Do předškolního vzdělávání je vhodné zařadit také děti s různými zdravotními omezeními. Je však potřeba mít dostatečné znalosti a nezbytnou dávku ochoty udělat něco navíc. V tomto případě bych ráda zmínila děti s bezlepkovou dietou.
Dítě s bezlepkovou dietou v MŠ a školských zařízeních
Dagmar
Skyvová
místopředsedkyně výboru Sdružení celiaků České republiky
Předpisy, které by mohly mít vliv na to, zda
bezlepková dieta v MŠ
ano či ne, jsou následující:•
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
•
školní řád vyplývající ze školského zákona
•
vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
•
vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení
•
Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školských zařízeních zřizovaných MŠMT
Z uvedených předpisů nikterak nevyplývá, že by
dítě s bezlepkovou dietou
nemělo navštěvovat mateřskou školu (dále „MŠ“) či být ze školní docházky vyloučeno. Zároveň z nich ale nevyplývá to, že by
MŠ měla povinnost zajistit bezlepkovou stravu
pro takto postižené dítě. Jako ve velké většině situací je také „řešení“ této závislé na pochopení, znalostech, vstřícnosti, porozumění a někdy i na ochotě udělat něco málo navíc.Bezlepková dieta
je nasazována u osob nemocných celiakií, osob alergických na lepek, může být však dočasně nasazena i v případě jiných onemocnění (např. po salmonelóze). V případě, že
osoba onemocněla celiakií, je dieta celoživotní, a to i přes stabilizovaný stav a pocit dokonalého zdraví. V okamžiku, kdy se
lepek, třeba jen omylem, zařadí do stravy
a zejména pokud by se jednalo o opakovanou dietní chybu, protilátky v organismu začnou stoupat a nemoc může znovu propuknout. Na celiakii je záludné především to, že
malé množství lepku v potravě
většinou nevyvolá okamžité příznaky, projeví se však později, případně se mohou objevit komplikace. Jednou z takových komplikací je například vředový zánět sliznice tenkého střeva nebo maligní lymfom tenkého střeva (nádorové onemocnění jedné řady bílých krvinek).V ČR je podle současných zdravotních studií asi
100 tisíc celiaků, diagnostikovaných je však necelých 5 tisíc osob.
Metodika vyhledávání
se stále zlepšuje, což je důvodem nárůstu dětských pacientů. Zároveň byl spuštěn
screening celiakie. Všechny zdravotní pojišťovny zpravidla hradí ze zdravotního pojištění vyhledávání celiaků v rámci programu
Včasný záchyt celiakie.
Žádný z rodičů by se jistě nesnažil
žádat o přijetí dítěte do MŠ, pokud by bylo ve vážném stavu, tj. v celiakální krizi, kdy je rozvráceno vnitřní prostředí, vodní i minerální hospodářství a pacient je většinou léčen na jednotce intenzivní péče. Po zklidnění stavu se začíná
postupně zatěžovat trávicí trakt
a v klidové fázi onemocnění pak spočívá léčba „pouze“ v přísném dodržování bezlepkové diety.Po
vyloučení lepku z potravy
dochází k regeneraci střevní sliznice, pacient po určité individuální době může fungovat stejně jako jeho zdraví vrstevníci.
Dokonce je dnes bezlepková dieta vnímána jako kvalitnější strava oproti té běžné.
Je-li
dítě v klidové fázi, rodiče zpravidla žádají o jeho
zařazení do MŠ
a je na řediteli zařízení, aby rozhodl o jeho přijetí. Pokud je
kolektiv pracovníků MŠ
informován o vhodných a nevhodných potravinách i rizicích kontaminace a existuje-li „dobrá vůle“, není zařazení takového dítěte do kolektivu zpravidla problém.Většinou záleží na domluvě „kuchyně“ s matkou, kdy lze po
vzájemné konzultaci jídelníčku
jednotlivou porci pokrmu buď
před přidáním škodlivého zahušťovadla
odebrat a zahustit, nebo
dochutit zvlášť
tak, aby nebyla bezlepková dieta porušena. Matka také může dodat vhodný příkrm. Poslední variantou může být i ohřátí přineseného, již hotového jídla bez lepku. Pokud nastane tato varianta ohřátí, je z pochopitelných důvodů výhodnější, aby jídlo v bezlepkové variantě kopírovalo to, které je toho dne na jídelním lístku. Samozřejmě je-li to možné.
Při přípravě jídla v MŠ
je vždy potřeba
klást důraz na kontaminaci
na kuchyňském pracovišti (čistota nářadí, krájecích ploch a záměna surovin) i následně při servírování pokrmu.Bylo by velmi prospěšné, kdyby učitelka vhodnou formou vysvětlila dětem v kolektivu, že mají mezi sebou „nemocného“ kamaráda, který nemůže jíst všechno jako ony. Pokud se v kolektivu praktikuje
rozdávání sladkostí
(např. dítě má narozeniny, přinese sáček bonbónů a nabídne ostatním atp.), mělo by se jednat o
sladkost, která je vhodná pro všechny. Tedy i pro dítě s bezlepkovou dietou. Takových sladkostí je dostatek, přestože se jejich výčet i vhodnost v čase mění.
Personál školky i rodiče musí vědět, že potraviny pro bezlepkovou dietu jsou vždy označeny slovy BEZ LEPKU a obsah lepku na 1 kg může činit nejvýše 20 mg lepku. Jen tyto potraviny zaručují splnění všech zákonných norem. Pokud toto označení nemají a jsou označeny pouze grafickým symbolem nebo jinou slovní variantou (např. bezlepková bageta), nemusí tuto normu splňovat a pro celiaka jsou nevhodné. Sójový rohlík nebo kukuřičná mouka nejsou pro celiaka vždy správnou variantou. Například sójový rohlík zpravidla obsahuje kromě sóje ještě nejméně 90 % pšenice a kukuřičná mouka mohla být klidně zpracována ve mlýně, kde se mlela pšenice.
Při kontrole trhu jsme napočítali 35 grafických modifikací symbolu přeškrtnutého klasu, přičemž výrobky nebyly slovně označeny předepsaným způsobem.
Od 1. 1. 2012 se můžeme setkat také s kategorií výrobků se sníženým obsahem lepku. Tyto výrobky obsahují lepek v rozmezí 20–100 mg na 1 kg váhy výrobku a
nejsou vhodné pro pacienty s celiakií. Tato kategorie může být vhodná pro krátkodobější nasazení bezlepkové diety z jiných důvodů.
Dalším úskalím při přípravě bezlepkové diety se může stát
neznalost dostatečného počtu vhodných a bezpečných výrobků
nebo základních surovin pro její přípravu. Pokud má rodič nebo personál školní jídelny jakoukoliv pochybnost o vhodnosti výrobku, může se obrátit na
Poradnu pro celiaky. Ta je provozována
Sdružením celiaků ČR
ve spolupráci s dětskými i dospělými gastroenterologickými pracovišti, SZPI, akreditovanou laboratoří i výrobci bezlepkových potravin. Existuje již šestým rokem na Klinice dětí a dorostu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2.Vyškolené pracovnice zde poskytují
osobní poradenství
nově diagnostikovaným pacientům bez rozdílu věku, a to nejen v otázkách vhodných potravin a jejich nákupu. Řeší také problematiku sociální,
kontrolují skladbu jídelníčků
z hlediska vhodnosti použitých surovin a mnoho dalšího podle potřeb jednotlivých klientů. Pro zájemce z řad provozovatelů gastroprovozoven (restaurací, jídelen, hotelů, penzionů, dětských domovů, domovů pro seniory apod.)
pořádá školení o zásadách bezpečného stravování.
Situace na trhu potravin se neustále mění, vyvíjí a není vždy snadné udržet si přehled. Pokud by nastala potřeba, může se kdokoli
informovat na aktuální situaci na trhu s bezlepkovými výrobky
či surovinami vhodnými pro přípravu bezlepkové diety. Pro
rychlé dotazy
ohledně vhodných surovin, výrobků či problémů s kontaminací můžete využít v době od 10 do 17 hodin telefon 602 273 173. Nevyžadujete-li okamžitou odpověď, můžete zaslat e-mail na
poradna@celiac.cz. Tato poradenská služba je zdarma.
Kontakty:
Poradna pro (dětské i dospělé) celiaky
Ke Karlovu 2, Praha 2 (2. patro budovy E)
Ke Karlovu 2, Praha 2 (2. patro budovy E)
Osobní poradenství každé pondělí a úterý (14–18 hod.) na objednání
Objednávky na tel. 224967776-8, 602 273 173 poradna@celiac.cz
Objednávky na tel. 224967776-8, 602 273 173 poradna@celiac.cz
Písemný kontakt
Sdružení celiaků ČR
P. O. Box 20
252 63 Roztoky
http://www.celiac.cz
e-mail: info@celiac.cz
Sdružení celiaků ČR
P. O. Box 20
252 63 Roztoky
http://www.celiac.cz
e-mail: info@celiac.cz
Kancelář Sdružení celiaků České republiky
Vyšehradská 49 (areál Emauzského kláštera), Praha 2
Tel. 221 979 235, 602 273 173
Vyšehradská 49 (areál Emauzského kláštera), Praha 2
Tel. 221 979 235, 602 273 173
Na všech adresách je možné přihlásit se do Sdružení celiaků České republiky, o.s.