Intelektové nadání bývá často danajským darem

Jsou kreativní. Úkoly řeší jinak, originálně. Často řešení mají víc, jejich myšlení je tzv. divergentní – tedy kromě standardního řešení přicházejí i s dalšími, neočekávanými a umějí je obhájit. Často cítí zodpovědnost za svět kolem nás. Jsou mentálně dál než jejich vrstevníci, ovšem jejich „nenormální“ projevy chování mají negativní vliv na vztahy s okolím – s dětmi ve škole, na hřišti, s učiteli, s lektory v kroužcích a mnohdy i s rodiči. Hodnoty přátelství mají často v rovině bezpodmínečnosti „na život a na smrt“, tomu jejich vrstevníci bohužel nerozumějí.

Přenos vzruchů nervové soustavy je u nich rychlejší než u „běžných“ dětí. Mají i větší počet nervových synapsí. Tudíž divergentně a rychleji myslí a intenzivněji zpracovávají smyslové či emoční podněty. Jejich vzorce a projevy chování jsou jiné, a ostatním se tak mohou zdát divné, nenormální, až nevychované. V Qiidovi máme pro nadprůměrně a mimořádně intelektově nadané děti zkratku „MiND“. Podle jejich socioemočních projevů je typologie G. T. Bettse a M. Neimarka (1988) dělí na šest různých typů: úspěšní, autonomní, skrývači schopností, kreativní rebelové, defenzivní odpadlíci a děti s dvojí výjimečností.

Když to hodně zjednodušíme, ve všeobecném vnímání se děti dělí podle svého chování na tzv. hodné a zlobivé. Nadané hodné děti jsou pro společnost snadněji rozpoznatelné, protože když se jim dá nějaký úkol, zadání, projekt nebo jdou na olympiádu, tak se snaží a excelují a pro rodiče i pedagoga je to radost. Jsou to děti bezproblémové – typy úspěšní, autonomní. Kdežto o dětech, které jsou v běžné terminologii společnosti tzv. zlobivé, ale zároveň jsou vysoce inteligentní, se jako o nadaných nebo intelektově nadaných často vůbec neuvažuje – jde o typy kreativní rebel, defenzivní odpadlík. Často jsou proto mylně označovány jako děti s ADHD, s poruchou učení či chování, s Aspergerovým syndromem a podobně.

Nadaní žáci jsou ti chytří, kteří si přece pomohou sami… to je klasické přesvědčení. Děti úspěšné a autonomní excelují v olympiádách, ve výkonnostních testech, různých projektech. Jsou vzory a tahouny, a pokud budou mentálně i sociálně-emočně uspokojovány, mohou se stát špičkami ve svém oboru. Naopak když tzv. defenzivní odpadlíci nebo kreativní rebelové nebudou podporováni v mentální – tj. znalostně-vědomostní – oblasti a ještě více v oblasti socioemoční, mohou se stát pro společnost problémem. Sklouznou do různých part, stanou se drogově nebo alkoholově závislými. Mají-li ovšem adekvátní „mozkovou potravu“, pozornost a péči ve svých specifických potřebách, mohou být díky své kreativitě nositeli inovativních nápadů, objevů a originálních způsobů řešení. Když budou označováni a nálepkováni jako problematičtí, nevychovaní, s poruchami, nikdy je nedostame na špičkovou úroveň. Přijde mi proto škoda o takové mozky přicházet.

Cíleně a systematicky se rozumově nadaným věnuje jen malý zlomek škol v rámci celé ČR. Některé školy této problematice nevěnují pozornost vůbec, protože to v situaci, kdy už se věnují „inkluzivním“ dětem, vnímají jako další práci navíc. Nedostatek lidských zdrojů, financí, prostor…

Z jiných škol naopak slýcháváme, že se dlouhodobě zabývají dětmi na druhé straně Gaussovy křivky a vidí, že i nadaní podporu potřebují. Chtějí jim dát příležitost a náležitou péči, ale nevědí jak, nemají zkušenost. A s tím už v Qiidovi umíme pracovat.

Základem je vytvoření vzdělávací koncepce, se kterou školám právě Qiido pomáhá. Děláme náhledy ve výuce za účelem nominace MiND žáků, u partnerských škol provádíme i psychologickou diagnostiku přímo ve škole, vyškolíme pedagogy i vedení, zprostředkujeme sdílení zkušeností s jinými školami, stáže, dlouhodobě je mentorujeme… Možnosti podpory na míru jsou různé a na jeden z našich vzdělávacích programů školy dosáhnou i ze šablon.

Výuka může probíhat integrovaně v rámci třídy, to je situace, kdy jsou ve třídě jeden až tři nadaní a učitel si pro ně připravuje materiály a věnuje se jim. Tyto děti nechtějí práci navíc, potřebují pozornost, adekvátní podněty, komunikaci, diskusi s kantorem. V mnohopočetné třídě je to však pro učitele hodně náročné a my s tím nemáme dobré zkušenosti. Proto se zasazujeme spíše o tzv. paralelní obohacující hodiny, kde se nadané děti mimo svou třídu a s jiným pedagogem věnují obohacujícímu učivu i nad rámec učebních osnov. Další z příkladů dobré praxe je možnost individuálního domácího vzdělávání, které ovšem probíhá v úzké spolupráci s pedagogy a odborníky v oboru zájmu dítěte.

Pro každé jedno dítě, velikost školy nehraje roli. Čistě ekonomicky je to samozřejmě otázka efektivity vynaložených prostředků a i legislativních rámců, protože ředitel školy může v rámci sdílené pedagogické intervence mít v hodině ve skupině šest nadaných dětí. V rámci půlených paralelních hodin zase může povolit skupinu pro minimální počet sedmi nadaných dětí. Když je jich v ročníku méně, ředitel musí zvažovat, zda má ekonomický smysl otevřít tak malou skupinu. Když se chce, cesta se ale vždy najde. Někteří s naším doporučením řeší takovou situaci spojením ročníků, z jednoho vezmou čtyři žáky, ze druhého tři, a vyhoví tak podmínkám na minimální počet žáků ve skupině. Qiido v doporučení vždy zohledňuje podmínky a možnosti dané školy.

Z našich partnerských škol je krásným příkladem dobré praxe například ZŠ Úprkova z Hradce Králové nebo ZŠ Komenského 68 v Novém Jičíně. Tam to geniálně funguje, o celou vzdělávací koncepci se zasazuje ředitel, zástupkyně i pedagogický sbor, mají zájem a vidí v tom smysl. Obě školy jsou pro nás takovými vlajkovými loděmi nejen v péči o nadané, ale i v přístupu ke vzdělávání vůbec. Ten je velmi lidský, založený na respektu, důvěře, pochopení, laskavosti, snaze odhalit to, co dítěti jde, v čem je dobré, umět s tím pracovat a vědět, jak dítě rozvíjet, aby bylo spokojené a ve svém životě šťastné.

.

Nadační fond Qiido poskytuje know-how nejen odborníkům ve vzdělávání (učitelům, speciálním pedagogům, ředitelům a jejich zástupcům, psychologům), ale i rodičům.

Pro ředitele a učitele základních škol vzdělávajících MiND žáky pořádá již čtvrtým rokem pracovní konference (SETKÁNÍ ŠKOL) zaměřené na získání nových znalostí, poznatků a výměnu zkušeností. Nejbližší se koná 15. října v prostorách ZŠ Kunratice v Praze.

Školy, ředitelé a učitelé mohou využít také programy Qiida v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), které nabízí Qiido AKADEMIE. Aktuálně se otevírá tříměsíční program akreditovaný MŠMT s názvem „Jak systematicky vzdělávat a komplexně rozvíjet intelektově nadané žáky?“. Do programu, který probíhá od 21. října 2019 do 3. února 2020, je možné se přihlásit nejpozději do 13. října. S partnerskými školami Qiido pracuje v tzv. formě programu Qiido NA MÍRU.

K dalším aktivitám Qiida patří provozování diagnosticko-poradenského centra Qiido PORADNA, kam se rodiče a poradenští pracovníci obracejí s žádostí o odbornou diagnostiku IQ i EQ, individuální poradenství a konzultace. Pro rodiče, kteří si nevědí rady, je určeno také nadcházející SETKÁNÍ RODIČŮ, které se koná 28. listopadu v BEA Centru v Olomouci.

Bližší informace o těchto aktivitách na stránkách nadačního fondu na adrese www.qiido.cz.