Proč jezdím s bývalým youtuberem ve fialové dodávce po českých školách a ukazuji dětem, jak si skrýt fotky na Facebooku, co nefotit na Instagram a jak si vymyslet silné heslo? Zjistila jsem totiž, že děti ve věku 9 až 12 let jsou aktivní průměrně na třech různých sociálních sítích. Nejpopulárnější jsou YouTube (93 %), Instagram (78 %) a Facebook (60 %). Povolená věková hranice pro založení účtu na těchto sociálních sítích je přitom 13 let. Téměř polovina (42 %) dětí v tomto věku si přes internet píše s lidmi, které nikdy neviděla. Ukázal to průzkum, který jsme v české bezpečnostní společnosti Avast udělali společně s Jirkou Králem, který je mezi dětmi velmi oblíbený influencer. I to byl jeden z důvodu, proč jsme společně vytvořili projekt Buď safe online. Dětem na českých základních školách se snažíme ukázat, jak se na internetu chovat bezpečně.
Jako rodič možná máte dokonalý přehled o tom, jak vaše ratolesti tráví svůj volný čas. Víte ale, co se děje ve chvíli, kdy se posadí k počítači nebo vezmou do ruky smartphone či tablet? Dnešní děti se v online světě pohybují snad ještě lépe než v tom reálném. Jejich největšími hvězdami jsou youtubeři a další tzv. influenceři, které můžeme považovat za celebrity digitálního světa. Jedním z nich je i Jirka Král, hlavní tvář projektu Buď safe online. Naše děti se klávesnici často naučily ovládat dříve než papír a tužku. To ale neznamená, že jsou vždy na internetu v bezpečí.
„Když se ptáme dětí ve školách, kterým ještě nebylo 13 let, více než polovina z nich nám přizná, že mají účet alespoň na jedné sociální síti, i když je to proti pravidlům,“ popsal mi Jirka Král na jednom z našich prvních setkání. „Často potkávám holky nebo kluky přesvědčené o tom, že jsem si s nimi psal a domlouval schůzku, ale ve skutečnosti to byl bohužel falešný profil, kterému na sebe prozradili spoustu soukromých informací, nebo si dokonce domluvili osobní schůzku. To je jeden z důvodů, proč jsem začal uvažovat o projektu, který by dětem pomohl rozlišovat, co je na síti dobré a špatné. Sám mám vlastní zkušenost s ukradeným profilem, a proto jsem rád, že jsem se spojil právě s experty z Avastu, kteří měli stejný cíl – vzdělávat děti o bezpečnosti na internetu, předávat jim své zkušenosti a předcházet rizikovým situacím v online prostředí,“ vysvětlil Jirka svoji motivaci zapojit se do projektu Buď safe online.
Náš průzkum z února 2018 kromě jiného ukázal, že věková hranice pro používání sociálních sítí má své opodstatnění. Z průzkumu vyplynulo, že menší děti (9 až 12 let) se na internetu běžně chovají tak, že jsou snadno zranitelné:
-
56 % využívá nechráněné Wi-Fi sítě;
-
42 % komunikuje s lidmi, které nikdy neviděly;
-
40 % používá cheaty ve hrách (pozn. – cheaty jsou aplikace třetích stran, které mohou do počítače nebo telefonu stáhnout malware; při instalaci lze nevědomě povolit administrátorská práva a někdo může převzít kontrolu nad zařízením);
-
15 % prozradilo svá hesla k online účtům kamarádům.
Ani teenageři ve věku 13 až 17 let, kteří mohou být na sociálních sítích legálně, se na internetu nechovají bezpečně:
-
66 % využívá nechráněné veřejné Wi-Fi sítě;
-
65 % z nich komunikuje s člověkem, kterého neznají osobně;
-
51 % používá cheaty ve hrách;
-
21 % někdy sdílelo svá hesla k e-mailu nebo účtům na sociálních sítích s kamarády.
A jak projekt v praxi funguje? S Jirkou se jako dva hlavní představitelé projektu vydáme každý měsíc na základní školu v jiném kraji České republiky. O naši návštěvu děti soutěží na webu www.budsafeonline.cz, přičemž školu může do soutěže přihlásit jen učitel nebo ředitel školy. Po uzávěrce registrací spustíme hlasování a škola s nejvíce získanými hlasy vyhrává naši přednášku o bezpečnosti na internetu.
To ale není vše. Na našem YouTube kanále „budsafeonline“ pravidelně zveřejňujeme edukační videa, ve kterých dětem a teenagerům dáváme tipy a informace, jak si zabezpečit své online účty, jak se vyvarovat nebezpečného chování na internetu a sociálních sítích. Ve videích je seznamujeme se základy terminologie, jako například antivirus, VPN nebo malware. Konkrétně se věnujeme Facebooku, Instagramu, Steamu, WhatsAppu a dalším často užívaným komunikačním platformám. Facebook a Instagram přitom sami používáme ke komunikaci s naší cílovou skupinou – snažíme se tedy dětem být opravdu co nejblíže.