Bezpečná aromata - mýty a pravdy

Vydáno:

"Po objevu mýdla zaniklo mnoho zvláštních vůní." Valeriu Butulescu Pod slovem aroma si mnozí z vás představí svůj oblíbený parfém, typickou vůni čaje nebo oblíbenou aviváž. Je však nutno říci, že vjem čichový je úzce propojen s vjemem chuťovým. Když zkombinujeme červenou barvu a správně použijeme aromatickou látku, lze snadno navodit dojem jahodové chuti či vůně, aniž bychom něco ochutnali. Tohoto propojení si jsou výrobci kosmetického průmyslu, potravinářského průmyslu a dalších odvětví dobře vědomi. Pojďme společně nahlédnout "pod pokličku" výrobců a vysvětlit si, co aromata vlastně jsou.

 

Bezpečná aromata - mýty a pravdy
Ing.
Vojtěch
Kabrhel
vedoucí kvality společnosti Biogena
Z pohledu legislativy
Legislativní výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 charakterizuje aromatické látky jako chemicky definované látky s aromatickými vlastnostmi, které mohou mít přírodní i syntetický původ. Počet schválených aromatických látek činí kolem 2500 druhů, což je asi sedminásobek počtu schválených přídatných látek. Aromatické látky na rozdíl od nich nemají přidělený E kód, ale šestimístné identifikační číslo "FL" (EU Flavouring Information System).
Zaměříme-li se na potraviny obecně, aromata jim dodávají vůni a chuť nebo je zintenzivňují. Většinou se nejedná o jednotlivé chemické látky, ale o směsi látek, a proto nejsou zařazeny mezi aditiva. O tom, zda byla aromata při výrobě potraviny použita, nalezne spotřebitel informace ve značení tzv. složení potraviny, v němž jsou označeny slovem aroma. Označení plyne z nařízení EU 1169/2011, kde jsou stanovena pravidla, jak má být aroma uváděno v seznamu složek.
Mýty a pravdy
Dříve jste na potravinách mohli naleznout označení jako "přírodně identická aromatická látka" nebo "umělá aromatická látka". Ta se však již dnes nemohou uvádět, v nařízení č. 1334/2008 je totiž přírodně aromatická látka nově definována a spadají pod ní látky, které se přirozeně vyskytují a lze je nalézt v přírodě. Získávají se vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, a to buď přímo, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin.
Směrnice také upravuje pravidla stanovující použití označení
přírodní
. Lze jej užívat k popisu vůně a chutě, pokud jsou aromatické složky zcela přírodního původu. Kromě toho by měl být označen zdroj látek určených k aromatizaci, s výjimkou případů, kdy by uvedené výchozí materiály nebylo možné v aromatu nebo chuti potraviny rozeznat. Pokud je specifikován zdroj, musí uvedený materiál tvořit nejméně 95 % aromatické složky. Vzhledem k tomu, že by používání látek určených k aromatizaci nemělo uvádět spotřebitele v omyl, lze ostatních (nejvýše) 5 % použít pouze ke standardizaci nebo k tomu, aby byl látce určené k aromatizaci dodán například čerstvější, pronikavější, silnější či syrovější ráz.
Přívlastek
umělý
, k němuž stojí přírodní v protikladu, lze ve vztahu k aromatu naopak vyložit jako synteticky vyrobený. Je potom logicky možné dojít k závěru, že potravina označená sdělením "bez umělých aromat" by neměla obsahovat aromata žádná anebo pouze přírodní ve smyslu shora uvedené definice nařízení.
A jak vlastně samotné aroma vypadá?
Základem každé aromatické frakce je vždy nosič a aromatická složka. Dále se aromata dělí dle struktury, která určuje způsob jejich využití. Moderním typem aromat, používaným např. v čajích, jsou
aromata enkapsulovaná
, tj. zapouzdřená (perličky).
Na vytvoření perliček se využívají různé materiály, např. cukry či silikátové částice. Slouží k prodloužení stability uvolňování vonných, chuťových a léčivých látek. Výhodou užití silikátového materiálu je jeho inertnost, která umožňuje užití jak v potravinářském, tak ve farmaceutickém průmyslu. Používané obaly také chrání těkavou látku před působením teplotních a oxidačních vlivů. Jejich předností je i rychlá rozpustnost a zachování identického aromatu, které nedegraduje. Aroma se uvolní až po přídavku vody a rozpuštění polymerního pouzdra. V našich produktech můžete enkapsulovaná aromata naleznout např. ve výrobcích Pomeranč & Guarana a Bílý čaj & Granátové jablko.
Další alternativou aromat jsou
tekutá aromata
. Látka, která tvoří základ těchto frakcí, je většinou rafinovaný kvasný líh, který má v průměru kolem 70 % alkoholu. Tekutá aromata se hojně využívají především v kosmetickém průmyslu, ale i v potravinářství mají nezastupitelné místo. Jednou z jejich negativních vlastností je vysoká těkavost vonných látek, kvůli které během skladování dochází k výraznému snížení obsahu dané látky v přípravku, a proto se u výrobců čajů můžeme často setkat i s jinými alternativami aromat.
Prášková aromata
jsou využívána v sypkých materiálech, kde chceme docílit dokonalé kompaktnosti a homogenity směsi. Výroba je založena na nanášení aromatické složky na povrch suchého nosiče, kterým může být sůl, škrob, sacharóza a další. Nevýhodou práškových aromat může být vyšší prašnost směsi a náchylnost k absorpci vlhka.
Poslední variantou jsou
aromata granulovaná
. Výroba spočívá v nanesení aromatické látky na nosič, který může být podobně jako u sypkých aromat různého charakteru. Následně se nosič vysuší a podrtí na stanovenou strukturu. Za výhodu granulovaných aromat můžeme považovat snížení prašnosti a zachování stability aromatu.
Produkty vyrobené ve společnosti Biogena (
www.biogena.cz
) odpovídají požadavkům na bezpečné a zdravotně nezávadné potraviny, které jsou kladeny certifikátem IFS.

Související dokumenty

Pracovní situace

Pracovní cesta kratší než 5 hodin a závodní stravování
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Školní stravování
Přihlašování ke stravování a odhlašování ze stravování
Dietní stravování
Závodní stravování
Stravování „cizích strávníků“
Správní řízení související s poskytováním školního stravování
Podmínky vzniku pracovního poměru, BOZP, hygienické požadavky (v zařízení školního stravování)
Objednávky pro zařízení školního stravování z hlediska zákona o registru smluv
Elektronická evidence tržeb (EET) ve školských zařízeních poskytujících školní stravování a ubytování
Nákup potravin do školských stravovacích zařízení ve světle připravované
Mimoškolní akce školy – ubytování a stravování
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Přijímání ke vzdělávání cizinců, vzdělávání cizinců, ukončování vzdělávání cizinců
Novela vyhlášky o školním stravování
Školní stravování „předškoláka“ – vymáhání úhrady a prominutí dluhu
Poskytování dietního stravování v MŠ
Tematická zpráva ČŠI 2017
Docházka do školy po ukončení posledního ročníku

Poradna

Povinnost plnění spotřebního koše v soukromé MŠ, pokud nepobíráme dotace na stravu
Odpis zboží ze skladu
Zdravotní průkaz
Soukromá škola - stravování
Stravování české školní inspekce
Ochranné pomůcky učitelky MŠ při stravování
Příspěvek na stravné u pedagogů s různou odpracovanou dobou
Daňová uznatelnost výdajů na stravování při školní akci
Nevyzvednutý přeplatek stravného ve školní jídelně
Stravenkový paušál