Od ledna 2024 bude financování ukrajinských asistentů probíhat pouze na základě vyplnění mimořádné výzvy. Školy získají finanční prostředky prostřednictvím krajských úřadů a pražského magistrátu. Od září 2024 se s další finanční podporou ukrajinských asistentů pedagoga aktuálně nepočítá.
Od pondělí 15. ledna 2024 do pátku 19. ledna 2024 bude probíhat mimořádné šetření (https://sberdat.uiv.cz/login), na základě kterého školy projeví závazný zájem o finanční prostředky.
Více informací o žádosti a mimořádné výzvě
Náplní práce tzv. ukrajinského asistenta pedagoga je zejména přímá podpora dětí při výuce, pomoc při organizaci výuky a metodická podpora učitelům. Primárním cílem je pomoc žákům v rámci vzdělávacího procesu a jejich integrace do třídních kolektivů i dopomoc k vzájemnému poznávání odlišných národních kultur. Mají působit primárně ve třídách, kde se ukrajinské děti vzdělávají společně s ostatními a nikoliv působit v třídách čistě ukrajinských. Hlavním zájmem je tedy podpora začleňování ukrajinských dětí do českého vzdělávacího systému a jejich celková adaptace a integrace v novém prostředí.
Z dosavadní praxe i dostupných dat je zřejmé, že asistenty pro ukrajinské děti potřebujeme v českém školství udržet i nadále a zároveň ve školách ještě posílit výuku češtiny jako druhého jazyka. Znalost vyučovacího jazyka je pro úspěšnost ve škole zásadní, znalost jazyka komunikačního zase výrazně napomáhá dobré integraci. Osvojit si jazyk na úrovni rodilého mluvčího je časově náročný proces. Jen děti, které ovládají jazyk, ve kterém probíhá výuka, mohou plně využít svůj potenciál, uspět a dobře se integrovat. Ačkoliv zatím neexistují data, jak dlouho trvá osvojit si konkrétně češtinu na dostatečné úrovni, podle zahraniční literatury (Jim Cummins, Language, Power and Pedagogy, Bilingual Children in the Crossfire, 2000) osvojení komunikačního jazyka trvá dva roky a osvojování akademického jazyka dokonce 5 až 7 let a někdy i více. Podle dat z výzkumu Hlas Ukrajinců v Česku PAQ Research a Sociologického ústavu AV ČR z března 2023 znalost češtiny u ukrajinských dětí není dostatečná. Ve věkové skupině 3 – 17 let se zhruba jen třetina dětí domluví v běžných situacích, třetina jednodušším větám rozumí, ale mluví výrazně méně a třetina dětí ovládá jen některé fráze a slova.
Přitom je pravděpodobné, že situace v českých školách se zásadně nezmění. Situace na Ukrajině je stále dramatická a domů se plánuje vrátit jen zhruba třetina příchozích. Ukrajinské děti zde budou a podpora ukrajinských pedagogických pracovníků bude proto potřeba.
Doporučujeme tedy podporu školám na ukrajinské asistenty zachovat ve stávajícím režimu i v dalších letech. Zároveň by chyba zbytečně přijít o pedagogické pracovníky, kteří již ve školách působí a jejichž kapacity by školy mohly využívat nejen k podpoře dětí z Ukrajiny.
Dále doporučujeme výrazně posílit jazykovou přípravu a dostupnost češtiny jako druhého jazyka pro všechny děti bez znalosti češtiny na komunikační úrovni a funkčně nastavit také návaznou jazykovou podporu. Na jazykovou přípravu mají aktuálně nárok pouze žáci s cizí státní příslušností pobývající ve škole v ČR po dobu kratší 12 měsíců a v rozsahu 200 hodin. Návaznou jazykovou podporu pak v praxi brzdí nutnost vyšetření v již tak přetíženém poradenském segmentu a její poskytování v rámci podpůrných opatření. K většině potřebných žáků se tak nedostane vůbec či včas. Konkrétní doporučení a opatření, které by mohly obecně situaci vzdělávání žáků bez dostatečné znalosti češtiny zlepšit výstižně shrnuje Analýza Meta a EDUin Ukrajinské děti jsou příležitostí, jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR.