Mateřská škola v komunitě obce, 2. část

Ačkoliv spolků a organizací je v obci poměrně hodně, nejvýznamnější je spolupráce mateřské školy s místním mysliveckým spolkem, která vychází z environmentálního zaměření naší mateřské školy. Spolupráce se členy spolku není nárazová, ale má celoroční harmonogram, který mírně upravujeme dle aktuálních potřeb nebo na základě nových podnětů. K pilířům této spolupráce patří každoroční oslava vánočních tradic. Společné akce s mysliveckým spolkem samozřejmě nevylučují také účast rodičů.

V adventním období realizujeme v mateřské škole ve spolupráci s rodiči spoustu aktivit, mezi které patří například mikulášská oslava a nadílka, vánoční jarmark pro rodiny dětí a místní veřejnost a vánoční nadílka, která je spojena s krátkým vystoupením dětí.

Každý rok zveme na společnou oslavu Vánoc kromě rodičů také zástupce mysliveckého spolku a naše pozvání vždy přijme také pan starosta a několik dalších zástupců obce. Děti myslivce znají z různých společných aktivit a těší se na ně. Myslivci společně s ostatními hosty sledují vystoupení dětí, společně si s námi zazpívají koledy a na závěr předají každému dítěti balíček ovoce a dalších dobrot. Tyto balíčky myslivci samy zajišťují a zároveň hradí z finančních prostředků svého spolku. Ani děti při vánoční nadílce nezůstávají pozadu a předávají myslivcům košíčky s žaludy a kaštany, které nasbíraly v podzimním období pro zvěř na zimu, kdy myslivci tyto plody nosí do lesních krmelců. Po vystoupení dětí jsou rodiče, myslivci a zástupci obce zváni ke společnému malému pohoštění a neformálnímu popovídání ve třídách, mezitím, co si děti s nadšením a zvědavostí rozbalují dárky ukryté pod vánočním stromkem a s radostí v očích je ukazují svým rodičům. Tyto komunitní Vánoce, které společně slavíme každý rok, vytvářejí díky účasti všech hostů nejen příjemnou slavnostní atmosféru, ale také pomáhají upevňovat a rozvíjet naše vzájemné vztahy a učí nás společnému bytí ve zmíněném společenství nebo, chcete-li, v této naší komunitě.

Jde o další oblíbenou akci, kterou myslivci pořádají pro mateřskou školu, respektive pro děti, pedagogy a rodiče. Podvečerní dobrodružství, které vede člen mysliveckého spolku Ing. Petr Hrma, spočívá v akčním programu, jenž seznamuje děti (i dospělé) se způsobem života sov. Uskutečňuje se brzy na jaře (v březnu nebo v dubnu), začátek je v pozdních odpoledních hodinách a vycházka končí po setmění. V den konání akce se v domluvenou hodinu sejdou všichni příznivci večerních vycházek na zahradě mateřské školy. Ředitelka krátce uvítá všechny přítomné a předá slovo Petrovi, který seznámí přítomné s průběhem a cílem akce.

Nejprve prostřednictvím ukázky živých dravců, kteří jsou usazeni na stojáncích v zahradě, předává Petr informace o jednotlivých druzích sov. Děti a rodiče si mohou prohlédnout například výra velkého, sovu pálenou, sýčka obecného, kalouse ušatého a puštíka obecného a dovědět se o nich spoustu zajímavostí, mimo jiné například to, že naše nejběžnější sova puštík obecný je druh sovy, který hrál v pohádce Popelka sovu Rozárku. Děti si mohou sovy opatrně pohladit a ty odvážnější si mohou podržet sovu v sokolnické rukavici. Během povídání na zahradě se začne pomalu šeřit, a to je čas vykročit směrem k lesu, kde je v tomto období sovích námluv velká pravděpodobnost slyšet soví houkání a sovy také spatřit, což je druhá důležitá část programu. Vzhledem k poměrně velké skupině dětí a dospělých je zpočátku obtížné být v optimální tichosti, ale s přibývající tmou se děti brzy zklidní. Tajemno večera přerušuje Petr krátkými zastávkami v různých úsecích cesty, kdy se snaží přilákat sovy pískáním na speciální vábničku a zároveň odpovídá na zvídavé otázky dětí i dospělých o sovách a o přírodě. Naprosté ticho a téměř zatajený dech dětí nastává v okamžiku, kdy o sobě nějaká sova dá vědět vzdáleným zahoukáním.

Cesta večerní přírodou za sovím houkáním bývá poměrně náročná vzhledem k místy krkolomnější trase a postupně snášející se tmě, a byť unaveni, vracíme se všichni šťastni ze společné vycházky plné zážitků zpět k mateřské škole, kde se již za tmy loučíme a těšíme se na další podvečerní dobrodružství. Podobná varianta této vycházky bývá které rovněž předchází ukázka živých netopýrů a vyprávění myslivců o jejich způsobu života. V rámci těchto zážitkových programů získají děti, rodiče a pedagogové spoustu nových poznatků, a především plnohodnotně prožíváme společně strávený čas, což významně přispívá k dobrým vzájemným vztahům mezi pedagogy a rodiči i členy mysliveckého spolku.

K další spolupráci s mysliveckým spolkem patří EVVO programy, které jeho členové během školního roku pro děti uskutečňují. Hlavním iniciátorem bývá opět Ing. Petr Hrma, který má mimo jiné i pedagogické vzdělání a má zkušenosti s environmentálními programy pro děti, tudíž umí své znalosti a zkušenosti dětem předávat s profesionalitou. S Petrem za dětmi do mateřské školy přicházejí ještě další myslivci. Námětů na přírodovědné programy je mnoho, například: apod. Téma vždy volíme po domluvě s myslivci tak, aby korespondovalo s aktuálním měsíčním vzdělávacím tématem, které vychází ze ŠVP.

Pojďme se společně podívat na realizovaný program s tématem Návštěvě myslivců předcházely činnosti zaměřené na úlohu myslivců v přírodě, na volně žijící zvířata a na přírodu obecně. Myslivci přišli v domluvený den do mateřské školy s dostatečným časovým předstihem, aby si připravili všechny potřebné rekvizity, jež si přinesli. Po krátkém úvodním rozhovoru ukazovali dětem na velkých obrázcích volně žijící zvířata a diskusí s dětmi je přivedli k základním poznatkům o jejich životě. Děti se naučily například pojmenovat samce, samici a mládě různých druhů zvířat, zjišťovaly, jaké parohy nebo rohy mají konkrétní zvířata, jakou mají srst, čím se živí a kde mají svůj příbytek. Děti získaly základní poznatky například o zajíci, kuně, lišce, vydře, norkovi, srnci, jelenovi, losu, tchoři, jezevci, daňkovi, muflonovi, lasičce, ondatře, bobrovi a dalších. Dověděly se, které druhy zvěře žijí v lese blízko naší mateřské školy, které druhy žijí ve větších lesích a které zde vůbec nežijí nebo velmi omezeně, například los, medvěd, kamzík apod. Tím, že měly děti možnost prohlédnout si detailně obrázky a rekvizity, pohladit si kožešiny různých zvířat, prozkoumat a potěžkat různá paroží, dokonce i lebky některých zvířat, vnímaly nové informace velmi aktivně a intenzivně.

Vyprávění o zvířatech myslivci doplnili různými pohádkami a písničkami, ve kterých se zvířata vyskytují. Děti s překvapením zjistily, že zvířata figurují v mnoha pohádkách, říkánkách, písničkách či večerníčcích. Vzpomněly si například na pohádku O Budulínkovi, Kmotra liška, O Koblížkovi, Červená karkulka, Tuláček, Vydrýsek, zazpívaly si písničku Běží liška k Táboru a další. V závěru programu myslivci dětem pomocí vábniček předvedli zvuky některých zvířat, například zajíce, prasete divokého, hlas malých selat, srnce, mladého a dospělého jelena, hlas sovy, kukačky, hrdličky a divoké kachny. Vábničky půjčili dětem a děti zkoušely některá zvířata napodobit. Program, který trval bez mála hodinu, děti sledovaly po celou dobu s velkým zaujetím a nadšeně s myslivci spolupracovaly.

Závěr

Cílem spolupráce mateřské školy s mysliveckým spolkem je předávat dětem znalosti o přírodě a současně rozvíjet u dětí pozitivní vztah k přírodě, učit je respektu a úctě k ní. Výše uvedené činnosti jsou jen malým výčtem nejzajímavějších aktivit, které členové pro děti nezištně připravují. V další části bych ráda uzavřela spolupráci s místním mysliveckým spolkem a dále nastíním spolupráci s dalšími organizacemi nebo jednotlivci v rámci naší obce.