Kurikulární reforma v mateřských školách

Vydáno:

Výzkumný ústav pedagogický (VÚP), nyní divize Národního ústavu pro vzdělávání, se zabývá v rámci své činnosti monitorováním průběhu kurikulární reformy na všech druzích a stupních škol, školy mateřské nevyjímaje.

Kurikulární reforma v mateřských školách
PhDr.
Kateřina
Smolíková
Národní ústav pro vzdělávání, divize VÚP
V minulých letech se v mateřských školách uskutečnilo
několik monitorovacích šetření. Jednalo se spíše o orientační průzkumné sondy
realizované v rámci daných personálních a finančních možností VÚP.
Kromě toho byly také průběžně
shromažďovány informace
získávané z různých jiných pramenů či uváděné jinými subjekty (zprávy ČŠI, názory profesních svazů, zkušeností z komunikace s praxí, s partnerskými školami, poznatky z různých vzdělávacích akcí, z pracovních projektových týmů apod.).
Tak bylo možno získat spolehlivější přehled o situaci. Vlastní šetření se postupně zaměřovala na
rámcový vzdělávací program pro předškolní výchovu
(RVP PV) a na jeho zavádění do praxe, dále pak na
tvorbu školních vzdělávacích programů
(ŠVP) i
třídních vzdělávacích programů
(TVP).
Byla mapována aktuální situace, vyhledávány problémy, podle možností zajišťována
potřebná metodická podpora
a pomoc. Postupně tak vzniklo několik metodických příruček i celá řada metodických příspěvků uveřejněných na Metodickém portálu pro učitele (www.rvp.cz).
Předchozí šetření upozornila na skutečnost, že problémy, s nimiž se učitelé mateřských škol setkávají v praxi, zpravidla nespočívají v samotném RVP PV. Ten je naopak přijímán vcelku příznivě. K jeho
zavádění do školní praxe
však nejsou vytvořeny potřebné podmínky, což může mít
nepříznivý dopad na kvalitu poskytovaného vzdělávání.
Z toho důvodu bylo monitorování v roce 2011 zaměřeno k některým podmínkám mateřských škol a výsledkům vzdělávání.
JAK KONKRÉTNĚ ŠETŘENÍ PROBÍHALO
Dotazníkové šetření probíhalo on-line na vybraných mateřských školách.
Dotazník vyplňovali ředitelé/ředitelky mateřských škol.
Celkem bylo osloveno 300 mateřských škol ze všech krajů republiky. Výběr škol byl proveden ve spolupráci s ÚIV tak, aby byla ve vzorku zastoupena krajská města, okresní města i venkovské lokality, vícetřídní i jednotřídní mateřské školy, samostatné nebo sloučené subjekty, statní mateřské školy či školy soukromé.
Dotazy byly určeny ředitelkám/ředitelům mateřských škol. První skupina dotazů se konkrétně týkala organizačních podmínek, podmínek pro individualizaci práce s dětmi, podmínek pro další vzdělávání pedagogů, úrovně spolupráce s rodiči a spolupráce se zřizovatelem. Druhá skupina otázeksměřovala k očekávaným výstupům, ke způsobu a kvalitě sledování či hodnocení individuálního postupu v rozvoji a učení dětí, k problematice odkladů školní docházky. Ptali jsme se, zda se daří učitelům v mateřských školách zajišťovat žádoucí podmínkya naplňovat očekávané výstupy stanovené RVP PV, popř. co je příčinou problémů. V poslední položce dotazníkubyli respondenti požádáni, aby uvedli základní okruhy problémů, s nimiž se v současné době potýkají a které ve svém důsledku nepříznivě ovlivňují kvalitu i výsledky vzdělávání, popř. možnosti jejich řešení.
Návratnost dotazníků byla nižší, než jsme předpokládali, cca 50 %.
Dotazník vyplnilo celkem 142 mateřských škol. Jedná se sice o nevelký vzorek škol, nicméně výpovědi i názory pedagogů potvrzují některé současné trendy a přinášejí
konkrétní podněty
k případným diskuzím.
A JAKÉ BYLY VÝSLEDKY?
Jako vyhovující, resp. celkem vyhovující, byly v oslovených školách vyhodnoceny
materiální podmínky a věcné vybavení školy. Pokud se objevují problémy, pak se jedná o potíže s vybavením nábytkem, který se velmi rychle opotřebovává a bylo by třeba jej častěji inovovat. Podobně je tomu ve vybavení zahrad.
Také
podmínky k dalšímu vzdělávání
byly většinou hodnoceny jako vyhovující. Překážkou jsou buď omezené finanční možnosti školy, nebo skutečnost, že se pedagogové obtížně uvolňují k účasti na dalším vzdělávání, neboť za ně není v provozu mateřské školy náhrada. Dotazovaní dávají jednoznačně
přednost praktickým a metodicky zaměřeným seminářům
před teoretickými přednáškami. Zajímavé by pro ně byly ucelené kurzy. Vítali by
akce, které by probíhaly pravidelně, neboť tak lze účast pedagogů naplánovat a v provozu školy ji snadněji organizačně zvládnout.
Úroveň spolupráce rodičů dětí s mateřskou školou
hodnotí dotázaní jako dobrou, vyhovující. Rodiče se zajímají o činnost školy i aktivity, kterých se děti v mateřské škole účastní. Projevují také zájem o to, jak dítě prospívá a jak si v mateřské škole vede.
Zájem rodičů o děti
a jejich výsledky ve vzdělávání narůstá v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Je tedy směřován především k předškolní přípravě. Znamená to, že ve vědomí rodičů, zřejmě s postupujícím věkem dětí, získává vzdělávací funkce mateřské školy převahu nad funkcí sociální.
Spolupráci se zřizovatelem
hodnotí většina respondentů jako vyhovující. Pokud jsou shledávány problémy, pak se většinou jedná o jednotlivé případy, konkrétně o
zasahování zřizovatele do pravomocí ředitele, popř. o nedostatečnou podporu provozu či nedostačující finanční zabezpečení nákladů školy. V porovnání s dřívějšími zkušenostmi se
spolupráce se zřizovatelem
zlepšila. Může to být částečně tím, že je mateřských škol stále nedostatek a veřejnost vyvíjí na zřizovatele neustálý tlak, aby rozvoj a fungování mateřských škol podporoval.
Další otázky byly zaměřeny ke
zjištění počtu dětí ve třídách
oslovených mateřských škol. Téměř tři čtvrtiny škol překračují normu a využívají výjimku. Zapisují do jedné třídy více než 24 dětí, a to až 28 dětí. Zejména v důsledku takto
vysokého počtu dětí na jednoho pedagoga
jsou pak jako nevyhovující označovány podmínky pro individualizaci vzdělávání.
Uplatňování principu individualizace vzdělávání
je, i přes snahu pedagogů o diferencovaný přístup k dětem a jejich vzdělávání, zjevně problematické, zejména pokud se jedná o možnost věnovat jednotlivým dětem dostatek času a vyhovět jejich rozdílným potřebám.
Problémy jsou s organizací spánku
a odpočinku dětí tak, aby byla v souladu s jejich individuálnímu potřebami, se zajištěním individuální vzdělávací nabídky.
Rozdílnému individuálnímu tempu dětí
se daří vyhovět pouze částečně. Za hlavní příčinu je považován vysoký počet dětí na jednoho pedagoga ve třídě, resp. žádná nebo jen minimální možnost souběžného působení dvou pedagogů.
CO ZÍSKÁ DÍTĚ V MATEŘSKÉ ŠKOLE V OBLASTI VZDĚLÁNÍ
Další oblastí šetření byly
výsledky předškolního vzdělávání.
Šetření vycházelo z předpokladu, že očekávané výstupy v RVP PV jsou nastaveny v souladu s přirozenými možnostmi dětí, jejich vzdělávacími potřebami i předpoklady pro pokračující vzdělávání v základní škole. Dle názoru oslovených pedagogů jsou
výstupy v RVP PV
stanoveny dobře. Většina dětí je zpravidla schopna jich dosáhnout,
vyhovují požadavkům kladeným na děti
na počátku povinného vzdělávání. Samozřejmě jsou v předškolních třídách děti, které s očekávanou úrovní výstupů problémy mají, ale také děti, které je zvládají zcela spolehlivě.
Podle názoru dotazovaných jsou
některé očekávané výstupy
naopak pro řadu dětí příliš snadné, např. některé pohybové a grafomotorické dovednosti, některé předmatematické a předčtenářské dovednosti, technické dovednosti,
sociální informovanost a úroveň všeobecného přehledu
a povědomí o světě.
Pokud porovnáme výčet „snadných“ a „obtížných“ dovedností, objevuje se v obou skupinách
oblast řeči a jazyka. Zřejmě jsou v úrovni rozvoje řeči a jazyka shledávány mezi dětmi největší rozdíly, a tedy nejširší rozpětí v dosahovaných dovednostech. Existují
předškolní děti, jež nezvládají ani ty nejjednodušší požadavky, a stejně tak děti, které spolehlivě zvládají i požadavky jdoucí nad rámec RVP PV (např. znají písmena, umí se podepsat, čtou).
V souvislosti s odklady školní docházky se u sledovaného vzorku potvrdilo, že nejčastějším
důvodem odkladů školní docházky
jsou problémy v oblasti rozvoje řeči a jazyka, vady řeči. Zajímavé je zjištění, že některé odklady školní docházky považují pedagogové za zbytečné.
CO PŮSOBÍ DĚTEM PROBLÉMY
Na otázku, co je hlavní
příčinou vzdělávacích problémů dětí, uvádějí pedagogové na prvním místě nedostatky v péči rodiny o rozvoj řečových dovedností dětí, popř. o nápravu logopedických problémů. Další příčinou jsou vysoké počty dětí ve třídách znemožňující pedagogům věnovat se dětem dostatečně intenzivně a jejich nedostatky včas vyrovnat. Zejména to platí u dětí nejstarších, jejichž třídy vykazují
menší nemocnost
a docházka dětí je pravidelnější. Vysoká účast předškolních dětíumožňuje na jedné straně intenzivnější vzdělávání před vstupem do základní školy, na straně druhé však znemožňují počty dětí ve třídách učitelům věnovat se dostatečně dětem s různými dílčími problémy, popř. i dětem nadaným.
Většina dotázaných uvádí, že běžně sledují
individuální rozvoj dětí
a pravidelně hodnotí jejich vzdělávací pokroky. Většinou se tak děje u všech dětí, převážně pak u těch nejstarších, u dětí s odloženou školní docházkou či s určitými problémy.
Vést příslušnou dokumentaci
a využívat získaných poznatků především k individualizaci vzdělávání, k včasné prevenci případných nedostatků, či k snazšímu odstranění problémů i ke spolupráci s rodiči či odborníky považují dotázaní za samozřejmost. Toto zjištění je velmi pozitivní, zvláště pak v porovnání s poznatky z minulých let, kdy bylo uplatňování
individuální diagnostiky
nedostatečné.
A ZÁVĚRY?
Podle pedagogů jsou v oblasti předškolního vzdělávánídlouhodobě problémy, které je třeba v zájmu kvality poskytovaného vzdělávání řešit. Ke zlepšení situace v mateřských školách by mohla přispět celá řada kroků. Bylo by potřeba snížit počty dětí na jednoho pedagoga, resp. umožnit souběžné působení dalšího pedagoga, a to zejména u nejstarších dětí (popř. asistenta pedagoga, aby bylo možné pracovat s dětmi dostatečně intenzivně), navýšit normativy, změnit financování na třídu dětí, nikoli na dítě (aby na jedné straně nemusely být přeplňovány třídy a na straně druhé kráceny úvazky pedagogů).
Také by bylo třeba
poskytnout více prostředků na vzdělávání pedagogů, platy, odměňování a pomůcky. Pomohlo by i snížení a
zjednodušení administrativy, popř. přehodnocení některých předpisů, zajištění dlouhodobější platnosti legislativních předpisů a dokumentů (aby nedocházelo každoročně k neustálým změnám a novelizacím pravidel),
zlepšení metodické podpory
– ať už jde o možnosti dalšího vzdělávání, či o metodické materiály, popř. umožnění intenzivnější spolupráce mezi školami. Učitelé by si přáli, aby byl
doceněn význam mateřské školy
v očích rodičů a odborné i laické veřejnosti, zvýšila se společenská prestiž tohoto povolání i finanční ocenění jejich práce.

Související dokumenty

Pracovní situace

Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Přerušení vzdělávání (§ 66 odst. 5 školského zákona)
Přerušení vzdělávání žákyně dle § 66 odst. 6 školského zákona
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Školní vzdělávací program
Revize RVP
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015
Bezplatné poskytování učebnic
Vzdělávání koordinátorů EV
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Finanční gramotnost - modelové úlohy
Pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Vzorové situace při žádosti rodiče o informace o průběhu vzdělávání dítěte
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole
Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole - 2. část
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Možné potíže plynoucí z intelektového nadání

Poradna

Výuka Aj
Ukončení předškolního vzdělávání
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Úhrada konference Škola jako místo setkávání ze šablon