Peníze na doučování, pomůcky a tlumočníky. Nedostatek učitelů, psychologů či administrativní překážky. To jsou příklady problémů, se kterými se setkávají školy v důsledku přijímání ukrajinských dětí.
Příchodem ukrajinských dětí do českých škol vyvstaly problémy, které mohou výrazně komplikovat úspěšnou integraci. „Naprostá většina učitelů v českých školách chce ukrajinským dětem pomoci. Jejich podpora je samozřejmým vyjádřením našich hodnot a přínosem i pro české děti. Ve škole nejde jen o vzdělávání, ale právě o výchovu k hodnotám. Nebude ale možné zachovat kvalitu výuky, pokud nezměníme stávající administrativní či finanční podmínky,” říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
V první řadě školy strádají nedostatkem prostorů. „Jsme plně naplněnou školou a složitě hledáme lavice i židle. Přesto ukrajinské děti přijímáme a třídy naplňujeme do třiceti žáků ve třídě. Další navýšení počtu dětí je prostorově neuskutečnitelné a hledáme další prostory ve spolupráci se zřizovatelem. Ale i radnice má omezené možnosti,” uvádí Šárka Eisová z 10. ZŠ Kladno.
Školám na začlenění chybí především finance. „Potřebujeme peníze na pomůcky, obědy, svačiny i na pedagogy v odpoledních hodinách,” sděluje ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák. Podle Vyhňáka jsou potřeba i peníze pro práci koordinátora, tlumočníka, sociálního pedagoga či na socializační aktivity. Ředitelka základní školy ve Štětí Gabriela Hrušková k tomu dodává: „Dětem zatím pořizujeme vše z našich výplat. Blíží se školy v přírodě a pro ukrajinské děti by bylo přínosné, kdyby mohly jet také, ale bez finanční podpory státu je nebudeme moci vzít s sebou.”
Podle Hany Fialové, učitelky českého jazyka na 2. stupni v plzeňské ZŠ Benešova, budou potřeba i další učitelé: „V některých třídách učím dvojjazyčně, což je organizačně a dlouhodobě neúnosné. Trpí tím žáci i učitel, protože takováto výuka nemůže být kvalitní. Mám zkušenosti s výukou češtiny cizojazyčných žáků, nechci je nechat jen sedět. V současných podmínkách ale nenaučím nic české ani ukrajinské žáky.” Přijetí nových učitelů ale stále naráží na nedostatek financí. „Budeme muset najít další češtináře a mezi příchozími rodiči najdeme i učitelky s ukrajinským jazykem. Musíme nicméně mít z čeho je zaplatit. Peníze určené na doučování potřebují české děti, pro ty ukrajinské už peníze nezbydou,” dokládá Arnošt Žídek ze ZŠ Otická v Opavě.
Školy se ještě nestačily vyrovnat s kovidovou situací a stále je také nedostatek psychologů. „Ukrajinské děti budou vystaveny zátěži, jako je jazyková bariéra či válečné trauma, ztráta pocitu jistoty. Učitelky nejsou psycholožky a kromě běžné laskavé a trpělivé péče bude nezbytná i odborná pomoc, kterou nejsme schopni v běžném provozu v dostatečné míře zajistit. Dále bude k malým dětem nutné přijmout další pedagogy,” říká Lenka Iserová, ředitelka mateřské školy v Žitenicích.
Podle ředitele ScioŠkoly v Praze 11 Jiřího Hokeše bude nutné odstranit i některé administrativní překážky. „Musí být zajištěno rychlejší schvalování žádostí o výuku v cizím jazyce, ideálně v dnešní době nadobro zrušit podmínku vyučování v jazyce mateřském.” Podle ředitele pražské Karlínské obchodní akademie Petra Žáka je potřeba nahradit při přijímání na střední škole podmínku doložit potvrzení o ukončeném základním vzdělávání či doklad o probíhajícím vzdělávání na Ukrajině čestným prohlášením. „Požadované doklady při útěku logicky u sebe nikdo nemá,” vysvětluje.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 21. 3. 2022, www.ucitelskaplatforma.cz