V úterý 3. prosince 2019 byla zveřejněna zjištění z nejnovějšího cyklu mezinárodního šetření PISA. Vzhledem k tomu, že se Česká republika do PISA zapojuje pravidelně od roku 2000, je možné diskutovat vývoj výsledků za uplynulých 18 let, zejména pro oblast čtenářské gramotnosti, kterou je velmi důležité vnímat a rozvíjet v mezipředmětových souvislostech. Čtenářská gramotnost, která spolu s matematickou a přírodovědnou gramotností tvoří jádro šetření PISA, byla v roce 2000 hlavní testovanou oblastí. Opakovaně pak byla čtenářská gramotnost hlavní testovanou oblastí v cyklech 2009 a 2018.
PISA 2018: Čeští žáci jsou lepší ve vyhledávání informací než v porozumění textu
PhDr.
Josef
Basl
Ph.D.
vedoucí oddělení mezinárodních šetření, Česká školní inspekce
Hlavní zjištění
Výsledek České republiky ve čtenářské gramotnosti v šetření PISA 2018 odpovídá průměru zemí OECD a je srovnatelný s výsledkem dalších devíti zemí včetně Německa, Francie, Nizozemska, Rakouska nebo Švýcarska. Další dvě středoevropské země – Slovensko a Maďarsko – se umístily pod průměrem zemí OECD a významně níže než Česká republika. V rámci Evropské unie se Česká republika nachází v pásmu nadprůměru.
Je důležité zmínit, že v důsledku vývoje výsledků v zemích OECD se od roku 2000 snížila hodnota průměru OECD. Díky tomu se Česká republika v roce 2018 dostala do průměrného pásma, ačkoli její výsledek má prakticky stejnou hodnotu jako v roce 2000, kdy byl podprůměrný.
V šetření PISA se ve čtenářské gramotnosti obecně zlepšily především méně rozvinuté státy, které začínaly na nízké hodnotě čtenářské gramotnosti, z členů Evropské unie pak Estonsko, Portugalsko, Německo, Polsko a Rumunsko. Většina evropských států a dále například Kanada, USA nebo Japonsko si zachovaly v podstatě konstantní úroveň čtenářské gramotnosti.
Obrázek 1 Průměrné výsledky českých žáků v jednotlivých gramotnostech
Výsledek českých žáků v matematické gramotnosti v šetření PISA 2018 je statisticky významně nad průměrem zemí OECD. Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v matematické gramotnosti lze popsat jako plochý klesající trend.
Výsledek českých žáků v přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2018 je také statisticky významně nad průměrem zemí OECD. Dlouhodobý vývoj výsledků českých žáků v přírodovědné gramotnosti lze popsat jako plochý vytrvale klesající trend.
Čtenářská gramotnost – gramotnostní úrovně
Šetření PISA rozlišuje různé gramotnostní úrovně. Druhou úroveň považuje za tzv. základní. Pro čtenářskou gramotnost je druhá úroveň vymezena tak, že žáci začínají prokazovat schopnost využívat své čtenářské dovednosti k získávání znalostí a k řešení řady praktických problémů. Rozpoznají hlavní myšlenku středně dlouhého textu, naleznou informaci na základě jasně daných, i když někdy složitějších pokynů a s podporou dovedou posoudit celkový záměr středně dlouhého textu.
Žáci, kteří ve čtení nedosahují ani této základní úrovně, mají často potíže při čtení neznámého textu nebo také při čtení nepříliš dlouhých a jednoduchých textů. Obvykle potřebují poskytnout vodítka nebo pomocné pokyny, než začnou s textem pracovat.
V rámci cílů OSN pro udržitelný rozvoj byla druhá gramotnostní úroveň označena jako minimální úroveň znalostí, kterou by všechny děti měly získat do konce sekundárního vzdělávání.
Podíl českých žáků pod druhou (základní) gramotnostní úrovní v testech čtenářské gramotnosti se dlouhodobě pohybuje kolem 20 % a od zahájení projektu PISA se mírně zvyšuje. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním při studiu, v zaměstnání, ve společnosti.
Obrázek 2 Podíl žáků v čtenářských gramotnostních úrovních – vývoj ČR v čase
Čtenářská gramotnost – dílčí škály
Kromě celkového výsledku ve čtenářské gramotnosti PISA sleduje i dílčí oblasti. Výsledky českých žáků na všech pěti dílčích škálách čtenářské gramotnosti – vyhledávání informací, porozumění, posuzování a uvažování; samostatný text, soubory textů – se významně neliší od průměru zemí OECD.
Na všech dílčích škálách dosáhly lepšího výsledku dívky než chlapci. Relativně největší rozdíl (36 bodů) mezi výsledkem dívek a chlapců pozorujeme v České republice na škále samostatných textů. Schopnost práce se samostatnými texty je slabou stránkou českých chlapců, které je třeba věnovat pozornost navzdory zvýšenému důrazu, jejž šetření PISA 2018 klade na práci se soubory textů.
Z výsledků PISA 2018 je patrná tendence k relativně vyšší úspěšnosti českých žáků, a to dívek i chlapců, v oblasti vyhledávání informací a v práci se soubory textů.
Obrázek 3 Průměrné výsledky České republiky a zemí OECD na dílčích škálách čtenářské gramotnosti
Čtenářská gramotnost – specifika dívek a chlapců
Ve čtenářské gramotnosti jak českých žáků, tak i žáků v dalších zemích OECD se ze všech domén nejvíc projevuje genderová nerovnost výsledku. Výrazně lepší jsou děvčata.
Zjištění mohou souviset s tím, že celkově se chlapci méně často setkávají s delšími a souvislejšími texty, což se může promítnout do jejich schopnosti a dovednosti pracovat s texty. Ukazuje se, že v rozdílných výsledcích chlapců a dívek se pravděpodobně odrážejí rozdílné čtenářské preference.
Žákovský dotazník PISA 2018 nabízí podrobnější pohled na frekvenci čtení různých typů textů. Zatímco dívky nejčastěji čtou krásnou literaturu (romány, vyprávění, příběhy), chlapci dávají přednost jiným typům textů – nejčastěji uváděli, že čtou noviny, časopisy, naučnou literaturu.
S výběrem různých typů textů souvisí i celkový přístup k četbě. Chlapci převážně uváděli, že čtou jen proto, aby získali potřebné informace, a ve srovnání s dívkami je pro ně čtení častěji ztrátou času. Jen pro čtvrtinu chlapců je četba koníčkem (u dívek je to 50 %).
Obrázek 4 Podíly dívek, jež čtou alespoň několikrát za měsíc různé typy textů, podle druhu školy
Obrázek 5 Podíly chlapců, již čtou alespoň několikrát za měsíc různé typy textů, podle druhu školy
Podrobnější zjištění PISA 2018 (Národní zpráva) jsou k dispozici na .
Podrobněji o PISA
*
Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment) je projektem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
*
PISA probíhá od roku 2000 a každé tři roky sleduje, jak jsou na tom patnáctiletí žáci ve třech hlavních oblastech – čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná gramotnost.
*
Testové úlohy PISA nejsou přímo vázány na kurikulum zapojených států, více sledují aplikaci znalostí a dovedností v každodenních situacích. Snahou je mapovat, jak jsou patnáctiletí připraveni pro další studium, běžný život a budoucí uplatnění na trhu práce.
*
V cyklu PISA 2018 byli testováni žáci narození v roce 2002. Zapojeno bylo 79 zemí a ekonomik. Zapojeny byly všechny členské země OECD (36) a všechny členské země EU (28).
*
Za každou zemi se do PISA zapojuje reprezentativní vzorek škol a žáků. Školy jsou vybírány mezinárodním konsorciem. V České republice bylo do PISA 2018 zapojeno 333 škol a 7 700 žáků.
*
Testování PISA 2018 ve školách probíhalo od konce března do začátku května 2018.
*
V rámci šetření PISA žáci pracují s dvouhodinovým testem a kontextové informace mapuje žákovský dotazník. Součástí PISA je dotazník pro ředitele školy.
Způsoby prezentace výsledků PISA
Výsledky zemí v testu čtenářské či jiné gramotnosti jsou prezentovány dvěma způsoby:
*
pomocí dosaženého průměrného bodového skóre na příslušné gramotnostní škále,
*
pomocí podílů (zastoupení) žáků v jednotlivých gramotnostních úrovních, které jsou na škálách vymezeny.
Typy dovedností a textů sledovaných v rámci testů čtenářské gramotnosti PISA 2018
Vyhledávání informací je založeno na doslovném čtení, čtenář při něm vyhledává jednotlivá slova či slovní spojení, která jsou přímo uvedena v textu.
Porozumění vyžaduje vyvozování vztahů mezi různými částmi textu a propojování textu se zkušenostmi čtenáře, jde tedy za rovinu doslovného čtení.
Při posuzování a uvažování přistupuje čtenář k textu s odstupem a hodnotí jeho obsah, styl či kvalitu s využitím svých znalostí o jazykových prostředcích, slohových útvarech nebo o tématu, o němž text pojednává. Do kategorie posuzování a uvažování řadí PISA 2018 také dovednosti kritického hodnocení důvěryhodnosti textů a jejich zdrojů.
Vzhledem k rostoucímu trendu čtení elektronických textů zavedla PISA 2018 nové dělení na dva typy textů:
*
samostatné texty – mají jednoho autora, který je napsal v jednom čase,
*
soubory textů – obsahují texty různých autorů nebo texty jednoho autora psané v různých časech.
Práce se soubory textů je typická pro čtení v prostředí internetu a kromě tradičních čtenářských procesů vyžaduje dovednosti nového typu založené na porovnávání různých textů na stejné téma.
