Provozní řád patří k povinným směrnicím školy nebo školského zařízení (dále jen „školy“), které se nemění často. Týká se takových „stabilních“ skutečností, jako je např. budova, hřiště, vybavení učeben nebo zásobování vodou. Případné změny podmínek provozu školy nebo jeho právní úpravy mohou proběhnout bez povšimnutí kvůli jiným naléhavým úkolům. Cílem článku je vyčlenit důležité pasáže provozního řádu v návaznosti na aktuální právní úpravu a související interní směrnice školy. Vzor směrnice je dostupný v aplikaci Magistr.
Provozní řád školy a školského zařízení
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
POVINNOST VYDAT PROVOZNÍ ŘÁD A PRÁVNÍ PŘEDPISY URČUJÍCÍ OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU
Povinnost vydat provozní řád se vyvozuje ze skutečnosti, že škola je povinna upravit režim dne v provozním řádu (§ 7 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění). Dále je ředitel veřejné školy povinen stanovit
organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení
v souladu s ustanovením § 165 odst. 1 školského zákona. Provozní řád se může částečně překrývat se školním řádem nebo vnitřním řádem, protože i tyto směrnice mají upravovat provoz školy [§ 30 odst. 1 písm. b) školského zákona].Obsah provozního řádu
(hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem, režim dne)
se odvíjí od požadavků několika základních právních předpisů. Jejich výčet uvádím proto, aby si ředitel školy mohl ověřit současné znění provozního řádu školy nebo samostatně upravit vzor provozního řádu. Jedná se o následující předpisy:zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění,
prováděcí předpisy k tomuto zákonu, zejména
vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, v platném znění,
vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, v platném znění,
vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, v platném znění,
vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch,
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění,
nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění.
PROSTOROVÉ PODMÍNKY
Prostorové podmínky je vhodné pojmout systematicky a postupovat
od celkového prostoru školy a jejího areálu k prostorám menším.
Od roku 2009 požadavek na nezastavěnou plochu pozemku
mateřské školy
již nečiní nejméně 30 m2 na jedno dítě, ale 4 m2. Stejně tak je zrušen požadavek minimální plochy hřiště připadající na jedno dítě. V případě ostatních škol jsou také zrušena pravidla určující minimální plochu pozemku připadající na jednoho žáka. Místo těchto kvantitativních ukazatelů byla plocha rozdělena na zpevněnou, travnatou a plochu pro tělovýchovu a sport.
Základní škola
je povinna disponovat všemi třemi druhy ploch,
střední škola
pouze plochou pro tělovýchovu a sport (§ 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění).I když současné znění vyhlášky vyžaduje minimální rozlohu nezastavěné plochy pouze v případě mateřských škol a nestanovuje minimální rozlohy jednotlivých druhů ploch, je vhodné, aby škola vedla jejich přesnou evidenci (počet m2). Ředitel školy a odpovídající zaměstnanci by měli mít jasnou představu o tom, jaký je
rozsah pracovních úkolů
s těmito plochami spojený (např. údržba venkovního hřiště, sekání travin, odklízení sněhu). Těmto úkolům by měl následně odpovídat
obsah pracovních náplní
těchto pracovníků.V souvislosti s plochou pozemku je nutné zdůraznit tři momenty:
Povrch plochy pro tělovýchovu a sport
musí vyhovovat ČSN EN 1177 – Povrch hřiště tlumící náraz – bezpečnostní požadavky a zkušební metody.Konkrétní podmínky provozu hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů musí škola upravit v provozním řádu (§ 13 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění). Podle § 40 vyhlášky č. 238/2011 Sb. musí být součástí provozního řádu přímo doklad o tom, že písek určený pro venkovní hrací plochy s pískovištěm neobsahuje chemické látky v takovém množství, které by mohlo být zdrojem zdravotního rizika.
Na nezastavěné ploše by se neměly vyskytovat dřeviny, byliny a traviny, které jsou
alergologicky významné
.1) Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být stejná, jako je její předpokládaná maximální výška.Jak před rokem 2009, tak i později musí být
pozemek mateřské školy a základní školy oplocen
z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti dětí nebo žáků (§ 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění). Pozemek střední školy nemusí být oplocen. Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o obecných požadavcích na stavby, v platném znění, pro oplocení platí následující pravidlo:V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.
Předepsané plochy místností, učeben, laboratoří a šaten, prostor pro ubytování najdeme v § 4, § 4a, § 8, § 10 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění. V roce 2009 byla
zrušena
ustanovení týkající se následujících ploch:- šatna u tělocvičny - nejméně 18 m2
- tělocvična - nejméně 8 m2, pro plošně nenáročné druhy cvičení 4 až 5 m2 na 1 žáka
- školní jídelna - nejméně 1,2 m2 na 1 žáka téže směny
- velikost pracovišť odborného výcviku středních škol u rukodělných oborů podle druhu a náročnosti vykonávané práce - 2 až 10 m2 na žáka; u strojních oborů v rozmězí 10 až 15 m2 na žáka
- tělocvična - nejméně 8 m2, pro plošně nenáročné druhy cvičení 4 až 5 m2 na 1 žáka
- školní jídelna - nejméně 1,2 m2 na 1 žáka téže směny
- velikost pracovišť odborného výcviku středních škol u rukodělných oborů podle druhu a náročnosti vykonávané práce - 2 až 10 m2 na žáka; u strojních oborů v rozmězí 10 až 15 m2 na žáka
Z parametrů týkajících se
krytů otopných těles, dveří, podlah, okenních tabulí, svítidel a hygienických zařízení
je vhodné upozornit na následující:zasklená dveřní křídla v mateřské škole musí být opatřena bezpečnostním sklem, ve všech předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána (§ 49 odst. 7 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění);
ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody (§ 49 odst. 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění);
všechna hygienická zařízení musí být vybavena mýdlem v dávkovači a musí být zajištěna možnost osoušení rukou ručníky na jedno použití nebo vysoušečem rukou; v mateřských školách, pokud není řešeno utírání rukou ručníky na jedno použití, má každé dítě vlastní ručník umístěný tak, aby se vzájemně ručníky nedotýkaly; ve všech hygienických zařízeních musí být vždy k dispozici toaletní papír, na WC dívek musí být krytý nášlapný odpadkový koš (vyhláška č. 410/2005 Sb., v platném znění, příloha 1, bod 8);
při přirozeném větrání musí být
okna
zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu, ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy (§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění);provozní řád střední škol by měl obsahovat také pasáž o
pracovištích praktického vyučování
ve škole, i na „smluvních“ pracovištích; podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění, jsou požadavky na tato pracoviště stanovena zvláštním právním předpisem, a to nařízením vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění.REŽIM DNE, VYBAVENÍ, OSVĚTLENÍ, VYSOKÉ TEPLOTY
Režim dne
má mimo jiné zohledňovat věkové a fyzické zvláštnosti dětí i žáků, jejich biorytmus a náročnost jednotlivých předmětů, podmínky jejich pohybové výchovy, režim stravování včetně pitného režimu (§ 7 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění; § 21 odst. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění).Režim dne obsažený v provozním řádu by měl
navazovat na ustanovení školního řádu o provozu
(počet hodin, začátek a konec vyučování, polední přestávka, krácení přestávek). Podstatnou roli v režimu dne by mělo hrát skloubení pravidel rozsazení žáků v lavicích, podmínek osvětlení a práce s PC. Vyhláška č. 410/2005 Sb., v platném znění, v této souvislosti zdůrazňuje:při uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin a aby byly dodrženy požadavky na úroveň osvětlení; při uspořádání lavic jiném než čelem k tabuli je nutné zajistit
pravidelné stranové střídání sezení žáků
(§ 11 odst. 3); z důvodu snižování statického přetěžování svalových skupin pohybového aparátu je důležité funkční střídání poloh; vhodné je
krátkodobé zařazování alternativních poloh mimo lavici
(například klek, leh) a používání pomůcek pro dynamický sed (například balanční míče, overball, balanční podložky; příloha č. 2, bod 4);místa žáků v lavicích musí být v učebnách orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo zrakového úkolu; je možné celkové sdružené osvětlení použít v případech s jiným uspořádáním lavic než čelem k
tabuli
nebo v dílnách při potřebě osvětlit stíněné povrchy (§ 12 odst. 1 a odst. 2);při používání
tabule
musí být dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany prvního stolu žáka před tabulí2); tabule musí mít matný povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou; ze všech pracovních míst ve směru pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli (§ 11 odst. 1, § 12 odst. 4);vzdálenost
zobrazovací jednotky
od očí musí být regulovatelná; nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí; u pracovišť se zobrazovacími jednotkami musí být pro zachování dobrých podmínek vidění, zrakové pohody i vyhovující pracovní polohy zajištěna pro všechny uživatele možnost úprav pracovního místa podle jejich individuálních potřeb (zejména podle tělesné výšky a prováděných činností) a regulace denního osvětlení (§ 13 odst. 3); další hygienické požadavky na zobrazovací jednotky jsou obsaženy v § 50 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění;svítidla u soustav
umělého osvětlení
se umísťují na strop rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožňuje stavební dispozice místnosti (§ 15 odst. 1), nemusí však již být umístěny nad levým okrajem lavic.V provozním řádu je také nutné počítat se stále častějšími extrémními letními teplotami. Znamená to do provozního řádu zapracovat konkrétní postup v souladu s § 18 odst. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění:
Při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 °C nebo kdy je výsledná teplota kulového teploměru tg max vyšší než 31 °C, musí být přerušeno vyučování a zajištěno jiné náhradní opatření pro děti a žáky s možností pobytu mimo budovu včetně zajištění pitného režimu.
Zvláštnosti režimu dne žáků v průběhu
odborného výcviku a učební praxe
stanoví zákoník práce (viz § 79a – délka směny zaměstnance mladšího 18 let, § 88 – přestávky v práci) a vyhláška č. 13/2005 Sb., v platném znění (viz § 13 – délka odborného výcviku, začátek a konec odborného výcviku). Ustanovení provozního řádu by měla samozřejmě korespondovat se školním řádem.PITNÝ REŽIM, STRAVOVÁNÍ
Režim dne uvedený v provozním řádu má zohledňovat i režim stravování včetně pitného režimu (§ 7 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění). Zejména v případě mateřské školy by měl ředitel zvážit, zda a jak do provozního řádu zapracuje podmínky
stravování dítěte jídlem, které bylo připraveno doma
(většinou jsou důvodem tohoto stravovacího režimu zdravotní omezení dítěte). Logickou návazností na vymezený režim stravování by mohlo být i pravidlo zakotvené ve školním řádu mateřské školy – informování rodičů dětí o nechutenství dítěte. Pitný režim je vhodné upravit v souvislosti s nabídkou zakoupení neslazených nealkoholických nápojů a se zajištěním pitného režimu při extrémně vysokých teplotách.SOUVISLOST PROVOZNÍHO ŘÁDU S DALŠÍ DOKUMENTACÍ ŠKOLY
Jak již vyplynulo z předchozího textu, provozní řád koresponduje například se školním a vnitřním řádem, řádem školy v přírodě, řády jednotlivých učeben, hřišť a pracovními náplněmi zejména provozních zaměstnanců.
ZÁVĚR
Důležitost provozního řádu vyplývá z toho, že v mnohém se bezprostředně týká zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dítěte a žáka. Pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, může krajská hygienická stanice v rozsahu své působnosti nařídit úpravu provozního řádu [§ 84 odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění].
1 Názorné fotoalbum alergologicky významných rostlin je přístupné např. na
http://www.pyly.cz/fotoalbum-rostlin
.2 Bylo zrušeno toto znění § 11 odst. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb., v platném znění: Při používání tabule musí být dodržen zrakový úhel maximálně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy prvního stolu žáka před tabulí.