U většiny dětí školou povinných a jejich rodičů vyvolávají pojmy ředitelská důtka či důtka třídního učitele negativní reakce. U většiny rodičů pak současně tyto pojmy evokují i potřebu zlepšit chování a jednání svého potomka. Stejně tak se i většina dětí snaží zpytovat svědomí a poučit se z chyb minulých. Existují ale i skupiny rodičů či dětí, které se naopak domnívají, že v žádném případě nepochybily, a často žádají důkladné prošetření celé záležitosti třetí autoritou (soudem).
Důtka i pro rodiče?
PhDr. Mgr.
Petr
Konečný
právník, Univerzita Karlova
Školský zákon pojednává v § 31 o tzv. výchovných opatřeních, jejichž součástí kázeňská opatření jsou. Výchovná opatření mohou být jak negativního, tak pozitivního charakteru. Ta pozitivní ovšem nebývají trnem v oku rodičů a případným předmětem sporu. Pojďme se tedy zaměřit na výchovná opatření negativní, především ta kázeňská. Jaké možnosti obrany proti rozhodnutí o udělení kázeňského opatření nám dává právní řád?
Než se budeme detailněji zabývat závěry Nejvyššího správního soudu, připomeňme si nejdříve několik poznámek k aplikaci kázeňských opatření. Podle § 31 odst. 1 školského zákona jsou výchovnými opatřeními pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením1) je podmíněné vylouč