Podpůrná opatření 1. stupně a způsob jejich zavádění aneb inkluze krok za krokem, 1. část

Podpůrná opatření mají žákům zajistit kompenzaci obtíží při vzdělávání ve školách a vyrovnávat jejich obtíže ve vzdělávání. Jedná se o nezbytné úpravy ve vzdělávání, které odpovídají zdravotnímu stavu žáků, zohledňují jejich kulturní prostředí nebo odlišné životní podmínky. Podpůrná opatření zahrnují poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení, úpravu organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a personální podpory.

Podpůrná opatření 1. stupně poskytuje škola sama v součinnosti se školským poradenským zařízením (dále jen „ŠPZ“). První stupeň podpory nemá normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Tato podpůrná opatření mají podobu individualizace přístupu k žákovi a tzv. plánu pedagogické podpory (dále jen „PLPP“). Podpůrná opatření 1. stupně jsou přesně definována v § 10 vyhlášky č. 27/2016 a v příloze č. 3 této vyhlášky.

Podpůrná opatření 1. stupně se dělí do dvou oblastí: podpůrná opatření určená žákovi s obtížemi ve vzdělávání a podpůrná opatření určená žákovi s obtížemi v chování, případně se může jednat o kombinaci obou druhů.

Jedná se o žáka, studenta s mírnými obtížemi ve vzdělávání, které lze zvládnout drobnými úpravami v režimu výchovně-vzdělávacího procesu a školní přípravy. Poskytují se nejenom žákovi, ale i učitelům formou metodické podpory a rodičům, kteří od školy potřebují radu, případně metodickou podporu, jak mají s dítětem postupovat v rámci domácí přípravy. Složka práce s rodiči je nesmírně důležitou součástí PLPP, protože většinový rodič nemá pedagogické vzdělání a potřebuje od školy a jejích pedagogů poradenskou podporu.

Podpůrná opatření 1. stupně slouží ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka, a to formou jednoduchých úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy, zjednodušeně lze říci, že se nejedná o nijak masivní zavádění speciálně pedagogických metod. Speciálně pedagogické metody jsou určeny až žákům s podpůrnými opatřeními 2. stupně a vyššími na základě doporučení ŠPZ a na základě diagnostikovaných speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Podpůrná opatření jsou zaváděna v rámci nejvyššího zájmu žáka.

První stupeň podpory je plně v kompetenci školy. Pedagogové jsou aktivními a kompetentními realizátory opatření. Učitel jako první vidí a má možnost diagnostikovat obtíže žáka při výuce a výchově. Zde je nutná plná spolupráce sboru, obzvlášť jedná-li se o žáka, na jehož výuce se podílí více učitelů.

Má-li jakýkoliv pedagog působící u žáka na základě své pedagogické diagnostiky pocit, že dítě vykazuje odchylky od normy, obrátí se na třídního učitele daného žáka. Ten bezodkladně svolá schůzku všech vyučujících daného žáka. Na této schůzce je definován problém ve výchovně-vzdělávacím procesu žáka a navrhnuty způsoby řešení v rámci podpůrných opatření 1. stupně. Tato záležitost by pro pedagogický sbor neměla být zátěží, ale pomocí při práci s žákem a školní třídou, kde je tento žák kmenově zařazen. Je vhodné, aby pedagogický sbor absolvoval výcvik a trénink zaměřený na sestavení PLPP pod vedením lektora pro společné vzdělávání nebo proškoleného pedagoga své školy (možné hradit z prostředků DVPP a šablon).

Východiska pro nastavování podpůrných opatření 1. stupně:

Metody výuky vycházejí z obecných didaktických zásad, reflektují možnosti a potřeby žáka, rozvíjejí preferované učební styly žáka, respektují specifika žáka a jeho nadání. Jsou zaměřené na rozvoj vnímání, paměti a řešení problémů. Mají opakovací a procvičovací charakter. Žáka musejí aktivizovat a motivovat v jeho pracovních návycích. Vždy je nutné zdůraznit individuální přístup k žákovi a individualizaci výuky.

Metody výuky musejí respektovat obecné didaktické zásady:

Možnosti individuální výuky u podpůrných opatření 1. stupně:

Tento druh podpůrných opatření v rámci 1. stupně podpory se týká hlavně žáků nadaných. Jedná se o obohacování dílčích výstupů nad rámec školního vzdělávacího programu, nejčastěji se volí pro nadané a mimořádně nadané žáky podle charakteru jejich nadání. Cílem je prohloubit učivo, rozšířit ho a obohatit o další informace, stimulovat žáka k objevování a vyhledávání dalších souvislostí a vazeb, které vzdělávání nabízí.

Organizace výuky směřuje k aktivizaci koncentrace pozornosti žáka, ke zlepšení jeho motivace a schopnosti učit se, k zapamatování a k vybavení si učiva. Je vždy zohledňován sociální a vztahová síť třídy, domácí prostředí.

Možnosti úpravy organizace:

Hodnocení je nezbytnou součástí vzdělávání a je potřeba pracovat s individuální hodnoticí normou, která je založena na kritériích a na práci s kritérii hodnocení, s důrazem na motivační složku hodnocení a na hodnocení vzhledem k výstupům daným RVP, respektive ŠVP. Každé hodnocení by mělo být v modelu SIR (jedná se o složku sociální, informativní a reflektující). Hodnocení je postaveno na kritériích, která musejí pracovat s normou a umožní postřehnout specifika žáka (komunikační dovednosti a schopnosti, práce s postupy, schopnost práce s texty a s logickou posloupností atd.). Do hodnocení se vždy promítá osobnost žáka, jeho schopnost plnit zadání. Nikdy osobní vztahy učitele k žákovi, případně k rodině žáka.

Slouží ke zmapování možných forem přímé práce s žákem, případně se jedná o součinnost všech pedagogů pracujících s žákem, hlavně za účelem tvorby PLPP.

Vypracovává se na dobu maximálně tří měsíců a je vždy průběžně vyhodnocován. Slouží zároveň jako podklad pro zprávu ŠPZ. Je nedílnou součástí pedagogické dokumentace žáka.

Proč je vypracován, datum vytvoření a vyhodnocení.

Je nutné, aby byly přesně definovány silné a slabé stránky žáka. Vyvarujte se nicneříkajícím pojmům - zlobí, nedává pozor, vyrušuje, nekomunikuje, rodina dobrá atd. Pokud jsou slabé, případně silné stránky nadefinovány nepřesně, nikdy nenastavíte cíle PLPP dobře.

Cíl musí být zase přesně definován, měřitelný, tedy s nastavenými kritérií, pomocí kterých bude škola PLPP vyhodnocovat. Vždy se postupuje v dílčích krocích, nesnažte se odstranit všechny problémy najednou. Někdy je cílem i práce s třídou ve smyslu posílení kolektivu, nastavení pravidel, metody práce vycházející z minimálního preventivního programu (dále jen „MPP“).

Metody ve smyslu specifikace metod práce s žákem. Opětovně je potřeba být konkrétní, vybírat rozdílné metody, jsou-li důvodem sestavení PLPP výukové obtíže, nebo obtíže se základem v chování žáka a přístupu k plnění školních povinností. Pedagog musí mít vždy na zřeteli učební preference při samostatném učení žáků, vybírané metody v sobě tedy zahrnují individuální a učební styly a učební preference. U každého žáka jsou vstupní preferenční systémy originální kombinací způsobu zpracování informací (například vizuálního, auditivního, kinestetického).

Navrhovaná opatření v rámci změn organizace výuky musejí být vyvážená v poměru zátěž a odpočinek, musejí být v souladu se vzdělávacími obsahy a měly by respektovat specifika práce s jednotlivcem a třídou, respektive se skupinou.

Vždy včasné, se zpětnou vazbou, předem vysvětlenými požadavky, ve spolupráci s rodinou. Je dáván důraz na individuální hodnocení a sebehodnocení.

Pomůcky, které jsou využitelné v 1. stupni podpůrných opatření, jsou hlavně názorné manipulační, ICT technika, programy na procvičování a upevnění učiva, tabulky, přehledy, učebnice a pracovní listy, programy zaměřené na prevenci výukových obtíží atd.

Hlavní důraz je na spolupráci učitelů a jejich jednotnost při naplňování podpůrných opatření 1. stupně. Učitelé se podílejí na sestavení PLPP, průběžně ho evaluují, tvoří jeho závěrečné vyhodnocení a navrhují další možnosti řešení práce s žákem (nové cíle práce s žákem v rámci podpůrných opatření 1. stupně, doporučení k vyšetření v ŠPZ). V požadavcích na učitele je dále nutno, pokud bylo uvedeno v PLPP, držet se stanovené struktury hodiny, častá zpětná vazba, častější interakce s žákem, práce s třídou, konzultace atd. To ale záleží na cílech PLPP, které byly nastaveny pro konkrétního žáka. Každý žák bude mít jinou míru náročnosti na organizaci práce pedagogů.

S PLPP musejí být seznámeni rodiče a je vhodné, aby byly informace od rodičů jedním z výchozích bodů při jeho tvorbě. Zde může škola zavést deníky žáka, konzultace pro rodiče, častější kontakty s rodičem, individuální domácí přípravu atd.

Zohledňuje se zdravotní stav dítěte, jeho postavení v kolektivu třídy, zátěžové stavy v rodině. Může se využít program z MPP, kontakt s odborem sociálně-právní ochrany dítěte, s neziskovými organizacemi atd.

Závěrečné vyhodnocení PLPP je nejpozději po třech měsících od jeho zavedení. Pokud PLPP nebyl naplněn, je vhodné žákovi, zákonným zástupcům doporučit odborné vyšetření v ŠPZ.

Ředitel školy zodpovídá za chod školy, nemusí ale zodpovídat za každý jeden PLPP. Touto odpovědností je možné pověřit třídního učitele, výchovného poradce, školního speciálního pedagoga nebo školního psychologa.

Postup při zavádění podpůrných opatření 1. stupně: