Metoda dobrého startu jako dobrý základ

Nově příchozí pedagogové do praxe naší školy automaticky absolvují kurz MDS u PhDr. Jany Swierkoszové, což je pro ně základ pro práci s touto metodou. Dalším důležitým aspektem je možnost vidět, jak ji používají kolegyně, jak na ni děti reagují, a mimo jiné také možnost sledovat její výsledky. V letošním roce probíhá výuka formou MDS v šesti třídách předškolních dětí, zpravidla jednou týdně. Možností pro konzultace o průběhu jejího vedení a předávání zkušeností mezi sebou navzájem mají tudíž pedagogové dostatek.

Osvědčila se nám práce učitelky se stále stejnou skupinou dětí. Nejideálnější je, když se jedná o učitelku, která je s dětmi ve třídě (ne tedy například o jedinou učitelku v celém zařízení, která MDS vede). Pokud zjistíme, že je zapotřebí se na některou oblast u dítěte více zaměřit, může se tomu daná učitelka věnovat individuálně i mimo lekci. Stejně tak, jak popisuje PhDr. Swierkoszová v metodice, se nám osvědčil počet osmi dětí ve skupině, nejvyšší počet je dvanáct.

Pro nás je pravidlem stanovení pevného dne v týdnu, kdy bude MDS probíhat. Děti se tak orientují nejen v denním, ale i v týdenním režimu a na tento den se vždy těší. Od počátku docházky do mateřské školy se každodenní součástí dne stává zpěv písní a hra. Proto je koncepce MDS pro děti přirozenou a nenásilnou formou „hry“, která v sobě skrývá velké množství podnětů k rozvoji psychomotoriky.

Při zahájení každé lekce je důležité pozitivní naladění pedagoga, který dokáže dát všem dětem pocit úspěchu. Hodina tak dostane spád a všechna cvičení na sebe krásně navazují. S každou písní dochází u dětí k rozvoji a posílení jazykových kompetencí a komunikativních dovedností. Pedagog má možnost pracovat s fantazií dětí a také odhalit osobnostní rysy dítěte - například jestli je snaživé, prosazuje se, nebo je spíše tiché, pozoruje, zkoumá, vnímá okolí - a s těmito se naučit pracovat.

Úvodní nastartování podporuje pohybové cvičení, které je pro některé uvolněním, ale také náročnou činností. Jde třeba o seberealizaci a rozvoj představ a fantazie při pohybovém ztvárnění písně jakožto významu jejích slov nebo sladění rytmu a pohybu. Možná je také práce ve dvojicích. K rozvoji rytmického cítění, propojení zpěvu a pohybu dochází také při práci s polštářky, při níž má každé dítě dva k dispozici. Tato část je důležitá pro rozvoj základů čtenářské gramotnosti, rozvoj rytmu a tempa řeči, správnou výslovnost.

Při aplikaci grafického vzoru na tabuli a ve vzduchu je důležitým průvodcem učitelka. Dále pak děti pracují samy v pracovních sešitech. Zde se již rozvíjí jejich samostatnost, učitelka pouze usměrňuje a pozoruje. Vedlejším aspektem je vytvoření představy o tom, že ve škole již část výuky vede učitelka a v určité chvíli děti pracují samostatně a do sešitu.

Metodika se nám jeví jako dobře zpracovaná, pedagogové ji využívají ke každé lekci. Zároveň však mají prostor v oblasti vytvoření modelové situace, mohou se zaměřit na prvky, kde se děti potřebují více rozvíjet - například ve tvoření rýmu, v procvičování výslovnosti, prostorové orientace, přirovnání, rozvoji fantazie a představivosti. Pedagog, který má již zkušenosti s vedením MDS, dokáže správně diagnostikovat potřeby určité skupinky dětí a na rozvoj jejich schopností a dovedností se zaměřit.

MDS je pro předškolní děti prestižní záležitostí. Vážnost jí dodává fakt, že je jen pro děti, které půjdou do školy. Každá lekce u nich svým obsahem a uspořádáním navozuje pocit výjimečnosti. Kromě bezděčného upevňování morálních vlastností, získávání a zdokonalování nejrůznějších dovedností jim přináší pocit úspěchu a radosti. Pro děti je to příležitost zapojit se dle vlastních možností. V průběhu školního roku pozorujeme, jak se postupně stávají samostatnějšími a odvážnějšími. Na konci lekce se vyjadřují ke svým výkonům, pocitům a je milé pozorovat rozzářené tváře a poslouchat, jak bez obav hodnotí, co se jim povedlo či nepovedlo, a to nás těší.