Systémová podpora wellbeingu ředitelů škol

Vydáno: 14 minut čtení

Již druhým rokem jsme v situaci, která od ředitelů škol vyžaduje neustálou adaptaci na měnící se podmínky bez možnosti dostatečné přípravy na přicházející změny. Pandemii a s ní spojená omezení plynule vystřídala krize uprchlická. Obdobně jako v případě pandemie ani v případě této krize nevíme, jak se bude dále vyvíjet, což značně ztěžuje jakékoliv dlouhodobější plánování, které by přineslo větší předvídatelnost a kontrolu nad nastalou situací.

Krizový management je vyčerpávající, obzvláště trvá-li ne týdny nebo měsíce, ale roky. Ředitelé navíc musí být oporou mnohdy již značně vyčerpanému pedagogickému sboru i narůstajícímu počtu žáků s problémy v duševním zdraví. Kdo ale podpoří ředitele a jejich wellbeing, aby svou práci mohli vykonávat s chutí a naplno?
Co je wellbeing?
Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní , emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život
(SKAV, 2021).
Úroveň osobního wellbeingu dospělých ovlivňují faktory, které ilustruje následující schéma. Některé tyto faktory náš wellbeing posilují, jiné jej naopak oslabují.
Faktory vnitřního života
se vztahují k osobnostním charakteristikám a celkovému postoji k životu. Ve vazbě na krizi vyvstává do popředí zejména potřeba kontroly nad tím, co se nám děje a jak jsou naplňovány naše potřeby, a také orientace v tom, co se kolem nás děje a jaké máme možnosti svou situaci ovlivnit. Nízká míra kontroly a orientace je úzce spojená s vysokou mírou stresu a úzkosti.
Faktory vnějšího života
zahrnují naši rodinnou situaci, míru potřeby péče o rodinné příslušníky (děti, rodiče, nemocného člena rodiny), ekonomickou situaci, zdraví a životní styl, koníčky, zájmy a vztahy v širší komunitě.
Faktory související s pracovním životem
zahrnují vztahy s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy, se zřizovatelem, jasnost vymezení pracovní role, druh a objem pracovních činností a organizaci pracovního prostředí.
Aby byl

Související dokumenty

Pracovní situace

Syndrom vyhoření a jeho prevence
Jak zadat školní web
Zajištění personalistiky ve škole
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Školní poradenské pracoviště (ŠPP)
VP a pedagogicko-psychologická poradna
VP a speciálně pedagogické centrum
Výchovný poradce a další (ne školské) organizace
Školská rada - základní údaje
Povinnosti ředitele školy a zřizovatele v souvislosti se školskou radou
Volby do školské rady
Činnost školské rady
Vedení porad
Příplatek za vedení – nároková složka platu
Školská rada z pohledu legislativy
Práva a povinnosti ředitele zařízení
Zkušenosti s uzavřením škol i distančním vzděláváním
Nástup do práce - znovu otevření škol v době mimořádných opatření
Jak má postupovat ředitel školy v případě, že učitel odmítne nosit roušku?

Poradna

Dočasně jmenovaný ředitel školy = ztráta pracovní pozice v organizaci
Předávání agendy mezi bývalým a nastupujícím ředitelem
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby
Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Nadúvazkové hodiny ředitele školy
Ukončení pracovního poměru – ředitel školy
Odvolání ředitele školy
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
Výkon veřejné funkce
Granty
Míra vzdělávací povinnosti
Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Přímá vyučovací povinnost