Evidence školních úrazů žáků

Školy a školská zařízení, která zajišťují výchovu a vzdělávání žáků a studentů mají oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a studentů řadu závažných povinností a úkolů, které vyplývají především z pracovněprávních, bezpečnostních, hygienických, ale v neposlední řadě i speciálních školských předpisů. Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví plní vlastně školy dvojjedinou úlohu. Ředitel školy – jak vyplývá z ustanovení § 131 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak. V praxi de facto plní povinnosti vedoucího zaměstnance zaměstnavatele, vůči podřízeným zaměstnancům plní povinnosti zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále musí zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví ve vztahu k žákům a studentům. Nakonec i ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“) zdůrazňuje, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích. Za osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích, musíme v případě škol chápat především žáky a studenty. V tomto momentu můžeme vidět bezprostřední provázanost pracovněprávních předpisů s předpisy školskými.

Ihned úvodem je možno konstatovat, že žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje definici pojmu „školní úraz“. Podle ustanovení§ 29 odst. 3 školského zákona pouze platí, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.

K provedení tohoto ustanovení byla vydána vyhláška a to vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Ani tato vyhláška však neobsahuje definici pojmu „školní úraz“. Vyhláška pouze uvádí, že záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení.

Tento nedostatek do jisté míry napravuje Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25, když v článku 21 stanoví, že

„Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.“

I zde však ale musíme nejprve připomenout, že Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 není obecně závazný právní předpis. Je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat pouze podpůrně při zpracování svých školní řádů nebo vnitřních řádu podle ustanovení § 30 školského zákona.

Tato definice pojmu školní úraz má asi nahradit legislativní nedostatek, že ani školský zákon ani vyhláška č. 64/2005 Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů neobsahují definici pojmu školní úraz. Podle ustanovení § 29 školského zákona platí, že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při zde uvedených činnostech, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Přitom školský zákon sám např. nevylučuje z úrazů výslovně cestu do školy a zpět, i když se to dovozuje analogií se zákoníkem práce. Tento výklad pojmu úraz žáků je zajisté potřebný. Proto by zajisté bylo vhodné, aby časem celá výše uvedená definice byla obsažena přímo v zákoně.

Staré školské předpisy, zejména Metodický návod číslo 33 238/1975-42 ze dne 19. 12. 1975 k zavedení jednotné metodiky evidence, výkaznictví a rozborů školní a mimoškolní úrazovosti dětí, žáků a škol a výchovných zařízení spravovaných národními výbory a studentů vysokých škol, který platil v našem školství více jak 25 let definoval pojem školní úraz značně podrobně. Podle něj platilo, že

„(1) Školním úrazem je úraz, který se stal dětem, žákům nebo studentům (dále jen „žáci“) při vyučování ve školách spravovaných národními výbory a na vysokých školách nebo při výchově v předškolních a mimoškolních výchovných zařízeních spravovaných národními výbory (dále jen „ve škole“) nebo v přímé souvislosti s nimi.
(2) Účastí na výchovné a vzdělávací činnosti školy je pobyt žáka při výchovné a vzdělávací práci školy nebo výchovného zařízení ve škole nebo ve výchovném zařízení od vstupu žáka do prostor školy nebo výchovného zařízení až do odchodu z nich a každá činnost, vyplývající z přímé souvislosti s vyučováním a výchovnou činností konanými ve škole, výchovném zařízení nebo i mimo ně, pokud jsou organizovány školou nebo výchovným zařízením.
(3) Za přímou souvislost s výchovnou a vyučovací činností školy se považuje zejména
– pobyt žáka ve škole nebo výchovném zařízení v době, kdy je konán dozor nad žáky podle příslušného rozvrhu dozoru nad žáky,
– práce žáků ve školní dílně, na školním pozemku, v laboratořích a při předepsaném praktickém výcviku,
– pobyt žáků na hřišti při povinné tělesné výchově a branné nebo dopravní výchově, volných hrách dětí v mateřských školách,
– účast na vojenské přípravě studentů vysokých škol (mimo závěrečná soustředění u vojsk),
– účast na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, na koupání, exkursích a brigádách organizovaných školou a uskutečněných za dozoru školských pracovníků.
(4) Za školní úraz se pro účely tohoto metodického návodu nepovažuje úraz žáka, který se mu stane při cestě do školy a zpět.“

Ve srovnání s touto definicí je definice pojmu úraz žáků z článku 21 Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25 stručnější. Navíc předchozí definice také více připodobňovala školní úraz úrazu pracovnímu, tak jak ji známe ze zákoníku práce.

Pokud se navrátíme k vlastnímu výkladu pojmu úraz žáků tak můžeme konstatovat, že tím je každý úraz, který se stal žáku při výchovné a vzdělávací činnosti školy od vstupu žáka do prostor školy, po dobu jeho pobytu v nich až po odchod z nich a každá činnost vyplývající z přímé souvislosti s vyučováním a výchovnou činností konanými ve škole. Je třeba si uvědomit, že výklad pojmu „při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb“ uvedený v druhé větě článku 21 je pouze příkladný (viz použité slůvko „zejména“). Proto můžeme konstatovat, že pod pojmem úraz žáků rozumíme výkon povinností vyplývajících z výchovně vzdělávacího procesu, dále pak jinou činnost konanou na příkaz pedagogického pracovníka, činnost konaná pro školu z vlastní iniciativy nebo z podnětu spolužáků, pokud k ní žák nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu školy. V některých případech může přicházet v úvahu i činnost, která je předmětem cesty, na níž je žák vyslán v souvislosti s výchovně vzdělávací činností školy.

Okruh povinností vyplývajících z výchovně vzdělávací práce školy je dán jednak učebními plány a osnovami, ale vyplývá také ze školního řádu školy, eventuálně z poplachového a evakuačního plánu, jakož i z plánu požární ochrany. Žák je kromě toho povinen konat i jiné druhy činnosti podle pokynů pedagogického pracovníka např. i bez svého souhlasu. Znamená to, že utrpí-li žák při nařízené činnosti úraz, má nárok na náhradu škody, neboť se jedná o úraz školní.

Stejná situace může nastat i u žáků středních škol a odborných učilišť při jejich praktické výuce v organizacích nebo u fyzických osob, kde pod pojmem výkon pracovních povinností vyplývajících z výchovně vzdělávacího procesu může být zahrnuta i práce, která může být žákovi i nařízena bez jeho souhlasu. Každý pedagogický pracovník, který takovouto práci nařizuje, by měl zvážit, zda je zajištěna bezpečnost žáků a dozor nad jejím výkonem. Nakonec do této kategorie spadají i všechny druhy úrazů, které utrpí žáci při nezodpovědném jednání spolužáků (pád z lavice, klopýtnutí o nastavenou nohu při cestě k tabuli, úrazy při potyčkách ve třídě, šikanování slabších žáků silnějšími, zranění při chaotickém odchodu ze tříd např. při evakuaci v důsledku ohlášení bombového útoku apod.). Patří sem také úrazy při uklouznutí, klopýtnutí, mytí tabule, úrazy při hodinách tělesné výchovy nikým nezpůsobené, nebo úrazy při hodinách tělesné výchovy, kdy učitel trval na provedení cviku, pro nějž žák nebyl způsobilý, nebo se bál (např. při plavání apod.).

Za činnost v přímé souvislosti s výchovnou a vzdělávací prací školy je třeba považovat všechny úkony potřebné nebo nutné před zahájením vyučování, běžné v jeho průběhu nebo po jeho skončení. Jedná se například o cestu do šatny, do třídy, do kabinetu, pohyb žáků o přestávkách na chodbě, cesta na wc, cesta do školní jídelny, cesta do tělocvičny, pobyt žáků na hřišti při povinné tělesné nebo dopravní výchově, ale i cesta a jejich práce ve školní dílně cesta žáků a jejich práce ve školní dílně, na školním pozemku, v laboratořích a při předepsaném praktickém výcviku ve škole i mimo školu, účast žáků na vycházkách, výletech zájezdech, putováních, při koupání, lyžařském výcviku, účast na školách v přírodě a všechny s tím spojené aktivity, účast na exkurzích, tématických zájezdech apod. Nakonec je třeba v přímé souvislosti s výchovnou a vyučovací prací školy považovat i účast žáka na nepovinných předmětech v areálu školy, které slouží ke zvyšování odborných znalostí žáků. Obdobně jako v pracovněprávních předpisech – je třeba vykládat, že za přímou souvislost s plněním výchovné a vzdělávací činnosti školy je třeba považovat úraz žáka pro plnění učebních povinností, což jsou případy, kdy např. nahlásí učiteli, že jeho spolužák byl zraněn a uvede kým byl zraněn a dotyčný žák druhý den způsobí úraz i jemu.

Z obsahu pojmu úraz žáků je výslovně vyloučen pouze úraz, ke které došlo na cestě do školy a ze školy. I zde je vidět zřejmá paralela školských a pracovněprávních předpisů.

Při zjišťování příčin školních úrazů se dnes postupuje podle čl. 22 Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25. Tento článek je však velice stručný, stanoví pouze, že „Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu.“ Bližší podrobnosti ohledně vlastního zjišťování příčin úrazů nestanoví ani sama vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.

Proto si musíme zdůraznit, že prvořadou povinností vedoucího zaměstnance školy (zpravidla ředitele) je zajistit, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny všechny příčiny úrazu. Při zjišťování příčin školního úrazu je třeba postupovat obdobně jako při zjišťování a objasňování příčin pracovního úrazu zaměstnance. To především znamená, že se musí odhalit všechny zjevné i skryté příčiny a další okolnosti, jež vedly k jeho vzniku, aby se všichni – učitelé a především žáci – z této mnohdy i tragické situace poučili, aby ze stejné příčiny nedošlo k dalšímu úrazu.

Škola je povinna ihned po ohlášení školního úrazu a po zajištění první pomoci a lékařského ošetření žáka zahájit odpovědné a spolehlivé zjišťování příčin úrazu. Příčina se musí objasnit přímo na místě, a to proto, že se podmínky mohou rychle změnit, ať již povětrnostními, nebo jinými vlivy, nebo nakonec i úmyslným zásahem osoby, která úraz zavinila.

Na místě se musí také zjistit, zda šlo o mimořádnou situaci vyplývající z neznámých okolností a podmínek a zda příkaz učitele či jiného pedagogického pracovníka těmto podmínkám odpovídal nebo zda učitel nebezpečné jednání žáků (např. o přestávce na chodbě školy) trpěl a včas proti němu nezakročil. Místo úrazu je vlastně jediným nalezištěm stop a věcných důkazů a při jeho prohlídce se také dá nejlépe posoudit situace žáka v riziku úrazu a možnosti zásahu proti jeho vzniku za strany učitele či jiného pedagogického pracovníka.

Ředitel školy, příp. jiný vedoucí zaměstnanec má při zjišťování příčin školního úrazu zabezpečit účast učitele či jiného pedagogického pracovníka, který byl v době úrazu pověřen dozorem nad žáky.

Pokud je toho postižený žák schopen, musí být vyslechnut. Dále musí být vyslechnuti svědci úrazu, eventuálně další žáci, kteří mohou podat řadu informací např. o zdravotním stavu žáka v den úrazu, o jeho osobních vlastnostech, vztazích k ostatním žákům, k učiteli či dotyčnému pedagogickému pracovníkovi pověřenému momentálně v okamžiku úrazu náležitým dohledem. Tyto informace často ovlivní celé další jednání. Často mohou také doložit, jaké pokyny dal učitel či pedagogický pracovník žákům a zda žáky náležitě poučil o případném nebezpečí.

V některých případech mohou také prokázat, zda činnost, kterou žák dělal před úrazem byla přiměřená jeho fyzickým a duševním schopnostem, zda byl pro ni řádně vybaven (např. při lyžařském výcviku náležitou výstrojí) apod.

V případech, kdy je podezření, že k úrazu došlo pod vlivem drog nebo alkoholu, je zapotřebí zajistit lékařský posudek.

Podle potřeby se může přistoupit k rekonstrukci úrazového děje; zkušenosti však ukazují, že by se přitom mělo postupovat jen velice obezřetně.

Tam, kde dojde k úrazu v dílnách na strojích a zařízení, je zapotřebí předložit doklady o jejich pravidelných kontrolách, revizích a opravách. Zdroj úrazu se musí důkladně prohlédnout, ověřit funkci všech ochranných a signalizačních zařízení a ovládacích prvků.

Přitom se posuzuje, co žák dělal nesprávným a nebezpečným způsobem a zda nad výkonem jeho práce byl zajištěn stálý a řádný dozor. Musí být též zjištěn rozsah zranění postiženého i kvalita poskytnuté první pomoci.

Po shromáždění zjištěných důležitých okolností lze teprve posoudit, co bylo skutečnou příčinou školního úrazu:
* co bylo na místě úrazu v nesprávném a nebezpečném stavu,
* co zraněný dělal nesprávným a nebezpečným způsobem a který bezpečnostní předpis nebo pokyn svým jednáním porušil,
* který předpis byl porušen školou či školským zařízením,
* zda byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou,
* zda vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat,
* jakou škodu zraněný žák utrpěl na věcech.

Stejně tak je možno, až po zvážení všech těchto zjištěných skutečností rozhodnout o tom, která opatření mohou riziko úrazu omezit a jaký kontrolní systém bude nad jejich plněním zaveden.

Určí se jaká výchovná, organizační, eventuálně technická opatření budou přijata. Opatření musí být konkrétní a snadno kontrolovatelná.

Účastníci zjišťování příčin úrazu se pak podílejí na sepisování záznamu o něm.

Při evidenci školních úrazů se postupuje obdobně jako při evidenci pracovních úrazů. Právním podkladem je čl. 22 a článek 23 Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25. Článek 22 jsme citovali výše a článek 23 zní „Statistické zjišťování školní úrazovosti se provádí podle zvláštních předpisů.“

Podkladem pro evidování školních absence žáků pro školní úraz je:
* kniha úrazů
* záznam o úrazu.

Podrobnosti ohledně sepisování knihy úrazů a záznamu o úrazu obsahuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.

Dalšími podklady může být potvrzení ošetřujícího lékaře o ošetření žáka; lékař na tiskopise „Potvrzení o ošetření zraněného dítěte – žáka – studenta pro školní úraz“ uvede označení úrazu a předpokládanou délku školní absence zraněného, ostatní údaje vyplní škola nebo při méně závažných úrazech žáka nevyžadujících nezbytně lékařské ošetření a způsobujících absenci kratšího trvání, potvrzení rodičů (zákonných zástupců) o tom, že se žák pro následky úrazu nemohl účastnit školní činnosti (na omluvném listu, v žákovské knížce).

Za platnosti starých školských předpisů platilo, že školní úrazy, které nezpůsobily absenci žáků delší než jeden den, mimo dne, kdy k úrazu došlo, se zapisovaly do knihy úrazů a o ostatních se vyhotovovaly záznamy o úrazech. Dnes podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů platí, že

„(1) V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.
(2) V knize úrazů se uvede
a) pořadové číslo úrazu,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,
c) popis úrazu,
d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,
e) zda a kým byl úraz ošetřen,
f) podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,
g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
(3) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.“ To znamená, že dnes je třeba evidovat všechny úrazy dětí, žáků a studentů bez ohledu na to, jak dlouhou absenci žáka na vyučování způsobily nebo zdali způsobily vůbec nějakou absenci. V praxi se může jednat i o případy, kdy dítě nebo žák uklouzne a následkem pádu začne krvácet z nosu. Vzhledem k tomu, že k tomuto úrazu došlo při činnosti zmíněné v ustanovení § 29 odst. 3 školského zákona, je třeba jej zaevidovat v knize úrazů. V tomto směru se jedná o zpřísnění praxe.

Záznam o školním úrazu je důležitým dokladem, jímž se prokazuje vznik úrazu a okolnosti, za kterých k němu došlo. Slouží pro stanovení nápravných a preventivních opatření a pro jejich kontrolu. Je podkladem pro evidenci, statistiku a rozbory školní úrazovosti i pro preventivní opatření širšího rozsahu. Je rovněž závažným vodítkem pro posouzení míry odpovědnosti za vzniklou škodu ze strany žáka.

Z jeho obsahu se vychází i při projednávání trestní odpovědnosti v případech zanedbání náležitého dohledu, zejména tam, kde školní úraz zanechá trvalé následky na zdravotním stavu žáka. Proto je též jedním z důležitých důkazů pro učitele nebo příslušného pedagogického pracovníka, pověřeného dozorem nad žáky v době úrazu. Podle těchto záznamů je možno posoudit, do jaké míry mohl nebezpečné situaci čelit.

S ohledem na tyto okolnosti má být záznam o úrazu sepsán po řádném a objektivním vyšetření příčin, pokud možno bezprostředně po úrazu.

Starý, dnes již zrušený Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č. 14 269/2001-26 v čl. 13 v této souvislosti stanovil

„Zaměstnanec je povinen poskytnout první pomoc ostatním zaměstnancům a žákům, případně přivolat lékařskou pomoc do školy nebo zajistit, zejména při úrazech, převoz zraněného do zdravotnického zařízení. Zároveň je povinen o tom bezodkladně informovat zaměstnavatele. Při převozu do zdravotnického zařízení škola zajistí doprovod žáka pověřenou zletilou osobou. O úrazu či jiné události týkající se zdravotního stavu žáka škola informuje neprodleně jeho zákonného zástupce.“

Dnes platná vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí se poskytováním první pomoci ze strany pedagogů výslovně nezabývá. Podle § 102 odst. 6 zákoníku práce je totiž mimo jiné povinností zaměstnavatele zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, takže se to nyní neukládá jako výslovná pracovní povinnost jeho každého pedagoga, ale z#v praxi záleží na rozhodnutí ředitele školy, jakým způsobem si poskytování první pomoci ve škole stanoví.

Ředitel školy, příp. jiný vedoucí zaměstnanec by se měl přesvědčit, zda již bylo lékařské ošetření zajištěno.

Ustanovení § 2 vyhlášky č. 64/2005 Sb. stanoví ohledně záznamu o úrazu toto

„(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje, jde-li o a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta (dále jen „žák“) ve škole nebo školském zařízení, nebo b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.
(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce.
(3) Na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo orgánu uvedeného v § 4 škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.
(4) Škola nebo školské zařízení vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.
(5) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.“ Dnes tedy neplatí, že záznam o školním úrazu se sepisuje u úrazů, které způsobily, že se žák neúčastní činnosti školy nejméně jeden den kromě dne, kdy k úrazu došlo, jako tomu bylo před přijetím této vyhlášky.

Dnes naopak platí, že záznam o úrazu se sepisuje i u úrazů, kde nedošlo k nepřítomnosti žáka ve škole, ale je pravděpodobné, že žák nebo jeho zákonní zástupci budou požadovat náhradu za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, nebo na žádost zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka i při sebemenším drobném úrazu.

Vyhláška č. 64/2005 Sb. rozlišuje úrazy dětí, žáků a studentů na straně jedné a smrtelné úrazy. V případě smrtelného úrazu je definice tohoto pojmu připodobněna definici pojmu „smrtelný pracovní úraz“ obsažené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, podle kterého se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku po úraze. Vyhláška č. 64/2005 Sb. totiž stanoví, že smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. V případě pracovních úrazů však definice smrtelného pracovního úrazu má své opodstatnění, neboť vychází ze zásad pro statistické výkaznictví a evidenci pracovních úrazů platných v rámci Evropských společenství, pro oblast školství však obdobné společné principy platné pro země Evropských společenství neexistují.

Záznam o školním úrazu musí být řádně vyplněn. Všechny údaje, případně odpovědi musí být čitelné ve všech vyhotoveních a musí odpovídat předtištěnému textu příslušné rubriky.

Všechny číselné údaje je třeba uvádět pozorně, čitelně a vždy arabskými číslicemi.

Stručný popis úrazového děje musí být zpracován tak, aby nezúčastněná osoba mohla posoudit, jak a za jakých okolností ke vzniku úrazu došlo a zda nápravná a preventivní opatření jsou dostačující, stejně jako to, kdo nese za vznik úrazu odpovědnost a co bylo příčinou porušení povinností.

Pokud to situace vyžaduje, je třeba uvést podrobnější popis na zvláštní příloze, která se k záznamu připojí. Jde-li o smrtelný, těžký nebo hromadný úraz, je nutno vždy podrobné vylíčení úrazového děje spolu s výslechem svědků provést na zvláštní příloze ve formě zápisu o zjištění příčin.

Podle ustanovení § 4 vyhlášky č. 64/2004 Sb. zasílá škola nebo školské zařízení záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáka a příslušnému inspektorátu České školní inspekce. V případě smrtelného úrazu žáka se záznam o úrazu zasílá do 5 pracovních dnů zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáka, příslušnému inspektorátu České školní inspekce a místně příslušnému útvaru Policie České republiky.