Politici se střetli v předvolební debatě o vzdělávání. Uznali, že stát zaspal, a rodiče mezitím začali školství měnit zdola - zakládáním soukromých škol -, což lze napravit jen investicemi do vzdělávání. Shodli se na tom, že je potřeba ulevit školám od byrokracie, s konkrétním řešením ale nepřišli.
Vzdělávání je konečně téma, nejen u politiků, ale hlavně mezi rodiči, kteří začali mnohem více řešit, do jakých škol chodí jejich děti, shodli se zástupci politických stran při debatě, kterou uspořádala vzdělávací organizace EDUin. "Do školství míří privátní peníze, spousta rodičů školy zakládá nebo je ochotná za ty kvalitní platit. Stát tomu musí umět konkurovat," upozornil Ivan Gabal z KDU-ČSL.
František Vácha (TOP 09) vidí nárůst počtu soukromých škol jako selhání veřejného školství. "U nás na vysoké škole za mnou chodí kolegové a ptají se, jestli bychom nemohli zřídit fakultní soukromou školu, že nechtějí své děti posílat do státní," prohlásil s tím, že jediné, co s tím stát může dělat, je nasypat do škol peníze a přilákat kvalitní učitele.
Na tom se shodl s exministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD), která ale odmítá názor, že všechny státní školy jsou automaticky špatné a soukromé dobré. "Neříkám, že rodič nemůže narazit na učitele se sešitem z roku 1984, který v hodině stále používá při výkladu, ale v naprosté většině veřejných škol to takhle nevypadá," řekla.
Velkým tématem letošního roku byl spor zájemců o otevření soukromých základních škol s ministerstvem, které letos zpřísnilo podmínky pro jejich zakládání a řadu škol nepovolilo otevřít. Piráti mají podporu alternativních projektů naopak v programu. "Je tu snaha školy měnit a my jim nesmíme házet klacky pod nohy," uvedl zástupce pirátů Václav Fořtík.
Debata, v níž chyběli zástupci SPD a hnutí ANO, se držela v poměrně věcné rovině. "Nemáme tu televizní kamery, tak na sebe nemusíme křičet," podotkl k tomu Václav Klaus mladší (ODS). Řešila se také přebujelá byrokracie či posílení pravomocí ředitelů.
Zelení by chtěli školy otevřít odborníkům bez pedagogického vzdělání. Pro zrušení zákona, který nedovoluje učit bez kvalifikace, je také Klaus mladší. "Nejlepší učitelka jazyků na mé škole byla tlumočnice. A po dvaceti letech praxe si musela jezdit doplňovat vzdělání do Olomouce," stěžoval si. ODS chce obecně vrátit pravomoce do rukou ředitelů. "Když si bude moct vybrat, jestli před katedru postaví traktoristu, nebo vystudovaného matikáře, věřím, že si vybere matikáře. Stejně tak nepotřebuje, aby mu kariérní řád říkal, komu má přidat. Ví, kdo dobře učí," myslí si.
TOP 09 slibuje mistrovské zkoušky, které by absolventům učňovských škol nahradily maturitu. I ostatní strany kladou důraz na to, aby bylo snazší se překvalifikovat na jinou profesi nebo si dodělat vzdělání. "Za posledních 20 let se odchod do zaměstnání prodloužil a my mladým lidem neumožňujeme, aby se mohli učit novým věcem, což bude s nástupem Průmyslu 4.0 čím dál důležitější," upozornil předseda Starostů Petr Gazdík. Podle Klause mladšího z ODS ale není možné, aby všichni studovali.
Marta Semelová (KSČM) vidí řešení v zavedení povinných dílen na základních školách, které by více dětí nasměrovaly k manuální profesi. Valachová ale upozornila, že dělit profese na potřebné technické a nepotřebné humanitní je nesmysl. "V době, kdy nám stárne populace, budeme potřebovat sociology, zdravotní sestry. Chci vidět, jak nám u toho lůžka pomůže soustružník," uvedla.