Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se připojuje ke stanovisku Society for all (dříve ČOSIV) věnujícímu se připravované změně financování a institucionalizaci pozice asistenta pedagoga v regionálním školství (tzv. parametrizaci). „Institucionalizace pozice asistenta pedagoga je v principu dobrým záměrem, neboť přispěje ke zvyšování jistoty a stability této pozice v českém školství,“ uvádí se ve stanovisku. Podmínkou ale je, že umožní poskytnout individuální podporu dětem tak, jak ji garantuje české i mezinárodní právo.
Signatáři stanoviska se shodují na tom, že tuto podmínku navržený plošný systém parametrizace nesplňuje. Je třeba, aby byl doplněn prvkem individualizace, který zajistí nezbytnou podporu, pokud bude zřejmé, že rozsah parametrizovaných úvazků na škole nepostačuje k zajištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.
Prohlášení obsahuje konkrétní doporučení, jak parametrizaci upravit a doplnit, aby neměla negativní dopad na školy a na děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Seznámit se s ním můžete zde.
Stanovisko upozorňuje mimo jiné na to, že:
- Podle výpočtů realizovaných na základě dat poskytnutých konkrétními školami přijde o úvazky asistenta pedagoga většina běžných základních škol. Nový systém se přitom nejvíce dotkne malých a malotřídních škol a škol, kde se vzdělává více žáků se SVP spojenými s jejich zdravotním stavem nebo sociálním znevýhodněním. Society for all odhaduje, že počet úvazků pro asistenty pedagoga se sníží v průměru na 38 % škol, týkat se ale bude 73 % malých škol.
- MŠMT počítá s dofinancováním chybějících úvazků AP nad rámec parametrizace prostřednictvím krajů z prostředků z tzv. krajské rezervy. Takové financování je však nesystémové a jde na úkor nenárokové složky platů pedagogických pracovníků a jedná se o krok zpátky, před účinnost inkluzivních novel.
- Oproti současnému stavu dostanou běžné základní školy nejméně prostředků pro žáky s potřebou podpůrného opatření asistent pedagoga ve 3. stupni, kterých je nejvíce. Jedná se o velmi širokou skupinu žáků s různou mírou potřeby podpory, která zahrnuje žáky s poruchami učení (např. dyslexie), autismem, poruchami chování i mentálním postižením. Zatímco žáci s dyslexií potřebují jen občasnou dopomoc, žáci s mentálním postižením mají upravený vzdělávací obsah a je třeba jejich výuku individualizovat v každé vyučovací hodině. Parametrizace ale mezi těmito žáky nijak nerozlišuje.
- Nedostatek personální podpory v běžných školách může vést ke zvýšenému tlaku na umisťování dětí s těžším zdravotním postižením i sociálním znevýhodněním mimo hlavní vzdělávací proud. To může mít vedle dopadů na vzdělávání dětí významný nezamýšlený dopad také na státní rozpočet i rozpočty krajů, protože bude nutné vybudovat nové školy a třídy včetně jejich provozu a personálního zabezpečení, které by mohly výrazně přesáhnout zamýšlené úspory na platech asistentů pedagoga v běžných školách.
„V naší členské základně vyvolala připravovaná změna velké obavy. Většina našich škol je proinkluzivní, máme integrovaných hodně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým se u nás daří a kteří u nás zažívají úspěch. Nyní se v pro nás naprosto nelogickou dobu, uprostřed školního roku, mají změnit pravidla financování a tyto děti mohou přijít o podporu. Změna je z našeho pohledu špatně připravená, špatně komunikovaná i špatně načasovaná, s velmi nejistými dopady,“ říká Jan Sýkora, ředitel Základní školy Hučák a výkonný jednatel Asociace malých inovativních škol, která patří mezi členy SKAV.
Zdroj: TZ SKAV