V minulém článku jsme nastínili, jaké změny přinesla novela zákoníku práce v oblasti dovolené. Zásadní novinkou přitom i nadále zůstává nový výpočet nároku v hodinách, Jak konkrétně však postupovat v některých (ne)typických případech, kdy se v průběhu roku změní délka úvazku 1) nebo výměra dovolené, však nemusí být na první pohled každému zřejmé. Přitom jde o téma velmi aktuální – nedostatek pedagogických pracovníků je ve školách běžně řešen navyšováním úvazků stávajících pedagogů či zaměstnáním původně nepedagogických pracovníků na místo pedagogů. Naopak někteří pedagogové zase chtějí úvazek hlavně z rodinných a zdravotních důvodů zkrátit, jinak by dál práci pedagoga nemohli vykonávat. Abychom vaše možné obavy ohledně volby správného postupu rozptýlili, připravili jsme několik příkladů, na základě kterých vše snadno pochopíte.
Změna délky týdenní pracovní dobyv průběhu roku
V tomto případě jde jednoduše o snížení plného úvazku na kratší a naopak. K tomu může dojít z různých důvodů – ve školním roce se neotevře tolik tříd jako v předcházejícím roce, a škola tak z důvodu nedostatečného vytížení nabídne pedagogovi kratší úvazek, případně zaměstnanec školy má malé děti, rád by lépe skloubil svůj rodinný a pracovní život, a zažádá si tedy o snížení svého úvazku. V obou případech je však nutná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem, bez ní to nejde.
Pokud ke snížení úvazku dojde během kalendářního roku, je nutné tuto změnu v příslušném poměru odrazit do celkového nároku na dovolenou. Při výpočtu si přitom můžete vybrat jednu ze dvou níže uvedených základních metod2). Obě metody jsou podle našeho názoru stejně dobře použitelné, i když výsledek většinou vychází nepatrně jinak. Autorovi je bližší první metoda, která vychází z důvodové zprávy k novele, v odborné literatuře se však v poslední době více prosazuje metoda druhá.
Metoda součtu poměrných částí
Při této metodě je kalendářní rok rozdělen do jednotlivých úseků podle délky úvazku. V těchto jednotlivých úsecích se pak vypočítá dílčí nárok na dovolenou – prakticky stejný postup jako při výpočtu poměrné části dovolené, když zaměstnanec pracuje jen po část roku. Postup se však v jednom bodě podstatně liší. Na rozdíl od výpočtu dovolené za část roku nelze podle našeho názoru pracovat pouze s celými násobky úvazku (odpracované týdenní pracovní doby) a je nutné zohlednit i započaté a nedokončené týdny. Jakékoliv zanedbání nebo zaokrouhlování těchto nedokončených týdnů by totiž mohlo vést k poškození zaměstnance.
Během výpočtu se tedy žádná čísla nezaokrouhlují. Nárok zaměstnance na dovolenou za daný rok se pak zjistí jako součet dílčích nároků za jednotlivé úseky. Až tento výsledek zaokrouhlíme nahoru na celé hodiny.
Příklad: Učitelka českého jazyka pracovala na plný úvazek 40 h / týden od 1. 1. do 31. 1. 2021 a za tuto dobu odpracovala 168 hodin. Na druhé pololetí si se školou dohodla kratší úvazek a od 1. 2. do 31. 8. 2021 pracuje pouze
35 h / týden, celkem 1064 hodin (čerpání dovolené během letních prázdnin se považuje za odpracovanou dobu). Na další období se se školou opět dohodla na změně na plný úvazek a od 1. 9. do konce roku opět bude pracovat
40 h / týden, celkem 704 hodin. Jaký bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok?
Dílčí nárok = úvazek (týdenní pracovní doba) x celková výměra dovolené / 52 (počet týdnů v roce) x odpracovaná doba v dílčím období v úvazcích
Nejprve si zjistíme počet odpracovaných úvazků:
1. období: odpracováno 168 hodin / 40 = 4,2 úvazku
2. období: odpracováno 1064 hodin / 35 = 30,4 úvazku
3. období: odpracováno 704 hodin / 40 = 17,6 úvazku
Následně můžeme spočítat dílčí nároky na dovolenou:
1. období: 40 x 8 / 52 x 4,2 = 25,846 hodin
2. období: 35 x 8 / 52 x 30,4 = 163,692 hodin
3. období: 40 x 8 / 52 x 17,6 = 108,308 hodin
Součet dílčích nároků: 25,846 + 163,692 + 108,308 = 297,846, zaokrouhleno na 298 hodin
Pozn.: Jak bylo popsáno výše, při této metodě se zaokrouhluje až konečný výsledek. Nezaokrouhluje se tedy ani počet odpracovaných úvazků v dílčích výpočtech, ani dílčí výsledky – ideální je tedy provést vše v jednom kroku na kalkulačce nebo na počítači.
Metoda váženého průměru
Tato druhá metoda je založena na výpočtu průměrné délky úvazku za rok. Jelikož jednotlivá období většinou trvají rozdílnou dobu, nelze použít běžný aritmetický průměr, ale je nutné použít tzv. vážený průměr. Ten se vypočte tak, že se vynásobí příslušná délka úvazku počtem kalendářních dní jeho trvání. Dílčí výpočty se následně sečtou a vydělí počtem kalendářních dní v roce. Výsledkem je průměrná délka úvazku. Nárok na dovolenou za celý kalendářní rok následně jednoduše vypočteme jako násobek průměrného úvazkua výměry dovolené.
Výpočet nároku dovolené učitelky českého jazyka z předchozího zadání proto bude vypadat následovně:
Nejprve se spočítá průměrná délka úvazku:
1. období: 31 dní x 40 = 1 240
2. období: 212 dní x 35 = 7 420
3. období: 122 dní x 40 = 4 880
Celkem: 1 240 + 7 420 + 4 880 = 13 540 (a 365 dní)
Průměrná týdenní pracovní doba: 13 540 / 365 = 37,096 hodin
Výsledek: 37,096 x 8 = 296,768, zaokrouhleno na 297 hodin
Změna výměry dovolené v průběhu roku
Ke změně výměry dovolené v průběhu roku v praxi dochází jen výjimečně. Pokud se dovolená navyšuje (zcela výjimečně ponižuje), dochází tak nejčastěji současně se začátkem nového kalendářního roku.
Ve školství se ovšem o tak výjimečnou situaci nejedná. Z nepedagogického pracovníka se nezřídka stává pedagogický pracovník a někdy i naopak. Taková změna má přitom zásadní dopad na výměru dovolené – nepedagogický pracovník odměňovaný platem má 5 týdnů dovolené a pedagogický pracovník 8 týdnů.
Příklad: Zaměstnanec vykonává od 1. 1. 2021 do 31. 8. 2021 práci školníka a od 1. 9. 2021 bude ve škole pracovat jako učitel praktického vyučování. V obou případech činí jeho stanovená týdenní pracovní doba 40 h / týden. Jako školník odpracoval 1384 hodin a jako učitel 704 hodin. Nepedagogičtí pracovníci mají ve škole výměru dovolené
5 týdnů, kdežto pedagogičtí 8 týdnů. Jaký bude jeho celkový nárok dovolené za rok 2021?
Zákoník práce na tuto situaci nijak nepamatuje. Ale nebojte se, máme pro vás řešení. Jelikož nové vzorečky pro výpočet dovolené obsahují jak délku úvazku, tak výměru dovolené, lze je tedy použít jak v případě změny úvazku, tak i změny výměry. Prakticky tedy bude postup vypadat velice podobně jako v předchozím případě při změně úvazku:
Metoda součtu poměrných částí
Dílčí nárok = úvazek x celková výměra dovolené / 52 (počet týdnů v roce) x délka dílčího období v týdnech
Nejprve si zjistíme počet odpracovaných úvazků:
1. období: odpracováno 1384 hodin / 40 = 34,6 úvazku
2. období: odpracováno 704 hodin / 40 = 17,6 úvazku
Následně můžeme spočítat dílčí nároky na dovolenou:
1. období: 40 x 5 / 52 x 34,6 = 133,077
2. období: 40 x 8 / 52 x 17,6 = 108,308
Součet dílčích nároků: 133,077 + 108,308 = 241,385, zaokrouhleno na 242 hodin
Metoda váženého průměru
Nejprve se spočítá průměrná délka výměry dovolené:
1. období: 243 dní x 5 = 1215
2. období: 122 dní x 8 = 976
Celkem: 1215 + 976 = 2191 (za 365 dní)
Průměrná výměra dovolené: 2191 / 365 = 6,003
Výsledek 6,003 x 40 = 240,12, zaokrouhleno na 241 hodin
Závěr
Změnu úvazku či změnu výměry dovolené v průběhu roku nelze s novou úpravou dovolené ignorovat. Obě změny totiž hrají ve výpočtu celkového nároku zaměstnance na dovolenou zásadní roli a poměrně jej snižují či zvyšují. I když zákon pamatuje jen na změnu úvazku, lze stejné metody výpočtu použít i na změnu výměry dovolené. Stejně jako tomu bylo u podobných případů doposud, zákoník práce nestanovuje jeden správný postup, jak nárok na dovolenou spočítat. Je proto na vás, který postup budete používat. Musíte ho ale používat pro všechny zaměstnance stejně, nelze si účelově vybírat postup, který je zrovna pro vás výhodnější.
Pevně věříme, že vám naše příklady problematiku dostatečně vyjasnily a od teď bude pro vás výpočet nároku na dovolenou i v těchto specifických případech hračkou.
1) Pozor, běžně používané slovo
plný úvazek používá pojem
úvazek
v zákoníku práce nenaleznete. Zákoník práce pro tzv.
stanovená týdenní pracovní doba
a pro tzv. kratší / částečný úvazek pojem
kratší pracovní doba
. Pro zjednodušení a lepší pochopení ovšem dál v textu používáme obvyklé pojmy
plný úvazek
a
kratší úvazek
.2) V odborných kruzích se lze setkat ještě s různými „podvariantami“ a dílčími odlišnostmi v postupu výpočtů těchto metod. Prezentované postupy však autoři považují za nejvhodnější.