Školní řád

Z ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) výslovně vyplývá, co řád obsahovat může a současně musí. Měl by obsahovat vše, co je pro chod organizace důležité a není vysloveně stanoveno právními předpisy. Řád s nimi nesmí být v rozporu, nemůže tedy ukládat další povinnosti, které v nich nemají oporu. To se týká zejména situací, kdy škola hodlá řádem regulovat dění, které se neodehrává v její jurisdikci. Například ustanovení o tom, že „žák svým chováním reprezentuje školu i na veřejnosti“ je sice zejména v každodenním životě pravdivé, nicméně ve školním řádu nemá co dělat, protože to právně pravda není. Škola může vnitřním předpisem regulovat pouze chování, na které mohla mít nějaký vliv. Tedy takové, které se odehrávalo při vzdělávání nebo při s ním souvisejících činnostech, anebo při poskytování školských služeb. Současně je naprosto zbytečné celé pasáže z předpisů do něj kopírovat, a tím normu neúměrně natahovat, a to zejména v prostředí základních škol, kde jsou stejně veškeré základní vztahy popsané zákonem nebo prováděcími předpisy – žáci ve své většině nejsou právně odpovědní a dohled se nad nimi obvykle vykonává jinak, než ve škole střední.

Školský zákon výslovně neuvádí, kdo řád tvoří. Je obvyklé, že jej vytvářejí pedagogičtí pracovníci školy nebo školského zařízení podle klíče stanoveného ředitelkou nebo ředitelem. Ředitelka nebo ředitel rovněž pověřuje některého ze zaměstnanců konečným zpracováním textu řádu, jestliže jej nezpracovává osobně. Podíl jednotlivých pracovníků na této tvorbě je různý a není nijak obecně stanoven. Do jeho znění mohou zasahovat rovněž žákyně a žáci, studentky a studenti nebo jejich zákonní zástupci. Formu stanoví obvykle ředitelka nebo ředitel. V praxi je obvyklé, že stávající řád je během probíhajícího školního roku průběžně pracovně doplňován a dochází ke shromažďování připomínek a změn, a to jak ze strany pedagogických pracovníků, tak ze strany ostatních účastníků vzdělávání. Připomínky a změny, které jsou shledány konstruktivními nebo se na nich dohodne například samosprávný orgán složený ze žákyň a žáků s ředitelstvím, bývají zapracovány do nového znění řádu. Řády vytvořené pouze ředitelkou nebo ředitelem ve snaze po dokonalosti nejsou o nic lepší, než ty, kde do nich významně mohli zasahovat žáci a žákyně. Navíc je zpravidla nikdo celé nečte o nic víc, než přepravní řád v autobuse. Takže ve chvíli, kdy se žák dopustí něčeho, co je někomu divné, začnou učitelé teprve dohledávat, co že to přesně porušil...

Vydává jej ředitelka nebo ředitel školy či zařízení, když jej předtím schválí školská rada. To platí tam, kde se školská rada ze zákona zřizuje. Tedy například v mateřské nebo základní umělecké škole se školská rada nezřizuje, a proto jejich řády ani neschvaluje. To platí i v těch případech, kdy obě činnosti provozuje stejná právnická osoba, a kdy tedy školská rada zřízena pro jednu činnost je. Řád školy tedy rada schválí, řád školky nikoliv. Rozhodnutí o schválení nebo neschválení řádu proběhne ve lhůtě do 1 měsíce od předložení dokumentu ředitelkou nebo ředitelem. Může se stát, že školská rada řád neschválí. V takovém případě platí stále řád dosavadní a ředitelka nebo ředitel nový dokument školské radě předloží k novému projednání do jednoho měsíce ode dne, kdy k zamítnutí došlo. Není to sice situace obvyklá, školské rady v našich podmínkách zrovna do tohoto dokumentu příliš nezasahují a jejich členové ho příliš podrobně nečtou (jak jinak si vysvětlit, že řády obsahují takové perly, jako „žák je povinen odebrat 3 lístky na maturitní ples“ ? ) a projednání této nové verze je přítomen zástupce zřizovatele. Jestliže ke schválení řádu nedojde ani tentokrát, o dalším postupu rozhodne zřizovatel. Stejný postup následuje i tehdy, nedojde-li k projednání dokumentu školskou radou ve lhůtě do 1 měsíce od předložení ředitelkou nebo ředitelem. Jestliže škola není veřejná, roli zřizovatele plní ten, kdo ustanovil ředitelku nebo ředitele do funkce.

Řád není nutné měnit každý rok a jeho platnost může být v dokumentu vyjádřena i formulací : Platí od 1. 9. 2009 do odvolání. To je rozumné zejména kvůli případům, kdy se ředitelce nebo řediteli nepodaří nový dokument právě z výše uvedených důvodů vydat.

Právní úprava: § 30 školského zákona

Schválený, a tedy platný řád je v plném znění umístěn na volně přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, aby do něj mohl kdokoliv kdykoliv nahlédnout. Jeho celé znění je proto obvykle umístěné na chodbě nebo v prostorách vstupních hal. V praxi se ukazuje užitečná jeho zalaminovaná „listovací“ podoba umístěná právě ve vstupních prostorách, kde se shromažďují v různých časových úsecích dne buď žáci a žákyně, anebo jejich zákonní zástupci a další osoby, které jakkoliv vstupují do kontaktu se školou. Řád je možné rovněž zveřejnit na webových stránkách školy a je to vzhledem k převažujícímu způsobu komunikace a získávání nejrůznějších informací praktické, navíc to chod školy činí transparentním. Nicméně tento postup nenahrazuje výše uvedený, který je zákonem výslovně stanoven. Jestliže škola řád zveřejní na webu, je stále ještě potřeba, aby byl volně přístupný někde v jejích prostorách v listinné podobě.

S řádem jsou prokazatelným způsobem seznámeni zaměstnanci školy nebo zařízení a děti, žákyně, žáci, studenti a studentky. Za prokazatelný způsob lze považovat takový, který je ověřitelný, tady obvykle proti podpisu nebo zápisu. U zaměstnanců obvykle pouze proti podpisu (například na zápisu z pedagogické rady). U žáků a žákyň je třeba dodržovat stejný postup, výjimkou mohou být žáci a žákyně věkově mladší, kde postačí zápis o seznámení uvedený v třídní knize. Podpis žáků a žákyň má především symbolický význam, podpisem, tedy jakýmsi obřadním úkonem stvrzují, že se stávají členy společenství, do kterého byli tímto definitivně přijati, a to je váže k dodržování jeho pravidel. Zákonní zástupci nezletilých žákyň, žáků nebo dětí jsou informováni o tom, že byl řád vydán, co obsahuje a kde ho lze nalézt. O tom, jakým způsobem a kdy byli zákonní zástupci informováni, provede škola rovněž zápis, a to takovým způsobem, aby byla schopná doložit, že tuto svou povinnost splnila. Obvyklá je informace sdělená na třídních schůzkách nebo v rámci konzultačních hodin. Pro ty zákonné zástupce, kteří se na podobné akce nedostavují, a to z nejrůznějších důvodů, postačí informace, že řád byl vydán a kde je možné se s ním seznámit. Tato informace jim bude poskytnuta buď způsobem nepřímým, tedy například zápisem do žákovské knížky jejich dítěte, anebo způsobem přímým, tedy například uveřejněním informace na webových stránkách školy nebo na veřejně přístupném místě ve škole.

Právní úprava: § 30 školského zákona

Obsah řádu je rámcově zákonem stanoven. Na jednotlivých školách a zařízeních je, aby povinný okruh zpracovaly na základě místních podmínek a specifických okolností. Ty jsou v některých oblastech závislé spíše na typu školy nebo zařízení, v jiných na provozních podmínkách. Řád povinně obsahuje:
1) Podrobnosti k výkonu práv a povinností dotčených osob, které služby školy nebo zařízení využívají a podrobnosti vzájemných vztahů mezi těmito osobami a pedagogickými pracovníky školy nebo zařízení.
2) Provozní a režimové podrobnosti, které se týkají všech dotčených osob.
3) Podrobné podmínky nutné k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví přímých účastníků vzdělávání a jejich ochrany před násilím, diskriminací, nepřátelstvím nebo dalšími nežádoucími jevy, kterým by mohli být ve škole nebo v zařízení vystaveni.
4) Podmínky zacházení se školním majetkem a zařízením, kterými jsou přímí účastníci vzdělávání vázáni.
5) Pravidla hodnocení, včetně hodnocení chování.

Podrobnosti k některým bodům stanoví školský zákon v jiných ustanoveních, než je § 30, anebo je stanoví prováděcími předpisy (omlouvání nepřítomnosti, možná výchovná opatření a podobně). Postup by měl být tedy takový, že primárně se škola nebo školské zařízení drží toho, co určuje předpis přesně a teprve tam, kde přímo na školní řád odkazuje anebo to logicky z povahy věci vyplývá, určí pravidlo pro konkrétní školu a zařízení. Je naprosto zbytečné do řádu pravidla kopírovat bez dalšího komentáře, účastníci vzdělávání by je měli i tehdy, kdyby o nich v řádu nebyla ani zmínka, neboť se jedná o práva založená právním předpisem. Místo opisování již napsaného je proto užitečné se soustředit pouze na podrobnosti k výkonu práv v konkrétní škole a zařízení.

Práva a povinnosti bude škola nebo školské zařízení vymezovat buď formou zákazu, příkazu nebo v neutrální podobě, jako výsledek všeobecné dohody. Tam, kde to z povahy věci vyplývá, určí rovněž postup, jaký bude volit v případě, že dojde k porušení zákazu nebo nedodržení příkazu. Všem dotčeným osobám musí být z řádu zřejmé, co se stane, když ho nebudou vědomě dodržovat.

Právní úprava: § 21 školského zákona, vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Výše uvedené dotčené osoby mají následující práva stanovená zákonem:
1) Právo na vzdělávání a školské služby.
2) Právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
3) Právo zakládat ve škole samosprávné orgány, být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku nebo ředitele školy, kteří jsou povinni se takovými návrhy nebo podněty zabývat.
4) Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, která se jich ve škole nebo v zařízení týkají a jejich vyjádření musí být věnována pozornost.
5) Právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech, které se týkají vzdělávání, poskytování školských služeb, anebo jiných skutečností ve školském zákoně popsaných.
6) Zletilí mohou volit a být voleni do školské rady.

PRÁVO NA VZDĚLÁVÁNÍ

Podrobnosti vztahující se k právu na vzdělávání v jednotlivých typech škol a zařízení jsou stanoveny prováděcími předpisy a v řádu stačí případně pouze uvést, jaký typ vzdělání škola poskytuje. V případě poskytování školských služeb je užitečné uvést, o jaké služby se konkrétně jedná a za jakých podmínek je možné je využívat.

PRÁVO NA INFORMACE

Je vhodné uvést, jakým způsobem je žák/žákyně získá, jak často, kde a podobně. Toto právo bývá naplňováno různými způsoby a spory týkající se jeho dodržování či nedodržování bývají časté. Škola by měla stanovit některé, které jsou pro pedagogické pracovníky závazné. Jestli to udělá školním řádem nebo jiným vnitřním předpisem je celkem jedno, ale transparentnější se jeví právě zakotvení ve školním řádu, protože ten je volně dostupný všem účastníkům vzdělávání.

PRÁVO SDRUŽOVACÍ

Má ve školách tradici a žákovské nebo studentské samosprávné orgány se vyskytují v nejrůznějších podobách. Řádem je třeba specifikovat název, složení, organizaci voleb a další důležité podrobnosti týkající se té podoby místní. Důležité je připomenout, že se jedná sice o právo kolektivní, nicméně právo každého, ve škole by se tedy dalo hovořit o absolutním volebním právu. Každý z žáků, žákyň, studentů a studentek má tedy právo volit a být volen/volena, do samosprávného orgánu. Není nutné, aby tento orgán byl v prostředí základní školy jen jeden, a to zejména tam, kde se základní škola obtížně vypořádává s velkým věkovým rozpětím svých žáků a žákyň (účast prvňáků a deváťáků ve stejném kolektivním orgánu a zajištění rovnosti jeho jednotlivých členů), ale ani to se nevylučuje. Vedle sebe proto může paralelně existovat jak například školní parlament pro žáky druhého a vyšších ročníků prvního stupně, tak žákovská samospráva těch mladších.

PRÁVO NA VYJÁDŘENÍ NÁZORU

Je užitečné specifikovat co do formy i postupu, jakými má být naplňováno zejména v těch případech, kdy chtějí žáci vyjádřit s něčím nesouhlas. Například v případě výhrad k hodnocení v některém z předmětů se obrací nejprve na vyučujícího daného předmětu, následně na třídního učitele nebo učitelku, potom na ředitele nebo ředitelku školy a podobně. Obdobně v případě, kdy se dostane do nějakého osobního sporu s některým z vyučujících nebo s některou z vyučujících.

PRÁVO NA INFORMACE A PORADENSKOU POMOC

Je ve škole naplňováno obvykle dvěma způsoby. Jednak běžným poskytováním vyžádaných informací a rad týkajících se denního chodu školy a pak také poradenskými službami školních poradenských pracovníků a pracovnic. V prvním případě je právo naplňováno všemi zaměstnanci školy a do školního řádu stačí zakotvit jeho podobu pouze jednoduchou formou („když se slušně zeptám, mám právo na slušnou odpověď.“). V druhém případě je naplňováno poradenskými pracovníky a pracovnicemi, jejichž standardizované činnosti jsou obsaženy ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Ve školách se jedná zpravidla o služby výchovných poradců a poradkyň a školních metodiček a metodiků prevence. Škola může poskytovat i služby školních speciálních pedagogů a školních psychologů. Služby, které školy poskytují, jsou odvislé od počtu žáků a jejich potřeb, nicméně se obvykle jedná o služby zaměřené na:
a) Primární prevenci sociálně patologických jevů.
b) Prevenci školní neúspěšnosti.
c) Kariérové poradenství.
d) Odbornou podporu při integraci žáků a žákyň se specifickými vzdělávacími potřebami.
e) Péči o nadané žákyně a žáky.
f) Péče o žáky a žákyně dlouhodobě neprospívající.

Naplňování práva na informace a poradenskou pomoc školy, která je definována výše uvedeným prováděcím předpisem (vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních) , je odvislá od písemného souhlasu s poskytováním takových služeb. Písemný souhlas poskytnou zletilí žáci, žákyně, studenti a studentky nebo zákonní zástupci v případě nezletilců. Souhlasu není třeba pouze tehdy, jedná-li se o krizovou intervenci, a tu škola poskytuje zřídka. Řádem je vhodné určit, jaké služby z tohoto okruhu škola nebo zařízení poskytuje a kým. Kde a kdy je možné poradenské pracovníky vyhledat a za jakých podmínek.

PRÁVO VOLIT A BÝT VOLENI DO ŠKOLSKÉ RADY

Je právem, které náleží pouze zletilým žákům, žákyním, studentům a studentkám a ve školách, kde je to aktuální, je proto k výkonu tohoto práva užitečné řádem uvést, že školská rada je orgán umožňující i jiným osobám, než je management školy, podílet se na její správě a kde lze získat další informace o jejím fungování v konkrétní škole.

Příklad možné formulace:

Ve škole jsou práva žáků a žákyň naplňována takto:
1) Právo na vzdělání – škola poskytuje základní vzdělávání a vyučujeme podle školního vzdělávacího programu Škola štěstí. Ve škole můžeš využívat služeb školní družiny a školní jídelny.
2) Právo sdružovací – ve škole máme školní parlament. Můžeš do něj volit a být volen, pokud chodíš do 4.-9.ročníku. Volby probíhají každý rok v říjnu. Parlament tě může zastupovat při jednáních s vedením školy. Pokud chodíš do nižšího ročníku, může tě zastupovat předseda vaší třídy a podobně.

Právní úprava: § 21 školského zákona, vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních; § 22 odst. 1 občanského zákoníku, § 31 zákona o rodině

Zákonnými zástupci dětí jsou jejich rodiče, a to oba. Rozvod manželství nemá na zákonné zastupování vliv. Práva i povinnosti stanovené školským zákonem pro zákonné zástupce mají tedy stále oba rodiče. Jestliže s jedním z nich nežijí děti ve společné domácnosti, bude zejména jeho právo na informace poskytováno formou, kterou si se školou domluví. Druhý ze zákonných zástupců nemůže toto právo nijak omezovat, to může udělat pouze soud. V případech, kdy dítě před zákonem zastupuje někdo jiný než rodič, se to škola od této osoby dozví způsobem obvyklým.

Výše uvedené dotčené osoby mají následující práva stanovená zákonem:
1) Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich dítěte.
2) Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím, která se jich nebo jejich dětí ve škole nebo v zařízení týkají a jejich vyjádření musí být věnována pozornost.
3) Právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech, které se týkají vzdělávání, poskytování školských služeb, anebo jiných skutečností ve školském zákoně popsaných.
4) Volit a být voleni do školské rady.

PRÁVO NA INFORMACE

Je třeba uvést, jakým způsobem bude naplňováno. Konzultační hodiny pedagogů, úřední hodiny školy, třídní schůzky a jiné formy písemného i osobního styku. Právo je možné naplňovat i nepřímo, tedy například zápisem nějaké informace do žákovské knížky dítěte, ale všechny závažné informace musí být sděleny formou přímou, tedy bez prostředníka. Nelze argumentovat „měli jste to napsané v žákovské knížce“, protože skutečnost, jestli se informace sdělená touto cestou k zákonnému zástupci skutečně dostala, se jednak obtížně ověřuje, a pak na to zákonný příjemce informace, tedy zákonný zástupce, nemá někdy velký vliv. Jestli dítě rodičům žákovskou knížku ukáže nebo ne, závisí do velké míry na něm, nikoliv na konečném příjemci takto dopravené informace, tedy rodiči.

PRÁVO NA VYJÁDŘENÍ

V případě jeho naplnění zákonnými zástupci je užitečné držet se zejména popisu odvolacích postupů. Škole to pomůže i v případech, kdy zákonný zástupce podává stížnost na postup školy v nějaké věci, aniž by využil vnitřního odvolacího postupu, který mu byl ze školního řádu znám.

PRÁVO NA PORADENSKÉ SLUŽBY A PRÁVO NA ÚČAST VE ŠKOLSKÉ RADĚ

Jejich výkon je stejný jako v případě žáků a žákyň, studentů a studentek.

Právní úprava: § 21 školského zákona

Rodičům nebo osobám, které zletilé žáky, žákyně, studenty nebo studentky vyživují, náleží pouze právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jimi vyživované osoby. Toto právo bylo do zákona vloženo zvláštní právní úpravou na základě stížností rodičů i škol, kdy bylo v souladu s původní podobou školského zákona třeba žádat zletilé žáky o souhlas s poskytováním informací o jejich studiu rodičům, přestože ti jej financovali. Současná podoba právo na tyto informace váže právě na skutečnost, že příjemce informace musí být v postavení „vyživovatele“. V těchto případech ale škola nebo zařízení školními matrikami nezpracovávají údaje o těchto osobách automaticky, neboť ti již nejsou zákonnými zástupci, a proto se musí oprávněné osoby o své právo aktivně hlásit a jeho nárok doložit. To se týká zejména případů rozvedených rodičů nebo případů, kdy se žákyně, žák, student nebo studentka vyživují sami. Jestliže mezi nimi existuje spor o naplnění tohoto práva, bude jeho nárok třeba doložit prohlášením o vyživovací povinnosti. Informace se prostě poskytuje tomu, kdo takové prohlášení předloží.

Žák nechce, aby byli jeho rodiče informováni o průběhu a výsledcích jeho vzdělávání, protože ti jej nevyživují. Pak tuto skutečnost doloží prohlášením. Jestliže rodiče tvrdí opak, znovu tuto skutečnost doloží. Jestliže rodič, u kterého jeho zletilé dítě nebydlí, má zájem, aby jeho právo na informace bylo naplněno, pak doloží skutečnost, že toto své dítě vyživuje a právo bude naplněno i tehdy, když si to žák, žákyně, student, studentka nepřejí.

Právní úprava: § 22 školského zákona; § 6 zákona o sociálně právní ochraně dětí

Výše uvedené dotčené osoby mají následující povinnosti stanovené zákonem:
1) Do školy docházet a řádně se v ní vzdělávat.
2) Dodržovat školní řád, další nařízení a bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni.
3) Plnit pokyny pedagogů. Jedná se o pokyny, které jsou vydané v souladu se zákonem a školskými předpisy.
4) Jsou-li zletilí, informují školu o změně zdravotní způsobilosti, oznamují údaje pro potřeby školní matriky a další údaje, které škola sbírá na základě zákona.
5) Jsou-li zletilí, dokládají důvody nepřítomnosti ve vyučování, a to způsobem, který stanoví školní řád.

Na rozdíl od podrobností k výkonu práv není třeba podrobnosti k výkonu prvních tří povinností příliš rozvádět, neboť jsou stanoveny zcela přesně a nepřipouští dvojí výklad. Vztahují se na všechny žáky, žákyně, studenty a studentky bez ohledu na věk. Do konkrétní podoby školního řádu proto v tomto případě postačí většinou pouhé vymezení povinnosti, a to dokonce způsobem, proti kterému se často v textu ohrazuji: pouhým opisem znění zákona. V případě, že škola do řádu tyto první tři povinnosti vůbec nezakotví, by platily samozřejmě stejně, ale z praktického hlediska a v zájmu ucelenosti normy je užitečné, když v ní zakotveny jsou. Zbývající dvě povinnosti (ve skutečnosti se jedná o tři, ale pro tyto účely je povinnost poskytovat údaje pro účely školní matriky s povinností poskytovat údaje o změně zdravotní způsobilosti spojena), které se vztahují na zletilé žáky, žákyně, studenty a studentky už je ale užitečné blíže specifikovat.

POVINNOST INFORMAČNÍ

Uveďte konkrétně, které informace bude škola na základě svého nároku chtít. Kromě osobních údajů se bude jednat hlavně o informace, které při vzdělávání mají vliv na jeho průběh a formu. Jedná se především o nálezy poradenských zařízení svědčící o některé specifické vývojové poruše, která má na vzdělávání přímý vliv. Jestliže údaje nebudou škole poskytnuty, nemůže do vzdělávání tyto specifické potřeby zahrnout a proces jim přizpůsobit. To by se mělo v konkretizaci výkonu povinnosti objevit zejména.

POVINNOST DOKLÁDAT DOVODY NEPŘÍTOMNOSTI

Na výkonu této povinnosti je v současné praxi nejlépe patrné, jak se zvyk dokáže lišit od právní úpravy a skutečný výkon povinnosti se často postupně přizpůsobí spíše zvyku než povinnosti. Ačkoliv je to patrné spíše u výkonu této povinnosti zákonnými zástupci nezletilých žáků a žákyň, než při výkonu žákyněmi, žáky, studentkami a studenty samými. Do roku 2004 bylo třeba „omluvit svou nepřítomnost“, nová úprava školského zákona už pracuje s termínem „doložit důvody své nepřítomnosti“, a to je zkrátka něco trochu jiného. Tato povinnost je úzce provázaná s povinností řádně do školy docházet a vzdělávat se v ní. Jestliže nebylo možné tuto první povinnost splnit, je třeba splnit alespoň tuto druhou a doložit důvody, proč dostát té první nešlo. Nestačí pouze sdělit v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, proč jsem ve škole nebyla nebo nebyl, ale musím toto své tvrzení ještě něčím doložit. Jakým způsobem to mám provést uvede právě školní řád. Užitečná je přesná informace týkající se postupu a doplněná o informaci, co se bude dít, když postup nebude dodržen. Školní řád upřesní lhůtu (ta je ale současně stanovena § 67 školského zákona) a způsoby doložení.

Zletilý žák a žákyně do tří dnů od počátku nepřítomnosti zavolá do školy, napíše e-mail na uvedenou elektronickou adresu, napíše dopis..(to je zcela na škole) a sdělí důvody své nepřítomnosti, které doloží písemnou formou v den opětovného nástupu do školy. V případě nesplnění této povinnosti bude nepřítomnost považována za neomluvenou a budou z ní vyplývat opatření uvedená v oddílu „Výchovná opatření“. V případě, kdy neoznámená a nezdůvodněná nepřítomnost trvá déle než 5 vyučovacích dnů, bude škola postupovat následovně (zde je možné uvést postup uvedený v § 68 školského zákona) a taková nepřítomnost může vést až k ukončení studia.

Na základě zkušeností z praxe pak doporučuji dát především do souladu podmínky dokládání důvodů zletilými žáky, žákyněmi, studenty a studentkami s podmínkami stanovenými pro zákonné zástupce nezletilých. Není dost dobře možné, aby byly odlišné, tedy aby například za doložené důvody byly u zletilých vždy považovány pouze takové, kdy písemné sdělení doplňuje ještě potvrzení lékařky nebo lékaře, že ten, kdo dokládá důvody nepřítomnosti, byl v jejich péči, zatímco u zákonných zástupců nezletilých by tato podmínka stanovena nebyla. Jejich právní postavení je stejné, a proto pro ně budou platit i stejné podmínky.

Právní úprava: § 22, § 28 školského zákona

Uvedené dotčené osoby mají následující povinnosti stanovená zákonem:
1) Zajistit, aby děti do školy řádně docházely.
2) Na vyzvání se dostavit do školy k projednání významných skutečností týkajících se vzdělávání jejich dítěte.
3) Informovat školu o změnách zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích (mají-li vliv na vzdělávání) nebo jiných skutečností, které jsou pro vzdělávání významné.
4) Dokládat důvody nepřítomnosti dětí ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
5) Oznamovat údaje potřebné pro vedení školní matriky a údaje, které by mohly mít vliv na bezpečnost dětí.

Povinnosti zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků a žákyň jsou vlastně shodné s povinnostmi zletilých žáků, žákyň, studentů a studentek, jak již bylo v textu uvedeno. Odlišné jsou pouze první dvě. Těmi se budu dále zabývat, ostatní lze analogicky odvozovat z předchozího textu. V praxi přináší určitá úskalí ještě povinnost poslední, a té se budu proto věnovat rovněž podrobněji.

Další úskalí, které praxe přináší, je praktický výkon některých povinností (ostatně i práv) osobami, které nejsou zákonnými zástupci nezletilých žáků a žákyň, přesto jsou oprávněny zastupovat je v běžných denních úkonech. Týká se to zejména povinnosti dokládat důvody nepřítomnosti dětí ve vyučování. Otázka zní: „Může doložit důvody nepřítomnosti i někdo jiný, než zákonný zástupce, přestože zákon hovoří pouze o něm?“ Zcela určitě ano, neboť například pěstoun není zákonným zástupcem dítěte, stejně jako jím není manžel nebo manželka biologického rodiče, nikdo ze zařízení pro výkon ústavní výchovy, kterému je dítě svěřeno (dětský domov), anebo babička, u které bydlí, zatímco rodiče jsou v zahraničí nebo ve výkonu trestu. V některých případech je dítě svěřeno do výchovy někomu jinému než zákonnému zástupci soudem, v jiných ne. Přesto se bude jednat o osoby, u kterých dítě pobývá, a proto těžko bude dokládat důvody nepřítomnosti zákonný zástupce, který je mnohdy prakticky nedostupný. Jednalo by se o tak složitý a zbytečný úkon, že nemá cenu se do něj pouštět, a proto je užitečné, byť to zákon explicitně neuvádí, školním řádem okruh osob, které mohou tuto povinnost vykonat, upřesnit a rozšířit. Zcela by postačila formulace :„.zákonný zástupce nebo jiná osoba odpovědná za výchovu“.

Zdůrazňuji, že toto rozšíření okruhu osob, které mohou při plnění povinností zákonné zástupce nahradit, se vztahuje pouze na úkony, které nemají ze své podstaty právní povahu. Nikdy se nemůže vztahovat na úkony, kdy jde o skutečné zastupování dítěte se všemi důsledky, které z toho vyplývají (přestup ze školy na školu a podobně).

Tato povinnost se dá do určité míry sloučit s povinností vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, jak je stanovena zákonem o rodině (§ 31 zákona č. 94/1963 Sb.). Sankce za nesplnění této povinnosti jsou uvedeny v zákoně o přestupcích a pro školu z toho vyplývá především to, že jestliže rodič tuto povinnosti neplní, je třeba o této skutečnosti informovat orgán obce s rozšířenou působností v místě bydliště dítěte. Povinnost zajistit docházku je znovu přímo provázána s povinností dokládat důvody nepřítomnosti v případě nedocházky.

POVINNOST NA VYZVÁNÍ SE DOSTAVIT

Do řádu je užitečné uvést, jak konkrétně bude plnění této povinnosti zákonnými zástupci vyžadováno.

V případě projednávání závažných skutečností, při kterých je vaše přítomnost nezbytná, budete ředitelkou školy písemně doporučeným dopisem vyzváni k osobní účasti na takovém jednání, a to nejpozději x dnů před jeho konáním.

POVINNOST OZNAMOVACÍ

V praxi se stále častěji stává, že rodič, kterému bylo po rozvodu manželství dítě svěřeno do výchovy, pro potřeby matriky záměrně neuvádí údaje o druhém zákonném zástupci („nežije s námi, nic vám o něm říct nechci...“). Není správné ani nutné údaje z tohoto rodiče mámit, neboť povinnost školu o nich informovat se vztahuje na oba zákonné zástupce. Lze ji tedy chápat tak, že když údaje nesdělí jeden za oba, pak údaje za sebe sama také každý sám sdělí. Nelze k tomu proto přistupovat tak, že nesdělí-li jeden zákonný zástupce údaje o tom druhém, že tím nesplnil tuto oznamovací povinnost, neboť údaje o sobě sdělil.

Jedná se o základní pravidla společného soužití ve škole. Vzhledem k množství lidí nejrůznějšího věku a povah, kteří se na poměrně malém prostoru setkávají, je nutné stanovit několik základních pravidel, kterými je třeba se řídit. Obecně se dá říct, že ochota jednotlivých aktérů (a to včetně pedagogů) se těmito pravidly řídit, je přímo úměrná jejich možnosti se na tvorbě pravidel aktivně podílet. Pravidla jsou závazná pro celé školní společenství a je kontraproduktivní je zaměňovat s povinnostmi žáků a žákyň. Základní postavení lidí, kteří tvoří školní společenství, je rovné, a to by se mělo do řádu promítat.

Ve škole se přezouváme, nikoliv žáci jsou povinni se přezouvat.

Při setkání se zdravíme, nikoliv žáci jsou povinni zdravit.

Chováme sek sobě slušně, nikoliv žáci mají povinnost chovat se slušně a podobně.

Řád neobsahuje pravidla regulující vztahy mezi pedagogickými pracovníky a pracovnicemi navzájem, to je záležitost pracovněprávní.

S touto částí řádu se umí školy i zařízení vypořádat bez problémů. Jsou v ní zahrnuty všechny režimové věci, jako je začátek a konec vyučování, organizace přestávek a školního roku. Současně jsou zde uvedeny podmínky pohybu po škole (kdo se může po škole pohybovat volně, kdo ne a kdy ano a kdy ne), a to jak pohybu přímých účastníků vzdělávání, tak pohybu zákonných zástupců. Kdy mají do budovy volný vstup, jakým způsobem je možné požádat o konzultace, kdy mají konzultační hodiny poradenští pracovníci a pracovnice a pro koho. Je zde uveden i přestávkový režim – za jakých podmínek je možné například trávit přestávku na školním dvoře a podobně, kdy je možné školu v průběhu vyučování opustit, za jakých podmínek a za jakým účelem. Jakým způsobem dochází k předávání dohledu mezi školou a zákonnými zástupci a podrobnosti k výkonu dohledu nad nezletilými žáky a žákyněmi obecně.

Tato část školního řádu bývá obsáhlá a mnohdy ve snaze co nejvíce zvýšit vlastní právní jistotu nesmyslně přehlcená. Všechno se předpisem postihnout nedá a nemá smysl zmiňovat příliš mnoho hypotetických situací nebo detailních podrobností tam, kde vystačí obecné formulace. Vycházejme z toho, že čím je dítě mladší, tím má dohled, který nad ním škola vykonává, těsnější podobu, čím starší, tím volnější. Střední školy, kde jsou pouze osoby starší starší 15 let, které nabyly právní způsobilosti, anebo osoby zletilé, mají naprosto jiný vnitřní bezpečností režim, než školy základní a ještě diametrálně odlišný od režimu škol mateřských.

Konkrétní podoba řádu se proto liší školu od školy, navíc je ještě odvislá od dalších podmínek, jako je počet budov, ve kterých vzdělávání probíhá, velikost areálu školy, jeho stav, počtu a zaměřených odborných učeben... V tomto textu není možné podrobnosti detailně popisovat.

Obecně by ale pravidla měla zahrnovat:
* Podmínky ochrany před sociálně patologickými jevy a jejich prevenci (odkaz na preventivní programy škol).
* Podmínky zajištění bezpečnosti při tělesné výchově a sportovních kurzech.
* Podmínky zajištění bezpečnosti v odborných učebnách.
* Podmínky zajištění bezpečnosti při činnostech odehrávajících se mimo budovu školy (exkurze, výlety, soutěže). Zákazy vnášení zbraní, nelegálních předmětů a látek ohrožujících zdraví.
* Podmínky vnášení a zacházení s předměty, které se běžně používají, ale se vzděláváním přímo nesouvisí a představují občas zdroj konfliktů (telefony, elektronika, šperky, větší hotovost).

* Do školy je zakázáno přicházet pod vlivem návykových látek, ve škole je užívat nebo do školy přinášet a jakkoliv s nimi zde manipulovat.
* Ve škole jsou zakázány jakékoliv nesnášenlivé projevy chování, násilnosti a propagace násilí a nesnášenlivých postojů.
* Mobilní telefon je při vyučování vypnutý.
* Do školy nedoporučujeme vnášet žádné cennosti, případně si je uložit do trezoru v kanceláři školy.

V tomto oddílu školy upravují podrobnosti k zacházení s majetkem školy. Jak je třeba s ním nakládat, za jakých podmínek lze vybavení školy používat a školy explicitně zakážou jeho ničení nebo poškozování. Nutné je rovněž zakotvit zde podmínky zacházení s učebnicemi, které škola žákům, žákyním, studentům a studentkám zapůjčila. Tedy spíše podmínky, za jakých je zapůjčí a současně jak bude postupovat dál, když podmínky nebudou plněny.

Ten, kdo úmyslně škole nějakou škodu způsobí, má povinnost ji nahradit nebo uhradit, tak jak z právních předpisů (Občanský zákoník) vyplývá. Stejně, jako je tomu obráceně. Na tuto skutečnost je důležité rovněž řádem upozornit.

S majetkem školy je nutné zacházet šetrně a řádně, zapůjčené učebnice jsou stále majetkem školy a je s nimi třeba proto tak nakládat. Co kdo zničí nebo poškodí, to také nahradí.

Školy pro tyto účely i nadále vydávají takzvané klasifikační řády, anebo se drží pojmenování pravidla hodnocení. To je celkem jedno, důležité je, aby tato pravidla byla součástí školního řádu a proběhla s nimi tedy stejná schvalovací procedura jako s řádem. Mohou být jeho přílohou, ale veškeré změny podléhají stejnému schvalovacímu procesu jako u celého školního řádu. Některé podrobnosti k těmto pravidlům uvádějí vyhlášky pro příslušné vzdělávání (základní, střední, základní umělecké..). Pouze v mateřské škole se výsledky vzdělávání nehodnotí, neboť se na základě školského zákona hodnotí pouze výsledky vzdělávání žáků a studentů.

* Školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání; ve znění zákonů 383/2005 Sb.,112/2006 Sb., 161/2006 Sb., 165/2006 Sb., 179/2006 Sb., 62402006 Sb., 217/2007 Sb., 296/2007 Sb., 343/2007 Sb., 58/2008 Sb., 242/2008 Sb., 243/2008 Sb. Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 470/2006 Sb.

* Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 374/2006 Sb.

* Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 43/2006 Sb.

* Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 454/2006 Sb.

* Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 62/2007 Sb.,ve znění vyhlášek č. 227/2007 Sb. a č. 326/2008 Sb.

§ 21 – práva žáků studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků, § 22 povinnosti žáků studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků, § 30 – školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád, § 31 – výchovná opatření, § 50 odst.1 – omlouvání žáka v průběhu základního vzdělávání, § 67 odst. 1 a odst. 3 – omlouvání žáka v průběhu středního vzdělávání, § 164 odst. 1 písm. f) – informační povinnost ředitelů/ředitelek škol, § 165 odst. 2 písm. j) – vyloučení žáka nebo studenta ze školy, § 168 odst. 1 písm. c) a odst. 3 – činnost školské rady.

Katzová, P. Školský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008, 800 s. ISBN 978-80-7357-421-3