Mohou nastat a v praxi také nastávají situace, kdy asistent pedagoga osobně manipuluje se žákem na vozíčku (např. na toaletě, kde vyučující fyzicky vůbec není přítomen, nebo při cestě do tělocvičny, kdy musí jít jinou, bezbariérovou cestou než zbytek třídy s vyučujícím). Kdo je odpovědný v takových situacích?
Odpovědnost asistenta pedagoga
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
ODPOVĚĎ:
Dotaz s největší pravděpodobností směřuje k podmínkám zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků základní školy nebo střední školy a k případné odpovědnosti za škodu na životě, zdraví nebo majetku žáka základní školy nebo střední školy.
Dle § 29 odst. 2 školského zákona školy nebo školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví (ale i života a majetku) žáků prostřednictvím různých nástrojů, které jsou stanoveny v interních směrnicích školy (např. ve školním řádu, provozním řádu, pracovním řádu) a promítají se i do tzv. pracovní náplně zaměstnance. Typicky se jedná o pravidla poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví, vykonávání dohledu nad žáky, pravidla poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek.
Pokud nehledě na pravidla zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků dojde k újmě na životě nebo zdraví nebo škodě na majetku žáka, pak dle § 391 odst. 2 zákoníku práce za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy.
Podobné pravidlo stanoví § 391 odst. 3 zákoníku práce:
Příslušná právnická osoba vykonávající činnost školy odpovídá žákům středních škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a studentům vyšších odborných škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.
To znamená, že za škodu způsobenou žákovi vždy odpovídá škola zajišťující vzdělávání a výchovu žáka jakožto právnická osoba, a nikdy ne přímý pedagogický pracovník zaměstnanec školy.
Ačkoliv za škodu způsobenou žákovi odpovídá ze zákona škola a žák uplatňuje svůj oprávněný nárok na náhradu škody vůči škole, za určitých podmínek může škola uplatnit oprávněný nárok žáka vůči konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi (jedná se o tzv. regresní postih vůči pedagogickému pracovníkovi).
Podmínky jsou následující:
-
Pokud byla žákovi způsobena škoda z důvodu zavinění ze strany konkrétního pedagogického pracovníka, může škola vůči pedagogickému pracovníku uplatnit oprávněný nárok žáka, a to až do výše 4,5násobku průměrného platu v případě nedbalostního zavinění a v plné výši v případě úmyslu či způsobení škody v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).
-
Zatímco škola tedy odpovídá za škodu způsobenou žákovi objektivně (bez ohledu na zavinění své, resp. svých zaměstnanců), v případě regresního vymáhání náhrady škody po konkrétním pedagogickém pracovníkovi již škola musí prokázat, že vyučující škodu zavinil, a to buď svou nedbalostí, nebo úmyslně, či po zneužití návykových látek.
-
Vedle své odpovědnosti ve smyslu pracovněprávních předpisů může pedagogický pracovník v krajním případě nést odpovědnost trestněprávní, a to tehdy, pokud svým zaviněným jednáním naplní skutkovou podstatu některého trestného činu, jako je například ublížení na zdraví.
V určitém konkrétním případě by se muselo řešit, kdo zavinil způsobenou újmu nebo škodu (resp. trestný čin). Pokud by zavinění bylo pouze důsledkem rozhodování a konání asistenta, vztahoval by se regresní postih (případně spáchání trestného činu) na asistenta pedagoga. Pokud by se např. svými pokyny na zavinění podílel i pedagog (např. učitel), lze předpokládat, že i na něj by se vztahoval regresní postih (případně spáchání trestného činu).