Moderní online způsoby profesního rozvoje učitelů

je jedním z nejdůležitějších nástrojů ředitele školy k péči o profesní rozvoj učitelů. Vzdělávání v oblasti patří společně podle ČŠI¹⁾ dlouhodobě k nejfrekventovanějším oblastem vzdělávání, o které mají učitelé zájem. Vývoj na poli technologií ale za posledních několik let dospěl tak daleko, že se ICT stávají důležitou a čím dál častěji nepostradatelnou cestou ke vzdělávání ve všech oblastech a oborech. V dalším textu se pokusím nastínit několik moderních způsobů a forem vzdělávání, o které je mezi učiteli stále větší zájem.

Za osobní vzdělávací prostředí je považován systém, který pomáhá studentovi převzít kontrolu a řízení nad svým vlastním učením. Každý učitel by si měl být schopen nastavit své vlastní učební cíle, být schopen řídit a plánovat své učení, a to jak z pohledu obsahu (co se chci učit), tak z pohledu procesu (jakým způsobem se to chci naučit). Ostatně obdobným cílům má učitel napomáhat v případě vzdělávání žáků. Zásadní vlastností tohoto prostředí podpořeného možnostmi digitálních technologií je v procesu učení.

Na internetu je osobní vzdělávací prostředí reprezentováno konglomerátem služeb webu druhé generace, jako jsou atd. Nejedná se ovšem o služby, které připraví a nastaví pro studenta nějaká vzdělávací instituce a student je bude pasivně využívat. Osobní vzdělávací prostředí se v online prostředí vyznačuje tím, že – kromě příjmu informací také informace a příspěvky od druhých komentují, odkazují na ně a opětovně používají (reuse and remixe). Vlastní vzdělávání lze mnohem snadněji realizovat sledováním podnětů přicházejících od jiných lidí. Učící se osoby se dokonce nemusejí osobně znát, ani se nikdy nemusely potkat ve skutečném světě. Někdy se též hovoří o osobní vzdělávací síti, která tímto propojováním vzniká.

Osobní vzdělávací prostředí si mohou vytvořit pouze motivovaní a aktivní učitelé, kteří chtějí pracovat na svém profesním růstu. Zkušenosti zároveň ukazují, že vytvoření a aktivní udržování takového prostředí má několik pozitivních dopadů v oblasti získávání nové inspirace, motivace a dodávání nové energie všem jeho účastníkům. Vyžaduje ovšem jistou míru ICT gramotnosti, ve které zároveň pomáhá se rozvíjet.

Typickým příkladem osobní vzdělávací sítě je početná skupina učitelů různých vzdělávacích předmětů, která se neformálně sdružuje kolem PEPOUŠE, tedy PEdagoga POstiženého Učitelským Šílenstvím, viz http://tinyurl.com/pepous. Velké množství různorodých vzdělávacích aktivit roztroušených po webu pod názvy jako PEPOUŠův web, PEPOUŠův nápadník, PEPOUŠovo vlnobití či SDílny umožní jen otrlým povahám zůstat nenakaženi a nezapojit se.

Pod pojmem e-learning si každý představíme něco trochu jiného. Definic existuje opravdu velké množství a vzhledem budou další jistě přibývat, starší budou revidovány a výraz e-learning bude nabývat nových významů. Pro naše účely postačí zjednodušeně konstatovat, že dnes již jsou pro většinu českých učitelů spojeny především s prostředím – v Česku nejrozšířenější program, který umožňuje e-learningové kurzy vytvářet a také pomocí nich organizovat a řídit učení studujících.

Zejména díky financím z Evropského sociálního fondu (dále „ESF“) mají čeští učitelé zkušenosti jak s tutorovanými, tak s netutorovanými online kurzy. Rozdíl je zřejmý z obsahu slova tutor, tedy osoby, která účastníka online kurzem provádí. Na rozdíl od učitele tutornepředává znalosti a nevysvětluje novou látku, ale pomáhá studujícím úspěšně projít sestaveným online kurzem. Tam, kde tutor není, musí tuto roli zvládnout sám student za pomoci vhodně připraveného online kurzu a systému LMS (Learning Management System).

I přes neustále se zlepšující přenos kvality obrazu a zvuku existují některá sdělení, která se pomocí elektronických médií přenášejí jen krajně obtížně. Navíc některé lidi prostě online vzdělávání přitahuje jen omezeně (a nerozebírejme nyní, že je to často způsobeno především jejich strachem z nového a nízkou ICT gramotností). Proto se mi jako zajímavý jeví způsob tzv. blended-learningu. Ten je v případě českých učitelů nejčastěji realizován tak, že po úvodním společném prezenčním setkání následuje online práce účastníků vedená tutorem v nějakém online prostředí, aby byl kurz úspěšně zakončen opětovným společným závěrečným prezenčním setkáním. ESF kurzy tento způsob kombinovaného vzdělávání nepřímo podporovaly minimální 40hodinovou dotací u kurzů s tzv. komponentou ICT.

Nejnovějším trendem je pak m-learning, který je provozován na mobilních zařízeních, jako jsou chytré telefony, tablety či netbooky. Vyžadovanou vlastností moderních LMS je dnes bezproblémová dostupnost právě z takovýchto zařízení. Ke vzdělávacímu obsahu se tak mohou dostat účastníci studia odkudkoli a kdykoli, například ze svého telefonu při cestování tramvají. Ostatně, i tato cesta ke vzdělávání má již své pojmenování, říká se jí

Webináře jsou oblíbenou a pro účastníky zpravidla finančně nenáročnou formou online vzdělávání. Webinář pochází ze spojení slov webový seminář. Jedná se o videokonferenci, která je na straně účastníka dostupná z webového prohlížeče. Student tedy nemusí na svém počítači zpravidla nic nového instalovat, pouze se v daný čas přihlásí na určenou webovou adresu. Zpravidla je přenášen obraz a hlas lektora a jím připravená prezentace. Moderátor může v případě zájmu předat zapojeným účastníkům slovo (nebo i obraz, mají-li webovou kamerku), v průběhu webináře je možné nebo vkládat odkazy na zajímavé zdroje online.

Nabídka webinářů je pro české učitele poměrně široká, nejčastěji trvají kolem 60 minut a jsou pro účastníky zdarma. Například je organizuje často, záznamy z desítek již realizovaných jsou dostupné z

Nově může technologii webinářů využívat jako organizátor každý uživatel služeb Google, a to ve formě Hangoutu. Tato služba je pro zájemce k dispozici zdarma a umožňuje zapojit najednou až 10 účastníků, jejichž obraz a zvuk se přenáší všem dalším připojeným účastníkům. Ihned po skončení Hangoutu je video zveřejněno na serveru YouTube.

Jedním z nejlepších způsobů zdokonalování práce učitele jsou mezi učiteli. Realita je bohužel taková, že způsobu označovanému někdy jako se v českých školách příliš nedaří. Pokud chcete navštívit vyučovací hodinu, dozvědět se od odborníků na teorii vyučování, co se v ní povedlo a kde spočívají rezervy, navštivte

Smíříte-li se s lehce zavádějícím označením (ve skutečnosti nejde tak úplně o hospitaci a také vlastně není příliš virtuální), může být zhlédnutí 45minutového autentického záznamu výuky doplněné diskuzí učitele s didaktikem netradičním

První virtuální hospitace začal zveřejňovat na začátku roku 2010 (http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=1645), po skončení projektu se našly další organizace, které v tomto fenoménu pokračují (http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6141). Díky tomu je jich nyní k dispozici pro zájemce téměř padesát, pokrývajících většinu vzdělávacích předmětů.

Kdo je ochoten používat pro vzdělávání internet, tomu leží celý svět u nohou. Respektive na klíně, na stole nebo v ruce, podle toho, jaký počítač používá. Na webu je dostupné velké množství nástrojů, které vlastní vzdělávání podporují. V ČR máme to štěstí, že nadnárodní technologické společnosti dokonce podporují skupiny českých aktivních učitelů, kteří se sdružují do komunit a vzájemně se o nových možnostech informují. Příkladem je Google EDU Group ČR (http://www.gegcr.cz/), Klub Moderních Učitelůspolečnosti Microsoft (http://www.klubmu.cz/) nebo komunita iSEN sdružená kolem produktů společnosti Apple (http://www.i-sen.cz/).

V zahraničí je aktuálním šlágrem vzdělávání prostřednictvím tzv. masivních otevřených online kurzů (MOOC), kterých se za poslední rok vyrojilo jako hub po dešti a snad všechny významné světové univerzity pomocí nich zpřístupňují celému světu své dříve přísně střežené vzdělávací know-how. Jedná se o kurzy určené široké veřejnosti, které jsou dostupné přes web. Společným znakem je skutečnost, že absolvování kurzu je zdarma. Na některých univerzitách je dokonce možné získat absolvováním kredity, které je následně možné využít k dosažení vysokoškolského titulu. Na jiných školách je účast zdarma, ale certifikát zpoplatněn. Všechny MOOC kurzy využívají otevřené zdroje. Jejich společným znakem je požadavek nutné motivace studenta ke studiu, proto se zatím uplatňují pouze ve vyšším, zpravidla terciálním vzdělávání.

V Česku bohužel zatím nabídku MOOC kurzů nemáme. Některé české vysoké školy sice nabízejí své zaznamenané přednášky online, ale o skutečné MOOC se nejedná. Kdo ovládá angličtinu, může si vyzkoušet specializované servery, jako jsou např. či edX. Blíže viz např. univerzální přehled nabízených MOOC na

Specifickým způsobem vzdělávání učitelů jsou přehlídky a soutěže, které se zaměřují na výměnu pedagogických zkušeností. Jakožto člen poroty některých z nich musím říci, že větší pedagogický hardcore dostupný na jednom místě je jinde jen těžko k nalezení. Cílem takových soutěží bývá zpravidla vytvoření a představení nejlepšího (dále „DUM“) učitelem-autorem. V některých případech se nejedná o soutěže DUMů, ale rovnou celých inovativních výukových projektů. Příkladem mohou být soutěže (Národní institut pro další vzdělávání, http://domino.nidv.cz/), (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, http://www.etwinning.cz/) či (Microsoft, http://www.pil-network.com/). Ačkoli hrají v těchto akcích technologie zásadní roli, záznamy z nich dostupné online bohužel zatím nejsou. Seznámení se s nejlepšími pracemi od finalistů národních kol soutěží z celé republiky za návštěvu webů uvedených výše určitě ale stojí.

Pokud byl pro vás některý z výše uvedených způsobů vzdělávání novinkou, vůbec se tím nemusíte trápit. Ani lidé, kteří se problematikou profesního rozvoje zabývají teoreticky a zároveň profesionálně, tyto novinky posledních asi pěti let ještě patrně nepostřehli. Jak jinak si vysvětlit, že v jinak velmi fundované a zajímavé knize Profesní rozvoj učitelů³⁾z roku 2012 se o žádném z výše uvedených způsobů vzdělávání nehovoří. Tedy s výjimkou neurčitého doporučení videozáznamů vyučovacích hodin. Mainstream pedagogických teoretiků zatím nereflektuje a pokulhává za dynamicky se rozvíjející každodenní praxí stimulovanou stále rychlejšími změnami technologií a světa kolem nás.

To vás ale jistě nemůže zastavit. Online vzdělávání je od vás vzdáleno jen pár klepnutí myší.