Už více než rok se ředitelé na Kutnohorsku scházejí, aby sdíleli zkušenosti ze své práce a inspirovali se od kolegů. Přibližně jednou měsíčně spolu diskutují o tom, jaké záležitosti právě řeší a co se u nich ve škole osvědčilo, ale sdílí i to, co naopak nefunguje. Ředitelé a ředitelky základních a středních škol se od loňského jara viděli už patnáctkrát. Odděleně se potkávají i lidé z vedení mateřských škol. Kvůli pandemické situaci se schůzky odehrály převážně v online prostředí.
„Účastníků z vedení mateřských škol bylo dříve méně, jejich počet postupně narůstá a díky pravidelnosti setkávání narůstá i počet ředitelů SŠ a ZŠ. Možná k tomu přispěla i online forma, protože nikdo nemusel nikam cestovat. To ředitelům umožnilo poskládat si rozvrh tak, aby na to měli prostor.A teď se stává, že když nemohou sami, tak přijde jejich zástupce. Mám pocit, že se zvyšuje jejich potřeba u toho být,“ říká Jana Stejskalová, mentorka pedagogů, lektorka a pedagožka, která má sdílení ředitelů základních a středních škol na starosti.
Ředitelé oceňují, že získávají vzájemnou podporu, a nebojí se sdílet i své neúspěchy
Do projektu Nadačního fondu Eduzměna na Kutnohorsku je zapojeno celkem 43 ředitelství škol. Už teď se sdílení zkušeností účastní až 80 % ředitelů základních škol. Zapojovat se mohou i lidé z vedení škol ve zkušebních regionech Eduzměny – těmi jsou Přešticko, Semilsko, Novoborsko, Hlučínskoa Jihlava.
V rámci bezpečného prostředí, které na těchto schůzkách panuje, se ředitelé nebojí přicházet s podněty a svěřovat sei s tím, co naopak v jejich škole nefunguje. „Pro mě to je vždy podpora a ujištění, že všichni řešíme stejné problémy. I když jsme se potkávali online, vždy jsme si vyměňovali zkušenosti. Pro začínající ředitele je tohle jedinečná příležitost. Dává mi to opravdu hodně. Je také výhoda, že jsme z jednoho území a můžeme se regionálně potkávat,“ říká ředitelka Základní školy Církvice Ludmila Hrušková. Sdílení ředitelů kutnohorských škol se účastní už rok: „Nebojím se říct své potíže a slabé stránky. I když je pravda, že když jsem začínala, tak jsem spíš sledovala ostatní ředitele. A teď si vážím toho, že mohu být naprosto otevřená, a spoléhám se na to, že vše, co si na místě řekneme, tam také zůstane.“
Podporu kolegů oceňuje i ředitelka Mateřské školy Církvice Ladislava Dymáková: „Nasávám vše jako houba, taková setkání jsou pro mě důležitá, protože se utvrdím v tom, co dělám dobře. A když něco dobře nedělám, tak se mohu zeptat nebo požádat o pomoc. Nyní ve školce pracujeme na rozvojovém plánu a na vybudování venkovní učebny.“
Cílem těchto vedených setkání je, aby si ředitelé na sdílení zvykli a aby do budoucna fungovalo i bez podpory Eduzměny. „Z čeho mám největší radost, je to, co jsme na začátku hodně podporovali, aby spolu sdíleli věci, které potřebují, jsou pro ně aktuální. Nyní mám pocit, že dále už to nemusíme moc podněcovat. Když se scházíme, tak už je to přirozená potřeba. Už mají nějaké otázky, pokládají si je navzájem, říkají, jak na to jdou. Na posledním setkání už jsme dokonce přistoupili k tomu, že jsme je vyzvali, aby každý řekl, jak bude ve své škole uchopovat revizi informatiky. A pro mě to byl důkaz bezpečného prostředí, že bez potíží každý řekl, jak to plánuje. Na základě toho pak zúčastněné ředitele napadlo uspořádat setkání informatiků z jejich škol. Myslím, že to jsou první vlaštovky toho, co jsme chtěli: aby se spolu domlouvali, spolu plánovali, nacházeli společné potřeby a potom je spolu řešili,“ říká Jana Stejskalová.
Pro ředitelku Základní školy Církvice Ludmilu Hruškovou bylo důležité i to, že setkání jsou zdrojem inspirace: „V době distanční výuky nám třeba jedna ředitelka dala inspiracik tomu, aby asistenti pedagoga pořádali tzv. docvičovací hodiny. A tak jsme to hned nabídli rodičům.“ Za užitečná považuje setkání i ředitelka mateřské školky v Chlístovicích Milena Matoušková: „Nejprve jsem si myslela, že mi online setkání nemohou nic přinést. Ale moc to pomohlo, mohla jsem se na cokoliv zeptat a bylo nakonec fajn, že jsme se mohli vidět alespoň přes kamery.“ Sdílení, byť online, jí pomohla hned na několika úrovních: „Když jsem poslouchala zkušenější paní ředitelky, uvědomila jsem si, že asi tým nevedu a spíš zůstávám jen jeho členkou a snažím se vytvářet příjemné prostředí. A uvědomila jsem si, že bych nemohla fungovat ve větší školce, kde by bylo více lidí v týmu. Také jsem viděla, že spousta věcí, které dělám a považuji je za samozřejmé, samozřejmé vlastně nejsou.“ Kromě praktických tipů a rad, případně utvrzení v tom, že věci dělá správně, ji těšilo i vědomí, že není jediná, kdo si občas neví rady: „Funkci ředitelky jsem vzala jako výzvu a úplně jsem nevěděla, do čeho jdu. Bylo to pro mě nové a první rok jsem to chtěla vzdát. Ale setkání s ostatními řediteli mě hodně povzbudila, protože jsem si uvědomila, že všichni řeší nějaké problémya že v tom nejsem sama.“
Aktuální potřeby ředitelů určují témata setkání
Témata, která se na jednotlivých setkáních řeší, vyplývajíz aktuálních potřeb ředitelů a odráží situaci ve školáchv dané chvíli. „Máme v pracovní skupině paní ředitelku Ivu Starou (ZŠ Zruč nad Sázavou), paní ředitelku Pavlu Berkovou (MŠ Kutná Hora), tak se jich ptáme, co by z jejich úhlu pohledu bylo nosné na sdílení přinést,“ říká Jana Stejskalová. To nám pomáhá přesněji určit, co ředitelé zrovna potřebují: „Když máme nějaké téma, které je aktuální, jako bylo v lednu hodnocení na pololetním vysvědčení nebo později již zmiňovaná revize RVP, tak k tomu seženeme hosta, někoho, kdok tomu může nabídnout další úhel pohledu.“ Takto se mezi pozvanými hosty ocitl například Petr Naske z Národního pedagogického institutu, který hovořil k tématu revize RVP v oblasti informatiky. Jako host ke střednímu článku přišel bývalý ředitel a odborník na školský management Václav Trojan.
„Na konci září byl vstup do formativního hodnocení, v říjnu jsme pokračovali ve formativním hodnocení a dívali se na tři roviny, jak formativně přistupovat k žákům, ke kolegům, které vedeme, i sami k sobě,“ popisuje Jana Stejskalová některé části programu. Jelikož potřeba věnovat se formativnímu hodnocení byla větší, vznikla série čtyř webinářůs lektorem Slávkem Horou. Ředitelé spolu sdíleli i zkušenosti s distanční výukou, v této souvislosti se věnovali otázkám udržení motivace rodičů, dětí a učitelů i otázce hodnocení úkolů, které děti vypracovávaly doma. Začátkem letošního kalendářního roku pak řešili mimo jiné novou právní úpravu pedagogické intervence, na jaře se věnovali kultuře školy, postupům při revizi ŠVP a návratu dětí do škol po distanční výuce. V červnu se podařilo obě skupiny propojit a umožnit tak sdílení a spolupráci napříč vzdělávacími stupni. Lidé z vedení středních, základních i mateřských škol se na tomto setkání zamýšleli nad rolí ředitele jako pedagogického lídraa hledali způsob, jak posilovat pedagogické vedení svých škol.
Jednotlivá setkání mají jasnou strukturu: „Nejdřív dáváme prostor tomu, co ředitelé teď aktuálně řeší. Potom přinášíme témata, o kterých si myslíme, že v danou dobu stojí za to jim věnovat pozornost. To byl návrat dětí do škol a podobně. Pokud to nezazní, vneseme nějaké téma z naší strany, z pracovní skupiny. Pak tam pravidelně máme informační okénko, co všechno se děje v Eduzměně, akce pro učitele, pro rodiče, abychom stále drželi společnou hladinu informací,“ říká Jana Stejskalová.
I v příštím školním roce budou setkávání ředitelů pokračovat: „Zdá se, že to jako nástroj podpory tohoto společenství funguje, a plánujeme, že je budeme nadále realizovat odděleně: mateřské školy zvlášť od základních a středních škol,“ říká Jana Stejskalová. A dodává: „Tato oddělená ‚sdílecí‘ setkání budeme doplňovat pravidelným setkáváním ředitelů napříč stupni, při nichž budeme společně dále prozkoumávat a posilovat dovednosti pedagogického lídrovství.“