• Oblíbené
  • Poznámka

Školní výlety

Vydáno:
Školní výlety
PhDr.
Jiří
Valenta
Učitelé se svými žáky absolvují každoročně školní výlety (schválené ředitelem školy). V případě, že tento školní výlet zasahuje i do soboty, přísluší učiteli za tuto dobu proplacení přesčasů, případně pohotovostí? Může se učitel těchto nároků na mzdu vzdát? Nebo jaké doporučujete řešení v takových případech?
Související předpisy:
 
§ 13, 78 , 109, 125, § 126, § 127, § 140 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Každá účast učitele nebo jiného zaměstnance na mimoškolní akci pořádané školou je výkonem práce, a proto takovému zaměstnanci náleží plat za takto vykonanou práci (jak vyplývá z ustanovení § 109 zákoníku práce). Současně jde (zpravidla) zároveň o vyslání zaměstnance na pracovní cestu (pokud místo realizace mimoškolní akce nekoresponduje s místem sjednaným v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce). Tedy je třeba se rovněž vypořádat s nároky vyplývajícími z této pracovní cesty (cestovní náhrady).
Pokud jde o peněžitá plnění za práci během mimoškolní akce, připadají v úvahu následující:
 
V prvé řadě plat, a to v rozsahu odpovídajícím evidenci odpracované pracovní doby na takovéto akci.
 
Jestliže je mimoškolní akce rozvržena tak, že odpracovaná doba jde nad rámec zákonem stanovené týdenní pracovní doby a je mimo rozvrh pracovních směn (tradičně u víkendových akcí), pak jde o práci přesčas, jak je definována ustanovením § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Pak za tuto práci přesčas náleží plnění podle ustanovení § 127 zákoníku práce: Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. V této souvislosti upozorňuji, že náhradní volno za práci přesčas nelze zaměstnanci nařídit, ale pouze s ním dohodnout!
 
Je-li mimoškolní akce realizována v sobotu nebo v neděli, náleží zaměstnanci vždy příplatek za práci v sobotu a v neděli, a to ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu v sobotu a v neděli (jak vyplývá z ustanovení § 126 zákoníku práce). Tento příplatek nelze v žádném případě kompenzovat náhradním volnem ani jiným plněním!
 
Jestliže výkon práce zasáhne do nočních hodin (tj. do doby od 22. do 6. hodiny), náleží zaměstnanci příplatek za noční práci, a to ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu v noci (§ 125 zákoníku práce). Tento příplatek náleží nezávisle na ostatních příplatcích (viz výše) a opět jej nelze kompenzovat náhradním volnem.
 
V případě sjednání pracovní pohotovosti (tj. situace, kdy je zaměstnanec pouze připraven konat práci – např. během noci) náleží zaměstnanci odměna za pracovní pohotovost, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 140 zákoníku práce).
 
Pokud nastanou uvedené skutečnosti kumulativně (tj. najednou), náleží příslušné plnění za každou z těchto situací zvlášť. Tak např. jestliže bude v sobotu odpracována práce přesčas a v noci, náleží zaměstnanci jednak plat a příplatek za práci přesčas (ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku), dále příplatek za práci v sobotu a v neděli, a to ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku a ještě příplatek za noční práci ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
Žádného z uvedených plnění se nelze platně vzdát, proto při plánování mimoškolních akcí musí zaměstnavatel s těmito náklady počítat.
Druhou možností je zajistit organizaci mimoškolní akce v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Bude-li splněna podmínka stanovená v § 13 odst. 4 zákoníku práce, tj. určení druhově odlišné práce, než vyplývá z pracovní smlouvy příslušného zaměstnance (učitele), je možné práce spojené s mimoškolní akcí a přesahující běžnou týdenní pracovní dobu zaměstnance řešit některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Výhodou tohoto řešení je jednak to, že odměna za tuto práci nemusí vycházet z výše uvedených příplatků, protože ty se vztahují k platu a nikoliv k odměně za práce v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Další výhodou pak je možnost volného rozvržení pracovní doby bez ohledu na pravidla, která pro rozvržení týdenní pracovní doby platí pro pracovní poměr.

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu