Je možné, aby zákonný zástupce omluvil absenci žákyni, po které bylo vyhlášeno celostátní pátrání (4 dny nebyla ani doma, ani ve škole)? Tatínek přinesl omluvenku. Tazatelka (paní ředitelka) se však domnívá, že taková absence by měla být neomluvená.
Omlouvání nepřítomnosti ve vyučování
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
ODPOVĚĎ:
Pravidla spojená s omlouváním nepřítomnosti ve vyučování nezletilého žáka základní školy nebo střední školy zákonným zástupcem žáka lze rozdělit do dvou „fází“:
1)
doložení důvodu nepřítomnosti žáka (§ 50 odst. 1, § 67 odst. 1 školského zákona),
2)
vlastní omluvení nepřítomnosti žáka ve vyučování (§ 50 odst. 1, § 67 odst. 3 školského zákona).
Školský zákon shodně pro zákonného zástupce nezletilého žáka základní školy a pro zákonného zástupce žáka střední školy stanoví povinnost doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Uvedené pravidlo kogentně stanoví školský zákon (§ 50 odst. 1, § 67 odst. 1 školského zákona) a nelze se od něj odchýlit.
Z kontextu dotazu dovozuji, že zákonný zástupce žákyně splnil uvedenou povinnost, tj. doložil důvody nepřítomnosti žákyně. Uvedenými důvody je skutečnost, že žákyně není doma a bylo po ní vyhlášeno celostátní pátrání. Z dotazu není zřejmé, zda zákonný zástupce splnil uvedenou povinnost ve lhůtě 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žákyně.
Pravidla vlastního omlouvání nepřítomnosti žáka ve vyučování nestanoví školský zákon, ale školní řád každé jednotlivé školy (viz § 50 odst. 1, § 67 odst. 3 školského zákona).
Z logiky věci plyne, že na rozdíl od doložení důvodů nepřítomnosti žáka, které je navázáno na začátek nepřítomnosti, je vlastní omlouvání nepřítomnosti žáka navázáno na skončení nepřítomnosti žáka. Každá škola tak individuálně ve školním řádu stanoví, v jaké lhůtě od skončení nepřítomnosti žáka je zákonný zástupce žáka povinen žáka omluvit.
Dále každá škola ve školním řádu individuálně stanoví, zda je omluvení nepřítomnosti žáka podmíněno nejen vyjádřením omluvení (Omlouvám nepřítomnost své dcery ve dnech ...), ale i dalšími konkrétními obsahovými náležitostmi omluvenky. Typicky se jedná o uvedení konkrétního důvodu omluvení nepřítomnosti (čímž omluvení navazuje na doložení důvodů nepřítomnosti žáka) a vyžadování jako součásti omluvenky určitého dokumentu (typicky potvrzení lékaře).
Omluvení, nebo naopak neomluvení nepřítomnosti žákyně uvedené v dotazu závisí na konkrétních podmínkách omlouvání nepřítomnosti žáka, které jsou stanoveny školním řádem dané školy.
V případě, že omluvení nepřítomnosti žáka vůbec není podmíněno určitým důvodem nepřítomnosti a zákonný zástupce žáka omluví nepřítomnost žáka ve stanovené lhůtě, pak je škola povinna omluvit nepřítomnost žákyně. V tomto případě nebude hrát roli, zda byla žákyně nepřítomna z důvodu své „nezvěstnosti“ nebo z jiného důvodu.
V případě, že je omluvení nepřítomnosti žáka podmíněno určitým důvodem nepřítomnosti (např. nemoc, účast na jednání soudu, OSPODu, účast na zásadních rodinných událostech, jako je pohřeb), je nutné při omluvení nepřítomnosti posuzovat konkrétní důvod nepřítomnosti žákyně. Posuzování důvodů by z logiky věci mělo vycházet ze skutečnosti, zda nepřítomnost byla důsledkem svobodného jednání žákyně (např. útěk z domova), nebo žákyně svou nepřítomnost nemohla ovlivnit svým jednáním (např. únos dítěte).
S určitou mírou zjednodušení lze konstatovat, že pokud byla nepřítomnost žákyně důsledkem jejího svobodného, dobrovolného jednání, pak bude její nepřítomnost ve vyučování neomluvena (i v tomto případě je však nutné brát v potaz intelektovou a volní vyspělost žáka a případné „skryté“ důvody jednání, které se na první pohled jeví jako svobodné a dobrovolné, např. v případě zneužívání dítěte).
Pokud žákyně nemohla ovlivnit svou nepřítomnost svou vůlí, pak z logiky věci plyne, že její nepřítomnost má být omluvena.