Školská poradenská zařízení - činnosti a kompetence, rozdíly mezi pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry

Školskými poradenskými zařízeními se rozumějí pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Pedagogicko-psychologické poradny mají v ČR mnohem delší tradici, jejich počátky sahají do 60. let 20. století, terminologie, podle které se nazývají pedagogicko-psychologické poradny, byla zavedena roku 1972. I proto jsou pochopitelně mnohem více ve všeobecném povědomí, včetně nepedagogické veřejnosti. Historie speciálně pedagogických center spadá až do 90. let 20. století a i dnes se ne všichni pedagogové v praxi se dobře orientují v kompetencích a zaměření SPC. Dokonce se občas setkáváme i s pochybnostmi vedení školy, zda je doporučení z SPC pro školu závazné jako doporučení z PPP.

V současné době v ČR působí necelá padesátka SPC a přes stovku PPP. Existuje také několik ŠPZ, která mají pracoviště vykonávající činnost PPP i SPC. Dlouhodobé tendence však směřují k jejich rozdělení, stejně jako tendence osamostatnit SPC, která jsou součástí školy (např. SPC logopedické a surdopedické Liberec se již osamostatnilo).

PPP jsou častěji zřizovány jako samostatné zařízení než jako součást školy, naopak SPC jsou častěji zřizována jako součást školy (zpravidla školy zřízené pro žáky jmenované v § 16 odst. 9 školského zákona). Z toho vyplývají organizační a personální rozdíly: v čele PPP v takovém případě stojí ředitel/ka, v čele SPC zřízené jako součást školy vedoucí SPC, jenž/jež je podřízen/a řediteli školy.

Vzhledem k jejímu zaměření v PPP působí zpravidla více psychologů než speciálních pedagogů, případně je jejich počet víceméně vyrovnaný. V SPC naopak tvoří většinu odborných pracovníků speciální pedagogové, psychologové jsou v nich často zaměstnáni pouze na částečné úvazky. I když je SPC v ČR více, PPP mají zpravidla celkově více odborných pracovníků. Některá SPC mají např. pouze jednoho nebo dva zaměstnance na plný úvazek a dva až tři další zaměstnance na částečné úvazky. V menších SPC také ne vždy působí administrativní a/nebo sociální pracovníci, tyto činnosti vykonávají zpravidla speciální pedagogové. V PPP je obvykle administrativní i sociální pracovník, dále zde působí metodik prevence, který poskytuje metodickou podporu školním metodikům prevence ve školách, které pod příslušnou PPP spadají.

PPP a SPC se však mezi sebou liší zejména zaměřením, tedy tím, pro jaké klienty jsou jejich služby určeny.

Činnosti a kompetence PPP i SPC jsou vymezeny legislativou, jak již bylo řečeno. Přestože obecně se dá říct, že činnosti a kompetence PPP i SPC jsou víceméně totožné, výrazněji se liší organizace jejich činností – vyšetření, návštěv škol atd.

Každá škola (mateřská, základní i střední) má „svoji“ PPP a v příslušné PPP je přidělena konkrétním pracovníkům, zpravidla psychologovi a speciálnímu pedagogovi, kteří působí v týmu. Ti přidělené školy pravidelně navštěvují, pedagogové škol mají možnost přímo konzultovat případné obtíže svých žáků. Před termíny zápisů do základních škol provádějí v mateřských školách formou depistáže orientační vyšetření školní zralosti. V základních školách provádějí v druhém ročníku screening specifických poruch učení, tedy aktivní vyhledávání žáků s rizikem vzniku těchto poruch. Kariérové poradenství mohou také částečně realizovat přímo ve školách. PPP také poskytují metodickou podporu školním poradenským pracovištím ve formě pravidelných setkání výchovných poradců, školních metodiků prevence, školních speciálních pedagogů a školních psychologů. Rovněž na vyšetření jsou v PPP děti a žáci objednáváni ke konkrétním pracovníkům, kteří mají na starosti jejich školu.

V SPC není tato organizace realizovatelná. Klienty SPC jsou děti a žáci ze škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona zaměřených na stejné postižení jako příslušné SPC, např. do SPC pro vady řeči se objednávají děti a žáci z logopedických základních a mateřských škol, s tím, že se do kteréhokoliv SPC pro vady řeči mohou objednat děti a žáci z kterékoliv logopedické základní či mateřské školy. Stejně tak se všechny děti a žáci z běžných základních a mateřských škol s logopedickými problémy mohou objednat do kteréhokoliv logopedického SPC. Zpravidla se objednávají v rámci regionu, ale i tak to např. v Praze znamená, že pracovníci jednoho SPC mají na starosti děti a žáky ve všech školách v Praze a často i ve Středočeském kraji. Návštěvy škol proto probíhají méně často a metodická podpora na školách je uskutečňována častěji distančně. Depistáže a screeningy jsou prováděny pouze na žádost školy a s ohledem na aktuální kapacitní možnosti konkrétního pracoviště.

V jakých případech doporučit zákonným zástupcům návštěvu ŠPZ, je obecně také stanoveno legislativně: zjednodušeně vždy, když nestačí podpora poskytovaná školou, nejčastěji podpůrná opatření 1. stupně, příp. plán pedagogické podpory. Konkrétněji řečeno, doporučit návštěvu ŠPZ je vhodné v případě, kdy to může dítěti či žákovi přinést něco, co v konkrétním případě nemůže zajistit sama škola – výraznější toleranci v hodnocení, úpravy obsahu nebo výstupů, personální podporu, pomůcky apod. –, nebo když není zcela zřejmé, z čeho potíže žáka či dítěte vyplývají. Vždy je tedy vhodné předtím, než začneme uvažovat doporučení návštěvy ŠPZ, zvážit, zda není možné poskytnout podporu v rámci možností školy a zda byly všechny tyto možnosti vyčerpány.

Podívejme se na to, kdy a jaké ŠPZ doporučit, konkrétněji, v kontextu se zaměřením PPP a SPC a jednotlivými stupni vzdělávání:

Paní učitelky v mateřských školách velmi dobře a rychle odhalí děti, které vykazují nějaké odlišnosti ve vývoji nebo chování. I u dětí, u kterých se objeví výrazné podezření na opoždění v některých oblastech vývoje nebo celkové opoždění, případně je podezření i potvrzeno, je vždy vhodné ponechat dítěti dostatek času na adaptaci a teprve poté doporučovat případnou návštěvu ŠPZ za účelem doporučení podpůrných opatření. V současné době sílí tendence rodičů, pedagogů i některých lékařských a klinických odborníků činit závěry o tom, že dítě nezvládne MŠ bez asistenta, ještě před nástupem do MŠ. Posuzování těchto potřeb je však zcela v kompetenci ŠPZ, a aby mohlo dojít k jejich objektivnímu posouzení, je vhodné znát konkrétní podmínky konkrétní školy a třídy a vědět, jakým způsobem se dítě v MŠ adaptovalo. Pokud dítě neohrožuje většinu času sebe nebo ostatní, je vhodné netlačit na vyšetření v nejkratší možné době a vydání doporučení asistenta hned od nástupu dítěte do MŠ. Zda doporučit SPC, či PPP, závisí zejména na tom, zda existuje podezření nebo např. lékařsky potvrzené konkrétní postižení – potom je vhodnější zvolit příslušné SPC.

Stejně tak pokud je třeba dítě poslat do ŠPZ v průběhu předškolního vzdělávání pro výchovné problémy, pomalejší pracovní tempo, výrazné potíže s pozorností, opožďování ve vývoji apod., je třeba vycházet z informací zákonných zástupců, zda již bylo někde vyšetřeno a je diagnostikováno, případně zda existuje podezření na konkrétní postižení (mentální, tělesné, smyslové, vady řeči, autismus, souběžné postižení více vadami); v takovém případě řeší situaci příslušné SPC. Pokud nebylo diagnostikováno konkrétní postižení nebo pokud se jedná o poruchy pozornosti(s hyperaktivitou – ADHD i bez – ADD), je třeba doporučit vyšetření v PPP. Stejně tak u dětí s odlišným mateřským jazykem, z odlišného kulturního prostředí, odlišných životních podmínek, pokud není souběžně diagnostikováno konkrétní postižení.

Ve školním roce, kdy jde dítě k zápisu do základní školy, se pro posouzení školní zralosti a případné doporučení odkladu školní docházky či doporučení vhodné školy volba vhodného ŠPZ řídí stejným pravidlem.

Po nástupu do ZŠ je vhodné rovněž dopřát žákům dostatečně dlouhé adaptační období, po které je možné poskytovat školou podpůrná opatření 1. stupně, a případnou podporu vyššího stupně doporučit a řešit až po vyhodnocení adaptačního období a poskytnuté podpory. Podobně jako v MŠ je vhodné dopřát žákovi čas, během kterého má možnost se projevit v novém prostředí. Nastavovat podporu předem, zejména personální, je vhodné jen v některých, velmi specifických případech.

Doporučení vhodného ŠPZ se během školní docházky opět řídí tím, zda již bylo u žáka diagnostikováno konkrétní postižení nebo na něj existuje podezření. Například pokud má výraznější obtíže při nabývání schopnosti čtení a psaní, může to být důsledkem vývojové dysfázie (závažnější porucha vývoje řeči, zasahující všechny složky řeči) a pak je třeba doporučit návštěvu SPC pro vady řeči. Pokud však nebyly diagnostikovány žádné vývojové poruchy apod., může se jednat o projevy specifických poruch čtení a psaní a je třeba doporučit návštěvu PPP. Podobně také konkrétní problémy s pozorností nebo chováním, pokud tyto potíže nevyplývají z konkrétního postižení, řeší PPP.

Služby kariérního poradenství (profesní orientaci, volbu další studijní cesty) poskytují PPP intaktním žákům, žákům se specifickými poruchami učení, poruchami pozornosti a aktivity, poruchami chování, žákům nadaným a mimořádně nadaným, žákům z odlišného kulturního prostředí nebo odlišných životních podmínek, opět pokud nevyplývají z konkrétního postižení nebo s ním nejsou kombinovány. Žákům s již jmenovanými konkrétními postiženími poskytuje tyto služby příslušné SPC.

Analogicky v případě potřeby úpravu podmínek jednotné přijímací zkoušky na střední školu doporučí příslušné SPC u žáků s konkrétním postižením nebo PPP u ostatních žáků.

Studenti středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami již zpravidla bývají v péči „svého“ ŠPZ, které vystaví případné doporučení podpůrných opatření a v případě potřeby i doporučení úpravy podmínek maturitní zkoušky.

K úpravě podmínek maturitní zkoušky bych ráda zdůraznila, že je možné ji doporučit pouze studentům, kterým byla poskytována podpora na základě doporučení ŠPZ po dobu studia. Pokud student zvládá studium bez výraznější podpory, není možné doporučit úpravu podmínek maturitní zkoušky, a to ani v případě, že byla poskytována podpora školou. Pokud je tedy během studia potřeba poskytovat studentovi výraznější podporu, je vhodné návštěvu ŠPZ doporučit i v případě, kdy by byla škola schopna poskytovat tuto podporu sama.

Dětem, žákům a studentům nadaným a mimořádně nadaným poskytují služby pedagogicko-psychologické poradny, pokud se nejedná o tzv. dvojí výjimečnost, tedy kombinaci nadání a postižení. Potom je podpora zpravidla poskytována PPP ve spolupráci s příslušným SPC.