Učitelé: Požadavek Asociace krajů na státem stanovenou hranici bodů v přijímacím řízení je nezodpovědný a nekompetentní

Vydáno: 4 minuty čtení

Členové Učitelské platformy se jasně vymezují vůči záměru Asociace krajů nastavit nepodkročitelnou hranici bodů (tzv. cut off score) při přijímacím řízení na střední školy. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka by podle Učitelské platformy mělo zůstat na vedení školy. 

Asociace krajů zároveň pro svůj cíl omezit počet žáků na středních školách argumentuje nesprávnými daty. Učitelská platforma varuje, že jednotné přijímací řízení má na školy negativní dopad – proměňují se v přípravky na přijímačky, ale nezaměřují se na rozvoj dítěte a vzdělání, které děti pro svůj život potřebují. Pokud kraje chtějí více dětí na učilištích, měly by odborné školy a učební obory více podporovat.

Podle mnohých ředitelů nelze podle jednotných přijímaček poznat, zda má student potenciál střední školu dokončit. “Jedním z deklarovaných cílů vzdělávání je vytvořit všem žákům podmínky pro maximálně možný rozvoj. Zavádění jakýchkoliv limitů a omezení na vstupu jde proti tomuto cíli. Cut off score navíc dopadne nejvíce na ty, kteří nemají pro potřebný rozvoj odpovídající podmínky v rodině. Tím, že jim zavřeme dveře ke vzdělání, zakonzervujeme nevyhovující stav, kdy v Česku jen část dětí dosáhne vyššího vzdělání, než měli jejich rodiče,” sděluje ředitel gymnázia v Jiří Kuhn z Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce.

Dle vyjádření předsedkyně rady Asociace krajů a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové bylo u maturity neúspěšných 37,2 % maturantů. Dostupná veřejná data CERMATu z jara 2017 však hovoří o tom, že čistá neúspěšnost, tedy neúspěch všech těch, kteří společnou část maturitní zkoušky skutečně konali, dosáhla 28,6 %. Kraje tak uvádějí skoro o čtvrtinu více neúspěšných maturantů. Navíc uváděná procenta neznamenají, že tito studenti končí se základním vzděláním, většina z nich dokončí úspěšně maturitní zkoušku v opravném termínu. To ale není největší problém. Školní inspekce se zaměřila na školy s vysokým podílem neúspěšných maturantů a zjistila tristní stav. „Na těchto školách si nedokážou poradit s vysokými absencemi, mají méně hospitací v hodinách, žáci studují obory, které nejsou v souladu se vzdělávacími strategiemi kraje, a 60 % z nich má dokonce nedostatky ve školních vzdělávacích programech. V těchto školách často učí předměty neaprobovaní učitelé, je zde vyšší fluktuace a převažuje frontální výuka. Je proto nutné podpořit tyto školy a nezavádět plošné nařízení s devastujícím účinkem,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Podle ředitelů základních škol je problematické, aby o osudu dítěte rozhodoval jen jeden test. “Neměli bychom chtít, aby o životních možnostech dítěte rozhodoval úspěch či neúspěch v jediném testu. Navíc tím riskujeme, že se školy zaměří pouze na úspěch v testu a zcela rezignují na všestranný rozvoj dítěte,” varuje Jaroslav Jirásko, ředitel základní školy v Lázních Bělohrad a člen rady Asociace ředitelů základních škol.

Podle Učitelské platformy by Asociace krajů měla více hledět na zájmy dětí než zaměstnavatelů. “Nahánět děti na učiliště a nedovolit jim lepší vzdělání jen proto, že průmysl postrádá zaměstnance do montoven, je sobecké a nezodpovědné. Pokud chtějí mít kraje více dětí na učilištích, musí učiliště více podporovat, například mnohem lépe zaplatit ředitele, učitele i mistry. Mělo by dojít k větší propojenosti s praxí a děti by měly získat i přenositelné dovednosti, aby měly jistotu, že se uživí i mimo obor. To je třeba dovednost domluvit se cizím jazykem, obsluhovat digitální technologie či propodnikatelsky myslet,” doplňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Za obecně univerzální lék však považuje, “aby ti nejlepší ředitelé i učitelé byli motivováni učit v nejproblematičtějších školách.

 

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 12. listopadu 2018, Učitelská platforma