Kdo chodil v minulém století na PedF UK na přednášky z romistiky, pro toho byla Základní škola Havlíčkovo náměstí na Praze 3 pojem. Učili jsme se, že to byla jedna z první škol v Praze (možná dokonce v ČR), která uměla vzdělávat romské děti. Mnozí poradenští pracovníci vzpomínají, že svoji kariéru začali právě v této škole. V dnešní době se hovoří o inkluzi a představa školy pro speciální cílovou skupinu se některým moc nepozdává. I ZŠ Havlíčkovo náměstí, dnes ZŠ Cimburkova, samozřejmě ušla dlouhou cestu. To, co se osvědčilo, ale umí dlouhodobě zachovat a využívat. A že by to byla „romská škola“? Spíše bychom mohli říct, že je to škola, v níž máte od sklepa až po půdu pocit, že jste se ocitli v instituci, která již dlouho ví, co je to inkluzivní vzdělávání. Bez ohledu na jakékoli osobní charakteristiky se tam vždy cítíte být vítáni.
Každý někdy potřebujeme slyšet slova uznání nebo útěchy
doc. PhDr.
Lenka
Morávková Krejčová
Ph.D.
DYS-centrum® Praha z. ú.; ZŠ „Poznávání“, s. r. o.; katedra psychologie FF UK
Paní ředitelko, jak dlouho už ve škole působíte? Mohla byste prosím stručně popsat svoji cestu od počátku kariéry až k pozici ředitelky?
Ve škole působím od roku 1992, nejprve jsem vystupovala v roli zástupkyně a od roku 1994 působím jako ředitelka školy. Jinak mám vystudovanou VŠCHT, ale hned po škole jsem začala učit na gymnáziu v Praze. Ze školství jsem dvakrát utekla (závod ČKD Dukla či inspekce životního prostředí), ale vždy jsem se s novou energií vrátila zpět. Myslím si ale, že je důležité, když člověk projde více profesemi a může si vybrat tu pravou.
V čem byste řekla, že je vaše škole specifická? Co je na ní výjimečné?
Snažíme se, aby naše škola nebyla vnímána pouze jako romská, přestože romských žáků máme přes 50 %. Je otevřená všem dětem z různých kultur a zemí a především místním dětem ze Žižkova. Máme tu i značné množství těch, které vyrůstaly mimo ČR, cizinců z EU a států mimo Evropu. Na škole jsou kromě běžných tříd i čtyři třídy speciální. Asi 40 % žáků má různé speciální vzdělávací potřeby. Dětem i jejich rodinám se snažíme věnovat od malička. Při škole působí přípravný ročník a tři oddělení družiny. Přípravný ročník máme na škole už 26 let, takže mohu zodpovědně říct, jak je důležitý pro děti i pro jejich další vzdělávání. Úspěšně fungují také dvě dětské skupiny „Žižkovská školička I a II“ pro dvou- až pětileté děti, které jsou ze sociálně znevýhodněných rodin a nemají reálnou možnost navštěvovat školku. Obě skupiny máme plně obsazené (nejedná se pouze o romské děti, ale i děti z rodin z majority a děti našich pedagogů) a jsme překvapení pozitivními ohlasy z řad rodičů. Cílem je umožnit těmto dětem připravit se na školní docházku, získat různé kompetence a návyky, které jim umožní se lépe adaptovat ve škole. Tento projekt je částečně financován z projektu OPPPR a částečně MČ Praha 3. Již 15 let poskytujeme také kurz k doplnění základního vzdělání. Máme stabilizovaný kvalifikovaný a obětavý učitelský sbor, snažíme se o přátelské a vstřícné klima na škole.
A co to v praxi znamená? Jak přizpůsobujete ŠVP, případně výuku svým žákům?
Náš ŠVP odpovídá běžné základní škole, vyučujeme dva cizí jazyky, zaměřujeme se na environmentální a polytechnickou výchovu. Jsou do něj zahrnuty i předměty speciálně pedagogické péče na rozvoj komunikačních a sociálních dovedností, zvyšování matematické a čtenářské gramotnosti. Obsahuje minimální výstupy pro žáky s lehkým mentálním postižením. Někteří žáci pracují podle IVP, který podle potřeby upravujeme i během jednoho školního roku. V současnosti se více zaměřujeme na druhém stupni na polytechnickou výchovu žáků, vybavujeme odborné učebny, získáváme finanční prostředky i zkušenosti z práce na dalších školách. Participujeme v mnoha projektech. Nově např. v rámci projektu Polytechnická hnízda navštěvujeme střední odborné školy, kde se starší žáci seznamují s různými technickými obory a rozvíjejí si tak své technické vzdělání a mechanické dovednosti.
Ve škole máte poměrně velkou skupinu poradenských pracovníků, kteří působí ve třídách i ve školním poradenském pracovišti. Mohla byste říct, jaké je složení pedagogického sboru a ŠPP, včetně asistentů?
Je pravda, že náš pedagogický sbor je pestrý, podobně jako skladba našich žáků. Asi čtvrtinu z něj tvoří muži. Máme tu v mnoha třídách sdílené asistenty pedagoga, kteří dobře odvádějí svou práci a místní komunitě rozumějí. Také věková skladba učitelů je pestrá, od mladých nadšenců po zkušené pedagogy, kteří zde pracují již několik desetiletí. Mnoho z nich se mnou zůstalo od počátku mého působení až dodnes a pojí nás mnoho společných zážitků. Prostě jsem měla šťastnou ruku na lidi.
Ve školním poradenském pracovišti působí paní psycholožka, školní speciální pedagožka, výchovná poradkyně a metodička prevence. Na škole pracuje několik speciálních pedagogů, kteří se věnují žákům se SVP. Také oceňuji výbornou dlouholetou spolupráci s pedagogickou poradnou Prahy 3, která se podílí na vzdělávání našich učitelů. Naše škola je základnou pro praxe budoucích asistentů pedagoga v rámci jejich studia. Spolupracujeme s vybranými pražskými školami při zavádění inkluzivních opatření do praxe při Centru kolegiální péče. Zavedli jsme den otevřených dveří, pracovnice školní poradny nabízejí celoročně konzultace rodičům i dětem, podílejí se na chodu školy. Jsou přítomny a nápomocny od zápisu dítěte na školu až po jeho přijmutí na střední školu nebo učiliště.
To je hodně lidí. Jak spolu vzájemně komunikujete? Jak zařídíte, aby pracovali jako tým?
Samozřejmě máme pravidelné porady a pedagogické rady. Na škole pracuje metodické sdružení a porady ŠPP. Ale důraz kladu na rychlé řešení provozních záležitostí. Snažím se učitele nezahrnovat zbytečnými výkazy a papírováním. Z druhé strany jsou zvyklí, že se ozvu i večer nebo o víkendech, pokud je to potřeba. Považuji za důležité neformální setkávání a přátelské vztahy mezi kolegy. Ostatně získávání a udržení dobrých kantorů je pro školu zásadní. Ráda přijmu nápady druhých, pokud jsou konstruktivní, ráda s nimi projednám všechny podstatné věci. Jako ředitelka chci mít o všem přehled, zároveň jsou učitelé zvyklí pracovat samostatně a dokážou se mezi sebou domluvit. Každý má svůj učební styl, ale myslím, že se dohromady dobře doplňujeme.
Práce ve škole je rozhodně velmi dynamická a náročná, u vás ve škole možná někdy ještě trochu víc. Máte nějaké postupy, jak pečujete o psychohygienu svých zaměstnanců? Hlídáte nějak, aby nedocházelo příliš rychle k vyhoření?
Vyhoření asi patří tak trochu k naší profesi. Vedou k němu přílišná očekávání, zaměření na výkon, neschopnost přiznat si svou vlastní nedokonalost. Je přirozené, že se jeho příznaky občas objeví i u našich učitelů. Naučili jsme se radovat z každého úspěchu a těžkosti brát jako přirozenou součást naší práce. Učitelství je dlouhodobě podfinancováno, proto se snažím najít možnosti, jak učitele za jejich náročnou práci odměnit a motivovat. To je zase moje práce. V rámci jednoho z projektů měli všichni učitelé možnost vyzkoušet si supervizi. Proběhly jak individuální, tak kolektivní supervize. Ukázalo se, že zejména starší učitelé nejsou na tento způsob psychohygieny zvyklí, ale někteří to ocenili.
Každý někdy potřebujeme slyšet slova uznání nebo útěchy. To platí pro děti i pro nás, dospělé. A já si svých kolegů cením, protože odvádějí dobrou práci. Máte pravdu, že se jedná o náročnou profesi. Z druhé strany nám přináší radost a mnoho nečekaných zážitků, které by naplnily i několik životů.
Vraťme se k žákům. Napadnou vás nějaké postupy práce (ať už patří mezi každodenní rutinu, nebo jde o postupy, které využíváte jednou za čas, u nějaké příležitosti), kterými byste se pochlubili? Prostě příklady dobré praxe, které je vhodné sdílet s dalšími kolegy z jiných škol a poradenských zařízení?
Jak jsem již zmínila, důležitá je včasná a systematická péče o děti, nejlépe začít už u předškoláků.
Máme výhodu, že můžeme začínat pracovat s dětmi již od tří let, protože u nás fungují dvě dětské skupiny. Začíná to budováním návyků důležitých pro vzdělávání – pravidelné docházky do školy, důvěry k vyučujícím, návyky slušného chování a respektování druhých. Pak pokračujeme přípravným ročníkem, kde učitelé používají denně různé rituály, dbají na praktické ukázky a činnostní učení, aby dětem přiblížili věci a události, se kterými se třeba dosud nikdy nesetkaly. Pokud získáme na svou stranu i rodiče, máme částečně vyhráno.
Škola se zapojila do projektu Rozvoj technického myšlení, technické tvořivosti a praktických činností. Ty uplatňujeme i v informatice nebo výtvarce. Například v bloku Fashion design si žáci zpracují vlastní návrh módního doplňku, včetně pracovního postupu a tvorby rozpočtu. Díky práci na programovatelném šicím stroji se tak propojí tradiční řemeslné dovednosti a nové technologie.
Nebo se na informatice učí navrhovat stavební, interiérové a zahradní projekty s možností vizualizace ve 3D prostředí. Technickou kreativitu mohou rozvíjet v hodinách fyziky za pomocí 3D tiskárny, kde tisknou jednoduché komponenty pro naše technické i výtvarné projekty. Díky stavebnicím Lego Mindstorm tvoří malé roboty, které jim umožní nahlédnout do konstrukčního prostředí a programovacího prostředí.
Velkou pozornost věnujeme školním projektům, které kromě společných oslav našich svátků věnujeme akcím s multikulturní tematikou a do nichž se zapojují všechny třídy naší školy.
Všichni žáci odcházejí po ukončení základní školy na učiliště nebo střední školu, včetně žáků ze speciálních tříd. Takže sama vidíte, že se snažíme všemi silami předat dětem do života co nejvíce užitečných dovedností.
Čím je práce náročnější, tím je výhodnější mít k dispozici opory v podobě dalších partnerů a spolupracovníků. S kým spolupracuje vaše škola, co se vám dlouhodobě osvědčuje?
V první řadě musím zmínit spolupráci s PPP Prahy 3 a 9, která má velké zásluhy o zdravý chod naší školy.
Dlouhodobě spolupracujeme s SPC Prahy 2, konkrétně s logopedkou paní magistrou Pravcovou. Na školu pravidelně dochází, věnuje se dětem i vyučujícím a asistentům, kteří s dětmi pracují v mezičase.
Také si nemohu vynachválit spolupráci s OSPOD Prahy 3.
Spolupracujeme s řadou neziskových organizací a nízkoprahových klubů – Paleček, R-mosty, Husita. Dále jsme získali významnou podporu od MČ Praha 3 na chod dětských skupin Žižkovská školička I a II. Nově se rýsuje spolupráce s DYS-centrem Praha, které v našich prostorách buduje svou pobočku. Moc se těším na vzájemnou spolupráci, například při nácviku plynulého čtení žáků v projektu A is for App, nebo jejich dynamickou diagnostiku, která bude se souhlasem rodičů v těchto prostorách probíhat v příštím školním roce. Věřím, že takováto spolupráce bude oboustranně přínosná.
Je nyní nějaké téma, které ve škole intenzivněji řešíte, které vás provází třeba zrovna tento školní rok nebo se s ním potýkáte už delší dobu?
Velká péče je u nás poskytována dětem s různými vzdělávacími potřebami. Mimo jiné dětem s oslabením řečových a komunikačních dovedností, odlišným mateřským jazykem a cizincům, kteří mají češtinu jako druhý jazyk.
Skladba našich žáků se každým rokem mění. V posledních letech přibývají žáci cizinci. Využíváme projekty na jejich vzdělávání. Máme tu interkulturního pracovníka s dobrou znalostí angličtiny a speciální pedagogy nebo češtináře, kteří dětem s výukou jazyka pomáhají. Pořádáme projektové dny, zabýváme se multikulturou ve všech jejích podobách.
Dále zajišťujeme péči o děti s poruchami učení a chování, těch je celé spektrum. Snažíme se pomoci tam, kde je to v našich silách. Mnoho dětí dosud žije v nevyhovujících podmínkách, které jim neumožňují dostatečnou přípravu na školu. Podílíme se i na sociální práci, komunikaci s rodinami a úřady, formou doučování žáků chceme zvýšit úspěšnost při přijímačkách na střední školu nebo učiliště.
Každý rok řeším i podobné ožehavé otázky jako letos – jak zabezpečit chod školy, získat prostředky pro zaměstnance, motivovat je pro jejich práci, jak zvládnout každodenní problémy, které práce ředitele školy dnes přináší.
A jaké jsou vaše plány do budoucna? Určitě máte nějakou vizi, kam byste chtěla školu dovést, ale asi i nějaké konkrétní plány pro nejbližší měsíce či roky. Na co se vaši žáci a jejich rodiče i zaměstnanci mohou těšit?
Bohužel mé vize jsou limitovány omezenými prostory školy, která nám neumožňuje vytvořit více odborných učeben či uskutečnit větší dělení tříd.
Budeme se snažit zachovat obě dvě dětské skupiny, i když projekt končí 31. 12. 2020, další vypsán není a nyní o způsobu pokračování jedná MPSV.
Chceme pokračovat v evropských projektech, díky kterým máme velmi funkční školní poradenské pracoviště a můžeme se nadstandardně věnovat dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.
Také chceme v nejbližší době dovybavit učebnu polytechnické výchovy a zpřístupnit ji i pro děti z nižších ročníků.