní chování učitelky k dítěti).Problémy se stravováním
nelze vždy vyřešit bez odborníka (dítě jí velice málo či nejí téměř nic, případně konzumuje ve větší míře sladké apod.). Pokud tyto problémy přes veškerou snahu přetrvávají, dítěti nechutná jíst a ubývá na váze, je dobré o problému hovořit s pediatrem. Ten dítě dobře zná, dokáže určit, zda se správně vyvíjí, případně doporučí, co mají rodiče dělat. V případě, že se problém nepodaří odstranit, je dobré
uvažovat o návštěvě psychologa.
Zdravá osvěta v mateřské škole
Je velice důležité, aby ředitelka mateřské školy nebo učitelky ve třídách vysvětlily rodičům filozofii stravování dětí v MŠ, domluvily se na
způsobu nabízení jídla jednotlivým dětem
a kladly důraz na přání rodičů, jak si představují stravování svého dítěte vMŠ. Velice se mi osvědčilo přizvat na schůzku nutričního odborníka, protože dnešní rodič má rád, když je názor pedagoga podpořen ještě názorem odborníka.Na nástěnkách, kde visí jídelní lístek, je dobré zveřejňovat pro rodiče zajímavé články o výživě, informace o nových druzích potravin či ovoci a zelenině nebo odkazy na internetové stránky, kde se rodiče mohou dozvědět novinky o zdravé výživě dětí.
VÝCHOVA DĚTÍ KE ZDRAVÉMU VZTAHU K JÍDLU
Problémy s jídlem dětí měli prarodiče a mají je i dnešní rodiče. Doba, kdy děti byly striktně nuceny do jídla v rodinách, ale také v mateřských školách, je již dávno za námi. Dnešní
benevolentní přístup některých rodičů k pestrosti jídla
dětí pravděpodobně pramení z jejich vlastního dětství. Několikrát jsem se ve své praxi setkala s názorem rodiče, že on musel vždy vše sníst a bylo to pro něho traumatizující, proto to nebude a nechce způsobovat vlastním dětem. Bohužel rodič si někdy neuvědomuje, že jeho stanovisko je na opačné straně a svým benevolentním přístupem může dítěti také uškodit.Příklad
Do mateřské školy docházelo čtyřapůlleté dítě, které nejedlo téměř nic. Matka se vždy domlouvala s učitelkou, co dítě z jídelníčku jí. Pokud přišla s tím, že nemá nabízené jídlo na jídelníčku rádo, přinesla mu rohlík a minerální vodu. Tvrdila, že zdravou výživu zajišťuje dítěti doma sama. Asi po půl roce, kdy se učitelky průběžně snažily s matkou domluvit a přesvědčit ji, že tento způsob jejímu dítěti asi neprospívá, skončilo dítě s vážnými problémy v nemocnici.
Při výchově dítěte ke zdravému vztahu k jídlu by měla být dodržována určitá obecná pravidla, která pomáhají jak rodiči, tak pedagogovi.
JAK UČIT DÍTĚ ZDRAVÉMU VZTAHU K JÍDLU?
Každé dítě je individualita s jinou rodinnou výchovou, jinými rodinnými zvyklostmi, stravovacími návyky a jiným genetickým základem. Ke každému jedinci je třeba přistupovat individuálně, což je v kolektivu 28 dětí ve třídě velice náročný úkol. Daleko jednodušší je situace v rodině nebo v mateřských školách s malým počtem dětí v kolektivu.
Základním
předpokladem zdravého vztahu k jídlu
je vzor v nejbližších, který však v mnoha případech nestačí. Je proto velice důležité hledat cesty a způsoby, jak
naučit dítě nenásilnou formou
zdravému vztahu k jídlu. Z jídla se v žádném případě nesmí dělat před dítětem problém.V předškolním období jsou základními způsoby vytváření zdravého vztahu k jídlu
motivace, nápodoba a seznamování dětí se základy zdravé výživy
jim přístupnou a hravou formou. To, co zapůsobí na jedno dítě, může být zcela neúčinné u druhého. Proto je důležité neustále hledat nové cesty a zamýšlet se nad svojí prací.Největším uspokojením pro rodiče a pedagoga je, když naučí dítě zdravému způsobu stravování a
to získá pozitivní vztah k jídlu.
Obecně lze stanovit určité způsoby a formy práce při učení dítěte zdravému vztahu k jídlu:
Pozitivní motivace
ostatními dětmi, hrou (Kdo bude první, bude rozdávat jablíčka apod.).Dodržování pravidelnosti a nenásilné nabízení jídla.
Není vhodné se o problému stravování dítěte bavit před ním samotným a z jídla dělat překážku. Rady některých babiček typu:
„Tak to do něho musíme nacpat“
. Dříve byl v rodinách daleko častěji dodržován denní režim, kdy dítě dostávalo jídlo. Děti neměly možnost konzumovat pochutiny a sladkosti blízko času hlavního jídla, a neměly tak velkou možnost volby jídla jako mají mnohdy nyní. Jídlo bylo uvařeno pro celou rodinu, která se sešla u společného stolu. Dnes, vzhledem k velké vytíženosti matek, jdou děti často během víkendu s rodiči nakupovat do obchodních center a oběd si dá celá rodina v restauraci či ve fast foodu. Vše je přizpůsobeno časovým možnostem rodičů, děti nemají na jídlo potřebný klid, dostávají možnost vybrat si pokrm dle svého přání a mnohdy ne s akcentem na zdravou výživu.Dodržování pitného režimu dětí
se zaměřením se na zdravé nápoje bez cukru.Omezovat a vyvarovat se sladkostí, bonbónů a hledat alternativy. Není vhodné dávat sladkosti a bonbóny za odměnu. Je vhodnější odměnit dítě rozinkami, sušeným ovocem nebo malým kouskem kvalitní čokolády. Pozor na návykovost čokolády! Odměna – ne však za vše a ne často. Je výborné děti učit, že veřejná pochvala, obrázek či pohlazení jsou také odměnou. Úplný zákaz sladkostí bych také nedoporučovala, protože to může vést k tomu, že pokud se dítě dostane ke sladkostem, sní vše, rychle a ve větší míře, než by bylo žádoucí.
Nenásilnou formou upozorňovat děti na zdravou výživu
ve formě pohádkových příběhů, povídek apod.Tvořivé a prožitkové hry
(hra na obchod – „Ovoce a zelenina“, hra na kouzelníka – poznej podle chuti, co jíš apod.).Výchova dětí zaměřená na zdravou výživu a na lidské tělo. Vycházejí velice hezké a poutavé knížky pro děti, kterých lze využít („Víš, co jíš?“, „Jak funguje lidské tělo?“ apod.).
Naučit se udělat z jídla a jeho přípravy společenskou událost a obřad (estetická úprava stolu – prostírání, ubrousky, pomoc při přípravě a při uklízení apod.). Hlavně v rodině je důležité, aby jídlo nebylo jen konzumování potravy, ale i společenská událost, kdy se dítě sejde s rodiči a je jim společně dobře.
Při jídle si lze i povídat, ne však křičet – ani dospělí nejí v restauraci zcela potichu.
Příprava jednoduchého jídla za pomoci dítěte s promyšlením dodržování hygienických předpisů v mateřské škole.
Zajímavá estetická příprava jídla. Při přípravě jídla se mi osvědčila „vykrajovátka“ – děti ochotněji ochutnají nebo snědí plátkový sýr vykrojený jako nějaké zvířátko či tvar (zbytky sýra se dají použít do dalšího jídla apod.).
Využití pochvaly dětí (jak kamarád vše snědl, jak krásně stoluje apod.). Mít společnou radost z toho, že i kamarád vše snědl.
Švindlování v kuchyni. K jídlu, které mají děti rády, přidávat jídlo druhé – k dušené zelenině, kterou má dítě rádo, přidat další druh na ochutnání, slané pečivo ve tvaru rybiček nasypat dítěti do polévky, kterou ještě nejedlo nebo ji „nemusí“. Aby dítěti zcela neznámé jídlo zachutnalo, je prokázáno, že jej třeba musí v mnoha případech ochutnat až 10krát.
Dávat dítěti na výběr (vybrat si z více druhů ovoce nebo zeleniny, kterou bude dítě konzumovat při svačině). Konzumace ovoce a zeleniny je pro vývoj dítěte velice důležitá. Dodává tělu vitamíny, cukry, které jsou založené na zdravém základě, vlákninu a mnoho dalších potřebných složek, jež potřebuje ke zdravému vývoji.
Sníst alespoň trochu, ochutnat alespoň něco, nezůstat celý den bez jídla! Není však vhodné použít vždy stejnou motivaci „Alespoň 3 lžičky!“, může to vést k tomu, že dítě sedá ke stolu s tím, že stačí vždy sníst 3 lžičky a bude pochváleno. Ve školce se mi osvědčilo, že dítě ochutnalo třeba i kousek chleba (1 x 1 cm) a poté ho jedlo i suchý. Postupně dítě jedlo více a více a nakonec s novým jídlem nemělo problém. Jsou však děti, které k určitému jídlu měly opravdu nechuť a těm jsem ani malý kousek nenutila.
RIZIKA
Manipulace dítěte dospělým prostřednictvím jídla.
Velice důležité je, aby si byl rodič i pedagog vědom možnosti manipulace dítěte s dospělým prostřednictvím jídla. Mnohdy se může jednat pouze o zástupný problém. Dítě chce něčeho dosáhnout – v rámci adaptace do mateřské školy trpí nevolností, bolestmi bříška nebo vyžaduje pomoc při jídle, a pokud se mu nedostává, raději nejí.