Ekologická (environmentální) výchova v mateřské škole aneb Jak se stát koordinátorem EVVO v MŠ

Jak těmto definicím porozumět v předškolním vzdělávání? Jednoduše. Být dětem průvodcem, který je každý den učí dívat se okolo sebe, pozorovat, vnímat všemi smysly krásu a rozmanitost přírody, radovat se z ní a pochopit, že i my jsme její součástí. Pokud chceme někoho naučit něco chránit, pak je třeba v něm vypěstovat k dané věci vztah. A k tomu máme my pedagogové v mateřských školách mnohonásobně větší prostor při každodenních vycházkách a pobytech venku než pedagogové základních a středních škol.

Environmentální (ekologickou) výchovou v předškolním vzdělávání se zabývám přes 20 let. Stále se učím, ale mohu i porovnávat. Dříve chodily děti na vycházky rády. Těšily se na vlastní spontánní pozorování a dobrodružné objevování. Na chvilky „pro sebe“ v náručí přirozeného prostředí přírody, kdy při tzv. volné hře zapojovaly svoji fantazii, tvořivost a zvídavost. A vše přirozenou cestou. Dnes musíme k vycházkám do přírody děti přemlouvat. Nejraději by si hrály ve třídě za bariérou zdí.

Toto chování popsala výstižně Emilie Strejčková (zakladatelka Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr) jako Vyrůstají nám tzv. interiérové děti, které tak trochu nevědí, co si s venkovním světem počít. Z médií se rodiče i děti dozvídají o „nebezpečích“ přírody (klíšťata, komáři, déšť apod.). A když do přírody, tak za výkony, nikoliv za prožitkem. Vztah k tomu, čeho jsme součástí – k přírodě. Dnešní společnost si tento fakt nerada připouští a málo se věnuje udržitelnosti života na této planetě. A my pedagogové máme v rukou tak trochu budoucnost naší planety. My svými příklady, postoji a hodnotami můžeme ovlivnit chování a jednání dětí, které nám jsou svěřeny a které budou utvářet v budoucnu život na Zemi.

Jak? Jednoduše. Choďte denně s dětmi ven, objevte v okolí vaší školky alespoň kousek přírody, choďte s očima, ušima i srdcem otevřeným a ukazujte dětem krásy a rozmanitosti přírody. A pokud přidáte občas nějaký ten název rostliny, stromu či broučka, duše více nadaných dětí nebo budoucích biologů zajásají. Ze své zkušenosti musím říci, že zpočátku jste vy ti vyhledavači zajímavostí v přírodě, ale po několika měsících vás samy děti tahají za ruku se slovy: A to je pro nás ta nejlepší zpětná vazba environmentální výchovy v mateřské škole. Dítě se naučilo dívat se kolem sebe a vnímat krásu a rozmanitost přírody.

Za dobu své praxe v předškolním vzdělávání jsem se potkávala s mnoha učitelkami, které environmentální výchovu dělaly a dělají, aniž to ekologickou výchovou nazývají. A mnohé jsou nápadité, kreativní a dětem dokážou svět přírody opravdu zajímavě přiblížit. Nevím proč, ale my paní učitelky z MŠ jsme tak nějak „od přírody“ skromné a o své nápady podložené praxí se nedělíme. Což je škoda. A tak jsem ráda alespoň za tzv. . je celostátní síť sdružující školky zabývající se environmentální výchovou a záštitu nad ní nese Sdružení ekologické výchovy Pavučina.

Myslím, že ke zviditelnění a motivování pedagogů MŠ, kteří se zabývají nebo se chtějí hlouběji zabývat EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta), by mohlo přispět jmenování koordinátorů EVVO. Základní a střední školy mají své koordinátory EVVO již několik let. Aby se mohl člověk stát „právoplatným“ koordinátorem EVVO, musí absolvovat v rozsahu 250 hodin a své studium zakončit závěrečnou zkouškou v podobě obhajoby písemné práce. Toto studium bylo před lety otevřeno pouze pro budoucí koordinátory EVVO základních a středních škol.

První specializační studium pro koordinátory EVVO v předškolním vzdělávání bylo realizováno pro pražské pedagogy ve školním roce 2010–2011 ZČ HB Botič s působností ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr. Poté bylo studium realizováno i pro předškolní pedagogy Zlínského a Olomouckého kraje. Od května 2013 probíhá studium pro středočeské předškolní pedagogy v Toulcově dvoře v Praze.

Studium bylo v rozsahu 250 hodin. Studijní setkání jsme měli cca 1x měsíčně v sále Toulcova dvora v Praze 10 – Hostivaři. V rámci jednotlivých přednášek jsme se seznamovali s různými okruhy environmentální výchovy (ekopedagogika, ochrana přírody, základní dokumenty související s EVVO, psychologie, semináře věnované tvorbě výukových programů apod.). Součástí studia byly i dvě výjezdní týdenní exkurze do středisek ekologické výchovy. Celým studiem se prolínala tvorba školního programu EVVO s množstvím rad a velmi přínosných konzultací s odborníky. Závěrečná zkouška se skládala z obhajoby a prezentace „šitého“ tzv. na míru pro naši školku.

Školní koordinátor EVVO je pedagog pověřený koordinací environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve škole či školském zařízení. Zpravidla vlastní i písemné pověření ředitele nebo má uvedeno ve své náplni práce, že vykonává činnosti koordinátora EVVO. (Škola pro život II., kolektiv autorů, SEV Pavučina)

Dle § 133 zákoníku práce se poskytuje pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializační činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, příplatek. Kvalifikační předpoklady jsou stanoveny standardem DVPP v oblasti EVVO (specializační studium pro koordinátory EVVO v rozsahu 250 hodin).

Na základních a středních školách je běžné, že je koordinátor EVVO ředitelem jmenován, má pro svoji funkci náplň práce a je odměňován příplatkem ke svému pedagogickému platu. V praxi mateřských škol to tak není (a nebo jen velmi ojediněle). Všechny paní učitelky v mateřských školách, co znám, nedělají s dětmi environmentální výchovu pro případný „příplatek“, ale pro radost dětí i svoji. A cítí, že vzdělávání předškolních dětí v oblasti EVVO je hodně důležité a potřebné. Této činnosti pak věnují mnohdy čas, energii i sílu nad rámec své pedagogické činnosti. A tak malé ohodnocení a vážnost v podobě jmenování by jim určitě udělala radost a posílila jejich další motivaci.

Naše paní ředitelka Mgr. Daniela Pořízková se pokusila na základě Metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, č. j. 16745/2008-22 ze dne 27. října 2008, oslovit Odbor životního prostředí Středočeského kraje a zaslat žádost na oddělení ekonomiky škol. A podařilo se. Žádost byla kladně přijata a od 1. dubna 2013 jsem díky této iniciativě jmenována koordinátorem EVVO v naší mateřské škole a rozpočet nám byl navýšen o tzv. specializační příplatek 1000 Kč měsíčně.

Role koordinátora EVVO se možná zdá – podle výčtu činností – rolí náročnou. Ale věřte, že pokud se dělá s láskou, nadšením, ve výborném týmu pedagogů, s velkou podporou vedení školy a přesvědčením, že předáváte dětem trvalé hodnoty, které jednou mohou být základem jejich šťastné budoucnosti, jde to krásně. V závěru svého článku se obracím na paní ředitelky – máte-li ve svém týmu pedagogy, kteří mají zájem o environmentální výchovu, prosím podpořte je. Stojí to za to.