Záškoláctví pohledem sociálně-právní ochrany dětí

Tento druh záškoláctví je nebezpečný právě tím, že je aktivně podporován rodiči, a také proto, že se může týkat všech sociálních skupin. Důvody mohou být různé, od odmítavého postoje rodičů ke škole a školského systému po vědomé krytí páchání trestné činnosti dětí. Další nebezpečí pramení z nemožnosti odhalit tuto formu v samotných počátcích. Pro školu bývá velmi obtížné ji odkrýt, daří se to až po delším čase, kdy rodičům docházejí nápady a omluvenky typu „rodinné důvody“, „nevolnost“ apod. se opakují v pravidelných intervalech. Škola i přesto, že pojme podezření, nemá zdaleka vyhráno. A dokonce můžeme říci, že i když záškoláctví odhalí, nesetká se to s pozitivní reakcí, tedy že by žák a rodiče uznali svoji chybu a zjednali nápravu. Škola má bohužel svázané ruce, jelikož veškerá absence je vlastně omluvena, a nemůže být tedy řeč o výchovném opatření spočívajícím např. ve snížené známce z chování.

Jsou situace, kdy nebude skryté záškoláctví nijak ohrožující. Jedná se hlavně o případy, kdy milující rodiče ze strachu před případným výchovným opatřením raději vědomě omluví absence svého dítěte. Taková situace se dá vyřešit prostým pohovorem s rodiči a žákem, škola ze záležitosti nakonec nebude dělat žádnou velkou vědu a všichni spokojeně odcházejí a vědí, že se nic podobného nebude opakovat. Ale dále tady máme případy, kdy je i přes několikeré setkání s rodiči a žáky absence stále vysoká a učitelé musejí přihlížet tomu, jak je leckdy schopné dítě, které by při běžné docházce bylo schopno školu zvládnout s průměrným výsledkem, rodiči vedeno k nezodpovědnému chování. Co dělat u těchto případů?

Doporučení vložit do školního řádu větu, že absenci dítěte delší než 24 hodin je možné omluvit pouze lékařem, je liché. Důvody absence dokládá vždy rodič, nikoli lékař, samotné potvrzení lékařem se pouze přikládá k omluvence. Školní řád není v tomto směru určující pro lékaře, ten není povinen dokládat škole absenci svého pacienta. Jako mnohem lepší se jeví kontaktovat nejbližší oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Kontaktovat OSPOD můžete jednak telefonicky. Telefonát bude pracovníkem zaznamenán a v ideálním případě obdržíte obecné informace, jak máte postupovat. Další možností je odeslat e-mail na OSPOD. Zde bych doporučoval elektronický podpis, ale není podmínkou. V textu e-mailu je nutné popsat situaci a požádat o případnou radu. Pochopitelně můžete sáhnout i k běžnému oficiálnímu dopisu, který bude obsahovat popis situace, razítko a podpis. V textu e-mailu a dopise doporučuji odkázat na zákon o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“), konkrétně § 10 a § 6. Těmto důležitým paragrafům se možná budeme věnovat v budoucnu.

Ve slušné společnosti bývá zvykem, že na podnět bude druhá strana reagovat, nehledě na to, že to druhé straně ukládá zákon – viz § 10 odst. 4. Reakcí se v tomto případě rozumí informace ze strany OSPOD, zda orgán péče o děti shledal, či neshledal, že se jedná o dítě uvedené v § 6 ZSPOD. I přesto, že jde o zprávu poměrně stručnou a na první pohled nicneříkající, může být i tato informace pro školu zajímavá. V každém případě se OSPOD situací zabýval, přinejmenším kontaktoval rodiče a žáka a žádal vysvětlení. I tento první kontakt rodiče se „sociálkou“ mohl být varovným signálem. Pracovníci OSPOD totiž rodiče poučí o jejich rodičovské zodpovědnosti, o povinnosti dítěte řádně navštěvovat základní školu, jelikož se jedná o zákonem danou povinnost, a o případných opatřeních, která mohou nastat v případě, že se bude situace opakovat. Leckdy se také stává, že informace školy o časté absenci a omlouvání rodiči je dalším střípkem do spisu dítěte, které je již OSPOD vedeno.

Na OSPOD příslušných úřadů se setkáváme s dvojím typem sociálního pracovníka, buď to jsou tzv. terénní sociální pracovníci, nebo kurátoři pro děti a mládež. Otázkou tedy je, komu z nich výše uvedené oznámení zaslat. Obecně platí, že pokud se jedná o dítě druhého stupně, bude to spíše parketa pro kurátora, jelikož rodiče při vědomém omlouvání spíše kryjí prohřešky svých vykutálených dětí. U dětí mladších, výjimkou nejsou ani prvňáčci, bych doporučoval kontaktovat terénního sociálního pracovníka, jelikož zde bývá problém v samotné rodině a jejím (ne)fungování a dítě je spíše nástrojem. Pokud si nejste jisti, máte možnost se vždy obrátit na vedoucího oddělení, který případ předá.

Když jsem při své praxi hovořil s učiteli, řediteli, výchovnými poradci či metodiky, doporučoval jsem jim obrátit se na OSPOD hned v momentě, kdy škola bude uvažovat o výchovné komisi nebo setkání s rodiči, jejichž tématem by měla být častá absence a z toho pramenící špatné studijní výsledky. Kladl jsem jim na srdce, aby neváhali a pozvali si pracovníka OSPOD, např. kurátora. Jeho přítomnost nejspíš nebude rodičům příjemná, proto je třeba jeho roli na setkání řádně zdůvodnit, tedy že se v žádném případě nejedná o represivní akt, ale právě naopak, kurátor je přítomen z důvodu prevence před dalšími nežádoucími jevy. V rámci setkání kurátor rodiče a žáka poučí, jako by se jednalo o pohovor na OSPOD, pouze s tím rozdílem, že si nebude sepisovat žádný záznam o jednání či protokol a spokojí se záznamem školy, který si následně vloží do spisu s označením „jednorázová pomoc dětem“ (speciální označení pro případy, u kterých není nutná delší intervence ze strany OSPOD). Pokud v rámci setkání dospěje kurátor k závěru, že by se zde mohlo jednat o dítě v ohrožení dle § 6 ZSPOD, domluví se s rodiči na setkání v kanceláři kurátora, situaci společně vyhodnotí a případně kurátor založí tzv. spis Om.

To co jsem zde popsal, se nedá aplikovat na vzdělávání nepovinné, tedy veškeré střední školy, učiliště apod. Hlavní myšlenka prevence či represe ze strany školy a OSPOD se opírá o povinné základní vzdělávání. V případě, že střední škola řeší záškoláctví, a nejenom skryté, bude v tom nejspíš osamocena, jelikož OSPOD nemůže argumentovat zákonnou povinností. A tak oznámení kurátorovi o záškoláctví studenta bude pouze založeno s odůvodněním, že se jedná o střední školu, která je již dobrovolná, a nezletilý mladistvý tak nic neporušuje. Taková zpráva o porušování školního řádu bude kurátorovi k užitku v případě, že vede spis nezletilého mladistvého např. pro výchovné problémy mimo školu či páchání trestné činnosti. O tom se ale škola nedozví, OSPOD není povinen školu informovat. V těchto případech kurátor, pokud to považuje za nezbytné, požádá školu o zprávu, ale nebude sdělovat podrobnosti.

Při své praxi jsem vždy kladl velký důraz na mezioborovou spolupráci, na kvalitní kontakt mezi školou a OSPOD. Jako terénní pracovník i jako kurátor jsem se snažil být kvalitním sociálním pracovníkem, na kterého se jakákoli škola může obrátit. Přeji vám, abyste se pracovně potkávali se samými kvalitními sociálními pracovníky.