Jak je důležité míti zpětnou vazbu

Vydáno:

Ač je zpětná vazba často skloňovaným obecným pojmem, aktivity do ní spadající nabývají v distanční výuce obrovského významu, který není radno podceňovat. Příležitosti, jež tyto aktivity přinášejí, pak mohou pomoci přemostit distanční a prezenční výuku a najít tak své místo i v běžné činnosti učitelů.

Formativní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba či slovní hodnocení. Těmto tématům čelil v uplynulých měsících ve větší či menší míře každý z nás. Nejen proto, že rezonují ve veřejném prostoru a častěji se jim dostává pozornosti v médiích, ale také proto, že distanční výuka přirozeně vynesla jejich význam více k povrchu. Najednou je jejich místo v běžném pedagogickém světě mnohem zřetelněji vidět. Naši učitelé byli před více jak rokem nekompromisně vytrženi z běžného standardu vlastní práce a prakticky ze dne na den postaveni do pozměněných pedagogických rolí, kterým se bylo potřeba přizpůsobit. Po zvládnutí technických výzev distanční výuky bylo potřeba soustředit se i na další její aspekty, především pak na práci s třídním kolektivema „čtení“ atmosféry a dynamiky třídy. Právě od těchto běžných pedagogických činností totiž učitele online výuka dokonale odstřihla.
V klasické prezenční výuce má učitel k dispozici celou řadu naprosto podvědomých dovedností, které mu slouží k práci s žáky. Může
vnímat atmosféru ve třídě a její změny
. Po zadání úkolu či aktivity může i pouhým pozorováním jednoznačně rozeznat, do jaké míry jsou žáci zaměstnáni, kteří potřebují podpořit nebo kteří se aktivitě nevěnují. Všechny tyto informace si mohou také bez velkých prodlev sdělit. Žáci přímo vnímají mimoverbální vyjadřování učitele. Ihned vědí, jestli se jedná o něco zásadního a důležitého, či jestli je aktivita volnějšího charakteru. Mají možnost se obratem doptávat a mají k dispozici své známé prostředí třídy, které je vzdělávání uzpůsobeno. Úkol je napsán na tabuli, dostali rozdané podklady nebo mají blízko spolužáka, který je navede při chvilkové nepozornosti. Učitel celý tento uzavřený systém kontroluje, ovlivňuje a přizpůsobuje probíhající aktivitě.
V rámci online distanční výuky učitelé i žáci o takovéto prostředí přišli. Mechanismy, které měl učitel vždy po ruce, najednou nefungují, nebo se dokonce ani nedají využít. Žáci sedí ve svém domácím prostředí, která rozhodně není od počátku budováno za účelem vzdělávání se, dokonce je tomu často naopak. Kolem je mnoho lákadel, která odvádějí pozornost od činnosti učitele. Ten se pak nezřídka dostává do situace, kdy vysvětluje novou látku, zadává konkrétní úkol či vysvětluje nadcházející aktivitu a nemá žádnou efektivní kontrolu nad tím, do jaké míry žáci látku chápou nebo úkolu a aktivitě rozumí. Okamžité přečtení emocí a atmosféry je v online konferenci prakticky nemožné, většinou z důvodu zpoždění přenosu, nekvalitních kamer či dokonce vypnutého obrazu na straně žáků. Doptávání se a následné vysvětlování zabere vždy nějakou tu vteřinu navíc, která ale zásadně ovlivňuje dynamiku hodiny, a vše se zpomaluje. Při samostatné práci žáků v rámci asynchronní výuky pak pedagog nemá kontrolu nad prací žáků absolutně žádnou. Nemůže ovlivnit, co se ve skutečnosti děje za monitorem, kde žák pracuje. Hraje hry? Brouzdá internetem? Promluvil na něj mladší sourozenec a on tak nechytil důležitou část zadání? Když žák hraje na mobilu pod lavicí ve třídě, snadno ho zachytíme a obratem vše vyřešíme. Jsme totiž v prostředí, které kontrolujeme a ovlivňujeme my. Domov žáka je ale prostředí, které ovlivňuje a kontroluje on. A možná do jisté míry toto prostředí ovlivňuje a kontroluje žáka samotného. Můžeme předpokládat, že žák přijme sám odpovědnost za své vzdělávání a aktivně se bude podílet na odstínění vnějších vjemů, které mu tuto snahu komplikují. Ale pokud jsme to žáky sami dříve nenaučili, bude to pro ně nesmírně obtížné.
V rámci distanční výuky tak stoupá důležitost zapojování metod, které udrží žákovu pozornost tam, kde ji potřebuje učitel, a zároveň dají učiteli jasnou představu o tom, jestli žáci látku nebo zadání dostatečně pochopili. Oba tyto cíle poslouží jako
nástroje pro rychlou zpětnou vazbu
.I v online prostředí se dá využít celá řada jednoduchých aktivit, které nepotřebují žádné specifické aplikace a obejdou sei bez většího zapojení techniky. Můžeme využít lístečky, které si žáci předpřipraví a ukazují na kamery, ale stejně tak například smajlíky v konferenční platformě nebo předem dohodnutá gesta či slova v chatovacích sekcích. K dispozici jsou nenáročné a bezplatné online aplikace, které přesto poskytují komplexní nástroje pro zpětnou vazbu, od bodového hodnocení, přes různé škálování až po psaný text. Máme sofistikované aplikace, které aktivně využívají mobilních zařízení žáků a pracují v reálném čase hodiny s přímým zapojením žáka jako účastníka. Cílem jsou ale stále dvě základní věci. Za prvé získávat relevantní
podklady o vzdělávání žáků, na kterých pak učitel staví plánování dalších hodin, a za druhé poskytnout žákům možnost aktivního zapojení do online hodin tak, abychom minimalizovali vliv jejich prostředía přebrali část kontroly opět na svou stranu.
Naši učitelé mnoho z těchto aktivit běžně využívají, aniž by jim často přisuzovali takový význam. Toho lze využít a v rámci každé školy vybrat z obrovského množství možností pro zpětnou vazbu ty, které se už využívají nebo které mají pro pedagogický tým snadnou návaznost na již využívané platformy. A tyto vybrané metody pak plošně zavést, ideálně formou kolegiální podpory a vzájemných workshopů. Díky
jednotnosti používaných metod
se i žáci budou dobře orientovat a budou metody znát, což pomůže učitelům, kteří si je třeba teprve osvojují. A když chybí vnitřní zdroje, existuje celá řada pedagogických komunit, které procházely stejným učícím se procesem a mohou tak poskytnout cenná vodítka.
Nabízí se otázka, proč věnovat tolik času a energie zavádění metod zpětné vazby v distanční výuce, když ta jednou skončí. A všichni samozřejmě doufáme, že se tak stane co nejdříve. V úvodu tohoto textu jsem se zamýšlel nad tím, co je pro žáky a učitele nepřenositelné z prezenční do distanční výuky. Metody zpětné vazby, které tak říkajíc z nutnosti zavádíme do běžné pedagogické praxe v distančním vzdělávání, jsou naopak do prezenční výuky přenositelné velice snadno. Ještě více nám zefektivní sledování dopadu výuky na žáky, dodají nám potřebné hmatatelné důkazy o průběhu jejich vzdělávání a poskytnou vodítko pro přímou úpravu našich vzdělávacích cílů a plánů, které tak dokážeme lépe přizpůsobit právě žákům. A o ty nám všem jde přece přede vším.

Související dokumenty

Pracovní situace

Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Nastavení strategie výuky na dálku
Vzdělávání koordinátorů EV
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
VP, středisko výchovné péče a OSPOD
Strategické řízení a plánování v digitální škole
Bílá kniha
Přehled hlavních strategických a koncepčních dokumentů v oblasti vzdělávání
Rok na střední škole v zahraničí z právního pohledu
Výpověď učiteli pro závažné porušení povinností při distanční výuce
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Finanční gramotnost - modelové úlohy
Pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole - 2. část
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Mediální vzdělávání
Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Školní vzdělávací program - metodické materiály

Poradna

Celková doba přerušení vzdělávání ve střední škole
Přestup žáka cizince
Postup školy v případě, že přijatá žákyně se neúčastnila vzdělávání a zákonný zástupce nekomunikuje
Změna druhého cizího jazyka
Podpůrná opatření od 1. 1. 2026
Výuka Aj
Ukončení předškolního vzdělávání
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Úhrada konference Škola jako místo setkávání ze Šablon
Možnost hradit část dalšího vzdělávání z ONIV