Hodnocení práce učitele žáky

Nejsou vytvořeny žádné závazné profesní standardy ani kariérní řád. Hospitace vedení školy a vzájemné návštěvy učitelů mohou být užitečné, ale většinou se jim nevěnuje dostatek času a opět chybí vize struktury a cílů hospitací.

Problematiku zpětné vazby ve školství jsem vnímal jako zcela zásadní již při svém studiu na vysoké škole, proto jsem se v rámci diplomové práce zaměřil právě na získávání zpětné vazby. (studoval jsem obor angličtina-pedagogika na PedF UK a svoji závěrečnou práci jsem věnoval pedagogickému výzkumu pod vedením doc. PhDr. RNDr. Hany Voňkové, Ph.D. et Ph.D.).

Specializuji se na velmi specifickou oblast a tou je získávání zpětné vazby od samotných žáků. Tato oblast má samozřejmě svoje úskalí. Odpůrci získávání zpětné vazby od žáků by mohli namítat, že žáci nedokážou v dlouhodobém měřítku posoudit, co jim učitel přináší a které metody výuky jsou pro ně užitečné. To však není případ dotazníků, které jsem v diplomové práci popsal a následně na jejich základě vytvořil vlastní.

Dotazník, který používáme, jako základ pro svoje otázky využívá pedagogický výzkum. Odkazuje se na takovou metodologii, která patří do výzkumem podložené dobré praxe.

Je například dokázáno, že poté, co učitel položí otázku, obvykle čeká jednu až dvě vteřiny, přitom optimální doba čekání, při které dáváme šanci většímu procentu žáků se zamyslet a aktivizovat, je více než pět vteřin (Dough Lemov, ). Proto se v dotazníku objevuje ke zhodnocení např. výrok „Když učitel položí otázku, počká, než někoho vyvolá“ nebo „Mám dostatek času na promyšlení odpovědi“. Žáci odpovídají na pětistupňové škále od „zcela nesouhlasím“ po „zcela souhlasím“. Dotazník vyplňuje celý třídní kolektiv a v jednotlivém dotazníku se žáci zaměřují na výuku pouze jednoho konkrétního učitele. Odpovědi jsou anonymní, učitel vidí zpětnou vazbu od samostatných třídních kolektivů, ne však jednotlivců.

Otázka, kterou jsem zmínil výše, patří do kategorie organizace výuky. Další kategorie, které obsahují metodologické otázky podložené výzkumem dobré praxe, jsou: aktivizace žáků, formativní hodnocení a vztah se třídou. Jak vyplývá ze samotných názvů kategorií, otázky nejsou závislé na vyučovacím předmětu, může je využít jak učitel matematiky, tak českého jazyka.

V následujícím přehledu jsou představeny zmíněné kategorie a několik příkladových výroků, jejichž výstižnost žáci hodnotí.

Dotazník záměrně neobsahuje žádné otevřené otázky – nejedná se totiž o hodnocení učitele, ale o subjektivní posouzení objektivně efektivní metodologie. Odpovědi žáků jsou samozřejmě subjektivní, nicméně podle naší zkušenosti, tedy poté, co dotazníkem prošlo několik škol, stovky žáků a desítky učitelů, se odpovědi třídního kolektivu většinově shodovaly. (První kolo proběhlo na Gymnáziu Zikmunda Wintra v Rakovníku a v současnosti dotazník již třetím rokem s úspěchem aplikujeme na ZŠ Strossmayerovo náměstí na Praze 7.) Nepotvrdila se obava, že by si žáci chtěli „vyřizovat účty“, a pokud se takový jednotlivec najde, snadno se ze statistiky vyřadí při vyhodnocování.

Dotazníky, od kterých jsem se inspiroval, pocházejí převážně z USA a jsou pevně zakotveny v kariérním řádu učitele. Z určité části, tj. 10 až 15 %, je na nich založena i celková profesní evaluace. V ideálním případě by učitel měl mít na základě výsledků ve své škole dobrý přehled o tom, jak žáci vnímají jeho výuku. Pokud se do dotazníkového šetření zapojí všichni učitelé, lze pak srovnávat, jak výuku posuzují jednotlivé třídní kolektivy. Tím se při porovnávání výsledků zásadně zvyšuje míra reliability.

Pokud máme dostatek dat, mohou učitelé v anonymním režimu svoje výsledky u jednotlivých otázek porovnávat i s průměrem školy nebo dokonce průměrem celého školního okrsku.

Při zavádění dotazníků je důležité, aby proběhlo testovací kolo, které bude pro učitele dobrovolné. Před dotazníkovým šetřením je nutné dát učitelům všechny otázky k pročtení a připomínkování. Na základě připomínek lze některé otázky vyřadit nebo poupravit. Samotné pročítání dotazníku a práce s ním přispívají k utváření školní kultury, protože dotazníkové otázky jsou podepřeny výzkumem dobré praxe, a pomáhají tak učitelům k vlastní sebereflexi. Zavádění zpětné vazby od žáků je proces na několik let, je podstatné, aby si dotazník učitelé přisvojili a neviděli v něm ohrožení své pozice.

Na naší škole (ZŠ Strossmayerovo náměstí) se dotazníkům daří dobře, žáci hodnotí výuku většinově velmi kladně, ani u nás se nepotvrdily obavy některých pedagogů, že by žáci pedagogy chtěli „potopit“. V minulém školním roce jsme zavedli dotazníky celoplošně, každý učitel počínaje čtvrtým ročníkem si měl vybrat minimálně jednu třídu, na které šetření provede, a výsledky byly velmi pozitivní – učitelé obdrželi od žáků spravedlivé uznání své práce.

Domnívám se, že přes relativní časovou náročnost při zavádění metody skrývá tento způsob evaluace obrovský potenciál a při správném použití by mohl být pro české školství velkým přínosem.

V ideálním případě by podobné dotazníky měly být zařazeny do profesního portfolia a na základě výsledků by si učitelé měli stanovovat vlastní rozvojové cíle a kurzy dalšího vzdělávání.

Věřím, že evaluace je zajímavá i pro žáky. Podle mých dosavadních zkušeností dětem často chybí pocit, že můžou ve škole něco ovlivnit, že na jejich názorech záleží. Když si uvědomíme, kolik času ve škole tráví a jak velkou roli v jejich životech hraje, měly by mít šanci se k ní vyjádřit.

O dotaznících již vznikl článek na serveru Rodiče vítáni. Článek byl sepsán na základě rozhovoru se mnou a nesl název „Jan Juříček: Žáci by měli hodnotit učitele, to nás pedagogy může někam posunout. Jak?“. I přes lehce kontroverzní nadpis, který bych sám určitě nezvolil, mi napsalo mnoho učitelů a někteří ředitelé, že by o dotazník měli zájem a že se o něco podobného již snaží několik let. Takové aktivity mě velmi těší, systému získávání zpětné vazby od žáků opravdu vnitřně věřím a pokládám ho za smysluplný. Proto nabízím možnost získání celého dotazníku i vám, čtenářům. Pokud byste o dotazník měli zájem, napište mi na můj pracovní e-mail jan.juricek@zsstross.cz, rád vám poskytnu jak dotazník, tak odbornou konzultaci. Více o mém vlastním projektu se můžete také dozvědět na webu www.unfold.cz nebo na mém blogu www.didatech.cz.