Kurikulární reforma v mateřských školách

V minulých letech se v mateřských školách uskutečnilo realizované v rámci daných personálních a finančních možností VÚP.

Kromě toho byly také průběžně získávané z různých jiných pramenů či uváděné jinými subjekty (zprávy ČŠI, názory profesních svazů, zkušeností z komunikace s praxí, s partnerskými školami, poznatky z různých vzdělávacích akcí, z pracovních projektových týmů apod.).

Tak bylo možno získat spolehlivější přehled o situaci. Vlastní šetření se postupně zaměřovala na (RVP PV) a na jeho zavádění do praxe, dále pak na (ŠVP) i (TVP).

Byla mapována aktuální situace, vyhledávány problémy, podle možností zajišťována a pomoc. Postupně tak vzniklo několik metodických příruček i celá řada metodických příspěvků uveřejněných na Metodickém portálu pro učitele (www.rvp.cz).

Předchozí šetření upozornila na skutečnost, že problémy, s nimiž se učitelé mateřských škol setkávají v praxi, zpravidla nespočívají v samotném RVP PV. Ten je naopak přijímán vcelku příznivě. K jeho však nejsou vytvořeny potřebné podmínky, což může mít

Z toho důvodu bylo monitorování v roce 2011 zaměřeno k některým podmínkám mateřských škol a výsledkům vzdělávání.

Dotazníkové šetření probíhalo on-line na vybraných mateřských školách. Celkem bylo osloveno 300 mateřských škol ze všech krajů republiky. Výběr škol byl proveden ve spolupráci s ÚIV tak, aby byla ve vzorku zastoupena krajská města, okresní města i venkovské lokality, vícetřídní i jednotřídní mateřské školy, samostatné nebo sloučené subjekty, statní mateřské školy či školy soukromé.

Dotazy byly určeny ředitelkám/ředitelům mateřských škol. První skupina dotazů se konkrétně týkala organizačních podmínek, podmínek pro individualizaci práce s dětmi, podmínek pro další vzdělávání pedagogů, úrovně spolupráce s rodiči a spolupráce se zřizovatelem. Druhá skupina otázeksměřovala k očekávaným výstupům, ke způsobu a kvalitě sledování či hodnocení individuálního postupu v rozvoji a učení dětí, k problematice odkladů školní docházky. Ptali jsme se, zda se daří učitelům v mateřských školách zajišťovat žádoucí podmínkya naplňovat očekávané výstupy stanovené RVP PV, popř. co je příčinou problémů. V poslední položce dotazníkubyli respondenti požádáni, aby uvedli základní okruhy problémů, s nimiž se v současné době potýkají a které ve svém důsledku nepříznivě ovlivňují kvalitu i výsledky vzdělávání, popř. možnosti jejich řešení.

Dotazník vyplnilo celkem 142 mateřských škol. Jedná se sice o nevelký vzorek škol, nicméně výpovědi i názory pedagogů potvrzují některé současné trendy a přinášejí k případným diskuzím.

Jako vyhovující, resp. celkem vyhovující, byly v oslovených školách vyhodnoceny

Také byly většinou hodnoceny jako vyhovující. Překážkou jsou buď omezené finanční možnosti školy, nebo skutečnost, že se pedagogové obtížně uvolňují k účasti na dalším vzdělávání, neboť za ně není v provozu mateřské školy náhrada. Dotazovaní dávají jednoznačně před teoretickými přednáškami. Zajímavé by pro ně byly ucelené kurzy. Vítali by

hodnotí dotázaní jako dobrou, vyhovující. Rodiče se zajímají o činnost školy i aktivity, kterých se děti v mateřské škole účastní. Projevují také zájem o to, jak dítě prospívá a jak si v mateřské škole vede. a jejich výsledky ve vzdělávání narůstá v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Je tedy směřován především k předškolní přípravě. Znamená to, že ve vědomí rodičů, zřejmě s postupujícím věkem dětí, získává vzdělávací funkce mateřské školy převahu nad funkcí sociální.

hodnotí většina respondentů jako vyhovující. Pokud jsou shledávány problémy, pak se většinou jedná o jednotlivé případy, konkrétně o zlepšila. Může to být částečně tím, že je mateřských škol stále nedostatek a veřejnost vyvíjí na zřizovatele neustálý tlak, aby rozvoj a fungování mateřských škol podporoval.

Další otázky byly zaměřeny ke oslovených mateřských škol. Téměř tři čtvrtiny škol překračují normu a využívají výjimku. Zapisují do jedné třídy více než 24 dětí, a to až 28 dětí. Zejména v důsledku takto jsou pak jako nevyhovující označovány podmínky pro individualizaci vzdělávání.

je, i přes snahu pedagogů o diferencovaný přístup k dětem a jejich vzdělávání, zjevně problematické, zejména pokud se jedná o možnost věnovat jednotlivým dětem dostatek času a vyhovět jejich rozdílným potřebám. a odpočinku dětí tak, aby byla v souladu s jejich individuálnímu potřebami, se zajištěním individuální vzdělávací nabídky. se daří vyhovět pouze částečně. Za hlavní příčinu je považován vysoký počet dětí na jednoho pedagoga ve třídě, resp. žádná nebo jen minimální možnost souběžného působení dvou pedagogů.

Další oblastí šetření byly Šetření vycházelo z předpokladu, že očekávané výstupy v RVP PV jsou nastaveny v souladu s přirozenými možnostmi dětí, jejich vzdělávacími potřebami i předpoklady pro pokračující vzdělávání v základní škole. Dle názoru oslovených pedagogů jsou stanoveny dobře. Většina dětí je zpravidla schopna jich dosáhnout, na počátku povinného vzdělávání. Samozřejmě jsou v předškolních třídách děti, které s očekávanou úrovní výstupů problémy mají, ale také děti, které je zvládají zcela spolehlivě.

Podle názoru dotazovaných jsou naopak pro řadu dětí příliš snadné, např. některé pohybové a grafomotorické dovednosti, některé předmatematické a předčtenářské dovednosti, technické dovednosti, a povědomí o světě.

Pokud porovnáme výčet „snadných“ a „obtížných“ dovedností, objevuje se v obou skupinách

V souvislosti s odklady školní docházky se u sledovaného vzorku potvrdilo, že nejčastějším jsou problémy v oblasti rozvoje řeči a jazyka, vady řeči. Zajímavé je zjištění, že některé odklady školní docházky považují pedagogové za zbytečné.

Na otázku, co je hlavní a docházka dětí je pravidelnější. Vysoká účast předškolních dětíumožňuje na jedné straně intenzivnější vzdělávání před vstupem do základní školy, na straně druhé však znemožňují počty dětí ve třídách učitelům věnovat se dostatečně dětem s různými dílčími problémy, popř. i dětem nadaným.

Většina dotázaných uvádí, že běžně sledují a pravidelně hodnotí jejich vzdělávací pokroky. Většinou se tak děje u všech dětí, převážně pak u těch nejstarších, u dětí s odloženou školní docházkou či s určitými problémy. a využívat získaných poznatků především k individualizaci vzdělávání, k včasné prevenci případných nedostatků, či k snazšímu odstranění problémů i ke spolupráci s rodiči či odborníky považují dotázaní za samozřejmost. Toto zjištění je velmi pozitivní, zvláště pak v porovnání s poznatky z minulých let, kdy bylo uplatňování nedostatečné.

Podle pedagogů jsou v oblasti předškolního vzdělávánídlouhodobě problémy, které je třeba v zájmu kvality poskytovaného vzdělávání řešit. Ke zlepšení situace v mateřských školách by mohla přispět celá řada kroků. Bylo by potřeba snížit počty dětí na jednoho pedagoga, resp. umožnit souběžné působení dalšího pedagoga, a to zejména u nejstarších dětí (popř. asistenta pedagoga, aby bylo možné pracovat s dětmi dostatečně intenzivně), navýšit normativy, změnit financování na třídu dětí, nikoli na dítě (aby na jedné straně nemusely být přeplňovány třídy a na straně druhé kráceny úvazky pedagogů).

Také by bylo třeba – ať už jde o možnosti dalšího vzdělávání, či o metodické materiály, popř. umožnění intenzivnější spolupráce mezi školami. Učitelé by si přáli, aby byl v očích rodičů a odborné i laické veřejnosti, zvýšila se společenská prestiž tohoto povolání i finanční ocenění jejich práce.