„My byli tam…no…tam…jak ten slon! A taky ryby v tý vodě. Máma nebyla taky, ale s dědou koupili nálepky! A taky párek v rohlíku, ale nebyl dobrej, mekáč je lepší. A on stříkal vodu dlouhým nosem! Jako hasiči. Já budu hasič. My tam byli zejtra…“ Kdy, kde, s kým to šestileté dítě bylo?
Kroužky řečové výchovy – kde jsou?
PhDr.
Renata
Škaloudová
školský logoped ve speciálně pedagogickém centru
Jistě se všichni shodneme na tom, že porozumění řeči a schopnost smysluplného vyjadřování je jednou z nejdůležitějších dovedností pro život. Kolik slýcháme kolem sebe krásných projevů, rozhovorů, vyprávění a míváme při nich příjemný pocit! Ať už srozumitelnosti, laskavosti, odbornosti nebo vtipnosti, spádu, názornosti a kdovíčeho dalšího. Kde se to ti lidé naučili? Jen v rodině? Schválně na tomto místě neodpovím názvem populární Fulghumovy knížky, všichni víme které, ačkoli se to přímo nabízí. Onen titul je již poněkud nadužíván, i když v oblasti předškolního vzdělávání právem.
Před téměř dvaceti lety nastupoval starší syn do mateřské školy (dále MŠ), mladší jej později následoval. Obešli jsme v okolí bydliště tři, nasáli atmosféru, poptali se jiných rodičů a dětí. Hledali jsme takové zařízení, kde by byly milé učitelky, hezké a bezpečné vnitřní prostory, velká zahrada a reference na občasné kulturní nebo sportovní akce. Nabídka placených kroužků se tenkrát teprve rozjížděla, takže jsme jí nevěnovali velkou pozornost. Jako zaměstnanec ve školství jsem měla poměrně dobré časové možnosti, a tak na angličtinu, tréninky, kreslení a dramatickou výchovu jsem syny vozila do jiných zařízení.
NABÍDKY DNEŠNÍCH MŠ
I když je v současné době v předškolních zařízeních nedostatek míst, MŠ s „jen“ výše zmíněnou obecnou nabídkou by asi těžko vyhověla nárokům dnešních rodičů předškolních dětí a soudobým vzdělávacím trendům. Zkusila jsem malý internetový průzkum webových stránekpadesáti státních a několika soukromých MŠ v Praze a namátkou v Libereckém kraji. Uznávám, že jde o malý, nestatistický vzoreka výsledky naprosto nevedou k nějakým uceleným závěrům. Mohou být ale podkladem pro zamyšlení nebo nové podněty.
Takřka všechny MŠ nabízejí výuku cizího jazyka (téměř ve sto procentech se jedná o angličtinu) a orientaci na sport, nejčastěji plavání a jógu (k mému úžasu je někde v nabídce i třeba kung-fu nebo golf, tenis tolik nepřekvapuje). V menší, ale stále hojné míře provozují MŠ kroužky hudební, hudebně-pohybové a výtvarné (především keramiku). Sporadicky je zastoupena dramatická výchova. Nabídka se zákonitě váže na poptávku a vychází také zřejmě z potenciálu lektorů. Leč ptám se: „Kde je výchova k řeči?“ Kroužek s takovým zaměřením je uveden v profilu pouze osmi MŠ!
Rovnou reaguji na námitku, že řečová výchova se přece prolíná celým procesem předškolního vzdělávání. Ano, je to dokonce zakotveno i v rámcovém vzdělávacím plánu (dále RVP). Ale odpovídá reálné sdělení dítětev úvodu článku hned první z komunikativních kompetencí– tedy že dítě „…ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje myšlenky, vede smysluplný dialog…“? Výchova k řeči se skutečně promítá do všech činností v MŠ, to je nezpochybnitelná dobrá skutečnost. Jenomže jak to zařídit, aby při současných počtech dětí ve třídách působila na všechny?
Vídám to při návštěvách MŠ. I při cílených a důsledně společných hovorechvětšinou několik temperamentních, upovídaných dětí (zpravidla holčiček)
„přepovídá“ děti méně pohotové, stydlivé nebo řečově oslabené. A to i přes ty nejlepší snahy učitelek o rovné příležitosti pro všechny. Jak může učitelka dopřát vzdělávací nabídku RVP (artikulační a dechová cvičení, společnou diskusi, rozhovor, individuální konverzaci, samostatný slovní projev na určité téma, vyprávění, přednes atd.) dvaceti osmi dětem stejnou měrou?
Řešením mohou být
kroužky řečové výchovy
(komunikačních dovedností) právě pro ty děti, které mají s vyjadřováním nebo sdělováním problémy. V menším kolektivu, v komornější atmosféře a bez časového tlaku se některým dětem daří lépe se uplatnit a rozvíjet v této oblasti. A jsem zpět u otázky,
proč takové kroužky nejsou školkami avizovány. Ony je totiž v nabídce mají. Dokonce v mnohem větší míře, než jaká vyplývá z procházení internetu. Vím to z lektorování kurzu pro logopedické asistenty.
Takové
kroužky komunikačních dovedností
vedou většinou některé z učitelek (v ideálním případě vyškolení logopedičtí asistenti) a podle sdělení účastníků kurzů nesou i
poetické názvy:
Na slovíčko, Na kousek řeči, Povídálci, Slovíčkování, Jeden kluk povídal a podobné.
Rodiče se o nich dozvídají až při nástupu dítěte do MŠ, a nemohou tedy volit školku pro své případně řečově oslabené dítě podle skutečnosti, že oficiálně nabízí takovýto pro ně zásadně důležitý kroužek.
Přitom z hlediska rodičů je
finanční náročnost takovéto aktivity
MŠ většinou tak nízká, že je pro obor skoro až ponižující. Pro zajímavost – v jedné MŠ jsou na vývěsce uvedeny
ceny kroužků na čtvrtletí:
angličtina 300 Kč, tanečky 200 Kč, keramika 200 Kč, logopedie (!) 30 Kč… Není i tohle pro rodiče signál, že se jedná o cosi méně důležitého?Zasvěceným do problematiky je zřejmé, že
otázka financování takové aktivity
může být problematická. Pro zřízení tohoto typu kroužku a potažmo stanovení jeho ceny existuje několik možností. Vést jej může někdo z
pedagogických zaměstnanců zařízení
(opět ideálně logopedický asistent, například absolvent akreditovaného kurzu), a to buď v rámci
pracovní doby
(přímé práce), nebo v
době navýšeného úvazku.
V obou případech je zaměstnanec honorován podle platných předpisů.Zaměstnavatel s ním může také sepsat
dohodu o provedení práce
a jako takovou mu ji proplácet zvlášť, což ovšem neřeší otázku ceny kroužku pro rodiče. Tu lze důstojně pro obor upravit, působí-li při
zařízení sdružení rodičů
v jakékoli podobě. To potom přijímá platbu takového kroužku a poskytuje prostředky na jeho provoz (pomůcky, kopírované materiály, hudební a rytmické nástroje, zvukové hračky, eventuálně odpovídající počítačové programy apod.).Finančně jednodušší variantou je, pořádá-li kroužek smluvní agenturanebo jiné zařízení, například speciálně pedagogické centrum. Odborník-externistadochází do zařízení pouze v určeném čase a cena kroužku je stanovena vysílající organizací jako v případech jakýchkoli jiných mimoškolkových aktivit. Speciálně pedagogické centrum může mít zřízenou pobočku v zařízení. Externistou může být rovněž soukromá osoba, která tuto činnost provádí na živnostenský list, stanoví si výši honoráře od rodičů a sjedná smlouvu se zařízením. Tato forma se osvědčuje třeba u dlouhodobého kurzu předčtenářských dovedností, který trvá po dobu třiceti dvou týdnů a probíhá kolektivně. Je starostí zařízení, aby se přesvědčilo o odbornosti a kompetenci externisty.
Je třeba zmínit také variantu, kdy v zařízení působí klinický logoped. Pokud děti z kroužku vykazuje jako klienty pro pojišťovnu, další platby od rodičů nejsou možné (pak je logická na nástěnce uvedená částka 30 Kč, jde o regulační poplatek ve zdravotnictví). V případě, že však provádí činnost smluvně, lze využít výše zmíněného postupu. Ze zkušeností MŠ, kde kroužky řečové výchovy v nějaké formě probíhají, je zřejmé, že hledání vyhovující cesty může být úspěšné.
Některé, především soukromé, MŠ mají v programu nácvik češtiny pro děti z cizojazyčného prostředí. Ve speciálních MŠ se zase věnují
dětem s poruchou autistického spektra
mimo jiné v oblasti sociálních (potažmo komunikačních) dovedností. Obojí lze jistě oprávněně pořádat i v běžných MŠ, řečově problematických zájemců se bezpečně najde dost.Jak může vypadat náplň kroužků řečové výchovy?
Záleží samozřejmě na věkovém složení dětí. Pro kategorii tří až pětiletých se hodí
cílený rozvoj porozumění a slovní zásoby
, nácvik mluvní pohotovosti, celková podpora řečového apetitu a sebevědomí, zaměření se na běžné komunikační situace „nanečisto“. To vše pochopitelně hravou formou s
využitím praktických pomůcek a s podporou všech smyslů.
Náměty na tyto činnosti uvádí Mgr. Hulínová v článku
Logopedická prevence v předškolních zařízeních
(ŘŠ 2/2011). Náplní naopak nemůže být
logopedická náprava
hlásek, pokud kroužek nevede logopedický asistent pod supervizí. Taková činnost je v kompetenci pouze odborníků – klinických nebo školských logopedů.UCELENÉ PROGRAMY PRO PŘEDŠKOLÁKY
Pro předškoláky je, kromě výše uvedeného, vhodné rozšířit činnost v kroužcícho ucelené programy, které jsou zaměřené na předčtenářské a předgrafologické dovednosti. Zmíním zde dva takové programy, s nimiž jsou obecně vynikající zkušenosti:
Trénink jazykových schopností (název druhé úrovně)
Trénink jazykových schopností podle Elkonina (dále TJS), který se téměř výhradně věnuje rozvoji fonematického sluchu(první/poslední hláska, hláskové složení slov, oddělení obsahu od formy, rozdíl samohlásek/souhlásek, diferenciace měkčení), syntéze a analýze slov.Pracuje se při něm pouze se sluchovou formou slov či hlásek, písmena se neučí.
Jeho jedinečnost spočívá ve spoluvyužívání hmatového, zrakového a pohybového vnímání, jak jej popsala, zdůvodnila a do praxe uvedla ruská (respektive v té době sovětská) pedagogicko-psychologická škola reprezentovaná odborníky jako Vygotskij, Galperin, Venger, Lurija a právě Elkonin.
Autorkami české modifikace TJS jsou doc. PhDr. Marina Mikulajová, Ph.D. a Mgr. Alena Dostálová. Program je ucelen do dvaatřiceti lekcí, děti pracují s Hláskářem (jakási obdoba slabikáře), který má funkci „učebnice“, nebo spíš jakéhosi záznamového kreslícího pracovního sešitu. Lektor má k dispozici zcela přesnou a závaznou metodiku, potřebné pomůcky a znalost techniky procesu nácviku. To vše získá v akreditovaném kurzu, kterým je realizace TJS podmíněna (v současné době je bohužel kurzů málo, probíhají sporadicky na pracovišti Mgr. Dostálové v Brně, ale již se připravují další certifikovaní školitelé).
Tato forma předškolní přípravy je vhodná pro děti, které mají jakékoli
řečové obtíže
a především
problémy v oblasti rozvoje fonematického sluchu
(viz výše). Ty by jim po nástupu do školy mohly ztěžovat
počátek výuky čtení, zejména nejrozšířenější metodou analyticko-syntetickou. Práce v tomto tréninku je skupinová,
optimální počet dětí je 10–12 v jedné skupině
. Kromě zpravidla výrazného příznivého vlivu na rozvoj FS může mít TJS i funkci diagnostickou – přetrvávají-li u dítěte i po absolvování celého programu obtíže v dané oblasti, může se jednat o signál rizika dyslexie (ŘŠ 10/2011).Program pro předškolní přípravu – Maxík(název druhé úrovně)
Dalším, rozsáhlou praxí ověřeným a osvědčeným uceleným
programem pro předškolní přípravu
je
Maxík
,
stimulační program pro děti předškoláky a děti
s odloženou školní docházkou Mgr. Bubeníčkové (
www.prodys-bubenickova.cz
). Kromě rozvoje FS a řečových dovedností má v náplni
odborně řazený nácvik grafomotoriky
a hlavně
hrubé motoriky
se zaměřením na křížové pohyby (přes osu těla) a celkovou orientaci v tělesném schématu.I když je
Maxík
určen spíše pro
denní domácí práci
pod pravidelnou supervizí lektora, lze jej provádět také
kolektivně v menší skupině. Výhodou je, pokud se v tomto akreditovaném programu vycvičí přímo učitelka předškoláků a provádí jej se svou skupinou nebo kroužkem. Každodennost nebo alespoň určitá pravidelnost práce tím tak může být dobře zajištěna.
Poznámka
Zkuste si zřídit ve svých zařízeních kroužky řečové výchovy. A pokud je již máte, nabízejte je na webových stránkách! Tak bude rodičovská veřejnost plně informována už v době výběru MŠ pro své děti. Cílem těchto kroužků není výuka řečnictví. Směřují ke zdokonalení komunikačních kompetencí, odvahy a schopností dítěte v této sociálně velmi důležité oblasti. Dobrým výsledkem například může být sdělení dítěte: „My jsme byli včera s dědou v cirkusu. Maminka s námi jít nemohla, měla práci. Nejvíc se mi tam líbil slon, stříkal vodu chobotem jako hasič. Měl jsem hlad, děda mi koupil párek v rohlíku, ale moc mi nechutnal. Tak příště mi koupí hranolky. A taky zase další nálepky cirkusových zvířat. A cirkus začíná na C.“ Trochu nadsazené, ale nikoli nemožné…