Až 17 % dospívajících má zkušenost se sebepoškozováním. Co v takové chvíli můžete udělat?

Vydáno: 7 minut čtení

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí, kteří mají zkušenost se sebepoškozováním, se toto téma ve školním prostředí bude pravděpodobně objevovat častěji. Následující text shrnuje informace o tématu a tipy na to, jak v takových situacích postupovat a co můžete pro žáka/žákyni udělat.

Až 17 % dospívajících má zkušenost se sebepoškozováním
Co v takové chvíli můžete udělat?
Mgr.
Klára
Lampová
školní psycholožka na střední škole, psycholožka a lektorka v neziskové
Sebepoškozování se může objevit v kterémkoli věku, nejčastější je ale mezi dospívajícími a mladými dospělými – zkušenost s ním má až 17 % z nich. Čísla ale mohou být vyšší, protože sebepoškozování často provází stud se s obtížemi svěřit. Bránit mohou i předsudky společnosti o duševních obtížích, které vedou k přesvědčení, že lidé se sebepoškozují pro upoutání pozornosti nebo protože chtějí „být zajímaví“. I pokud by bylo cílem získat pozornost, jde ve skutečnosti o volání o pomoc v situaci, kdy dotyčný nebo dotyčná nemá dostatečné
kompetence
či možnosti, jak si o ni říct.
Nikdy by
tedy
nemělo být bráno na lehkou
váhu
.
Sebepoškozování je nejčastěji důsledkem silných emocí: vzteku, úzkosti, smutku nebo také studu. Ty mají vliv na kapacitu myšlení a hledání řešení obtížných prožitků, což ovlivňuje i způsob, jakým člověk na zaplavení náročnými emocemi zareaguje. Dalším důvodem pak může být naopak pocit prázdnoty, kdy sebepoškození slouží k navození pocitu, že „alespoň něco cítím“. Odborníci uvažují také o souvislosti sebepoškozování a pozitivního emočního doprovodu vyvolaného vyplavením endorfinů, kdy by se mohlo jednat o formu sebemedikace u lidí trpících depresí. Může se jednat i o formu sebetrestání jako reakci na nízkou sebehodnotu, sebenenávist a pocity viny. Sebepoškozování se může objevit také jako reakce na traumatickou událost.
Lidé, kteří se sebepoškozují, nejčastěji zmiňují, že jim to pomáhá k fyzickému i psychickému uvolnění. Sebepoškozování se tak může stát copingovou strategií, která ale není dlouhodobě udržitelná a je nebezpečná. Na uvolnění se může vytvořit návyk a vzniká riziko psychické závislosti.
Samotného sebepoškozování se netýká ohlašovací povinnost, týká se ale problémů, které může sebepoškozování doprovázet (např. šikana, sexuální zneužívání, syndrom CAN). Je ale vhodné řešit sebepoškozování se zákonnými zástupci a motivovat je i dítě k vyhledání další odborné pomoci.
Základní přístup je vždy stejný – přibližuje ho naše infografika
Manuál pro učitele
.
Téma sebepoškozování může být specifické tím, že je pro dotyčného či dotyčnou často náročné o svých obtížích mluvit. Pomoci vám mohou následující rozšiřující
tipy
:
1. Pokuste se zachovat klid
Je přirozené zažívat silné emoce, jako je strach nebo vztek, i mít potřebu ihned situaci vyřešit. Pokud však budete příliš tlačit, bude o to těžší si vybudovat vzájemnou důvěru a porozumění.
2. Zajímejte se
Při podezření na sebepoškozování v rozhovoru nemusíte samotné téma ihned řešit. Pokuste se nabídnout možnost svěřit se a zajímejte se o to, jak se dítěti / žákovi/žákyni celkově daří.
Pokud s vámi mluvit odmítá, dejte mu / jí najevo, že jste tu pro něj / pro ni, že je pro vás důležité, aby mu / jí bylo dobře, a že za vámi může přijít, až se na to bude cítit. Předejte kontakt na Linku bezpečí (116 111, funguje nonstop, je zdarma a anonymní) a pokuste se ho / ji povzbudit, aby se svěřil/a rodičům.
3. Oceňte ho / ji
Pokud se vám svěří, oceňte snahu nalézt řešení a vyhledat pomoc.
4. Zaměřte se na alternativy
Společně se zkuste zamyslet nad situacemi, které potřebu ublížit si vyvolávají, a vymyslet alternativy a způsoby, jak jim předcházet. Můžete nabídnout i následující tipy:
*
zaměřit se postupně na smysly:
co jimi tady a teď vnímám; podívat se na oblíbené ilustrace; pozorovat zapálenou svíčku; vytvořit si album s hudbou pro tyto případy a pustit si ho; vařit skořici, upéct sušenky, udělat popcorn; vychutnat si mátový bonbón, žvýkat žvýkačky; dát si horkou vanu nebo sprchu; mazlit se se psem nebo kočkou; dát si krém na celé tělo; dát na čelo studený obklad; obejmout někoho
*
uvolnit napětí
: věnovat se sportu, při kterém se vybije hodně energie; mačkat kostku ledu, dokud neroztaje (nebo ji mít v ústech); bouchat do polštáře; poslouchat hlasitou hudbu; tlačit dlaněmi proti zdi silou celého těla
*
zklidnit se / rozptýlit se
: překřížit si ruce a poklepávat prsty po pažích; napočítat do tisíce; jít na veřejné místo, pryč od možnosti sebepoškodit se; věnovat se kreativní činnosti; vypovídat se či zavolat blízkému, jít ven s přáteli; uklízet
Můžete také nabídnout možnost zajít za vámi ve chvíli, kdy cítí potřebu si ublížit, a situaci společně předejít. Následující body, kterými můžete dotyčného nebo dotyčnou provést, vycházejí z technik tzv. dialektické behaviorální terapie (DBT) vytvořené Marshou Linehanovou. Jsou zaměřeny na regulaci emocí.
*
Stop
– Zastav se. Uvědom si, že teď prožíváš silnou emoci, která zkresluje vnímání, takže člověk pak může jednat zbrkle a zkratkovitě. Můžeš si opláchnout obličej studenou vodou.
*
Teď si dej pauzu
– Zhluboka se nadechni a vydechni, klidně několikrát. Pro odvedení pozornosti zatínej a povoluj svaly a pravidelně dýchej. Zacvič si. Rozptyl se, zkus odvést pozornost jinou aktivitou.
*
Obrať pozornost ke smyslům a emocím
– Všímej si svých emocí a pojmenuj je, poté si všímej věcí kolem sebe a vyjmenuj je. Zaměř se postupně na všechny svoje smysly a na to, co jimi vnímáš.
*
Poohlédni se
– Teď, když jsi získal/a odstup, co si myslíš a co cítíš?
5. Neobcházejte ho / ji
Když se vám dítě svěří, že se sebepoškozuje, je vhodné kontaktovat zákonné zástupce a doporučit další odbornou péči. Vždy se ale předem domluvte s dítětem na postupu tak, aby se cítilo zapojeno a v bezpečí.
6. Nezůstávejte na to sami
Můžete se obrátit na Linku pro rodinu a školu (116 000, funguje nonstop, je zdarma a anonymní), kde vám poradí, když si nebudete vědět rady.
7. Nezapomínejte na sebe
Pamatujte na svou duševní pohodu a pravidelně pečujte o své duševní zdraví. Pokud se sami cítíte vyčerpaní a přehlcení, je obtížné být tu jako opora a pomoc pro druhé. Pokud máte možnost, využijte supervizi a intrervizi. V případě nouze je tu Linka první psychické pomoci (116 123, funguje nonstop, je zdarma a anonymní). Další kontakty naleznete na našich stránkách https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/.
ZDROJE
*
GILLIES, D. a kol. Prevalence and Characteristics of Self-Harm in Adolescents: Meta-Analyses of Community-Based Studies 1990-2015
. Journal of the American Academy for Child and
Adolescent
Psychiatry
, 2018, roč. 57, č. 10, s. 733–741. Dostupné z doi: 10.1016/j.jaac.2018.06.018. Epub 2018 Aug 21. PMID: 30274648.
*
PLATZNEROVÁ, A.
Sebepoškozování: aktuální přehled diagnostiky, prevence a léčby
. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-606-9.
*
Příručka pro blízké osob, které se sebepoškozují
. Oxford University, online. Dostupné z: https://www.oxfordhealth.nhs.uk/wp-content/uploads/2016/09/copy_of_coping-with-self-harm-brochure_final_copyright.pdf.
*
STOP Skill – Dialectical Behavior Therapy (DBT) Tools.
Home – Dialectical Behavior Therapy (DBT) Tools [online]. Copyright © Copyright DBT.tools. Dostupné z: https://dbt.tools/emotional_regulation/stop.php.

Související dokumenty

Pracovní situace

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže
Nový metodický pokyn k prevenci a řešení šikany
Minimální preventivní program
Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže
Jak na modrou velrybu
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních
Záškoláctví a skryté záškoláctví - jak mu předcházet
Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
Jak postupovat v případě konfliktních situací ve škole
Adaptační kurzy
Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních
Škola jako bezpečné místo pro učení s technologiemi a internetem
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků
Školní psycholog na základní škole
Školní metodik prevence
Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže
Činnost výchovného poradce a metodika prevence v prvním pololetí školního roku 2021/2022
Šikana ve školní třídě
Individuální vzdělávací plán ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole

Poradna

Problémy ve třídě
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Vstupní lékařská prohlídka u pedagoga na DPP